3 prosince, 2015 | 
Author: Trasa: 23 km, po pravém břehu Vltavy k čističce, Hrdějovice, šotolina ke skládce, Hosín, sjezd loukou k železničnímu mostu, uličkou mezi domy k jezu a po pravém břehu Vltavy k Nezmarovi.
Počasí: 6°C, déšť
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Vyjížďka hodná pravých Nezmarů. Dnešek doslova vyžadoval vydolovat veškerý dostupný morál i z těch nejzazších zákoutí bikerské duše. Dnes nešlo o pokoření nejvyšších met, ale o překonání sama sebe. Nenechat se udolat tím druhým hlasem uvnitř hlavy, jenž našeptává: ” Vykašli se na to, zalez si na gauč, dej si medovník, nebo raději pivko, do tohohle počasí by přeci psa nevyhnal.” Někdo by raději vyrazil běhat, než by se pachtil s bikem v mokrou a blátě. Postavit se v dešti na start noční vyjížďky, dát pár nekonečných kilometrů a v závěru se dobrovolně odměnit Samsonem u Zdenky, tak tohle dala jen čtveřice naprostých ultraborců.
Hony
Dne 27.11. 2015 se konala dokolná klubu BK Nezmar, která byla dík institucionalizaci našeho seskupení povýšena na členskou schůzi spolku BK Nezmar z.s. Po prohlášení členské schůze za zahájenou, si přítomní právníci s neprávnicky vzdělaným výborem spolku vedoucím členskou schůzi vyjasnili, že z.s. neznamená “zájmový spolek” 🙂 ale “zapsaný spolek” (zřejmě v odkazu na skutečnost že nás Ministerstvo spravedlnosti opravdu eviduje ve veřejně přístupném rejstříku…) a mohlo se probrat to nejdůležitější. S kladným výsledkem se hlasovalo o přijetí 5 nových členů i o hospodaření spolku (hospodářský výsledek skončil v plusu řádově dvou tisíc – pivo mi dovolilo zapamatovat si jen slovo plus, nikoli přesnou částku). Hlasování proběhlo celkem hladce, jen jsem si povšiml existence malé odbojné buňky se jménem Vít Sirotek, který se pod heslem: “Esli myslíte, že Vám na všechno co chcete kejvnu, tak to se teda pletete!” hlasování zdržel. Pro tentokrát z toho nebudem dělat vědu :-), ale příště bych prosil výbor, aby si obdobné minirevolty pohlídal, nebo odložil hlasování ještě na pozdější noční hodiny, neb jak víme z verbování na vojnu (pohádka S čerty nejsou žerty a jiné příklady) – alkohol zlomí lecjaký odpor!
Tolik asi úředničiny, neb všichni víme, že jsme na dokolné byli hlavně kvůli jiným věcem. Nezřízenou konzumaci pevného i tekutého (dík Peťo a Samí) odlišovalo od jiných večírků vyhlašování statistických výsledků za rok 2015 a historických statistik 2001-2015. K žádosti členů se Tomáš rozhovořil i o dřevních počátcích klubu, přidal pár historek o otcích zakladatelích a po mnoha dotazech se věnoval i tématu PROČ došlo na volbu hospody U Nezmara. Někteří se snažili poutavé vyprávění znevážit výkřiky typu: “To se asi odehrávalo těsně po válce, ne?” event. “To bylo v časech, kdy byl Samson ještě pitelnej…”, ale většina pozorně poslouchala a Tomáš byl dokonce vyzván k sepsání krátké historie počátků BK Nezmar (pokusím se od něj získat). Při předávání se rozdali připravené ceny (kromě jiného též nevyhlašovaná a mnou nečekaná cena “Psavce roku” – kdo je velmi potěšeným laureátem?), když hlavní cena Pilníka roku byla letos poprvé ověnčena neputovním žlutým dresem v BK Nezmar designu, aby bylo v pelotonu jasné, kdo je tím zasloužilým. Po prezentaci statistik nám Přema ukázal naše super video z výjezdního zasedání do Rychlebek, které je ke shlédnutí zde a pak už se jen koukalo na historické fotky, debatovalo, pilo a hodovalo.
Jak to vše ale skončilo? Vzhledem k tomu, že můžu jen naznačovat, lehce kryptopopíšu, co jsem viděl při mém návratu domů: V dálce, zahalenou pláštíkem noci, zřím dvojici vypadající jako pár žhavě tančící tango. Partnerka víří hned vlevo, hned zas vpravo, ale i dopředu a po hříchu i dozadu. Diváci, zkoprnělí úžasem a napětím, čekají kdy partnerka upadne, ale partner je tanečníkem nejen zkušeným, ale i silným a vždy své tělo zapře, svaly napne na potřebnou stranu a aniž by ruka z ruky vyklouzla, s partnerkou před dotekem země trhne na opačnou stranu. Star dance při měsíčku (a hvězdách). Len čo sa však pozriem bližšej, vidím, že partnerka ve víru tanga není žena, ale muž. Kdo je onen taneční “partner” a kdo onen spasitel/ka ;-), si účastníci dokolné snad již domyslí. Z tábora tanečníků zvím zprávu (měl jsem strach o to, jak to dopadlo), že na Husovce již pro zjevné vyčerpání páru přišel ke slovu taxík – aniž by musel jet příliš daleko. 47,- Kč 🙂 Že byl ráno šavlový tanec netřeba dodávat. Každý by však měl nechat na hlavě, neb vím, že to nebyl jediný sobotní šavlový tanec. Druhý šavlový tanec (a to jsem se nesnažil o získání komplet infa!) zapříčinil odsunutí návštěvy rodičů manželky až na neděli. “V takovýmhle stavu Tě, ty dobytku, ukazovat nebudu!” Za dotyčného snad jen trocha pochopení, kterého se mu doma nedostávalo, neboť byl na místě mezi prvními, a doléhala naň nejen tíha konzumace, ale i odpovědnost plynoucí z funkce. Někdy kolem debaty o běžkách mu pak oka zaklapla víka těžká jak okenice šumavských chalup a jal se, obtěžkán vzácným nákladem vybraných příspěvků, na cestě k sídlu spolku bojovat s nečasem venku (v jeho očích) zuřícím, a to způsobem, jež si nezadá s nejstrastiplnější cestou popisovanou perem Karla Klostermanna.
Závěrem schůze proběhla výživná debata o potřebnosti nákladných a hlavně zbytečně dlouhých peronů (150m?!) u zastávek “šumavské střely”, ať jsou na znamení, bez znamení či bezvýznamu: “to nestačí 10 metrů zámkovky pro ty 2 lidi co přistoupí?”. Argumentů pro i proti bylo mnoho a kdyby vše málem skončilo jen ve stylu Fury/Kličko, ale ono došlo i na vylučování ze spolku těch, kteří členy nejsou, a to těmi, kteří k tomu nejsou oprávněni! 🙂
Dojemný proslov skromného vítěze k vidu a poslechu zde
Zkrátka, povedlo se..
O.
P.s. Dříme ve mě potřeba shrnutí roku 2015, tak třeba toto nejsou moje letošní poslední řádky.
P.s. BK Nezmar: NIC nás nezastaví!
Trasa: 36 km, přes Čínu ke slévárně, Rudolfov, výjezd lesem na Kodetku, sjezd lesem k Mrhalu, lesem na Locus Perennis, červená do Lišova, žlutá na Libnič, Hůry, dolů ke slévárně, přes Čínu a Pražské předměstí k plovárně.
Počasí: -2°C, jasno
Účast: Pavel Kosař, Lojza Orgoň, Honza Mareš, Pavel Samec, Václav Krutina, Petr Šikl, Martin Ehrenberger, Vladimír Řehoř
Pád: Lojza Orgoň, Honza Mareš
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Po dvou vyjížďkách s teplotami nad 10°C uhodila zima. Ve vyšších nadmořských výškách Lišovského prahu jsme tak mohli letos poprvé zanechat stopy pneumatik v čerstvě napadaném sněhu. Pravda, jednalo se sice jen o jemný poprašek, ale i to se počítá. Přichází na přetřes volba vhodných rukavic a zimních tretře. Team se dělí na ty co zábnou ruce, na ty co zábnou nohy a na ty co mají prekérku s obojím.
Zcela nového krasavce francouzské provenience dovezl na start Vláďa. Lapierre Zesty je dalším kouskem, který prochází přísným testováním. Celkové hodnocení: “Francouz už mi do ruky nesmí.” Pravda, i mi si všimli, že Ti tohle zelené kolo prostě nějak nejde k pleti.
Závěr vyjížďky patřil restauraci Na Plovárně. Na zdi visí plakát kterému vévodí nápis: “Nejlepší Belgičan je Bernard z Humpolce.”
Bernard Bohemian Ale získal ocenění World’s Best Belgian Style Ale. Dokázal zvítězit mezi nejlepšími pivy stylu belgický ale a získal tak skvělý úspěch v jedné z nejvýznamnějších světových degustačních soutěží World Beer Awards pořádané v Londýně.
Vrchní tvrdí, že po Bernardu nebolí druhý den hlava, testujeme desítku a dvanáctku. Kvasnicová jedenáctka bude až ve středu za krásných 15 Kč, to je dnes jediná vada na jinak bezva hospodě. Doráží Vítek a záhy potkáváme Aleše a Filipa, kteří jdou na jedno po tréninku podvodního rugby. Z hospody vedou schody a tak jsi je někteří na závěr večera dali. Skalní to členové Eskalátor gangu.
Hony
Lapierre Zesty
Trasa: 30 km, podél Malše na Malák, na Špačkárnu, na Staré Hodějovice, motačka kolem Sarohodějovického potoka, zpět do Hodějovic, sjezd k Hodějovickému potoku, nahoru na Srubec, sjezd k Dobrovodskému potoku, Švajce, lesem pod Třebotovice, asfalt do Malého Dubičného, kolem Dubičného potoka na Hlincovku, od Mrhala sjezd na Rudolfov přes potok Čertík, zadem ke slévárně a do Perly.
Počasí: 10°C, jasno
Účast: Pavel Kosař, Lojza Orgoň, Honza Mareš, Pavel Samec, Václav Krutina, Jiří Tuček
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Doslova by se dalo říci, že to byl dnes přejezd téměř všech dostupných potoků v lokalitě Dobré Vody a okolí. Stará známá klasika v podání Kosy byla zase trochu jiná a znovu parádní. Po předchozím dni na Kleti jsem tentokráte vlál skoro celou dobu na konci skupiny, ale o neuvěřitelný Samíkův příběh o triatlonu jsem nepřišel. Na závěr vyjížďky nás to nostalgicky zaválo do Perly, vyzkoušet si nový design oblíbeného baru z let minulých. Hodně se toho změnilo, je otázka zda k lepšímu. Nové pojetí je opravdu pro menší počet lidí, a takzvaně na jedno na stojáka. Dali jsem si tři, do každé nohy jedno, šumavu a doma se divili, jak to, že jsem tak brzo doma.
A tohle všechno nezažili Vítek a Peťan. Kde že jste se to flákali pacholci?
Hony
Trasa: 70 km, podél Vltavy do Vrbného, Vrbenské rybníky, k Zavadilce, U Hada, podél lesa na Mokré, trosky vojenského prostoru, Závraty, Švehlany, Vrábče, rozcestí na Slavče, sjezd přes koleje, lesem do Holubova, kolem Křemežského potoka, kolem náhonu pod Křemži, po žluté na Kleť, rádler, zpět po Babské na parkoviště, Holubov, kolem potoka na Dívčák, po červené do Boršova, kolem řeky do KMP.
Počasí: 9°C, jasno
Účast: Hoza Mareš, Martin Ehrenberger, Petr Podhola
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Honza Mareš
Komentář: Na večer před sedmnáctým listopadem a na svátek samotný jsme si naplánovali velkorysou akci. Mnělo jít o vyjížďku trvající 24 hodin, jež měla být zahájena noční jízdou do Tábora, pokračovat denním přesunem zpět do ČB a završená tradičním úterním Night ridem. Pravda, byla by to sice velkolepá, ale přeci jen velice náročná akce hraničící s latentním maresjevismem (vysvětlení výrazu, pochopíte z příběhu). Asi i proto byl plán upraven jen na noční dojezd do Tábora, pivko v nonstopáči a návrat vlakem. To bychom uměli. Leč pro nevelký zájem i tato varianta záhy skončila v propadlišti dějin. Má příprava a nastavení mysli nemohlo přeci přijít jen tak vniveč, vytvořil jsem tedy plán B a uvedl ho v život. Nabídl jsem noční vyjížďku na Kleť. Na nahozenou udičku zabral Eri avizující otevřenou hospodu na Kleti a Petr Podhola. Na startu jsem všechny seznámil s plánem červená přes Dívčák, Polešovice a žlutou kolem hvězdárny na vrchol Kletě, návrat přes Vyšenské kopce, Krumlov, po žluté na Chabičovice a Zlatou Korunu, kolem Kotka zpět. Krásných 70 km. Ale ani to nemělo vyjít, Eri ve spěchu oblékl čapáky bez vložky a onen omyl odhalila až realita v sedle. Naše trasa tak vedla zkratkou kolem Vrbenských rybníků aby Eri doplnil nezbytnou část své výbavy. Znovu jsem přehodnotil trasu a zařadil nelehký výjezd Křemežskými loukami, po nichž měla následovat Babská k vrcholu. Žlutou jsem si dal celou, jejíž nejobtížnější část mne připravila o tachometr. Byl to asi trest za potláčání, ale nespravedlivý, byl to můj dosavadní nejlepší výkon. Hledat tachometr ve spadaném listí jsem vzdal, bylo by to doslova hledání jehly v kupce sena. Hospoda na Kleti otevírala ve 22:00 hodin, my tam dorazily v devět. Za okny se svítilo, poprosili jsme o rádlera, kterého jsme po spoustě slov z úst číšníka dostali, pít jsme museli venku. Dorazily první účastníci dvoj výstupů na vrchol v rámci svátku, počítá se totiž jeden výstup před půlnocí a druhý ve svátek. Vůle mých spolubikerů nebyla z nejsilnějších, odečetl jsem to z jejich výrazů ve tvářích, tlačit na pilu v podobě Vídeňských kopců nemělo význam. Navrhl jen proto návrat po červené kolem řeky. Péťa to vzdal a jel nejkratší cestou zpět, já s Erim jsme do toho šli, sraz byl domluven v Boršově. Červená neměla chybu až na dvojici psů, dogy a retrívra. Naštěstí se ukázalo, že ti dva se bojí víc než mi, a tak jsme nebyli sežráni za živa. V Boršově Péťa nebyl, jel lehce prošit rovnou domů, přeci jenom je několika týdenní výpadek v ježdění znát a tempo s minimem zastávek tomu nikterak nepomohli. Trasu jsme dokončili pěšinou kolem řeky a po stezce s příjezdem do KMP kolem jedenácté hodiny, která měla být hodinou zavírací. Hospoda však žila a protože zde na rozdíl od jiných restaurací lidi mají rádi, postarali se o nás přímo královsky. Tak trochu již patříme mezi štamgasty a je to v přístupu znát. Nakonec jsme tedy těch 70 km přeci jen nakroutily za krásných pět hodin.
Vydařená vyjížďka jako málo kdy. Prověřila zdatnost a vytrvalost nejen nás, ale i techniky.
Hony
Trasa: 50 km, stezka podél Vltavy k Maťáku, točna Rožnov, koleje, lesem na Včelnou, přes hlavku na Boršov, sjezd ke kolejím, podél kolejí do Kameňáku, kolem rybníka Beranovec, nahoru k Bukovci, po žluté na Otmanku a dál do Římova, hráz přehrady, červená na Lahuť, Mokrý Lom, kolem Pašinovického potoka, Dolní stropnice, lávka přes Stropnici – Noskův Mlýn, betonová lávka přes Malši do Doudleb, lávka Maxe Biaggiho, zelená na Plav, kolem úpravny vody do Vidova, po modré do KMP a k Nezmarovi.
Počasí: 14°C, polojasno
Účast: Pavel Kosař, Lojza Orgoň, Honza Mareš, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Samec, Václav Krutina, Vladimír Řehoř, Banán
Pád: Vláďa Řehoř
Defekt: Jan Mareš
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Start dnešní vyjížďky připomínal trhy které jsem vyděl v Kišiněvě, vyznačující se rozložením nabízené veteše přímo na zem. Venca přesně po vzoru Kišiněvských trhovců rozložil na chodníku svítilnu zakoupenou v Čínském internetovém obchodě a jal se ji připravit pro přijíždějícího Banána aby si ji mohl upevnit na svůj bike. Po krátkém technickém okénku a dokončení obchodních transakcí Kosa zavelel směr Římov a vyrazili jsme. V Římově u hřbitova nás měl dohnat Samouš, který nestíhal strat díky probíhajícímu řeznickému auditu. Nedávali jsme mu velké šance, že ke smluvenému místu setkání najde správnou cestu, ale maturitu z orientace zvládl a na minutu přesně jsme se v Římově shledali. Časovému sladění napomohl i defekt mého zadního kola, který nás díky pomoci ostatních zdržel tak akorát. Vzhledem k tomu, že trasa vyjížďky byla na noční zvyklosti naplánovaná velkoryse, míněna vyšší kylometráž, došlo i na občerstvení v podobě přezrálých žlutých jablek. Lesní cesta kolem Pašinovického potoka byla pro většinu z nás novinkou, skýtala spoustu bahnitých úseků ve kterých jsme předváděli driftování a jiné téměř eskamotérské kousky. Na zpáteční cestě po asfaltu kolem Doudleb předvedla část osazenstva své silniční ambice díky čemuž jsme navýšili i celkovou průměrnou rychlost vyjížďky. Závěrečné posezení u piva jsme nasměrovali do KMP. Jakýsi večírek nám však překazil plány a došlo tak na ochutnávku Samsona u Zdendy, který nás uvítal s otevřenou náručí. Znovu byly otevřeny debaty o kvalitách nejrůznějších druhů piv. Rozverná debata se Zdendou vtáhla do děje i vedlejší stůl studentů. Nejvíce pivního znalce z Domažlicka preferujícího pivovar Kouty na Šumavě, dále pak mladíka z vysočiny odkojeného Ježkem, včele s vnadnou studentkou Líbalovou.
Hony
Protože před jarem ještě přichází zima, je třeba zvážit kam na běžky a jestli jít do V. ročníku nezmařího zimního přechodu Šumavy. Náš pravidelný termín na přelomu února a března letos koliduje s jarními prázdninami a tak únorové víkendy 20/21 a 27/28 nejsou vhodné. Navíc 27/28 je skimaraton. Proto bych navrhoval to o týden posunout a to 4. – 6.3.2016. Druhá možnost je 12.-14.2.2016. Přeprava autobusem se osvědčila, takže bychom u ní asi zůstali , ubytování klasicky Modrava ( tam je zatím Na zlaté stezce volno ,polopenze ze tří jídel s noclehem cca 460 Kč) a je na zváženou zda chceme jet na dva, nebo tři dny, ale spíš to vypadá na tři. Detaily probereme na Dokolné, nyní hlasujte, viz níže.
Jako inspiraci přikládám článek o jednom historickém přechodu Šumavy na lyžích z roku 1923, , který je pro mne zajímavý kromě sportovního výkonu i v tom, že oba účastníci byli moji příbuzní a tak alespoň vím, po kom to mám.
Přema
O své účasti a termínu hlasujte zde:
http://doodle.com/poll/i6479xk8p4qgxi3d
Breaking news : hlasování zatím není nijak masové, ale jen upozorňuji, že na někým navržený druhý termín 12.2.2016 je problém sehnat ubytování pro větší skupinu na Modravě – Na Zlaté stezce určitě ne. Mám tam zamluvený ten termín 4.3, tak pokud se dohodnete na únoru, je třeba zajistit někde ubytování a dejte mi vědět, abych případně stornoval včas ubytování na toho 4.3. Přema
Doplnění 9.12. : Přihlášeno je 16 lidí. Jelikož se nikdo nemá k organizaci něčeho, natož pak něčeho lepšího, platí termín 4.3.-6.3.2016 v klasickém směru, tj. z Železné Rudy “domů”. Přema se pokusí dohodnout stejné podmínky jako minule, tj. záloha ve Stožci, což by byl pevný bod a ostatní by se případně poladilo podle sněhu.
Trasa: 36 km, Švábák, zelená na Třebín, Kaliště, objetí vysílače, pod Vráž, hráz Dlouhého rybníka na Čakovec, Bohušovická myslivna, úbočím Haberského vrhu Pod Sedlo Kluka, sáňkařskou dráhou sjezd na Lipí, tašky a do KMP.
Počasí: -1°C, mlha
Účast: Pavel Kosař, Lojza Orgoň, Honza Mareš, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Samec
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: S příchodem nevlídného počasí řídnou i řady Night Riderů. Statistika z minulého roku hovoří o průměrném počtu šesti bikerů, pravidelně se účastnících nočních vyjížděk. Jsou to ti, které nezaskočí žádná rýmička, kašlíček, nebo nedejbože zmiňované, trochu nevlídné počasí. Pravdou je, že skok z teploty 8°C na -1°C a přítomnosti mlhy, že by se dala krájet, jsme si hned v druhé etapě nepředstavovali. Vypovídá to však o srdci pravého bikera, kterého jen tak něco nezastaví, a těch se v úterý sešlo právě statisticky definovaných šest.
Etapa směrovaná do úbočí masivu Kluka byla provázena místy hustou namrzající mlhou. V úbočí Haberského vrchu i zmrzlým ojíněným podkladem projevujícím se charakteristickým praskotem pod koly. Celou cestu provázel neustálý boj s osvětlením. Debaty byly vedeny o vhodnosti umístění světel za této snížené viditelnosti. Světla umístěná na helmách tvořila z mlhy neprůhlednou bariéru, jasně tak vítězilo osvětlení upevněné na řídítkách kol. Adrenalinu při jízdě téměř poslepu bylo na rozdávání. Dramatičnost situace znásobilo pohasnutí dvou ze tří diod oznamujících aktuální stav nabití baterií hned několika bikerům naráz, a to zhruba v polovině plánované vyjížďky. Výrobci baterií si mnou ruce, bude třeba nakoupit battery packy nové, nejlépe made in China. Vyjížďka tak nabrala obratu těsně pod sedlem Kluka. Škoda, byl to bod, kde jsme se dostali nad inverzi a vynořilo se nebe plné hvězd. Noční výhled nad mořem mraků zůstává v nedohlednu a míříme co nejrychleji zpět do oblíbené základny KMP.
Hony
