Rubriky
Červen 2022
Po Út St Čt So Ne
« Kvě    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  

Archive for the ‘VZ 2021’ Category

Že bychom, po jarním neuskutečněném VZ (zasáhl covid), mohli někam vyrazit jsme se začali bavit na vyjížďce 31.8.2021. Padalo pár návrhů, ale nic konkrétního. Tak jsem se nabídnul, že zorganizuji VZ do Brd s ubytováním v Pivovaru Podlesí u Příbrami v termínu 8.-10.10.2021. Trochu narychlo, ale protinávrh nebyl a přihlásilo se dost lidí, tak jsem se pustil do plánování. Přes Brdy jsem párkrát jel, v Podlesí mám kámoše, kteří mě tam protáhli po místních pěšinkách, takže čerpat se dalo z osobních zkušeností, nejen z mapy. Celkem jsem zařizoval ubytování pro 25 bajkerů, ne všichni se zúčastnili všech vyjížděk, někdo přijel později, někdo dřív odjel.

Několik bajkerů dorazilo už ve čtvrtek večer a pověnovali se ochutnávce místní produkce. Zbytek dorazil v pátek před vyjížďkou. Naplánována byla dlouhá trasa přes Brdy a Třemšín do Březnice. Věděl jsem, že první jistota občerstvení je až v Březnici na 64 km, nejistý je stánek v Teslínech na 37 km. Tak jsem všem napsal, ať si jídlo pro jistotu vezmou. Lehce po deváté jsme vyrazili přes Pilskou nádrž k dopadové ploše Tok. Tu jsme objeli proti směru hodinových ručiček – přes prudký sjezd a technický úsek po požárním pásu, výjezdem po dlážděné cestě a přes vřesoviště k nejvyššímu vrcholu Brd Toku. Brdy jako bývalý vojenský prostor jsou dost vyasfaltované, ale i pěšinky se najdou. Průjezd lesem nadivoko je ošemetný, přeci jen někde pořád číhá nevybuchlá munice. Tak jsme kombinací asfaltu a jízdy po lesních cestách přejeli až pod vrchol Praha, kde jsme uhnuli k Padrťským rybníkům. To už se družstvo začalo dožadovat občerstvení. Říkám, já vás varoval, Březnice je daleko, kdo má hlad, dá si z vlastních zásob. Bohužel se ukázalo, že jsem sice upozornil na nutnost přibalit si svačinu, ale zpráva začínala „Sobotní vyjížďka je dlouhá …“. Radost z bajkování ve tvářích jezdců se najednou měnila přes nechápavý výraz, uvědomění si, zděšení, bezmoc, beznaděj až k pocitu zmaru. Všichni podle informace počítali s tím, že si zítra svačinu vezmou, někteří ji měli dokonce nachystanou a nechali ji na pokoji na sobotu. Naštěstí jsme k občerstvení v Teslínech přijeli ve stejném okamžiku jako jeho majitel, který zrovna vyskladňoval zásoby. Byl trochu nervózní, obzvlášť potom, co na něj dorážel už desátý člověk, jestli bude otvírat. Nakonec to ale klaplo – jídlo bylo fajn, stánek krásnej, majitel milej, ceny lidové. Ještě že tak, do Březnice to byla ještě dálka a náročný terén, včetně drápání se na Třemšín s kolem na zádech. Nevím nevím, kolik z nás by tam na tuky dojelo, a já měl jednu housku pro všechny 😉 . V Březnici jsme se rozdělili. Někdo si dal kávičku, někdo jídlo, někdo šel s voličským průkazem splnit občanskou povinnost. Já byl ve skupince, co si dala polívku a pak jela po trase až k odbočce na Vojnu. Na místní trejly na vrchu Vojna jsme jeli už jen s Peťou P. a ve dvou dojížděli už skoro se soumrakem. Cestou nás ale čekala ještě jedna mise – záchrana zpité cyklistky, která kolo už nedokázala ani vést. S vědomím, že bajkeři si musí pomáhat, že se to může stát každému a nám třeba taky někdo někdy pomůže (třeba po dokolné 😊 ), jsme ji dovlekli domu. Část bajkerů dojela rovnou do Příbrami na náměstí, kde prý navštívili super bistro a hospodu. Část poseděla v pivovaru.

V sobotu ráno byla na dvoře jinovatka. Vyrazili jsme směr Obecnice s výjezdem na Klouček. Opravdu je o něco nižší než náš Kluk, ale výjezd je hodně náročný. Takže se peloton okamžitě roztrhal. Je odtud krásný dlouhý sjezd do Jinců, v kterém jsme se zdrželi opravou přetrženého řetězu. To už asi bylo na skupinku rychlejších jezdců moc, tak nečekali a jeli si svoje – daň za to, že jsem zveřejnil trasu dopředu a nahrál ji do MapCatch. Na Kloučku svítilo sluníčko, v Jincích byla mlha a mrzlo a na Plešivci – Olympu Brd, bylo zase krásně. Sjezd nebyl moc náročný, ale po 2 defektech se protáhnul, takže jsme dolu jeli možná pomaleji než nahoru. Po přejezdu Litavky nás čekal výjezd na Ostrý. Už podle jména technicky nejnáročnější výjezd dne. Vyčerpané družstvo odmítlo plánovanou zajížďku na zříceninu hradu Valečov, tak jsme jeli rovnou do Zaječova, kde jsem věděl o hospodě a obchodu. Hospoda byla asijská obsluhou i jídelníčkem. Předvoj už tam seděl přes hodinu a stále čekali na jídlo. Někoho to neodradilo, někdo to vzdal a šel si koupit rohlíky do krámu. Najedli jsme se všichni, ale přestože občerstvení mělo zafungovat jako načerpání sil a vzpruha, došlo k totální destrukci společné vyjížďky. Výkonnější jezdci, co si jeli svoje už od Kloučku, se přeci jen najedli dřív a vyrazili opět sami po trase. Ze zbytku prakticky nikdo nechtěl pokračovat dál po naplánované trase. Byly mezi námi jezdci trpící CTS (celkovou tělesnou slabostí), kteří zvolili cestu nejmenšího odporu. To bohužel pořád znamenalo přejet Brdy. Alespoň si zvolili co nejkratší trasu po silnici. Pár lidem jsem to i věřil 😊 , ale většina měla na to jet dál po trase. Kvůli obavám z náročné trasy, a myslím, že víc kvůli nechuti podřídit se vůli traséra (to zní hrozně), se ale vydali různými cestami. Ve skupince s trasérem zbyli jen dva další bajkeři. A všechna čest, objeli jsme celou trasu, včetně vycházky přes Klobouček a přejezdu Třemošné na závěr. Večerní program probíhal v Pivovaru, na náměstí v pivnici, v klubu Pojistka … dost se to prolínalo, jedna skupinka odjížděla z pivovaru za písničkou do města až v jednu ráno.

Z toho, co zbylo z mého trasování, jsem byl hodně frustrován. I po měsících se z toho potřebuji vypsat. Kdo nechce číst moji terapii, ať tento odstavec přeskocí 😉. Plánování trasy jsem věnoval několik týdnů. Většinu tras jsem měl projetou, takže jsem věděl, co je lepší jet nahoru, co dolu. 3 vyjížďky byly naplánované tak, abychom v Brdech viděli co nejvíc a nejezdili moc po asfaltu a stejné cesty a jeli co možná nejvíc terénem. Zvláštní ohled jsem bral na postupně klesající výkonost družstva. Zkrátka trasy byly vybroušené jak diamant!!! Přesto mi někteří jezdci v Zaječově nevěřili, že další trasa je naplánovaná tak, aby byla nahoru jezdivá a dolu zábavná a ještě je čeká highlight Brd – bunkry na Jordánu.  A když už, tak že vím o lepší možnosti zkrácení trasy před Kloboučkem, než jen přejet po silnici do Obecnice. A někteří se dokonce nechali přemluvit pražským Pepíkem, který jim po 5 minutách koukání do mobilu tvrdil, že zná lepší cestu! Ti také dojeli do plánovaného nejvyššího bodu dopadové plochy Jordán, ale kamenitou stezku mezi bunkry, která se měla jet dolů tlačili nahoru. Pak dokonce jeli dál do kopce kolem Toku (s trasérem nejeli kvůli tomu, že už nechtěli moc nastoupat) a na trasu se napojili před Kloboučkem. Paradoxně ten jediný mělo smysl vynechat. 

Už v sobotu večer bylo jasné, že z nedělní vyjížďky nezbude nic. Pár nejvýkonnějších se plánu přeci jen drželo, dojeli k radaru na vrchu Praha, a ti mohou říct, že Brdy projeli takřka celé. My ostatní jsme se přes zámek Vysoká u Příbramě vydali k vrchu Vojna. Tam jsme na místních trejlech jezdili místní lajny několikrát nahoru dolů. Pak jsme zamířili k památníku Vojna a kolem hald po těžbě uranu k místnímu lyžařskému areálu Padák, kde měly být podle místních a mapy další trejly. Ke sjezdovce jsme najeli ze shora. Překvapilo mě, že je oplocená, ale to nás neodradilo. Ani to, že za plotem byla metr a půl vysoká tráva a ostružiny. Sjezdovku jak z pohádky o Šípkové růžence jsme sjeli dolů. Potíž byla, že areál byl oplocený celý a dole dost důkladně, takže jsme se odtud nemohli dostat. No nakonec se to, dírou v plotě, povedlo a v lese vedle jsme jednu lajnu, co ale vypadala dost letitě a neježděná, našli. Už to nejspíš vzal čas, a po shlédnutí videa by nám to, kdybychom to našli postavené, myslím stejně k ničemu nebylo 😊 .

Ještě jsme se zajeli podívat na Svatou horu, Příbramské náměstí, k dolu Marie a hornickému muzeu v Březových horách. Po pozdním obědě v pivovaru jsme se vydali k domovu.

Byli mezi námi i takoví jezdci, které mrzelo, že sobotní trasu neprojeli celou. A nejvíc to asi mrzelo Bivoje, který na VZ nemohl vůbec. Tak se domluvili a vyrazili do Brd další víkend, dohnat, co zameškali! Holt někdo to bajkerské srdce má!

Bajku zdar V.

 

Záznamy tras Ondry L., jak sám píše „podřadné trasy notně ojebané“ 🙂  se nepodařilo nahrát na stránky.

Trasy byly naplánované takto:

plánovaná trasa pátek

plánovaná trasa sobota

plánovaná trasa neděle

plánovaná trasa neděle zkrácená