Archive for the ‘Night ride 2021-22’ Category
24 března, 2022 | 
Author: Trasa: 31 km, motanice po Branišovském lese, Třebín, motanice v Obecním lese, motanice na Vráži, motanice v Obecním lese, Kaliště, Třebín, Mokré, Nezmar
Výškové metry: 320 m
Účast: Jirka V., Petr Š., Míra D., Zdeny, Pavel T., Kuba J., Vítek S., Kory, Venca K.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Jirka V., Pavel T., Venca K., Míra D., Zdeny
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: Poslední vyjížďka dává možnost naposledy zaútočit na sledované sezónní statistiky. První se osmělil Jirka V. a přidal 4. pád. Pavel T. ale drama nepřipustil a útok na svoje první místo mezi padáky roku odrazil tím, že přidal další, už 6. pád (ze 16 vyjížděk to je slušný výkon 🙂 ). I zbytek pelotonu byl nervózní a padáka roku držel v napjetí až do cíle. Přibyly další 3 pády. Celkem 5 pádů na vyjížďce je asi nový rekord! Naopak nikdo nepředvedl defekt, ten se asi přeci jen, při závěrečném statistickém finiši, hůře předstírá než pád 🙂 . O defekťáka roku se podělili Jirka V. a Pavel T. – ten dokonce mohl získat sezónní Triple Gold. Před poslední vyjížďkou byl na druhém místě jen o nižší nájezd kilometrů. Kandidát na pilníka si ale účast pohlídal a tak při stejném počtu vyjížděk (16 z 21) nakonec rozhodli ujeté kilometry – o 21 kilometrů Nočního pilníka získal Vítek S.. Trakmakera roku získal Petr Š., který nahradil tradičního trakmakera Pavla K.. Ten odjezdil první půlku sezóny, ale ve druhé jsme ho, kvůli kolizi v rodinné logistice neviděli. Závěr sezóny jsem tradičně zajeli oslavit k Nezmarovi, ale tentokrát jsme se moc nepředvedli. Na plné čáře nás přeřvala parta studentů se 3 kytarami, kteří byli i ve výrazné početní převaze. Jelikož jsme se skoro ani neslyšeli (a ani neseděli u jednoho stolu s ostatními, co dorazili bez vyjížďky), tak ještě trochu statistik: celkem bylo 21 vyjížděk, ujeli jsme 690 km, a nastoupali 8.942 výškových metrů. Nejdelší vyjížďka měřila 43 km, nejkratší 25 km. Celkem se zúčastnilo 21 bikerů, nejvíc na vyjížďce bylo 14, nejméně 2. podrobněji zde. Dalším důvodem, proč jsme konec noční sezóny pojali decentněji, než oslavu poslední letní sezóny, bylo to, že jsme zjistili jednu smutnou věc. Pohár Nočního pilníka vlastně žádný pohár není, jelikož nemá prostor pro nalévání nápojů. Naštěstí jsme letošní sezónou zaplnili jedno patro podstavce, který se tím pádem bude muset zvýšit a je tedy příležitost tuto nedokonalost napravit. Už máme přislíbeno, že tohle vylepšení by mohlo přilákat další noční jezdce! Díky všem za společné kilometry a na podzim nashle!
Bajku zdar V.
Trasa: 31 km, letiště, Koroseky, pískovna Vrábče, Kroclov, U Cáby, podél řeky, rožnovská hospůdka
Výškové metry: 393 m
Účast: Jirka V., Petr Š., Míra D., Zdeny, Pavel T., Kuba J., Vítek S.
Vyjížďku nedokončil: Vítek S. dokončil, ale nezahájil
Pád: Jirka V. – prý si brnknul řídítky o zábradlí na lávce
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: Necítím se hoden psán report, jelikož jsem nestihnul start a peloton jsem trekoval pomocí MapCatch (chvíli trvalo, než se mi pozice Pavla, který ji měl zapnutou, objevila, ale pak fungovala úžasně). Ujel jsem tedy poslední třetinu vyjížďky, kde se už nic podstatného nestalo. Skočili jsme v Rožnově v hospůdce na Lidické. Ideální místo, pokud nám povolí dát kola dovnitř na terasu. Tentokrát to vyšlo, ale do budoucna to asi nebude možné. Chovali jsme se celkem slušně, v tom problém nebude, ale špinavá kola od bahna nám asi nepovolí.
POZOR POZOR, blíží se konec noční sezóny, příští vyjížďka bude poslední. Tady si můžete anonymně prostudovat průběžné výsledky soutěže o nočního pilníka. Pády a defekty jsou otevřené do poslední chvíle, ale kdo bude noční pilník? To je extrémně napínavé – dva kandidáti mají stejný počet vyjížděk a rozhodují najeté km. Jak to dopadne? Přijeďte se přesvědčit v 17 hod k HOCHovi nebo po 20 hod k Nezmarovi.
Bajku zdar V.S.
Trasa: 25 km, Boršov, Kotek, Kosov, všechny Svince, Skřidla, Markvartice
Výškové metry: 303 M
Účast: Stenly, Jirka V., Petr Š., Míra D., Zdeny, Pavel T., Vítek S., Kory, čestná účast Ondra L.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Pavel T. 2x
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: Prvním, co byli na startu se krátce před pátou naskytl nevšední pohled. Po Dlouhém mostě projel Zdeny, opačným směrem a v kraťasech s holýma nohama. Když už byl čas vyrazit, tak volal Ondra Ludvík, že on sám za námi vyrazí na silničce, ale že máme na Zdenyho počkat. Zapomněl si doma kalhoty, tak si je zajel k Ondrovi půjčit. Ondra je k tomu ideální, bydlí blízko startu, postavu podobnou Zdenymu ale příliš nemá, tak jsme byli zvědaví, jak bude Zdeny v Ondrovo kalhotách vypadat. Naštěstí si Ondra kdysi špatně nakoupil, tak Zdenymu byly. Jen se při nutné zastávce v polích divně kroutil :). Moc jsme to nešněrovali, cestu vybral trasér včetně objednání místa v hospodě. Dálnice ještě dostavěná není, tak jsme sledovali železniční trať. Bylo pár výrazných zážitků – v polích jsme přejížděli zapomenutý historický most konězpřežky, Pavel hodil ukázkový fron flip no hand, obdivovali jsme krásný západ slunce nad Kletí a do hospody se moc těšili. Taky kvůli tomu, že teplota z nějakých + 8°C padala se soumrakem rychle až pod nulu. Při zamykání kol, jsem si pomyslel, jestli mám od zámku klíče. Byl to jen takový záblesk, zámek zaklapnul a až pak byl čas na hledání v baťohu. Bohužel klíče zůstaly doma. Vtipné bylo, že svoje kolo jsem nezamknul, tak mi to tolik netrápilo a šel jsem se ohřát do hospody, že to pak ňák vyřešíme se štípačkama. Někdo si ale vzpomněl na Ondru, který má dorazit na silničce. Naštěstí jsem ho telefonem zastavil ještě pod Včelnou a on byl ochotný se do Rožnova vrátit. Ondra tak stihnul za vyjížďku 2 dobré skutky! U Kaprů vaří rodilý Maďarský hospodský. Takovou gulášovou polévku jsem asi ještě nejedl, jen jsem neměl odvahu si ji ještě dochutit pálivým kořením jako někteří odvážlivci. Březí koza, Egenberg nefiltr, Harmonie od létajícího sládka a Jindřichohradecké bramborové nehaj s ní dokonale souzněli. Jen ten vlak jezdí moc brzo. Na nádraží za námi dojel kolega cyklista, který byl taky U Kaprů a kolo měl zamčené u stejného kolostavu. Byl nešťastný z toho, že na tohle kolo čekal skoro rok, stálo 150 litů a my si svoje kola z kolostavu brali tak neurvale, že má na rámu od kolostavu červený škrábanec. Ujistili jsme ho, že to chápeme, každý jsme si tím prošel a že k jeho kolu jsme se určitě chovali stejně šetrně jako ke svým. To mu sice nestačilo, ale nakonec pochopil, že víc než naše soucítění nezíská, sedl na zneuctěné kolo a vyrazil k domovu. My čekali s obavami na vlak a doufali, že se tam nějak 9 kol narve, i když v jízdním řádu o tom není žádná zmínka. Přijel vlak s klasickými kupíčkovými vagóny. Ještě ani nezastavil a už na nás řval průvodčí z okna, jestli jsme normální, jak se tam chceme narvat. Představa cesty po ose byla mrazivá, ale průvodčí překvapil – otevřel vagón pro zavazadla. Sborově jsem vystoupili na Jižní a šli se ještě podívat na Kokáč. Teď si uvědomuju, že si ani tradiční kverulanti nestěžovali na zimu. Peťa oslavenec nás asi všechny pěkně zahřál. Díky a ať ti to jezdí!
Bajku zdar V.S.
Trasa: 33 km, Kaliště, Lipí, k vysílači
Výškové metry: 713 M
Účast: Stenly, Lojza, Pavel K., Jirka V., Petr Š., Kuba J., Míra D., Zdeny
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel K.
GPS:
Komentář: Vyjížďka tentokrát směřovala podle Kosíkových slov “tam” což v reálu znamenalo jenom jediné. Namotat to jednou z desítek možných cest a kliček na Kluka. Cesta na Kaliště u Lipí ubíhala svižně, dny už se prodlužují takže nebylo třeba zapínat čelovky hned po startu nýbrž stačilo až při stoupání v lese na Kluka. Přes louku okolo potoka, přímo po trailu nahoru k vysílači, odtud přes hřeben a dolů svižně zpět. Po cestě dolů se mi na trailu uvolňuje kufr na levé botě, takže zastavuji, vytahuji nářadí a snažím se kufr utáhnout, zbytek skupiny čeká na louce pod trailem. Oproti šesti stupňům nad nulou při kterých jsme vyjížděli je nyní kolem 3 ale pod nulou, takže se většinově shodujeme že je třeba už jet nach Hospoda. U Švábova hrádku se ale začne ukazovat že nejsme za jedno jaká hospoda by nám dnes měla poskytnout úkryt po vyjížďce. Nakonec je ale rozhodnuto pro tu nejbližší a tak se zbytek skupiny vydává na občerstvení k Nezmarovi. U několika pivek, guláše a ovaru zvládáme probrat leccos, například navrhnout to že příště by mohla být zase trasa s návratem vlakem nebo si dokonce projít seznam krytů civilní obrany v Budějovicích, tak snad to nebudeme mít zapotřebí..
Bajku zdar Jirka V.
Trasa: 26 km, Roudné, Hodějovice, Srubec, Dobrá Voda
Výškové metry: 369 M
Účast: Jirka V., Míra D., Petr Š., Vítek S., Kuba J., Zdeny, Ondra L., Pavel T., Jirka T.
Vyjížďku nedokončil: všichni poctivě dokončili až do hospody 🙂
Pád: Jirka V.
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: Tuto vyjížďku nám naplánoval Stenly, i když se jí sám nezúčastnil. Spiklenecky od něj účastníci Night ride dostali osobní pozvání k němu do Podkovy na stejky. Pozvánku nenapsal na společný viber, protože stůl byl jen pro 8 (nakonec se nás vešlo 10 i s opěšalým Honym) a hrozilo, že nás bude moc. Je to jasné, kdo jezdí, ten si zaslouží pozvánku! To jen pro příště, je na tom potřeba pracovat už od listopadu … a obyčejně v únoru se to vyplatí 🙂 . Lákavý cíl a dobré počasí bez bahna přilákalo hodně jezdců a dokonce jednoho prvničku, jestli to byla náhoda, že se trefil … kdo ví. Každopádně svou účast podmiňoval krátkou nebahnitou trasou. První se mu splnilo – lákadlo bylo velké, takže už o čtvrt na vosum jsme bušili na vrata. Bohužel do Podkovy na stejky se chodí jak do divadla, ne dřív, ne později. A my měli lóži až od osmi. Takže jsme si dali napřed pivo venku v průjezdu 🙂 . To druhé naopak vůbec nevyšlo. Výslovně nás zapřísahal: “vážně mě nezajímá, jak po tání sněhu pokračuje stavba dálničního tělesa”. Což o to, větrné počasí vysušilo loužičky, takže vyjížďka byla po delší době bez bláta. Ale při návratu do města od východu se stavba dálnice překonat musí. Po silnici to jde jen na pár místech. Odvážná srdce to zkouší načerno přes stavbu. A na rozblácenou stavbu byl větřík slabý. A to byste nevěřili, jak podařenou vyjížďku dokáže zkazit 50 metrů těsně před cílem. A jak 50 metrů totálního bahna stačí k celkovému zabahnění kola a jezdce. No nic není zadarmo, ale v Podkově u stejku se na příkoří z vyjížďky naštěstí lehce zapomíná! Stenly nás navíc obdaroval nějakou tou sklenkou, kterou jsme mu připili na sórok. Tak stále zdraví a ať ti to Stenly jezdí!
Bajku zdar V.S.
Trasa: ??? km, ???
Výškové metry: ??? M
Účast: Jan Tleskač, … a Petr Š. a Zdeny svoji účast prý mohou potvrdit lístkem od Nezmara, kde je 20 piv, ale ten se bohužel ztratil
Vyjížďku nedokončil: ???
Pád: ???
Defekt: ???
Trackmaker: ???
GPS: mapa
Komentář: Jestli jel někdo kromě Honzi, tak se ozvěte
Bajku zdar V.S.
Trasa: 29 km, Vidov, Nedabyle, Hůrka, Trocnov, Ostrolovský Újezd, Sýmalka
Výškové metry: 310 M
Účast: Jirka V., Vítek S., Petr Š., Jirka T., Pavel T., Zdeny, Venca K., Bivoj, Petr Pok.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Venca se dodatečně přiznal
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: S výjezdem do Borovan jsme čekali na sníh. Už ale nebylo na co čekat, tak se toho ujmul Jirka V. a dokonce domluvil v Sýmalce kulinářský zážitek – krkovička s tvarůžky a bramboráčky. To zřejmě vytáhlo pár letošních prvniček, tak nás bylo víc než nás bývá. S vědomím, co nás v Sýmalce čeká a v kolik jede vlak zpátky, jsme trasu skoro prolétli. Na místě jsme byli dokonce dřív než jsme se ohlásili, už lehce po sedmé. Kdybych se chtěl rozepisovat, tak napíšu že bylo zase bahno, že to klouzalo, všichni jsme byli špinavý, kola obalená bahnem se zase musí doma čistit a mazat, ale už mě to letošní počasí se** tak to neudělám. Jen pro zajímavost, asi máme rozbitej vortex . A ani ten eskalátorgang není, co to bývalo. A to by jste nevěřili, kudy vede cesta do Dubnýho, ani cestou ze Šnytu jsme se Bivoje nemohli zbavit, furt jel s nám směr Rožnov 🙂 🙂 . Až Pavel T. musel vytáhnout svůj osvědčený trik – odmontování kliky za jízdy. Při nasazování to trochu drhlo, skoro mě mrzí, že jsem mu napověděl, že kliky mají být proti sobě, docela by mě zajímalo, jak by se mu s tím jelo a za jak dlouho by to poznal 🙂 🙂 .
Bajku zdar V.S.
Trasa: 29 km, Adamov, Baba, Mrhal, Dubičák, Šnyt
Výškové metry: 614 M (ukázal Garmin)
Účast: Jirka V., Vítek S., Petr Š.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Jirka V.
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: Na fotkách to vypadá jako pravá zimní vyjížďka. Sice jsme se na sněhu taky chvílema projeli, obzvlášť v místech, kde byly nafoukané závěje. Ale zima už to pomalu vzdává úplně, bahno je všude a na všech. Obzvlášť, pokud dojde na pád, jako u Jirky. Bohužel to bylo v nejrozbahněnějším místě celé vyjížďky. Jedeme za sebou a Jirka hlásí “upad sem”. Nevěřícně se ptám, protože v tomhle místě upadnout, tak je to na komplet převlečení, “celej”? Jirka to upřesnil “čtvrt mě”. Když jsme zastavili, tak jsme zjistili rozsah poškození a nebylo to tak hrozné, odneslo to koleno a ruka. To byl paradoxně největší problém. Ruka v promočené rukavici, při sjedu z Dubičáku, v teplotě okolo nuly, skoro umrzla. Až ve Šnytu se to spravilo.
Příště plánujeme výjezd do Borovan, posezení v hospodě u nádraží a návrat vlakem. Ideální možnost vyrazit pro bajkery, kteří letos zatím váhali.
Bajku zdar V.S.
