1 října, 2014 | 
Author: Trasa: 30 km. pravý břeh Vltavy, Hrdějovice, zanoření se do lesíku na podhosínském hřbetu, tam a zpět, Orty, prozkoumání vstupu do Ortů, Borek, motanice na Úsilný a zpět, Borek, Nemanice a domů
Výškové metry: 303
Účast: Ondra, Petr Šikl, Tonda, Honza Mareš, Venca, Přemek, Kocour, Láďa, Pepa Vlášek, Jirka Tuček, Honza Mikolášek, Venca Drbout,
Pád: Pepa Vlášek, Venca Drbout, Ondra
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/542bd08ee4b09d1441ef6f9f
Komentář: Sluníčko všechny ráno namlsalo, ale to by v tom byl čert, aby nakonec zase nepršelo. Naštěští ne moc a vzhledem k suprově zvolené trase lesem bylo sucho a neklouzalo to. Trasa byla zvolená na pohodu a pobajkováníčko takže žádný šotoliny a anaerobní prďáky, jen hračičkovství. Čupr. Já však k tomu jel v hlavě ještě jiné úvahy. Nějak jsem se díval do pelotónu a došlo mi, že jsem v něm ten den v 37 letech zdaleka nejmladší. Už jen o dva roky starší Hony byl jedinej pod čtyřicet. Pěkná geronto parta jsme byli. Kam se to řítíme? Kde tohle končí? 🙂
O.
P.s. U Nezmara proběhla dvakrát panáková vlna a z motlibičky: “Svatý Václave, vojvodo země České, nedej zahynouti nám, ni budoucím” je zřejmé, kdo vlny vyvolal.
P.s. Příští úterý se posouvá start už na 16.30 abychom toho více najeli. Tak nezapomeňte a neprotestujte, už otcové zakladatelé to takto ustavili.
Tentokrát jsme pod vedením Víti Kořínka zamířili do Sušice. Pár z nás se nemohlo dočkat, tak do Penzionu U Vítovců dorazilo už ve čtvrtek večer, ostatní se přidali v pátek ráno.
Na pátek byl naplánován výjezd na Javornické okruhy. Ze Sušice jsme vyrazili po červené TZ směr Sedlo, poblíž Albrechtic jsme se napojili na trasu “Javornického Pazdřivce” – okruh 48 km a 1750 m převýšení. Výpravu ovlivnili 3 okolnosti – chybný směr jízdy okolo Sedla, vynechávající navigace GPS (každou druhou odbočku jsme přejeli a vraceli se) a to, že meteorologové se tentokrát trefili a pátek byl deštivý. Pod Sedlem se stal první … nemilá věc této výpravy – věděl jsem, že okruh se jede proti směru hodinových ručiček, ale neodhalil jsem, že okruh troří “osmičku”, tedy že z Albrechtic se jede na Sedlo. Místo toho jsme Sedlo obkroužili a pokračovali na Kašperk. Tam už naše výprava nebyla kompletní, otcové zakladatelé jeli vlastní trasu na Javorník (nakonce byli jediní kdo se tam podíval a navštívil v místní restauraci vepřové hody) a Petr Pokorný fungoval jako spojka mezi oběma skupinami (připojil se v Kašperkách). Sjezd z Kašperku k Otavě u Anína byl parádní, “borový singlík” se moc líbil, stejně tak přejezd do Radešova. Neustále mrholení začalo bohužel přecházet v déšť. Část peletonu proto jela do Kašperek po silnici, zbytek po žluté TZ a přes Sibeniční vrch. To už opravdu dost chcalo, ohlasy na tuto terénní zajížďku opravdu nebyly pozitivní. Při rychlém sjezdu po louce nás nemile překvapil natažený drát přes cestu, Kory se ale projevil jako džentlmen a vzal to na sebe (jel první), naštěstí se mu jako zázrakem nic nestalo. V hospodě jsme se najedli, napili, pokusili se uschnout, a hlavně zásadně upravili trasu. Na technické pasáže na Javorníku se nám za mokra nechtělo, takže zkratka po zelené na Kašperk (velmi prudký výjezd po asfaltu). Odtud tlačenka přes Pustý hrádek a opět po trase JP přes Nadějov pod Sedlo. Odtud chybně vpravo do Kakánova a prudký výšlap na Sedlo. Navíc jsme ztratili trasu a tlačili, nosili kolmo lesem vzhůru. Ze Sedla byl ovšem moc pěkný dlouhý sjezd, vlastně až do Sušice. Cestou se nám ještě podařilo rozmotat Peťovi Pokornému uzel na řetězu, i když to chvílemi vypadalo, že nám ukáže, jak zvládá pumptrack. Celkem myslím hodnotných 50 km, 1580 m výškových.
Večírek probíhal po celé Sušici – sauna, pivo na stojáka, hotel Fialka, disko, Rokový Kloub, kebab, …
V sobutu ráno se k nám přidali legenďáci. Víťa Kořínek připravil trasu směr Klatovy, po modré do Petrovic, žluté a červené do Velhartic a pak po červené až do Klatov, lesní cesty nahoru dolu, výškové metry přibývaly. V Klatovech jsme poobědvali na náměstí a potom pokračovali po žluté na vrch Barák. Tady nás Ví’ta protáhnul místním singletrekem zakončeným bikeparkem Kocourov – jak symbolické, ale Kocour byl na vlastní trase a nikdo na jeho počest nedal Kocour drop. Dále nám Ví’ta ukázal svojí chalupu, dal napít vody ze studánky, ale na větší pohoštění nebyl čas, když jsme se vyškrábali znovu na hřeben a v dáli viděli Svatobor, bylo jasné, že to se světlem bude o fous. Debaty na zkrácení byly, ale Ví’ta se ukázal jako pevný vůdce (což dokázal už ráno, když si pozici v peletonu hlídal tak důrazně, že poslal Aleše k plotu) a dál jsme se drželi trasy – do Kolínce po vesnických asfaltkách a dále po žluté a červené. Peloton přeci jen trochu prořídl, ale většina se na Svatobor vyškrábala a se zapadajícím slunkem jsme si dali sjezd. Ti kdo nejvíce věřili ve svojí techniku po šterkovém chodníčku s kamennými schody – opravdová lahůdka, ale všichni jsme si párkrát raději slezli, obzvlášť potom, co Aleš dovršil hatrik kotoulem po schodech (samozřejmě byly 2 výjmky, které nám předvedli, jak se to jezdí, všichni víme o kom je řeč). Dojez do Sušice byl s posledním světlem, takže paráda. Celkem 85 km, 2300 výškových metrů, počasí bez deště, chvílemi i sluníčko.
Večírek byl více než komorní, grupu trvořilo skoro Sedm statečných, Bylo nás o něco víc než pět – ano, na večírek a nedělní bajk nás zbylo 6!!
V neděli jsme se popojeli auty na Javorník s cílem dokončit plánovaný okruh Pazdřivce. Bylo krásně jasno, sluníčko, z vrcholků výhledy na nížinu v mlze, takhle si představuji bajk. Na Javornické okruhy znalci prý vyráží, když pár dní neprší – my jsme se, jak pravil Eri, spokolili s pár hodinami. Terén byl tězký, mokré kořeny a kameny, ale úvodní pasáž přes Javorník a Ždánov byla moc hezká. Trochu jsme se zamyslili nad trasou, na Sedlo se nikomu moc nechtělo, času bylo dost, tak jsem přes Chlum sjeli do údolí Zlatého potoka. Odtud po červené na Popelnou (trasa možná raději na pěší turistiku, ale nádherná) kde jsme so občerstvili a vyrazili směr Královský kámen a odtud sjezd do Javorníku. Eri chytl klacek do předního kola, takže na výlet bude mít i drobnou vzpomínku na holeni. Na Javorníku na nás čekala odměna – vepřové hody v restauraci Krásná vyhlídka, takže jsme víkend na bajku krásně zakončili, 32 km, 950 výškových metrů.
V.
Trasa: 37 km, Čína, za Škodovkou na Adamov, návštěva Alešákova concrete mansion, pod Floridu, singlíky na Babě, Mrhal, singlíky na Hlincovce, Dubičák a singlíky na něm a pod ním a domů
Výškové metry: 590
Účast: Ondra, Petr Šikl, Vítek, Tonda, Honza Mareš, Venca, Eri, Kory, Pavel Samec, Petr Jiřička, Víčko, Přemek, Kocour,
Pád: Ondra (pokus o rozebrání zídky), Samík (očividní svědkové tvrdí, že jsme málem přišli o jednoho Nezmara…)
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/5421b04fe4b0caf51a1eb819
Komentář: Za prvního opravdu chladného podzimního úterku se s účastí pytel zrovna neroztrhl, ale aspoň bylo vidět, kdo je pravověrný, nebo pro koho je účast z nějakého důvodu 😉 prostě důležitá. Ano, nebylo mi nejlépe (a dnes je mi hůř) a tak mi Peťa vyšel vstříct a natrasoval to tak, aby jsem se mohl vracet domů z co nejbližšího bodu. Takže Peťovo motanice po lesíčkách kolem Budějc na trénování techniky – právě se zkracujícím se dnem na ně přichází ten pravý čas! Tak snad jen správně rozpoznat, kdy už je moc velká tma na jízdu v lese, aby jsme o toho Samíka přeci jen nepřišli! Tedy další vlastnost kterou trasér musí mít: myslí i za ty, kteří do toho jdou srdcem 🙂 a nebezpečí se snaží předcházet.
O.
P.s. Do hospody jsem opravdu nešel, moudra a veselosti jsem si vyslechnout nemohl a tak jen vyslovuji přesvědčení, že pro vícero z nás naše statistiky nejsou prázdná čísla a je třeba jim něco obětovat 🙂 Dotazů, proč jsem se na to včera nevysral, bylo dost, ale stejně tolik bylo i dovětků: “Ty vole, já to vlastně chápu.”
Trasa: 41 km, Velkas, modrá nad Vidov, Nedabyle, Hůrka, Zborov, Ohrazení, Ledenice, chviku zelená, Pulmon, prohlídka Pulmonu, loukou do Zalin, lesem za Ohrazeníčko, Třebotovice, skákačka na Dobrou Vodu (Danny Hart se za tmy nekonal…) a po asfaltu domů
Výškové metry: 553
Účast: Ondra, Petr Šikl, Vítek, Tonda, Honza Mareš, Venca, Majkl, Eri, Kory, Pavel Samec, Pepa Vlášek, Jirka Habrda, Petr Pokorný, Honza Mikolášek, Venca Drbout, Petr Jiřička, Aleš
Pád: Venca Drbout, Vítek, Erotokritos
Defekt: Petr Pokorný prořízl plášť
Trackmaker: Petr Pokorný
GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/54187898e4b0a9db3e9186c5
Komentář: Zkostnatělé trasérství potřebovalo impuls, o kterém se již mnoho nadiskutovalo a z lůna Nezmarů byla zrozena další persona, která má tu chuť něco vymyslet, najet a nechat na sebe pak některými prskat 🙂 Za mě jen plusové body (jako u každého se zodpovědným přístupem), neb ono se to samo nenatrasuje. A navíc mě zaujala taktika: prohlížím si na netu mapy, najdu “bod zájmu” kde ještě Nezmaři nebyli (Pulmon) a jedu si to najet aby se nebloudilo. To je přístup! A mrmlalové budou vždy – i když proč při blátivých drncavých rovinách bylo mezi zuby procezeno: “Je vidět, že má Ondrovo školu” opravdu nevím 🙂 A Pulmon za to opravdu stál, někdy se tam můžem vydat z detektorama kovů hledat staré střelivo, které opravdu není z kamene, Peťo! Edukativní okénko můžou otevřít už jen ti, které to opravdu zajímá: www.mapy.cz/turisticka?x=14.5643543&y=49.0378967&z=11&source=base&id=1904811
O.
P.s. U Nezmara pak přišla veselice k narození Alešovo Emičky, která zatím vypadá jako omrzlí ustupující Němci od Stalingradu, ale určitě bude po mamince a brzy se to vylepší. K tataráku se podávalo chutné pivečko ze světově proslulého pivovaru Samson (nikdy nepropláchnuté trubky mu dávají charakteristický říz), po první návštěvě nostalgie v podobě broskvové Koskenkorvy, se dostavil Myslivec a začalo být zle (veselo). Dnes je těžko asi nejen mě…
Trasa: 43 km, Švábák, oběšenec, Kaliště, nad Dubný, Kvítkovice, nad Jankov, na hřeben Kluka, pod Švelhán, po červený až na svážnici, k paní (Svatováclavský pramen, pod Švelhán, na červenou, bikroska v lese, po modrý do Lipí a zelená domů
Výškové metry: 757
Účast: Ondra, Petr Šikl, Vítek, Tonda, Honza Mareš, Víťa Kořínek, Venca, Majkl, Eri, Kory, Pavel Samec, Pepa Vlášek, Vláďa, Víčko, Pavel Kosař, Jirka Tuček, Jirka Habrda, Láďa Benhák, Petr Pokorný, Honza Mikolášek
Pád: Ondra, (Samík si do krve odřel rameno, ale pád to NEBYL!!!)
Defekt: Petr Pokorný, Ondra ohnul patku
Triple Gold Club: Ondra (kluci kurwa, chytil jsem tripla 🙂 No aspoň už si můžem se Samíkem a Peťou zvolit předsedu a místopředsedy klubu…)
Trackmaker: Pavel Kosař
GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/540f41dae4b0c0012fda443f
Komentář: Po desetiminutovém přešlapování na startu, kdy se zřejmě čekalo až zahřmí 😉 (skrytá výzva pro toho, kdo si na příště něco připraví, že se nemusí stydět říct, že má něco připravené!), se nás zželelo Pavlovi Kosařů a začal trasovat na Kluka. Trasa hezká, ale v reálich Kluka up and down po známých místech. Je však vždy pozitivní, že se trasér mění, neb každý má k tomu samému jinší přístup (aspoň že tak). Téma vyjižďky byla lesní práce a klacky v kolech a šaltrech, když ze souboje s klackem jsem vyšel nejhůře já 🙁 Peťa Pokorný si pak dle svých slov vyzkoušel na bajku poprvně defekt, takže taková hezká premiéra 🙂 Vyskytují se mezi námi ale i oškliví lidé, kteří schválně rozjíždějí houby (a to mu ta houba nic neudělala, Víťo!), ale alespoň své hříchy napravují smotáním drátu, který byl přes cestu. A jsou mezi námi i tací jízlivci, kteří nebohého spolunezmara, navlečeného hlavně pro pobavení ostatních do dresu od firmy Chiquita bananas, častují při válení po zemi po ne zrovna bezpečně vypadajícím pádu, slovy: Rozšláplej banán. To by se hoši stávat nemělo! 🙂
O.
P.s. U Nezmara mě více než klasická témata alá “může při souloži karimatka slečně spálit záda a proč si pod ně případně nedala spacák, který s karimatkou bývá pravidelně v setu” mě zaujala skupinka výrostků sledující přenos fotbalu na mobilu, když tam Zdenda tu obrazovku nemá. Doba je holt jinde.
Po roční odmlce se zase někteří ze skupiny Nezmar&friends rozhodli zajet mezi “pravé profesiónály” poměřit síly a časy. Z různých důvodů byla letos účast lehce ochuzena, ale hezké počasí a pěkný závod spojený s příjemnou vyjížďkou vše vynahradil. Ve vypíchnuté kategorii Nezmar&friends bylo pořadí následující (celkové pořadí z 111 závodníků, čas): 11. Míra Jiřička 29:06,5/24. Pepa Vlášek 31:20,0/40. Džony 32:45,1/45. Kory 33:41,4/59. Honza Mikoláš 35:21,7/ 70. Ondra 36:27,6/78. Samík 37:33,0/106. David Čapek 50:48,7.
Den i výlet to byl krásnej, ale jinak byla naše užší skupina spíše nespokojená. Džony jel stanovit “pražský čas”, ale nakonec byl o šest desetin sekundy 🙂 horší než Aleš minulej rok. Dlužno podotknout, že se připravuje na Sudety a 4 dny před tím byl každej den na kole 5 hodin a v sobotu dvakrát spadnul a byl obolavěn. Uvidíme příště. Já jsem sám sebou zklamán, neb jsem zajel o minutu hůř, než před dvěma lety. Není to ale věkem, ale nevhodně zvolenou přípravou: jízda z CB do CK + rozjíždění se v CK ukázala na mém tachometru 49 km na startu a mé nohy už nebyly svěží od prvních metrů. Příště jedu na start rozhodně autem. Samík byl zkroušen též – čas hořší než minulej rok a hlavně mu začala páska v kole prořezávat duši. Jeden defekt před závodem “na uklidnění”, druhej naštestí až při cestě dolů, ale při třetím bylo jasné, že to nevyřešíme a ke slovu přišla motospojka z CB. Honzovi Mikolášovi spadnul při závodě řetěz, tak také úplně nevýskal. Spokojený mimo silničářsky začínajícího Davida, za pro další roky přijatelnej čas k překonávání 😉 byl Kory, který se právě veze na manické vlně z koupě nového kola. Pozitivní věci v jeho hlavě a zcela jistě ne zanedbatelná dispozice fyzickou kondicí ho posunuly v historických tabulkách “pravověrných Nezmarů” na 3. místo za Aleše a Honyho. Ale zkoušel si na startu připravovat pozici pro jakýkoli výsledek! 1) Měl rýmu a bolelo ho v krku 2) měl zánět spojivek 3) v sobotu dal kilo a je unavenej 4) do Krumlova se to moc hnalo a je zvadlej atd. atd. 🙂
Tak zase za rok už při větší účasti?
více info na: www.cyklet.wz.cz
O.
Trasa: 38 km, Luční jez, Velkas, modrá do Vidova, Heřmaně, pokus o pokračování po modrý zhacen rozvodněným Borovnickým potokem, objížďka přes Rechle, modrá z Doudleb až do Hamru, šotolinou Plavnice, Kameňák, Včelná a domů
Výškové metry: 535
Účast: Ondra, Aleš, Petr Šikl, Vítek, Tonda, Honza Mareš, Víťa Kořínek, Venca, Majkl, Kocour, Přema,
Pád: Přema, Ondra
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/fkf0g6js13c4o71h
Komentář: Počasí se ne a ne umoudřit, takže co by člověk čekal od vyjížďky před kterou tři dni chčije a déšť různé intenzity je i po celý čas vyjížďky? Že by bahno? No a když si k tomu člověk přidá, že za to vzal zodpovědně Vítek, tak nás písek v očích z rychlých šotolin opravdu nečekal. Nakonec si myslím, že jestli jebka, tak aspoň ve správným bahnu, takže cesta byla zvolená správně, jen škoda že nedošlo na realizaci plánu že po modré pojedem i zpátky 🙂 Příště bych se přimlouval za slunéčko, letos jsem ještě nevytáhl svého banána (myslím dres!)
O.
P.s. Zároveň to byla opravdu ukázka že houby mají vodu rádi – cyklo houbaření se nekonalo jen proto, že jsme houby neměli kam dát. Počáteční Kocourovo nadšení z hřiba Kováře (doplněné o selfie Mačica&Kovář) spoustami hub opadalo a tak jsme se nakonec jen vzájemě upozorňovali na nejvýstavnější kousky.
P.s. Účast v hospodě byla ještě nižší než na vyjížďce – že by někomu vadilo, že je mokrý? Tak že se aspoň Nezmarovi narodil vnuk a slivovička zahřála 😉
Guru dalšího VZ je Víťa Kořínek, v termínu 26.-28.9.2014 v okolí Sušice.
PÁTEK: vypadá to na návštěvu Javornických okruhů http://javornickeokruhy.cz/, okruh po trase Javornického Pazdřivce, zpráva od místňáků je tady:
“Mapa ke shlédnutí ZDE – javornickeokruhy.cz/cervena2-trailova-symfonie-pazdrivec.mapa.html , GPX log pak ke stažení ZDE – javornickeokruhy.cz/res/gps/javornickeokruhy-cervena2-trailova_symfonie_pazdrivec.gpx
Trasa byla poměrně náročná a abych předešel možným problémům, tak rovnou řeknu, že na projetí doporučuji vyrazit nejpozději v 10.00 (a pauzy na občerstvení zbytečně neprotahovat) a jako kolo minimálně buď HT s kvalitní vzduchovou vidlicí, 27,5″ nebo 29″ kola a 2,25″ šíře pneu výhodou, Trail/AM full se zdvihy 120 a výše optimální. (já to jezdím na 29″ HT s 2,30 a 2,35″ pneu + teleskopická sedlovka a ještě mě z pondělního uklízení celé trasy bolí zápěstí, nohy už konečně přestaly 🙂
Pokud si jí dáte, pak budu moc rád, když mi napíšete, jak se Vám trasa líbila – dopředu říkám, že trasa má poměrně velké převýšení na relativně malou vzdálenost, takže stoupání můžou i bolet! 🙂 ”
já jen dodávám, že nic co bysme nezvládli! 🙂
SOBOTA: Víťa Kořínek připravil trasu:
“Na cykloserveru jsem naklikal jednu trasu – viz příloha, která je pěkná byť vede od Sušice spíš do šumavského podhůří než na Šumavu, jel jsem jí letos”
http://www.cykloserver.cz/f/20f0163773/
NEDĚLE: se uvidí
zdar V.