Leden 2020
Po Út St Čt So Ne
« Pro    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Archive for the ‘Night ride 2019-20’ Category

Trasa: 28 km, Borek, Hrdějovice, zákolejka, Hosín, kolem kolejí k nádraží Hluboká, motání se na stráni k Opatovicím, Juvel

Výškové metry: 485

Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Míra Doležel, Pavel Kosař, Pavel Tíkal, Ondra Ludvík

Vyjížďku nedokončil: Ondra Ludvík

Pád: Ondra Ludvík

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Na startu se zjevil sváteční jezdec Ondra, kterého z pohodlí domova vyhnaly chyby v životosprávě. Doufal, že si dá lehký švih a nastartuje cestu ke znovunabytí závodní váhy. Tato vyjížďka byla asi první celá s teplotami pod bodem mrazu a po víkendovém sněžení dokonce ještě místy nějaký sníh zbyl. Nad Hrdějovicemi jsme dokonce jeli po souvislé sněhové pokrývce (tloušťky 10-15 mm) i několik set metrů!! Jinak ale moc zamrznuto nebylo, jen namrzlé kořeny a klacky. Zákolejka je navíc pořádně rozježděná od kurvičů lesa, takže načechrané bahno nezamrzlo, jen krustička. Hodně špatně se v tom jelo i tlačilo, a to nahoru i dolů. Některé výšvihy jsme překonali jen společnými silami, kdy jsme si navzájem podávali kola. Dost věcí jsme cestou probrali, byl na to při tlačení čas, takže Ondra byl naprosto nadšen! Jeho slovy: je to dneska paráda jezdivý … kolikrát jsem si říkal, proč zákolejku jezdíme jen jednou ročně … škoda že nejel Eri … . V půlce byl tak plný dojmů, že víc už by asi ani neunesl a tak se odpojil. I tak se stihnul zapsat do statistik víc než jen účastí, škoda že nepíchnul 🙂 . Na viberu to po návratu domů pěkně shrnul: „Hosínská zákolejka je super, ale dnes jsem to spíš cítil přes pořekadlo Dobrého pomálu. Časný exit byl zapříčiněn též tím, že jsem si neuvědomil, že mám na tacháči letní čas a tak jsem myslel že je o hodinu víc.“ My si dali výšlap nad Hosín a po sjezdu směr Dobřejice  jsme se znovu chytli kolejí a drželi se jich co to jen šlo. Třešínkou na dortu byl „sjezd“ u Opatovic, shodli jsme se, že byl nejprudší, který jsme kdy … sklouzávali s kolem v ruce. Jezdivé pěšinky, prudké sjezdy, sešlapy, výjezdy i výšlapy.  Za mě parádní vyjížďka, která měla vše, co k bajku patří.

V.S.

 

Trasa: 25 km, nádražní lávka, Stará Pohůrka, Švajce, sjezdařská dráha, Třebtovice, pod Dubičákem, Kodetka, Rudolfov, za slévárnou a do Juvelu

Výškové metry: 552

Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Míra Doležel, Stanley, Petr Šikl, Pavel Kosař

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni

Pád: Kosa – 2x

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

Komentář:      První úterý v roce 2020, prší, začíná mrznout! 

Prvotní plán jet červenou kolem řeky padá, vyrážíme na Švajce. Tvoří se ledová krusta na dlažebních kostkách, kamení a kořenech v lese. A pak přichází bahno!!! Bahno v podobě, jakou ještě neznáme.

 

Bahno dovede být opravdu zákeřné.

Velmi, opravdu velmi nerad jezdím v bahně a domnívám se, že rozhodně nejsem sám. Když biker začne o bahně přemýšlet, uvědomí si, že jej vlastně docela důvěrně zná. Ví, co bahno dokáže pod koly jeho biku, zná jeho chuť, a to, jak skřípe mezi zuby, rozezná jeho rozličné vůně. Ví, jak se umí ukrýt po pozimním listí, číhat pod krustou vyschlé louže, lepit ve zoraném poli, stříkat na polní cestě. Zná bahno, co dostane se všude i bahno jež zastavuje a ničí stroje.

Když už si biker myslí, že bahno opravdu zná, znovu ho zaskočí. To, když zmrzne na kámen a pokryje jej ledová krusta. Tisíce malých zledovatělých hrudek je horší než dokonale hladký led, neudrží se na něm kola biku, stejně jako tvrdé podrážky treter. To pak biker začne vzpomínat na staré známé mazlavé bahno, vzývat ho a chvalořečit.

Tedy jen do chvíle, než se s ním znovu setká.

Bahno díky tomu s jistotou nezačnu mít rád, i když legrace se s ním užít dá.

 

Hony

Trasa: 37 km,  Švábák, panelka, Závraty, Vrábče-zastávka, chaty pod Klukem, zelená nahoru do sedla, výstup na vrchol, hřebenovka na Haberák, trailík dolů, modrá, Lipí, Kaliště, zelená přes Švábák, Sokolák, náměstí, Podkova

Výškové metry: 630

Účast: Míra Doležel, Stanley, Petr Pokorný

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Pokorný

GPS : garmin

Komentář:

Poslední letošní vyjížďka vyžadovala něco mimořádného. Mimořádné bylo už to, že jsme se vůbec sešli. Po dohodě jsme vyrazili trochu dřív, aby zbyl čas i na přípravu příchodu očekávaného. Dožít se vinšovaného štěstí a zdraví v novém roce, znamenalo trasovat pohodovou a bezpečnou trasou, což vlastně bylo také mimořádné. Žádný strach, výkonnostní a dovednostní vložky se také našly 😉  Mimořádně jsme zařadili výstup až na vrchol Kluku, kde jsme za klub udělali (kdoví zda ne poslední letošní) záznam do pamětní knihy. Cestou jsme objevili pomníček sportovci a kamarádovi, aby o to víc zarezonovalo, že přání zdraví není jen tak nějaká fráze. V sedle u vysílače doutnal čerstvě opuštěný táborák, nad městem a kopci okolo doutnala už pyrotechnika, která naší vyjížďku stále intenzivněji doprovázela až do samého centra. Raketa nás netrefila, zato já jsem dostal pěknou ranku z elektrického ohradníku, který nově vlastně zahradil cestu ke hřibitovu v Lipí. Prostě samé magické a mimořádné věci se děly, tvůrčí duch by v nich jistě našel spojitý příběh bez náhod. Abychom mimořádnosti vyjíždky věnované pro štěstí (pour féliciter) vám všem, kamarádi, nasadili korunu, vlastně podkovu, nebylo lepšího nápadu, než přijmout Stanleyho nabídku. Nevím, jestli i toto byla náhoda, ale rozhodně není vůbec špatný nápad vozit na vyjížďku klíče od hospody 🙂

Petr P.

Trasa: 36 km, pravý břeh Vltavy, Trägrův Dvůr, Hrdějovice, Borek, rokle k Ortům, Baba, výjezd na Hosín, k letišti, lesem na Dobřejovice, Zámostí, maturita, zámek, levý břeh Vltavy, náměstí.

Výškové metry: 420

Účast: Pavel Tíkal, Vítek Sirotek, Honza Mareš, Míra Doležel, Aleš Peterka, Stanley, Petr Pokorný

Vyjížďku nedokončil: Aleš se odpojil v Zámostí

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Honza Mareš

GPS: Sports-trecker

Komentář: Před sedmi lety, psal se rok 2013, kdy byl ještě Night Ride v plenkách, připadla úterní vyjížďky stejně jako letos na Štědrý den. Tehdy se ještě našli tací, kteří měli vůli pustit se s nacpanými břichy na půlnoční vyjížďku. Všechno má ale svůj vývoj, a tak nyní došlo na společnou dohodu o posunu vyjížďky na pondělí. Trochu zmatku přinesl jen čas startu! Klasická situace, na dotaz kdy, nepřijde ve valné většině odpověď žádná, v lepším případě neurčitá. Když už se vše vyjasnilo, a byla naplánována již vcelku tradiční trasa, přišel Peťa Pokorný s návrhem, navštívit jeho jmenovce v Dobřejovicích, což se posléze ukázalo jako vynikající nápad. Naskytla se nám totiž možnost návštěvy velkolepého rodinného sídla a okusit pohostinnost jeho majitele, která byla více než štědrá. Podávala se Plzínka, uzené s okurkou a mandlovice z Hustopečských sadů, chutnající jako marcipán. Výzdoba zahradního loveckého domku připomínala základnu u Zdendy, ale tam veškerá další podobnost končila. Jen s těžkým srdcem jsme odolali nekončícím pobídkám k další konzumaci a pustili se dál do chladné noci.

Předvánočním dárkem mi bylo složení maturity v zámecké stráni na Hluboké. Zdolání tohoto výjezdu mi trvalo celých dlouhých osm let. Tradice v podobě pořízení společné fotografie před zámkem a hurá na jedno hlubocké orosené. Volba tentokráte padla na 12° polotmavý ležák s názvem Kašpar. V nabídce byla i další piva Melichar a Baltazar, ty jsme však již raději nechutnali, přeci jen nás ještě čekal Juvel a punč na Budějovickém náměstí.

Punč na náměstí tekl proudem a my jím důstojně oslavili letošní bikerský vánoční čas.

Hony

 

Trasa: 39 km, Švábák, Mokré, Třebín, Kvítkovice, Svatá trojice, Švehlán, Bohouškovická myslivna, Haberský vrch, Hradce, Kaliště, Třebín, Švábák a Juvel

Výškové metry: 885

Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Honza Mareš, Venca Krutina, Míra Doležel, Lojza Orgoň, Kuba Jerhot, Jirka Tuček

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni a do hospody dorazil Peťa Podhola

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: Sports-trecker

Komentář:

Nikdy bych nevěřil tomu, že se v prosinci při noční vyjížďce pojedeme ohřát na Kluka!

Tohle úterý jsme si mohli na vlastní kůži vyzkoušet, co se skrývá pod pojmem inverzní počasí. V Budějovickém kotlíku totiž panovalo vlezlé, sychravě studené počasí, s teplotou kolem třech stupňů Celsia. Do takového počasí se nikdy nikomu moc vyjet nechce! Příslib zahřátí organismu v úbočí Kluka nikoho dvakrát nenadchl, ale trasér, pokud si něco vezme do hlavy, nesmlouvá. Až pod Kluka se žádná výrazná změna počasí neodehrála, zato při stoupání k vysílači se děli věci! Zprvu jsem si myslel, že pot stékající po zádech a mokro v zimních rukavicích způsobil sprint za Tůčou, ale po dosažení cílové mety u vysílače mi vše došlo a teploměr na tachometru domněnku potvrdil. Vlahý, téměř jarní vánek o deseti stupních Celsia a mi stojíme o tři sta metrů výš než na startu! Sundávám bundu, rukavice a dále pokračuji jen v podzimním dresu, však jen do té doby, než se znovu ponoříme do ponuré zimy při sjezdu na Hradce. Před Juvelem se už zase všichni těší na teplý čaj s rumem.

Hony

 

Trasa: 31 km, kolem Vltavy na Meťák, Včelná, Boršov, Březí, Maškovec, k řece, Opalice a zpět na Koháč!!!

Výškové metry: 388

Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Vítek Sirotek, Honza Mareš, Stanley, Lojza Orgoň

Vyjížďku nedokončil: všichni

Pád: Tiki

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: Sports-trecker

Komentář:

Odpoledne zalité slunečními paprsky navodilo příjemnou hřejivou atmosféru. Snad právě proto jsem sáhl po větrovce coby svrchní vrstvě oblečení, namísto podzimního modelu. Již cestou na start bylo jasné, že tenhle večer bude pěkně mrazivý. Nohy se jednoduše nesmějí přestat točit. Vyjíždíme z města, teplota nekompromisně padá pod nulu, bahno je ztuhlé, objevují se ledová zrcátka a trávu zdobí stříbrná jinovatka. V místech, kde stezka lemuje vodu je zima ještě větší! Strmé srázy kolem řeky naštěstí spolehlivě rozehřejí zmrzlé prsty na rukou a nohou. K úplnému rozmrznutí dopomůže až čaj s rumem na Koháči, klobása, párek. Konec konců i chladné pivo dnes zahřeje!

Půllitr čaje dokáže zabavit, obzvláště, když se debata stočí ke kvalitě čaje v sáčku. Je to vůbec čaj? Je v něm tein?

Hony

 

 

Trasa: 32 km, kolem Vltavy, na Čínu, slévárna, Adamov, Baba, Jivno, Lišov, kolem Dobré vody, Libníč, Hůry, slévárna, Čína a Juvel

Výškové metry: 324

Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Honza Mareš, Stanley, Petr Pokorný

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni a do hospody dorazil Větrák

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: Sports-trecker

Komentář:

Odstartovat vyjížďku přesně v půl šesté se nám snad ještě nepodařilo. Nešvar pozdních příjezdů na start z letní sezóny přetrvává, Nightrideři jsou však k sobě shovívavější, někteří své zpoždění dokonce avizují pomocí sociálních sítí předem. Úvahy o využití desetiminutového zpoždění traséra k ochutnávce Samsonu ve Špalíčku však zůstaly nenaplněny.

Konverzace během vyjížďky zahrnuje výhradně dvě témata. Jedno z nich je „stavba“ a to druhé, jak jinak než „bicykl“!  A znovu čekání na magické slovo, jenž musí být vyřčeno: „Koháččččč“! Směr vyjížďky však nenapovídá tomu, že bychom dnes okusili jeho pohostinnost. Čeká nás Kosovo pěšina na Babu, bohužel poničená těžbou. Postupujeme roklí, cestou necestou, mezi stromy. Malá pauza dovolí Stanleymu zachytit tajemnou atmosféru v lese za Lišovem. Mrazivý závěrečný sjezd z Hůr kolem slévárny a rychle na čaj s rumem do Juvelu.

Jak je v Juvelu krásně u zmíněného čaje s rumem, frankfurtské polévky, Budvarem 33 a s Větrákem!

Hony

 

Trasa: 38 km, Švábák, Vlčí jámy, Homolský les, Koroseky, Vrábče zastávka, motanice lesem nad Dívčákem, do úbočí Kluka, Vrábče zastávka, Hradce, Kaliště, Třebín, Švábák a KMP

Výškové metry: 694

Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca Krutina, Petr Šikl, Honza Mareš, Míra Doležel, Petr Pokorný

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni

Pád: Petr Pokorný, Pavel Tíkal

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: Sports-trecker

Komentář:  Celá vyjížďka se nesla v duchu podprahové stimulace, a to s jediným účelem, končit na Koháči! Bylo tedy možné sledovat hojné rozhovory, ve kterých ševelení, náhodně, jako blesk z čistého nebe, rozťal výkřik „Koháč“! Tahle hra dokázala zabavit mužstvo na notnou část cesty. Vedlejším účinkem však byla ztráta pozornosti čtení houstnoucího lesního terénu, jež logicky vyústila v drobné pády.

Zpestřením se pak stalo vyrušení nočního dravce, sovy, jejíž neslyšný let bylo možno sledovat v záři našich světel. Po pozdější konzultaci s ornitologem jsem došel k závěru, že šlo o Puštíka Velikého. Pro lepší představu lze vzpomenout na sovu Rozárku a její houkání v pohádce Tři oříšky pro Popelku.  Právě ono houkání pomohlo identifikovat, o jakou že to sovu vlastně šlo.

Po té, co svedl trasérl cestu do lesů nad Dívčákem, nebyl již čas na rozpravy ani hry, každého zcela zaměstnal rozmáčený terén. Motání rozbahněnou cestou necestou vedlo ke kolejím a vyústilo u cestářů před Mříčí pod Klukem. Domů bylo v tu chvíli ještě daleko, nápad vyjet do Sedla Kluku se neujal, a tak se cesta stočila k domovu. Přesněji ke Zdendovi na Samson, kde bylo bohužel plno! Útočištěm se nám stal KMP, kde v poklidu popíjel s kolegy Zdenál, nedbaje našeho příchodu. Nedalo mi nepovšimnout si ceny piva z produkce některých mini pivovarů! Například 79,- Kč za speciál ALE 13° je přeci jenom trochu dost.

Podprahová stimulace se pro tentokráte nepotkala s úspěchem. Koháč se nekonal, ale kdo ví co bude příště! Veliká zábava to byly každopádně!

Hony