2 července, 2014 | 
Author: Trasa: 61 km, Meťák, Vidov, Plav, Plavnice, šotolina do Hamru, křížová cesta do Římova, z hráze do ochraného pásma vodního zdroje :-), Velešín, studánka Srdíčko, “jetelný trailík” za mostem na Sv. Ján, plně jetelný námi upravený trailík k Velešínskému hradu, hráz přehrady, křížová cesta, modrá do Dolní Stropnice, rozdělení skupiny na menšinu jedoucí modrou do Doudleb a většinu mastící asfalt do Doudleb, Plavu, stezka do Vidova a domů
Výškové metry: 780
Účast: Ondra, Venca, Eri, Pavel Samec, Vítek, Petr Pokorný, Petr Šikl, Víčko, Majkl, Koubič, Víťa Kořínek, Venca Drbout, Vláďa, Kory, Pepa Vlášek, Honza Mareš
Pád: Ondra, ale je mi divný, že jen já – PŘIZNEJTE SE!!!
Defekt: Víčko
Trackmaker: Ondra, Vítek – sice z 0,1 % trasování udělám 50% traserství v Tomášovo statistikách, ale za ten trailík, si to zasloužíš, bro!
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/d7jl7q8k2tf8vuqd
Komentář: Moje zamilovaná etapa vyšla náramě – počasí bylo tak akorát, terén taky suchý, k tomu ne úplně přelidněný pelotón, který krásně držel pospolu a jízda byla plynulá i v ne úplně přehledném terénu. A ty cestičky co moc často nejezdíme, no krása. Snad ani nevadilo, že jsme dorazili k Nezmarovi až před devátou. Jen naše úprava trailu bude muset příště proběhnout zřejmě ve větší míře (některými byl navrhován bagr), neb po prvních lidech už docházeli další jen s jednou větou na rtech: Fakt krásně jetelný! (malinko při tom mrkali). Ale jak jsem včera říkal myslím Vencovi: “Dnes jsi dvakrát jel a zbytek vedl, příště si jen dvakrát šláneš a zbytek pojedeš.” Když něco úzkého projedeš na rovině, na skále ve svahu to projedeš taky, chce to jen odbrzdit hlavu 😉
O.
P.s. Pochytil jsem, že příště se pojede na Kleť, tak si ty drncavý roviny hoši užijte, já na Vás budu z auslandu vzpomínat. Včera nebyl Přemek, tak jsem postoupil do top 2, ale příští vyjížďku už pustošivá síla Vencovo 100% účasti rozdrtí i mě 🙂 Na prach.
Delší dobu se mluvilo o výjezdu do Jizerek a tak jsme se letos konečně domluvili a díky termínovým nesouladům vzniklý termín namlsal každého pravděpodobností teplého počasí. Jak krutá mýlka! Ještě ve čtvrtek odpo při příjezdu jsme pobíhali v kraťasech, ale od pátka se nám teplota přes den pohybovala mezi 9°-13° C. K tomu ještě v pátek déšť a v neděli taky. No nic, už si pomalu zvykáme, že až na ojedinělé vyjímky nemáme na teplo a sucho štěstí (Livigno, Luhačovice, Zugspitze, Telč, Praha, Bílé Karpaty atd. atd.) My už ale jako ostrovani přivykli a tak zaznělo jen občasné postesknutí 🙂
První den jsme sjeli do Tanvaldu na vlak a vydali se napříč chudým krajem (kde ani brambory nejdou…) vláčkem do Lázní Libverda, odkud náš víkendový anděl strážný Peťa naplánoval Singltrek Pod Smrkem. Ne úplně všichni z něj byli odvázaní, ale pro mě dost nepochopitelně. Jasně, nebyla tam žádná záludnost, technická obtížnost, ale pokud chtěl jet člověk plný koule, kolo sakra ovládat musel umět. A pokud jel člověk na hraně svých schopností (jakože já bohužel na strunu hrany párkrát brnkal), byl to i adrenalin 🙂 A k tomu jsme všem těm vymaštěným celopérům ukázali, že v kole to není a pokud dobře pamatuji, na trati jsme jen předjížděli a ti lidé měli jen otazníky ve vočích, chichi. Mord parta na hardtailech! Bohužel déšť a zima zapřičinila rozpad skupiny, neb do vyhřátého stánku pro 16 lidí na párek to fakt nebylo. Zbytek návratu si každej užil jak užil a skupina co dorazila domů za světla a ne po Metaxové smršti a pivech i poladila kola. Ráno v sobotu byla jen zima, ve které nezodpovědná parta poladila stroje a protáhla odjezd o půl hodiny, ale pak už to začlo. Komu chyběla v pátek technika jízdy a kopce, v sobotu už neříkal nic. Mě osobně potláčání díky nesjízdnosti nevadí a přijde mi, že i ostatní udělali velký krok v hlavě a umu např. od Mšena 🙂 Na výletu techniku v překrásném kaňonu Kamenice střídaly prďáky a na obědě se nikomu moc nechtělo věřit, že máme 26 km a převýšení 900 m. Kladivo na mord partu z jihočeské pánve mělo ale ještě odpoledne dopadnou o dost pustošivější silou – výjezd červené nad Rokytnici, či výjezd na rozhlednu Štěpánka (Samíku, NENÍ to Boženka!) a potláčání bajku zůstane v paměti dlouho 🙂 V neděli pak už jen “vytočení nohou v optice Jizerských hor” poté, co jsme demokraticky odhlasovali, že už neprší a hurá domů. Výlet se myslím povedl a závěrem se sluší poděkovat Peťovi za organizaci, péči guláš, vlak a mechanickou výpomoc a všem ostatním za nehynoucí dobrou náladu.
O.
P.s. Jedno video když jsme čekali na opravu defektu a neměli co dělat. Chlapík co robil rukama pravou “lesní práci” z nás joudů byl dost vedle 🙂 http://renie.rajce.idnes.cz/Jizerky/
heslo,jmeno: jizerky
Trasa: 63 km, Čína, kolem Škodovky na Rudolfov, Mrhal, lesem ke Koníři, Štěpánovice, Dunajovická hora, Slověnický mlýn, červená, žlutá, zelená a modrá do Velechvína, kolem Vávry, Červený Újezdec, zelená ke střelnici, Úsilné, Nemanice a domů
Výškové metry: 550
Účast: Ondra, Přemek, Venca, Kocour, Eri, Pavel Samec, Vítek, Petr Pokorný, Petr Šikl, Víčko, Aleš, Petr Jiřička, Míra Jiřička, Majkl, Koubič, Víťa Kořínek, Honza Mikolášek, Jirka Habrda, Sochy, Venca Drbout
Pád: Venca Drbout 2x, Vítek,
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/dla5cf6sd49o9ccj
Komentář: Věčné dilema: jezdit věci blízké srdci, ale šestkrát za sebou/jezdit podle toho, kde jsme ještě nebyli jsem rozetnul bez těžké hlavy já, neb jsem a vždycky budu pro pestrost. Takže jsem věděl, že zvolením Dunajovické hory si vyslechu štípanice typu rovina/žádnej terén/nuda, ale co, stále jsem zaslech i moc hlasů jak bylo hezké, kdo že to v daných místech nikdy nebyl atp. Takže etapa byla moc pěkná, jezdivá, nikde jsme dlouho na nikoho nečekali a hezky se projeli a vytočili únavu z kopců v Jizerkách (k reportu se dokopu!). Navíc pár romantických míst a zas tak samá rovina to zase nebyla, jak říkají výškové metry. Při návratu jsme se jali dopíjet sud, kterej zbyl z Jizerek a škarohlídské předpovědi se naplnili. Než si natočil poslední z nás třetinku piva, byl su prázdnej a mohle jsme jet v klidu k Nezmarovi 🙂
O.
P.s. O příští destinaci je rozhodnuto, pokud bude sucho, jedem kolem Římovský přehrady, takže chlapci opět, dvě flašky sebou 😉
Trasa: 42 km, pravej břeh Vltavy, Hrdějice, motanice pod Hosínem, Hosín, motanice v lese za Hosínem, nájezd do Dobřejovického polesí, kolem tratě do Chotýčan, kolem obory k Majklovo sjezdu, motanice Dobřejickým polesím, Zámostí, pod tratí do Opatovic, objetí tradičního kolečka kolem teletníku :-), nalezení cesty po pravém břehu Vltavy domů
Výškové metry: 606
Účast: Ondra, Přemek, Venca, Vláďa, Kocour, Eri, Kory, Tonda, Pavel Samec, Vítek, Petr Pokorný, Petr Šikl, Pavel Kosař, Víčko, Pepa Vlášek, Ondra Míka, Aleš, Petr Kolban
Pád: Petr Pokorný 2x, Petr Kolban, Přemek
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/8q9s0prqb4l45l6c
Komentář: Na startu jsem zmínil nápad jet směr Hluboká, byl Vítkem odsouzen, že na Hluboký chcalo jak svině, k tomu ještě Aleš prohodil: “Já se z okna díval na Hlubokou na to černo a modlil se ať nejedem tam” – no ale jeli jsme a fakt tam před naším příjezdem chcalo :-). Počáteční jezdivé netechnické úseky ke konci vystřídal technický úsek cestou necestou pro trénování rovnováhy v listí, trávě a klackách a několik technických sjezdů, kde se názorně ukázalo, že je vážně pohodlnější (a při odpovídajících schopnostech i bezpečnější) je jet a nenechat se smýkat kolem dolekopcom 😉 I když už se na cestě domů zdálo, že cestu od teletníku nenajdem, trackmaker ji našel a nasměroval družstvo k Nezmarovi již bez přehmatů.
O.
P.s. Kam pojedem příště se domluvíme v Jizerkách, jen dávám na vědomí, že jsme minulej víkend já, Hony, Sirota, junioři & sekera, 2 pily a nůžky na živý plot, zprovoznili singlík kolem Římovský přehrady vedoucí k Velešínskému hradu. Víťa to pojal opravdu z gruntu s ambicí, aby to šlo celé jet (hrazení z klád, vysypané kameny a zasypané hlínou a mechem) a myslím, že se jetelnost o dost zvedla. Nicméně nelze nezmínit Víťovo poslední větu: “A když to nepude celý jet, tak se to aspoň líp povede…” 🙂
Trasa: 58 km, kolem Malše do Roudnýho, pod Včelnou, žlutá do Římova, Lahuť, červená na Sv. Ján, radler, nanuk, malinovka, Ločenice a po červený na Polžov, pod Todeňskou horu, maturita na učňáku (úspěšně složili Eri, Venóš, Vítek, Ondra, Přemek – ostatní potláčali bajk), slza a tyčinka u romantické vyhlídky pod Todeňskou horou, na vrchol, červená do Sedla, po hrázích Pašínovice, zelený pochoďáček kolem Stropnice, Dlouhá Stropnice, Straňany, rechle, Plav, Vidov, Roudné a domů
Výškové metry: 769
Účast: Ondra, Přemek, Venca, Vláďa, Kocour, Eri, Majkl, Kory, Tonda, Petr Jiřička, Pavel Samec, Vítek, Petr Pokorný, Koubič
Pád: Majkl
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/2o2rg556useb762j
Komentář: Odpolední výheň zřejmě odradila vícero lidí, neb jinak si nedovedu vysvětlit poměrně malou účast stále ještě v předprázdninových termínech. Méně početná skupina a větší jezdivost trati však přichystala plynulou a poměrně dlouhou projížďku do méně navštěvovaných lokalit. Vyjížďku díky práci/zábavě? nedal Peťa Šiklů a i když se moc snažil se k nám připojit cestou a nakonec nás chytnul “už” v Plavu na zpáteční cestě, účast mu přiznat nelze. Soud je přísný, spravedlivý, všestranný a naprosto nestranný 🙂 Tedy D´Artagnan padl a už jsme my stoprocentní zbyli jen 3 – já, Přema a Venca. Něco mi ale říká, že z kola ven půjdu první já…
O.
P.s. Debata nad příští destinací neproběhla, tak dávám na zvážení Hlubockou oboru, Purkarec, Rachačky, Zlivská obora, ať máme před Jizerkama nějaké kilce. A v tyto místa jsem ještě letos nemířili… Pokud ale má někdo jiné touhy je mi to jedno.
Byl jsem vyzván, abych též napsal krátký report o budějickým půlmaratonu a já tak činím – když už jsem mu přihlížel 🙂 Přihlížel jsem mu nejen já, ale i celkem velká skupina Nezmarů, kteří svých pět hrdinů povzbuzovali seč mohli! Každý z Nezmarů se s tratí popasoval po svém, zejména to, jakou masku ten který dokázal nasadit, tvořilo kouzelný rozdíl. V čele s kašpárkem Vítkem Kořínků, který ač jistě také trpěl 😉 rozdával usměvy a drobné legrácky na všechny strany – jaký to kontrast s na kříž přibitým Majklem, frustrovaným Honzou, soustředěným Přemkem a Ondrou. Pořadí Nezmarů bez udání rozestupů bylo nakonec následující: 1. Honza (gratulace za “nejhorší čas v životě”, bro) 2. Ondra (pohublá lehkonohá gazela 🙂 překvapila asi všechny) 3. Přema (21. v kategorii i přes zdravotní problémy!) 4. Vítek (míň se smát a víc se kousnout hochu a máš to pod dvě hodiny!) 5. Majkl (včera jsme se shodli na tom, že to příliš pomalu rozběh a pak už se to nedalo dohnat… Zkušenost pro příští rok, chi chi). Bez ohledu na interní Nezmaří pořadí vyslovuji jistě nejen já úctu všem finišerům, v takovém vedru to muselo být pravé peklo. You are the gods of hell fire!
Více na: www.runczech.com
O.
Trasa: 48 km, Hakláky, po koňský do Křenovic, polem pod Vráže, žlutá Vrážema, Dehtář, Čakov, nad Jankov, svážnice, prďoch na Skalku, napojení se na červenou hřebenovku Kluka, Haberák, masivem Kluka nad Kvítkovice, motanice v Dubenským lese, Třebín, zelená na Švábák a domů
Výškové metry: 756
Účast: Ondra, Přemek, Venca, Petr Šikl, Vláďa, Víčko, Kocour, Eri, Majkl, Kory, Sochy, Tonda, Petr Jiřička, Pavel Samec, Pepa Vlášek
Pád: Ondra
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/febg798ifbkbd26u
Komentář: Při absenci debaty nad destinací minule jsme si jí schovali na Start, ale netrvala ani příliš dlouhou a vyrazili jsme. Počasí bylo akorát, jen ještě stopy dešťů zvláště na začátku připravili dost bahna, ale na Kluku (kde je VŽDYCKY sucho) to už bylo dobré. Nevím jak kdo, ale já hřebenovku od Holašovic nejel asi tři roky a včera jsem byl z ní nostalgicky nadšen. Kde byl bordel, bylo čisto, kde bylo vykáceno, je zarostlo. Moc pěkné. Pár sjezdíků v masivu Kluka, rozdělení skupiny a poklidný dojezd k Nezmarovi, kde převládla tentokrát nikoli debata o tom, jaký kolo si má koupit Peťa Pokorný ;-), ale jaký auto si má koupit Eri + spousta zasvěcených automobilových rozumů od inženýrů, redaktorů Autotipu, řidičů z povolání, běžných uživatelů atp. Bžunda.
O.
P.s. Na příště se vytvořila shoda nad Todeňskou horou a když už je dlouho vidět, tak zřejmě s příjezdem po trase Římov, Sv. Ján, Ločenice, Polžov. Takže dvě flašky sebou klucka 😉
Trasa: 48 km, Meťák, jez u Plánských, Boršov kemp, červená až na Dívčák, Třísov, do masivu Kleťě k mohylám, masivem Kleťě, úvahy nad Chlumeckou horou, chcanec jak svině, konec úvahám nad Chlumeckou horou, parkál, Holubov, atomizace skupiny a různými cestami dle chuti každého soudruha domů
Výškové metry: 680
Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Vláďa, Víčko, Kocour, Víťa Kořínek, Eri, Majkl, Aleš, Pavel Kosař, Kory, Sochy, Tonda, Ondra Míka, Honza Mikolášek, Petr Jiřička
Pád: Eri, Tonda, Kocour, Venca (tedy co vím)
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/ajl2iqdp8pm5n21h
Komentář: Déšť před etapou a předpověď počasí rozpoutala na startu debatu, zda je vhodné jet dohodnutou trasu, či ne a nakonec se plánování předem ukázalo jako podstatný argument a vyrazilo se. Červená kolem řeky byla opravdu od bahna a hodně kluzká, což se projevilo efektními karamboly – Eri korbička, samotné kolo trčící ze strže vedle klouzající lávky značilo, že někde dole bude i jezdec – a byl to Toník 🙂 a o Kocourovo pádu jsem jen slyšel: “…a najednou vidím ve svahu takovou kutálející se oranžovou kuličku, nemňoukala, ale Mačička to byla…” Ve zdraví jsme přežili a část skupiny už v Třísově podlehla předpovědi a na působivou imitaci pohanského obětiště se už s náma nevydala. Déšt, který se nám do té doby víceméně vyhýbal, ale v masivu Kletě udeřil plnou silou a rozmetal další plány a jednotnost skupiny a doprovodil nás až – většinou – domů (včetně mě), neb u Nezmara včera oranžovo určitě moc nebylo. Tak příště.
O.
P.s. Debata o další trase nevím, zda byla a tak jen dávám na zvážení tip na Hlubockej maraton, Dobřejice atp. A nebo ať si Eri připraví něco, co není furt po rovině 😉
P.s. Totou cestou chci vyjádřit podporu 100 mílema zničenému Honymu – leží tam v oboře, ručku má nahoře (zlomenej lokýtek), bojí se, bojí, že umře (jeho forma). Tak se drž, já to měl minulej rok, nohy už jsem do formy příliš neroztočil, ale neboj, sezóna je ještě dlouhá.