Rubriky
Květen 2025
Po Út St Čt So Ne
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  

Tentokrát jsme pod vedením Víti Kořínka zamířili do Sušice. Pár z nás se nemohlo dočkat, tak do Penzionu U Vítovců dorazilo už ve čtvrtek večer, ostatní se přidali v pátek ráno.

Na pátek byl naplánován výjezd na Javornické okruhy. Ze Sušice jsme vyrazili po červené TZ směr Sedlo, poblíž Albrechtic jsme se napojili na trasu “Javornického Pazdřivce” – okruh 48 km a 1750 m převýšení. Výpravu ovlivnili 3 okolnosti – chybný směr jízdy okolo Sedla, vynechávající navigace GPS (každou druhou odbočku jsme přejeli a vraceli se) a to, že meteorologové se tentokrát trefili a pátek byl deštivý. Pod Sedlem se stal první … nemilá věc této výpravy – věděl jsem, že okruh se jede proti směru hodinových ručiček, ale neodhalil jsem, že okruh troří “osmičku”, tedy že z Albrechtic se jede na Sedlo. Místo toho jsme Sedlo obkroužili a pokračovali na Kašperk. Tam už naše výprava nebyla kompletní, otcové zakladatelé jeli vlastní trasu na Javorník (nakonce byli jediní kdo se tam podíval a navštívil v místní restauraci vepřové hody) a Petr Pokorný fungoval jako spojka mezi oběma skupinami (připojil se v Kašperkách). Sjezd z Kašperku k Otavě u Anína byl parádní, “borový singlík” se moc líbil, stejně tak přejezd do Radešova. Neustále mrholení začalo bohužel přecházet v déšť. Část peletonu proto jela do Kašperek po silnici, zbytek po žluté TZ a přes Sibeniční vrch. To už opravdu dost chcalo, ohlasy na tuto terénní zajížďku opravdu nebyly pozitivní. Při rychlém sjezdu po louce nás nemile překvapil natažený drát přes cestu, Kory se ale projevil jako džentlmen a vzal to na sebe (jel první), naštěstí se mu jako zázrakem nic nestalo. V hospodě jsme se najedli, napili, pokusili se uschnout, a hlavně zásadně upravili trasu. Na technické pasáže na Javorníku se nám za mokra nechtělo, takže zkratka po zelené na Kašperk (velmi prudký výjezd po asfaltu). Odtud tlačenka přes Pustý hrádek a opět po trase JP přes Nadějov pod Sedlo. Odtud chybně vpravo do Kakánova a prudký výšlap na Sedlo. Navíc jsme ztratili trasu a tlačili, nosili kolmo lesem vzhůru. Ze Sedla byl ovšem moc pěkný dlouhý sjezd, vlastně až do Sušice. Cestou se nám ještě podařilo rozmotat Peťovi Pokornému uzel na řetězu, i když to chvílemi vypadalo, že nám ukáže, jak zvládá pumptrack. Celkem myslím hodnotných 50 km, 1580 m výškových.

Večírek probíhal po celé Sušici – sauna, pivo na stojáka, hotel Fialka, disko, Rokový Kloub, kebab, …

V sobutu ráno se k nám přidali legenďáci. Víťa Kořínek připravil trasu směr Klatovy, po modré do Petrovic, žluté a červené do Velhartic a pak po červené až do Klatov, lesní cesty nahoru dolu, výškové metry přibývaly. V Klatovech jsme poobědvali na náměstí a potom pokračovali po žluté na vrch Barák. Tady nás Ví’ta protáhnul místním singletrekem zakončeným bikeparkem Kocourov – jak symbolické, ale Kocour byl na vlastní trase a nikdo na jeho počest nedal Kocour drop. Dále nám Ví’ta ukázal svojí chalupu, dal napít vody ze studánky, ale na větší pohoštění nebyl čas, když jsme se vyškrábali znovu na hřeben a v dáli viděli Svatobor, bylo jasné, že to se světlem bude o fous. Debaty na zkrácení byly, ale Ví’ta se ukázal jako pevný vůdce (což dokázal už ráno, když si pozici v peletonu hlídal tak důrazně, že poslal Aleše k plotu) a dál jsme se drželi trasy – do Kolínce po vesnických asfaltkách a dále po žluté a červené. Peloton přeci jen trochu prořídl, ale většina se na Svatobor vyškrábala a se zapadajícím slunkem jsme si dali sjezd. Ti kdo nejvíce věřili ve svojí techniku po šterkovém chodníčku s kamennými schody – opravdová lahůdka, ale všichni jsme si párkrát raději slezli, obzvlášť potom, co Aleš dovršil hatrik kotoulem po schodech (samozřejmě byly 2 výjmky, které nám předvedli, jak se to jezdí, všichni víme o kom je řeč). Dojez do Sušice byl s posledním světlem, takže paráda. Celkem 85 km, 2300 výškových metrů, počasí bez deště, chvílemi i sluníčko.

Večírek byl více než komorní, grupu trvořilo skoro Sedm statečných, Bylo nás o něco víc než pět – ano, na večírek a nedělní bajk nás zbylo 6!!

V neděli jsme se popojeli auty na Javorník s cílem dokončit plánovaný okruh Pazdřivce. Bylo krásně jasno, sluníčko, z vrcholků výhledy na nížinu v mlze, takhle si představuji bajk. Na Javornické okruhy znalci prý vyráží, když pár dní neprší – my jsme se, jak pravil Eri, spokolili s pár hodinami. Terén byl tězký, mokré kořeny a kameny, ale úvodní pasáž přes Javorník a Ždánov byla moc hezká. Trochu jsme se zamyslili nad trasou, na Sedlo se nikomu moc nechtělo, času bylo dost, tak jsem přes Chlum sjeli do údolí Zlatého potoka. Odtud po červené na Popelnou (trasa možná raději na pěší turistiku, ale nádherná) kde jsme so občerstvili a vyrazili směr Královský kámen a odtud sjezd do Javorníku. Eri chytl klacek do předního kola, takže na výlet bude mít i drobnou vzpomínku na holeni. Na Javorníku na nás čekala odměna – vepřové hody v restauraci Krásná vyhlídka, takže jsme víkend na bajku krásně zakončili, 32 km, 950 výškových metrů.

V.

Trasa: 37 km, Čína, za Škodovkou na Adamov, návštěva Alešákova concrete mansion, pod Floridu, singlíky na Babě, Mrhal, singlíky na Hlincovce, Dubičák a singlíky na něm a pod ním a domů

Výškové metry: 590

Účast: Ondra, Petr Šikl, Vítek, Tonda, Honza Mareš, Venca, Eri, Kory, Pavel Samec, Petr Jiřička, Víčko, Přemek, Kocour,

Pád: Ondra (pokus o rozebrání zídky), Samík (očividní svědkové tvrdí, že jsme málem přišli o jednoho Nezmara…)

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/5421b04fe4b0caf51a1eb819

Komentář: Za prvního opravdu chladného podzimního úterku se s účastí pytel zrovna neroztrhl, ale aspoň bylo vidět, kdo je pravověrný, nebo pro koho je účast z nějakého důvodu 😉 prostě důležitá. Ano, nebylo mi nejlépe (a dnes je mi hůř) a tak mi Peťa vyšel vstříct a natrasoval to tak, aby jsem se mohl vracet domů z co nejbližšího bodu. Takže Peťovo motanice po lesíčkách kolem Budějc na trénování techniky – právě se zkracujícím se dnem na ně přichází ten pravý čas! Tak snad jen správně rozpoznat, kdy už je moc velká tma na jízdu v lese, aby jsme o toho Samíka přeci jen nepřišli! Tedy další vlastnost kterou trasér musí mít: myslí i za ty, kteří do toho jdou srdcem 🙂 a nebezpečí se snaží předcházet.

O.

P.s. Do hospody jsem opravdu nešel, moudra a veselosti jsem si vyslechnout nemohl a tak jen vyslovuji přesvědčení, že pro vícero z nás naše statistiky nejsou prázdná čísla a je třeba jim něco obětovat 🙂 Dotazů, proč jsem se na to včera nevysral, bylo dost, ale stejně tolik bylo i dovětků: “Ty vole, já to vlastně chápu.”

Trasa: 41 km, Velkas, modrá nad Vidov, Nedabyle, Hůrka, Zborov, Ohrazení, Ledenice, chviku zelená, Pulmon, prohlídka Pulmonu, loukou do Zalin, lesem za Ohrazeníčko, Třebotovice, skákačka na Dobrou Vodu (Danny Hart se za tmy nekonal…) a po asfaltu domů

Výškové metry: 553

Účast: Ondra, Petr Šikl, Vítek, Tonda, Honza Mareš, Venca, Majkl, Eri, Kory, Pavel Samec, Pepa Vlášek, Jirka Habrda, Petr Pokorný, Honza Mikolášek, Venca Drbout, Petr Jiřička, Aleš

Pád: Venca Drbout, Vítek, Erotokritos

Defekt: Petr Pokorný prořízl plášť

Trackmaker: Petr Pokorný

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/54187898e4b0a9db3e9186c5

Komentář: Zkostnatělé trasérství potřebovalo impuls, o kterém se již mnoho nadiskutovalo a z lůna Nezmarů byla zrozena další persona, která má tu chuť něco vymyslet, najet a nechat na sebe pak některými prskat 🙂 Za mě jen plusové body (jako u každého se zodpovědným přístupem), neb ono se to samo nenatrasuje. A navíc mě zaujala taktika: prohlížím si na netu mapy, najdu “bod zájmu” kde ještě Nezmaři nebyli (Pulmon) a jedu si to najet aby se nebloudilo. To je přístup! A mrmlalové budou vždy – i když proč při blátivých drncavých rovinách bylo mezi zuby procezeno: “Je vidět, že má Ondrovo školu” opravdu nevím 🙂 A Pulmon za to opravdu stál, někdy se tam můžem vydat z detektorama kovů hledat staré střelivo, které opravdu není z kamene, Peťo! Edukativní okénko můžou otevřít už jen ti, které to opravdu zajímá: www.mapy.cz/turisticka?x=14.5643543&y=49.0378967&z=11&source=base&id=1904811

O.

P.s. U Nezmara pak přišla veselice k narození Alešovo Emičky, která zatím vypadá jako omrzlí ustupující Němci od Stalingradu, ale určitě bude po mamince a brzy se to vylepší. K tataráku se podávalo chutné pivečko ze světově proslulého pivovaru Samson (nikdy nepropláchnuté trubky mu dávají charakteristický říz), po první návštěvě nostalgie v podobě broskvové Koskenkorvy, se dostavil Myslivec a začalo být zle (veselo). Dnes je těžko asi nejen mě…

Trasa: 43 km, Švábák, oběšenec, Kaliště, nad Dubný, Kvítkovice, nad Jankov, na hřeben Kluka, pod Švelhán, po červený až na svážnici,  k paní (Svatováclavský pramen, pod Švelhán, na červenou, bikroska v lese, po modrý do Lipí a zelená domů

Výškové metry: 757

Účast: Ondra, Petr Šikl, Vítek, Tonda, Honza Mareš,  Víťa Kořínek, Venca, Majkl, Eri, Kory, Pavel Samec, Pepa Vlášek, Vláďa, Víčko, Pavel Kosař, Jirka Tuček, Jirka Habrda, Láďa Benhák, Petr Pokorný, Honza Mikolášek

Pád: Ondra, (Samík si do krve odřel rameno, ale pád to NEBYL!!!)

Defekt: Petr Pokorný, Ondra ohnul patku

Triple Gold Club: Ondra (kluci kurwa, chytil jsem tripla 🙂 No aspoň už si můžem se Samíkem a Peťou zvolit předsedu a místopředsedy klubu…)

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/540f41dae4b0c0012fda443f

Komentář: Po desetiminutovém přešlapování na startu, kdy se zřejmě čekalo až zahřmí 😉 (skrytá výzva pro toho, kdo si na příště něco připraví, že se nemusí stydět říct, že má něco připravené!), se nás zželelo Pavlovi Kosařů a začal trasovat na Kluka. Trasa hezká, ale v reálich Kluka up and down po známých místech. Je však vždy pozitivní, že se trasér mění, neb každý má k tomu samému jinší přístup (aspoň že tak). Téma vyjižďky byla lesní práce a klacky v kolech a šaltrech, když ze souboje s klackem jsem vyšel nejhůře já 🙁 Peťa Pokorný si pak dle svých slov vyzkoušel na bajku poprvně defekt, takže taková hezká premiéra 🙂 Vyskytují se mezi námi ale i oškliví lidé, kteří schválně rozjíždějí houby (a to mu ta houba nic neudělala, Víťo!), ale alespoň své hříchy napravují smotáním drátu, který byl přes cestu. A jsou mezi námi i tací jízlivci, kteří nebohého spolunezmara, navlečeného hlavně pro pobavení ostatních do dresu od firmy Chiquita bananas, častují při válení po zemi po ne zrovna bezpečně vypadajícím pádu, slovy: Rozšláplej banán. To by se hoši stávat nemělo! 🙂

O.

P.s. U Nezmara mě více než klasická témata alá “může při souloži karimatka slečně spálit záda a proč si pod ně případně nedala spacák, který s karimatkou bývá pravidelně v setu” mě zaujala skupinka výrostků sledující přenos fotbalu na mobilu, když tam Zdenda tu obrazovku nemá. Doba je holt jinde.

Po roční odmlce se zase někteří ze skupiny Nezmar&friends rozhodli zajet mezi “pravé profesiónály” poměřit síly a časy. Z různých důvodů byla letos účast lehce ochuzena, ale hezké počasí a pěkný závod spojený s příjemnou vyjížďkou vše vynahradil. Ve vypíchnuté kategorii Nezmar&friends bylo pořadí následující (celkové pořadí z 111 závodníků, čas): 11. Míra Jiřička 29:06,5/24. Pepa Vlášek 31:20,0/40. Džony 32:45,1/45. Kory 33:41,4/59. Honza Mikoláš 35:21,7/ 70. Ondra 36:27,6/78. Samík 37:33,0/106. David Čapek 50:48,7.

Den i výlet to byl krásnej, ale jinak byla naše užší skupina spíše nespokojená. Džony jel stanovit “pražský čas”, ale nakonec byl o šest desetin sekundy 🙂 horší než Aleš minulej rok. Dlužno podotknout, že se připravuje na Sudety a 4 dny před tím byl každej den na kole 5 hodin a v sobotu dvakrát spadnul a byl obolavěn. Uvidíme příště. Já jsem sám sebou zklamán, neb jsem zajel o minutu hůř, než před dvěma lety. Není to ale věkem, ale nevhodně zvolenou přípravou: jízda z CB do CK + rozjíždění se v CK ukázala na mém tachometru 49 km na startu a mé nohy už nebyly svěží od prvních metrů. Příště jedu na start rozhodně autem. Samík byl zkroušen též – čas hořší než minulej rok a hlavně mu začala páska v kole prořezávat duši. Jeden defekt před závodem “na uklidnění”, druhej naštestí až při cestě dolů, ale při třetím bylo jasné, že to nevyřešíme a ke slovu přišla motospojka z CB. Honzovi Mikolášovi spadnul při závodě řetěz, tak také úplně nevýskal. Spokojený mimo silničářsky začínajícího Davida, za pro další roky přijatelnej čas k překonávání 😉 byl Kory, který se právě veze na manické vlně z koupě nového kola. Pozitivní věci v jeho hlavě a zcela jistě ne zanedbatelná dispozice fyzickou kondicí ho posunuly v historických tabulkách “pravověrných Nezmarů” na 3. místo za Aleše a Honyho. Ale zkoušel si na startu připravovat pozici pro jakýkoli výsledek! 1) Měl rýmu a bolelo ho v krku 2) měl zánět spojivek 3) v sobotu dal kilo a je unavenej 4) do Krumlova se to moc hnalo a je zvadlej atd. atd. 🙂

Tak zase za rok už při větší účasti?

více info na: www.cyklet.wz.cz

O.

Trasa: 38 km, Luční jez, Velkas, modrá do Vidova, Heřmaně, pokus o pokračování po modrý zhacen rozvodněným Borovnickým potokem, objížďka přes Rechle, modrá z Doudleb až do Hamru, šotolinou Plavnice, Kameňák, Včelná a domů

Výškové metry: 535

Účast: Ondra, Aleš, Petr Šikl, Vítek, Tonda, Honza Mareš,  Víťa Kořínek, Venca, Majkl, Kocour, Přema,

Pád: Přema, Ondra

Defekt: nikdo

Trackmaker: Vítek

GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/fkf0g6js13c4o71h

Komentář: Počasí se ne a ne umoudřit, takže co by člověk čekal od vyjížďky před kterou tři dni chčije a déšť různé intenzity je i po celý čas vyjížďky? Že by bahno? No a když si k tomu člověk přidá, že za to vzal zodpovědně Vítek, tak nás písek v očích z rychlých šotolin opravdu nečekal. Nakonec si myslím, že jestli jebka, tak aspoň ve správným bahnu, takže cesta byla zvolená správně, jen škoda že nedošlo na realizaci plánu že po modré pojedem i zpátky 🙂 Příště bych se přimlouval za slunéčko, letos jsem ještě nevytáhl svého banána (myslím dres!)

O.

P.s. Zároveň to byla opravdu ukázka že houby mají vodu rádi – cyklo houbaření se nekonalo jen proto, že jsme houby neměli kam dát. Počáteční Kocourovo nadšení z hřiba Kováře (doplněné o selfie Mačica&Kovář) spoustami hub opadalo a tak jsme se nakonec jen vzájemě upozorňovali na nejvýstavnější kousky.

P.s. Účast v hospodě byla ještě nižší než na vyjížďce – že by někomu vadilo, že je mokrý? Tak že se aspoň Nezmarovi narodil vnuk a slivovička zahřála 😉

Guru dalšího VZ je Víťa Kořínek, v termínu 26.-28.9.2014 v okolí Sušice.

 

PÁTEK: vypadá to na návštěvu Javornických okruhů http://javornickeokruhy.cz/, okruh po trase Javornického Pazdřivce, zpráva od místňáků je tady:

“Mapa ke shlédnutí ZDE – javornickeokruhy.cz/cervena2-trailova-symfonie-pazdrivec.mapa.html , GPX log pak ke stažení ZDE – javornickeokruhy.cz/res/gps/javornickeokruhy-cervena2-trailova_symfonie_pazdrivec.gpx

Trasa byla poměrně náročná a abych předešel možným problémům, tak rovnou řeknu, že na projetí doporučuji vyrazit nejpozději v 10.00 (a pauzy na občerstvení zbytečně neprotahovat) a jako kolo minimálně buď HT s kvalitní vzduchovou vidlicí, 27,5″ nebo 29″ kola a 2,25″ šíře pneu výhodou, Trail/AM full se zdvihy 120 a výše optimální. (já to jezdím na 29″ HT s 2,30 a 2,35″ pneu + teleskopická sedlovka a ještě mě z pondělního uklízení celé trasy bolí zápěstí, nohy už konečně přestaly 🙂

Pokud si jí dáte, pak budu moc rád, když mi napíšete, jak se Vám trasa líbila – dopředu říkám, že trasa má poměrně velké převýšení na relativně malou vzdálenost, takže stoupání můžou i bolet! 🙂 ”

já jen dodávám, že nic co bysme nezvládli! 🙂

 

SOBOTA: Víťa Kořínek připravil trasu:

“Na cykloserveru jsem naklikal jednu trasu – viz příloha, která je pěkná byť vede od Sušice spíš do šumavského podhůří než na Šumavu, jel jsem jí letos”

http://www.cykloserver.cz/f/20f0163773/

 

NEDĚLE: se uvidí

 

zdar V.

 

Trasa: 44 km, Meťák, Roudný, Včelná, Kameňák, Milíkovice, Svince, Třebonín, Černice, Chabičovice, Zahrádky, UFO, Krumlov, Kájov

Výškové metry: 850

Účast: (dnes jsem zvolil nejmírnější kritéria co jdou, stačilo přijet do Kájova na kole…) Ondra, Aleš, Petr Šikl, Vítek, Pepa Vlášek, Tonda, Honza Mareš, Láďa, Eri, Víťa Kořínek, Venca, Majkl, Venca Drbout, Víčko, Honza, Kocour, Přema, Ondra Míka, Větrák, Standa, Petr Pokorný, Petr Novotný, Pavel Kosař, Kory, Pavel Samec

Pád: Pavel Samec, Kocour, Láďa

Defekt: Pavel Samec, Venca Drbout

Triple Gold Club: Od osmé etapy, v klubu sám na baru popíjel Peťa Pokorný, než mu přišel dělat společnost Samík 🙂

Trackmaker: Vítek

GPS: Můžem hodnotit, který z nabízených programů se nám líbí víc. Dávám odkaz na oba.

www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/3qevklvh7vtobpa3

www.endomondo.com/workouts/397761173/11662561

Komentář: Dlouho pracně pilovaná etapa nakonec přinesla své kýžené ovoce! Po počáteční nutném transportním úvodu jsme se dostali do míst, kde nejezdíme a jsou i bajkově zajímavé. Jako Nezmaři jsme poprvé nechali naše oře ztéct Křížový vrch nad Krumlovem, ze kterého se nám naskytly nečekané pohledy na Kleť a na romantiku Krumlova. Kopce mezi Krumlovem a dalším nováčkem Kájovem pak začali notně fyzicky škatulkovat družstvo, neb tato etapa nebyla jen hezká, ale i svým převýšením těžká (3. místo za etapama na Kleť a na Granátník). Škoda jen dvou defektů a dlouhého telefonátu, které nám některé možné libůstky ubraly. Co se týče hospody v Kájově a kachny, co říct? Je třeba myslet pozitivně! Kachna byla dobrá a my jsme se také bavili. Jen nevím, zda by se akce měla stát pravidelným milníkem naší sezóny (nejsem ojedinělý, kdo takto uvažuje). Třeba se nám podaří sehnat hospodu s o něco ochotnější a rychlejší obsluhou… Úkol pro nás všechny (Bujanov, Peťo?) Autobus nazpátek byl prča, na Jihotransu nevěřili, že si z nich někdo nědělá prdel, když objednává cyklovlek s autobusem na jedenáctou do Kájova, my zas nevěřili, že pán s autobusem opravdu přijede, nevěřili takto nízké ceně a ono všechno klaplo 🙂 Liják při půlhodinovém nakládání kol a při cestě domů, byl daní za to, že nás déšť oproti očekávání při výletu nepotkal. Kdo se v noci v pelíšku s těžkým břuchem převaloval, špatně spal a měl sušáka jak já :-)?

O.

P.s. Vím, že následující bylo jen téma dvou stolů, ale přesto mi to nedá, opět po čase otevřít edukativní okénko. Včera jsem se dozvěděl (a nejen já), že existuje “Anal bleaching”. Dost dlouho při pivě vůbec trvalo, než jsme se navzájem ubezpečili, že si rozumíme a chápeme o čem mluvíme. Ano, je to bělení análního otvoru – o potřebě a oblibě tohoto kosmetického zákroku, jsem opravdu pánové neměl tucha, ale vzhledem k tomu, že minimálně dva pánové o tom měli podrobné znalosti (jména těch, kteří na tuto informaci narazili “náhodou při brouzdání internetem” prozradím na požádání), nechci aby jste si i vy museli připadat jak nevzdělaní pitomci bez všeobecného přehledu 😉 a tak připojuji odkaz s příslušnou fotodokumentací.

en.wikipedia.org/wiki/Anal_bleaching