Trasa: 41 km, tašky, modrá do Závrat, Hradce, Vrábče zastávka, silničář, do masivu Kluka, na ZELENOU od rozcestí nad Mříčí (prezentovanou jako žlutou..) a tou pod Kluka, dolů masivem, po zelené od Slavče pod Kluka, dolů, červenou na hřeben, bikros stezička, sáňkařská dráha, Lipí, Kaliště a zelená domů

Výškové metry: 834

Účast: Ondra, Aleš, Petr Šikl, Vítek, Petr Pokorný,  Pepa Vlášek, Kory, Přemek, Koubič, Kocour, Tonda, Honza Mareš, Láďa, Eri, Pavel Kosař, Honza Voleský, Ondra Míka

Pád: Pepa Vlášek, Ondra

Defekt: Honza Voleský

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/bvp25f3noom6nsna

Komentář: Debata na Startu o destinaci samozřejmě probíhala, ale nakonec nebyla zas tak moc dlouhá a jelo se letos potřetí (jen připomínám počty…) na Kluka. Vyjížďku vyhecovala výzva kdo dnes vyjede zelenou od Mříče i od Slavče, bude mu umazána jedna neúčast. Takže mě to sakra namotivovalo! No když možnost tohoto “ad hoc pravidla” prý i otcové zakladatelé ustanovili, s tím já nic neudělám 🙂 V průběhu vyjížďky jsme též prvně v historii byli svědky řešení problému defektu při bezdušovém plášti, který skončil ukázkově – “Buď tam dám duši, zaseru se jako prase od ucpávajícího tmelu a pojedu s Váma a nebo to budu průběžně dofukovat, ale vy už na mě čekat nebudete. No srát se mi s tím nechce, budu dofukovat a jedu do hospody…”

O.

P.s. Debata nad příští destinací byla ostrá a mnohovrstevná, takže příště se jede do Kájova, odkud jede vlak v 21.06. 🙂 Ba ne, pokud bude hnusný počasí, nepojede se a pokud bude masivní odpor nepojede se také, tak se těším na debatu pusinky! Mail napíšu, aby nebyly výmluvy.

P.s.2 Z trochu jiného soudku: Tradičně zůstává u Nezmara kolem 6-8 nezplacených piv, což jen díky bohorovnosti Peti a těch co zůstávaní povětšinou poslední neprobublalo do širšího spektra Nezmarů, ale včera zůstala sekačka těžko uvěřitelných 19 piv až se Zdeněček nasral a oznámil, že od příště bude mít každej svůj účet. Takže dávám tuto holou informaci do povědomí.

Trasa: 48 km, tašky, modrá do Korosek, Černý Dub, pod Zahorčice, pomník letce, lesem nad řekou do Jamného, Vrábečský lomy, Kroclov, od půlky Třema brodama k řece, hřeben nad Dívčák, vyhlídka na Dívčák, Starý Časy, Holubov, Slavče, nad Lipí a zelenou domů

Výškové metry: 675

Účast: Ondra, Venca, Pavel Samec, Aleš, Petr Šikl, Vítek, Petr Pokorný, Víčko, Víťa Kořínek, Láďa Benhák, Pepa Vlášek, Kory, Přemek, Koubič, Kocour, Tonda, Honza Mikolášek, Jirka Diviš,

Pád: Samík

Defekt: Samík, Vítek (snažil se mě přesvědčit, že možná nepíchnul, jen měnil duši , ale na tyhle tanyny opravdu neslyším)

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: není a nebude 🙁

Komentář: Přestože jsem byl skálopevně přesvědčen, že bude jen slunéčko a pláštěnku si nebral, opak byl pravdou a i děštíček jsme potkali. To však ale vůbec nevadilo, neb moje srdéčko se tetelilo a tetelit se nepřestalo. Konečně zase po dlouhé době jsem jel někde, kde jsem ještě nikdy nejel a navíc to byla ještě hezká bajkovina – více už si za půlkou sezóny nikdo snad ani přát nemůže 🙂 Pravda, párkrát měl Peťa spíše šťastnou ruku, než superznalost a něco se i malinko nepodařilo, ale to je vše odstranitelné – hlavně že základ máme a dál se na tom dá pracovat – škoda jen, že já už na své pionýrské objevitelské období jen zaprděně vzpomínám 🙁 O to víc se mi líbila inicitiva Peti Pokornýho, který se rozhodl objevovat a pak předvést. Pochybnosti a skepsi, zda to je ještě vůbec možné, jsem mu samozřejmě hned odprezentoval, ale včerejšek ukázal, že nic není nemožné. A přál bych si aby takových, kdo má trasérsko objevitelskou snahu bylo více. Jen tak dál.

O.

P.s. V Klubu malých pivovarů tentokrát k žádným excesům myslím nedošlo a příště už je zase otevřený Nezmar 🙂 Trasu jsme nedohodli, ale schyluje se k vyjížďce do Kájova na vlak – přespříště?

Trasa: 32 km, stezka na Hlubokou, k oboře, potočení po lese, na žlutou, k hlavní slinici, potočení v lese, potočení v parku a po stezce domů

Výškové metry: 380

Účast: Ondra, Venca, Pavel Samec, Aleš, Honza Mareš, Petr Šikl, Majkl

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/5sh3o1298h70uvjr

Komentář: Při monzunovém dešti v půl pátý asi lecjaká hlavička šrotovala, zda to má cenu, ale nakonec 7 Nezmarů ukázalo brave heart a dorazilo na Start. Bylo jasné, že zajebáno bude všude, takže vznikla celkem hned dohoda nad Hlubokou, stezka přeci jen ušetří 2×10 km bahna 🙂 V hlubockých lesích jsme natočili pár hezkých steziček a když se čas nachýlil, debata už probíhala jen o tom, kam půjdeme do hospody, když je Nezmar zavřený. K mé radosti vyhrál Klub malých pivovarů a Peťovo hláška: “Na to nejsme zvyklý” byla vskutku prorocká 🙂 můj včelín v hlavě do půl desáté byl jen znamením, že kdo zůstal i poté, musel za tempo v kopci zaplatit. Kdože nám to hapal a blinkal?

O.

P.s. Debata byla tučná, dokonce to chvilku vypadalo, že se i začnem bavit kam příště pojedem, ale nakonec to myslím nebylo rozhodnuto. Už na vyjížďce mi Peťa říkal, že má připravený Vrábečský lomy, Kroclov a něco k řece, tak třeba tam.

Trasa: 54 km, Šindláky, tašky, Závraty, Vrábče, Holubov, podél potoka Křemže, Křemežský louky, žlutá/babská na Kleť, podél lanovky na parkál, Holubov, Mříč, Lipí a domů

Výškové metry: 1.054 (letošní rekord)

Účast: Ondra, Venca, Eri, Pavel Samec, Petr Pokorný, Víťa Kořínek,  Venca Drbout, Aleš, Vláďa, Kory, Honza Mareš, Kocour, Přema, Tonda, Romana Farka, Sochy, Jarda od Aleše,

Pád: Aleš, Roman Farka

Defekt: Tonda namotal řetěz, Venca Drbout

Trackmaker: Erotokritos

GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/8pu6k4a5ikmjtlen

Komentář: Ke klasice na Kleť asi jen tolik, že křemežský louky fyziku opravdu řádně prověří, na žluté v pasážích technika/potláčám (solo per esperti!) nás mohlo zůstat víc, než jen já, Kory a Samík (to jste bajkeři vy šotolinový báby?), výhled ze slunečné Kleťe byl krásný a sjezd vedle lanovky neméně podařený (2 pády to dokazují). Neodpustím si v však (v lehkém tónu!) poznámku, že je dobré v čas startu už neladit stroj, nefoukat, nezapínat GPS atp. aby mi to neujelo! Zároveň však když už jsem ten den pan vedoucí a vím, že pár nezodpovědných lulínů stejně vždy bude, tak to nenapálím co to jde, aby už na Švábáku bylo pole 2 kilometry roztroušené a někteří se poztráceli, někteří při technických problémech nemají o tom komu říct (všichni ujeli), neb pak se jen zbytečně stojí, čeká a volá… Dále též při počtu 17 lidí vážně neobstojí hláška ” všichni ví, kudy se jede”. A když už se v telefonu dohodnu na místě setkání, nešpekuluji, když jsem tam dřív, kudy asi mohla jet skupina a dle uvážení jí jedu “naproti” (ve skutečnosti směrem od ní). Hlídání celistvosti skupiny také neznamená, že se po 10 kilometrech otočím a když vidím alespoň 5 lidí, usoudím, že lze jet dál (Aleš pak hořekuje). Domluva před rozdělením skupiny “sejdeme se na parkálu” neznamená, že ti, co tam přijedou první, řeknou: “furt se jen čeká, jedem”, druhá skupina pak na parkálu 10 minut stojí a volá (mě, grrr) a pak jede sama. Takže tempo trackmakera zpočátku volnější je ku prospěchu věci, menší důvěra v to, že všichni ví kam a kudy, je na místě a domluva je domluva (pacta sunt servanda) 🙂

O.

P.s. Na příští destinaci jsme se nakonec v hospodě nedohodli, ale Eri se nabíd, že by si to příště zase kdyžtak vzal 🙂 Tak si to připrav kámo a prosím dvě sekundy po stratu nevzkřikni: “Na bodáky, vpřed!!!” a jeď volnou. Pusu 🙂

P.s. Nedá mi to ještě nezmínit, že jsem si na startu všiml Koryho náplastí na kolenou velikosti cca 5×3 mm. K dotazu mi bylo vysvětleno, že musí sledovat náplasti, aby stále při šlapání mířily na třetí prst u nohy (zřejmě si ještě nutno před tím pořádně uvědomit a zvnitřnit, kde se třetí prst v botě skrývá a od který strany to beru, že). Je to rada na předejití problémům s koleny. Nalepení náplastí a rada jak je používat 😮 stála tři kila. Pro zájemce nabízím, že náplasti nalepím za zaplacení piva u Nezmara. Know-how mám, tak se ozvěte, ať vezmu i leukoplast 🙂

Trasa: 32 km, Koháč, motání po Hodějovicích, Srubci, Dobé Vodě, Malém Dubičném, Hlincovce

Výškové metry: 550

Účast: Venca, Eri, Pavel Samec, Vítek, Aleš, Petr Šikl, Majkl, Vláďa, Kocour, Přemek, Tonda, Kory, Petr Jiřička, Honza Mikolášek

Pád: Samík

Defekt: Honza M.

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/agrrkdlfmbq1pekl

Komentář: Předpověď hlásila bouřky, ale Nezmary to nezastavilo a na Startu jsme se sešli v poměrně hojném počtu. Honza Mikolášek vyměnil duši a už jsme se hnali směr Hodějovice. U Koháče začla intenzivní prška, chytřejší (a zkušenější) ji přečkali u piva, ostatní pod železničním mostem, Aleš s Vencou si dokonce zaplavali. V 18 hod přestalo pršet a vyrazili jsme (už v menším počtu, pár lidí to vzdalo) na motání poblíž Budějovic a čekání na další vlnu deště. Ta nakonec nepřicházela, tak jsme se domotali z Hodějovic až pod Hlincovku, projížděli Peťovo pěšinky, sjezdíky, mokré kořeny, bahýnko, louže = pěkná techniku prověřující vyjížďka. Až mě překvapuje, že sem zaznamenal jen jeden pád (ten se opravdu nedal přehlédnout, přece jen po zádech do potoka se zamotanýma nohama do kola se nepadá často :)). Pole řídlo, ale venku začalo pršet až když jsme byli všichni v bezpečí u Nezmara, takže vyjížďka byla nakonec bez deště (až na návrat z hospody k domovu, kdy jsme v suchu nedojel myslím nikdo).

Trasa: 61 km, Meťák, Vidov, Plav, Plavnice, šotolina do Hamru, křížová cesta do Římova, z hráze do ochraného pásma vodního zdroje :-), Velešín, studánka Srdíčko, “jetelný trailík” za mostem na Sv. Ján, plně jetelný námi upravený trailík k Velešínskému hradu, hráz přehrady, křížová cesta, modrá do Dolní Stropnice, rozdělení skupiny na menšinu jedoucí modrou do Doudleb a většinu mastící asfalt do Doudleb, Plavu, stezka do Vidova a domů

Výškové metry: 780

Účast: Ondra, Venca, Eri, Pavel Samec, Vítek, Petr Pokorný, Petr Šikl, Víčko, Majkl, Koubič, Víťa Kořínek,  Venca Drbout, Vláďa, Kory, Pepa Vlášek, Honza Mareš

Pád: Ondra, ale je mi divný, že jen já – PŘIZNEJTE SE!!!

Defekt: Víčko

Trackmaker: Ondra, Vítek – sice z 0,1 % trasování udělám 50% traserství v Tomášovo statistikách, ale za ten trailík, si to zasloužíš, bro!

GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/d7jl7q8k2tf8vuqd

Komentář: Moje zamilovaná etapa vyšla náramě – počasí bylo tak akorát, terén taky suchý, k tomu ne úplně přelidněný pelotón, který krásně držel pospolu a jízda byla plynulá i v ne úplně přehledném terénu. A ty cestičky co moc často nejezdíme, no krása. Snad ani nevadilo, že jsme dorazili k Nezmarovi až před devátou. Jen naše úprava trailu bude muset příště proběhnout zřejmě ve větší míře (některými byl navrhován bagr), neb po prvních lidech už docházeli další jen s jednou větou na rtech: Fakt krásně jetelný! (malinko při tom mrkali). Ale jak jsem včera říkal myslím Vencovi: “Dnes jsi dvakrát jel a zbytek vedl, příště si jen dvakrát šláneš a zbytek pojedeš.” Když něco úzkého projedeš na rovině, na skále ve svahu to projedeš taky, chce to jen odbrzdit hlavu 😉

O.

P.s. Pochytil jsem, že příště se pojede na Kleť, tak si ty drncavý roviny hoši užijte, já na Vás budu z auslandu vzpomínat. Včera nebyl Přemek, tak jsem postoupil do top 2, ale příští vyjížďku už pustošivá síla Vencovo 100% účasti rozdrtí i mě 🙂 Na prach.

Delší dobu se mluvilo o výjezdu do Jizerek a tak jsme se letos konečně domluvili a díky termínovým nesouladům vzniklý termín namlsal každého pravděpodobností teplého počasí. Jak krutá mýlka! Ještě ve čtvrtek odpo při příjezdu jsme pobíhali v kraťasech, ale od pátka se nám teplota přes den pohybovala mezi 9°-13° C. K tomu ještě v pátek déšť a v neděli taky. No nic, už si pomalu zvykáme, že až na ojedinělé vyjímky nemáme na teplo a sucho štěstí (Livigno, Luhačovice, Zugspitze, Telč, Praha, Bílé Karpaty atd. atd.) My už ale jako ostrovani přivykli a tak zaznělo jen občasné postesknutí 🙂

První den jsme sjeli do Tanvaldu na vlak a vydali se napříč chudým krajem (kde ani brambory nejdou…) vláčkem do Lázní Libverda, odkud náš víkendový anděl strážný Peťa naplánoval Singltrek Pod Smrkem. Ne úplně všichni z něj byli odvázaní, ale pro mě dost nepochopitelně. Jasně, nebyla tam žádná záludnost, technická obtížnost, ale pokud chtěl jet člověk plný koule, kolo sakra ovládat musel umět. A pokud jel člověk na hraně svých schopností (jakože já bohužel na strunu hrany párkrát brnkal), byl to i adrenalin 🙂 A k tomu jsme všem těm vymaštěným celopérům ukázali, že v kole to není a pokud dobře pamatuji, na trati jsme jen předjížděli a ti lidé měli jen otazníky ve vočích, chichi. Mord parta na hardtailech! Bohužel déšť a zima zapřičinila rozpad skupiny, neb do vyhřátého stánku pro 16 lidí na párek to fakt nebylo. Zbytek návratu si každej užil jak užil a skupina co dorazila domů za světla a ne po Metaxové smršti a pivech i poladila kola. Ráno v sobotu byla jen zima, ve které nezodpovědná parta poladila stroje a protáhla odjezd o půl hodiny, ale pak už to začlo. Komu chyběla v pátek technika jízdy a kopce, v sobotu už neříkal nic. Mě osobně potláčání díky nesjízdnosti nevadí a přijde mi, že i ostatní udělali velký krok v hlavě a umu např. od Mšena 🙂 Na výletu techniku v překrásném kaňonu Kamenice střídaly prďáky a na obědě se nikomu moc nechtělo věřit, že máme 26 km a převýšení 900 m. Kladivo na mord partu z jihočeské pánve mělo ale ještě odpoledne dopadnou o dost pustošivější silou – výjezd červené nad Rokytnici, či výjezd na rozhlednu Štěpánka (Samíku, NENÍ  to Boženka!) a potláčání bajku zůstane v paměti dlouho 🙂 V neděli pak už jen “vytočení nohou v optice Jizerských hor” poté, co jsme demokraticky odhlasovali, že už neprší a hurá domů. Výlet se myslím povedl a závěrem se sluší poděkovat Peťovi za organizaci, péči guláš, vlak a mechanickou výpomoc a všem ostatním za nehynoucí dobrou náladu.

O.

P.s. Jedno video když jsme čekali na opravu defektu a neměli co dělat. Chlapík co robil rukama pravou “lesní práci” z nás joudů byl dost vedle 🙂 http://renie.rajce.idnes.cz/Jizerky/
heslo,jmeno:  jizerky

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Trasa: 63 km, Čína, kolem Škodovky na Rudolfov, Mrhal, lesem ke Koníři, Štěpánovice, Dunajovická hora, Slověnický mlýn, červená, žlutá, zelená a modrá do Velechvína, kolem Vávry, Červený Újezdec, zelená ke střelnici, Úsilné, Nemanice a domů

Výškové metry: 550

Účast: Ondra, Přemek, Venca, Kocour, Eri, Pavel Samec, Vítek, Petr Pokorný, Petr Šikl, Víčko, Aleš, Petr Jiřička, Míra Jiřička, Majkl, Koubič, Víťa Kořínek, Honza Mikolášek, Jirka Habrda, Sochy, Venca Drbout

Pád: Venca Drbout 2x, Vítek,

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/dla5cf6sd49o9ccj

Komentář: Věčné dilema: jezdit věci blízké srdci, ale šestkrát za sebou/jezdit podle toho, kde jsme ještě nebyli jsem rozetnul bez těžké hlavy já, neb jsem a vždycky budu pro pestrost. Takže jsem věděl, že zvolením Dunajovické hory si vyslechu štípanice typu rovina/žádnej terén/nuda, ale co, stále jsem zaslech i moc hlasů jak bylo hezké, kdo že to v daných místech nikdy nebyl atp. Takže etapa byla moc pěkná, jezdivá, nikde jsme dlouho na nikoho nečekali a hezky se projeli a vytočili únavu z kopců v Jizerkách (k reportu se dokopu!). Navíc pár romantických míst a zas tak samá rovina to zase nebyla, jak říkají výškové metry. Při návratu jsme se jali dopíjet sud, kterej zbyl z Jizerek a škarohlídské předpovědi se naplnili. Než si natočil poslední z nás třetinku piva, byl su prázdnej a mohle jsme jet v klidu k Nezmarovi 🙂

O.

P.s. O příští destinaci je rozhodnuto, pokud bude sucho, jedem kolem Římovský přehrady, takže chlapci opět, dvě flašky sebou 😉