18 února, 2016 | 
Author: Jedno pondělí jsme vynechali, takže bylo dost času na domácí přípravu. Jak kdo ji využil se brzy ukázalo. Po minulé lekci jsme se rozhodli sehnat větší kládu, Petr sehnal, já dvě vybral a dovezl. Když jsme je vyvalili z auta, tak to v hale zašumělo. I Ondra, který se pochlubil domácím tréninkem, si je šel přeměřit, ale má z domácího úkolu za jedna – dával hned a pěkně. I druhá, větší, kláda nakonec našla uplatnění, Peťan přes ní vymyslel novou lajnu, které jsme se věnovali.
Guru Petr má s námi pořád trpělivost a ochotu nás něco naučit, takže další lekce po jarních prázdninách 29.2.2016. Děkujeme.
Poděkovat také musíme dvornímu dokumentaristovi Vencovi, z toho minima co předvádíme dokáže vytěžit maximum :).
Zdar V.
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Fotky a videa ze Snake arény ZDE (Nutné přihlásit se na Google disk bknezmar. Kdo se nedokáže přihlásit, ať poprosí zdatnějšího kamaráda, který mu prozradí jméno a heslo.)
Ochutnávka bez přihlášení:
Vítek kláda + pokus o souběžné zaznamenání Ondrova výjezdu na 3 palety. Povedl se mu, ale v záběru už je po, předčasně vyvrcholil, asi mladická nedočkavost.
Trasa: 40 km, po stezce na Meťák, točna Rožnov, koleje, Včelná, kolem stadionu, lesem na Kameňák, kolem Bukovce, přes hlavku na Milíkovice, Dolní Svince, Prostřední Svince, Mojné, napojení na červenou do Mirkovic, Malčice, stoupání na Spálený vrch, Věžovatá Pláně, Poluška, po modré na Rejty a Kaplici – nádraží.
Počasí: 2°C, zataženo
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Samec, Martin Ehrenberger
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Je to tady, Poluška. Oblíbená bikerská destinace nabízející vše: asfalt, šotolinu, louku, singlík, bahno, sníh, led, kořeny, rovinu, stoupání a sjezd. Takto jsem komentoval loňskou vyjížďku do této lokality a platí to i pro tu letošní. Pravda, led nebyl, ale bahno na kole po sjezdu z Polušky bylo ztuhlé díky klesající teplotě pod nulu, jinak vše sedí do slova a písmene. První část trasy je v podstatě zahřívací přípravná část, to podstatné začíná po nájezdu na červenou v Milíkovicích. Odehrává se zde to, co lze považovat za podstatu Mountain bikingu. Eufórie končí pod vrcholem Polušky, střídá ji závěrečný oddychový sjezd po asfaltu do Kaplice – nádraží. V Pizzerii v zatáčce nás vítají s otevřenou náručí, soupravou čaje s rumem a Kozlem 11°. Pro vrchního není jak se zdá nic překážkou, zcela v duchu náš zákazník náš pán. Točené pivo do vlaku řeší bleskurychlým dopitím 1,5l koly a využitím 2l tetrapacku od pomerančového džusu Pfanner. Na tři čtvrtě hodiny jsme se sice staly pasivními kuřáky, ale ta pohoda stála za to, tedy až na jedno člena který chtěl stále odcházet na vlak aby nám neujel. V Os 3806 Ferdinad Kindermann jsem zdolali zmíněnou zásobu zlatavého moku, díky níž posílila naše odvaha a příslušnost k Eskalátor gangu. Vystupujeme z vlaku a už to běží: perón, schody, hala, schody, podchod, eskalátor. Po výjezdu eskalátorem se otáčím, abych se ujistil, že nemáme v zádech ochranku a v ten okamžik vidím, jak letí Vítkovo přední kolo do výšky, padá na střední část jezdícího zábradlí, padá Erimu, který stojí těsně za ním do předního kola, zasekávají se jim kola mezi schody a stojící část zábradlí, Vítek rychle vytrhává kolo, Eri třeští oči. Esklaátor je vyplivne a výsledkem je “Užovka” jak to Pťan nazval. Protože se přední kolo do vidlice opravdu nevešlo, srovnali jsme ho do přijatelnější osmičky. Jednu chvíli jsme na tom předním kole stáli tři, Eri se toho neúčastnil, protože na to nemá hmotnostní dispozice. Vítek z toho vyšel bez ztráty kytičky. No co dodat, zásada je dodržování bezpečných rozestupů. Jistě to tam bude někde napsané, vedle toho zákazu vjezdu na kolech. Tenhle nával vzrušení nás nasměroval rovnou na plovárnu, kde jsme vše zakončili rundou Bernarda a Jégra.
Hony
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Trasa: 37 km, podél Malše modrá do Roudného, na Vidov a Heřmaň, sjezd na Plav, zelená na Doudleby, zpátky na modrou v Dolní Stropnici, Hamr, nahoru křížovou cestou, Římov, po žluté na Otmanku s odbočkou podél Bartochovského potoka, podél obory Bukovec na Kameňák, podél kolejí, k vodárně, sjezd na Včelnou, asfalt do Rožnova a po stezce kolem Meťáku na plovárnu.
Počasí: 12°C, zataženo
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Martin Ehrenberger, Petr Šikl, Jirka Tuček, Pavel Samec
Pád: Jirka Tuček
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Během posledních pár týdnů směřovala většina, nejen úterních vyjížděk k jihozápadu. Ježdění přes Šindlák na tašky, nebo po zelené na Třebín, se mi po pravdě začalo zajídat, a tak změna směru trasy k jihu podél Malše přišla vhod. Nevím jak to vnímají ostatní, ale já to tak prostě mám, není nad různorodost. Byť bylo po raním deštíku, pěšiny byly suché, jen s občasnou kaluží na polní cestě. Po krátké odmlce se opětovně zapojil Samouš, což byla předzvěst toho, že se nebudeme během vyjížďky nudit. A bylo tomu opravdu tak, kilometry ubíhaly a motem noční vyjížďky se stalo heslo: “Samíku, tys chtěl ženu přihlásit do soutěže Výměna manželek, ale ona si přála hru Chcete být milionářem.” Nebudu už Samouše více trápit, jsem rád, že s námi jezdí. Při návratu Kosa zapojil jednu z novot, kudy jsem ještě nejel. Byla to část kolem Bartochovského potoka, kam jsme sjeli ze žluté turistické stezky před Otmankou. Závěr patřil rychlému návratu po asfaltu na plovárnu.
Hony
Poměrně rychlá domluva typu “last-minute” iniciovaná Petrem vedla k realizování pěkného biku do Českého Krumlova. Sraz jsme dali na Zavadilce v 17:00 a cíl bylo dorazit přes dva klasické vrcholy Kluka a Kleť na vlakové nádraží v Českém Krumlově. Ve svižném tempu jsme lehce přehoupli oba hřebeny a po svážnici jsme doputovali do nové čtyřkové putiky na vlakovém nádraží v Č.K. Nikdo neměl defekt, počasí neobyčejně přálo, cesta byla bez sněhu. Všem se jelo dobře, až na Jirku, který si cestu nakrátil z hřebenu Kleťe do Č.Krumlova. Invalidní důchodce se vztahem k dřevorubectví nás v hospůdce všechny pobavil a večení vlakový spoj byl vyhrazen jen pro náš tým. Cestovali jsme sami. Bujarou náladu jsme ve vlaku drobátko přiživili zlatým mokem a akci zdárně zakončili v občerstvovacím zařízení českobudějovického plaveckého bazénu. Byl to vydařený pátek.
Účast: Petr Šikl, Jan Mareš, Vít Sirotek, Václav Krutina a Jiří Tuček
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Nebyly nalezeny žádné obrázky
PS: celá trasa byla zaznamenána ve dvou programech OziExplorer a CycleDroid pro Android mobily. Oba programy dokážou trasu zaznamenávat a exportovat do universálního formátu *.gpx , který je kompatibilní s jinými programy
Trasa: 34 km, Švábák, hranou lesa na Mokré, přes vojenský prostor na tašky, Závraty, Vrábče zastávka, Vrábče, na Kroclov, lesem na Hlínu, sjezd ke třem brodům, nahoru na Třebiště, Vrábče zastávka, Hradce, na Kaliště, Třebín, po zelené na Švábák a na plovárnu.
Počasí: 8°C, polojasno
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Lojza Orgoň, Jirka Tuček
Pád: Vítek Sirotek, Václav Krutina
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Počasí už nemá smysl dlouze komentovat, je to jak na houpačce, tentokráte krásných jarních 8°C. Dnešní klasika v podobě cesty přes Švábák do Vrábče, zdolání třech brodů a zpět byla okořeněna několika zásadními momenty. Jedním z nich byla nesmírná touha všech účastníků pondělních SBS zúročit veškeré nové dovednosti. Zasvěcenému pozorovateli by jistě neunikly neustálé pokusy jednotlivých bikerů o nadhození předního kola přes terénní nerovnosti, ladnější přenášení váhy, pokusy o stání na místě. Na lámání chleba došlo u nájezdu na panely u bývalého vojenského prostoru letiště. Přeskočit betonové sloupy na místo dřevěných kmenů není jen tak. Zde se chyba trestá cennou nejvyšší, a to zuby na převodníku. Naštěstí betonové sloupy mají tvar komolého kužele, a tak lze zvolit jednodušší a bezpečnější část kde převodník nezadrhne. Všichni překážku zdolávají a jede se dál, když nás zastavuje rachot k zemi kácejícího se kola. Ohlížíme se a na zemi s kopýtky nahoře leží Vítek. V první chvíli jsme mysleli, že šlo o Vítkův nevydařený přeskok pneumatiky s vyčuhujícími dráty, které jej v letu strhli k zemi, ale jednalo se o čistý čelní náraz způsobený nepozorností když kontroloval pohledem přehazovačku. Zřejmě díky judistické průpravě z mládí nedošlo k žádnému zranění a mohli jsme s úsměvem na rtech pokračovat dále, odnášejíc si zábavnou historku. Za Vrábčí před kopcem Hlína nás dotahuje opozdilec Tuča, při krátkém čekání u hranice klád nám Vítek vybírá jednu s větším průměrem do naší Snake arény. Přichází prověrka psychiky při sjezdu ke třem brodům a následuje jejich výjezd poznamenaný těžební činností snad s tunou bahna. Návrat patří už jen klasice v podobě zelené a Švábáku. V zázemí restaurace Na Plovárně byly tentokráte podávány vídeňské párky s hořčicí a rozpečenou houskou.
Hony
PS: V pátek 5.2.2016 je v plánu vyjížďka se startem u Hocha v 17:00 hod. Po vyjížďce návštěva Výstaviště – Pavilonu T, kde se koná pivní festival. Více na: Zlatá pivní pečeť 2016
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Tentokrát jsme v našich řadách přivítali novou tvář, která si ovšem vůbec nepočínala jako nováček a hned si úspěšně troufala na nejvyšší výzvy.
Zdokonalovali jsme se v minule trénovaných dovednostech – držení rovnováhy + stání na místě, přejezd několika palet za sebou, výjezd a sjezd na 2 a 3 palety.
Nově jsme zkoušeli přejezd kmene – přeskočením předního a zadního kola a těžší variantu – kmen vyšší než výška pod převodníkem a jeho překonání odrazem od předního kola. V euforii jsme začali zkoušet výjezd a sjezd na 4 palety – úspěchy byly střídavé, a překvapivě pár z nás bylo úspěšných! Kdo by to byl řekl, po 3 lekcích jsme tam, kde ležel náš vzdálený cíl po celé zimní škole. Samozřejmě máme obrovský prostor na zdokonalování a moře věcí co trénovat dál. Takže opět v pondělí.
Zdar V.
Fotky a videa ze Snake arény ZDE (Nutné přihlásit se na Google disk bknezmar. Kdo se nedokáže přihlásit, ať poprosí zdatnějšího kamaráda, který mu prozradí jméno a heslo.)
Trasa: 29 km, po stezce kolem Vltavy, Husova Kolonie, kolem Škodovky, Rudolfov, žlutá kolem Děkanského dvora na Hlincovku, hráz Mrhalu, zadem na Jivno, okolo Baby, zpět na Rudolfov, kolem Dubičného potoka, Dubičné, přes sjezdovku, pod hřbitovem na Dobrou Vodu, kolem Dobrovodské stoky, na nádraží a na plovárnu.
Počasí: 4°C, tající sníh
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Martin Ehrenberger, Jirka Tuček
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Letošní zima je opravdu zajímavá, obzvláště pak leden s jeho výkyvy teplot. Pro zajímavost jsem připravil přehled teplot na startu úterních nočních vyjížděk, měřených vždy těsně před půl šestou. Po rekordních teplotách pod nulou a víkendové sněhové nadílce přišlo tání. Rozbředlého sněhu a bahenních koupelí jsme se opravdu už nemohli dočkat. Osobně bahno nemám rád a břečku, která klouže stejně jako bahno taky ne. Co se dá dělat, přírodě neporučíš, alespoň to byla dobrá technická průprava. Myslím, že nás to ale nakonec i docela bavilo, držet kolo stále ve smyku i když nechceš se nepovede každý den. V hospodě jsme to spláchli pivkem a bylo hned líp, hlavně když nás druhou rundou po okraj načepovaných piv vrchní pokropil. Někdy je dobré sedět v hospodě v nepromokavých čapácích, pivo po nich dobře stéká a z funkčního prádla rychle vyschne. Mé pouzdro na telefon má ještě dnes krásný pivní odér.
Hony
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Akce se nám ujala, takže máme za sebou pokračování. Procvičování naučeného z minulého týdne + nácvik dalších dovedností. Zpráva pro ostatní: laťka je opět o něco výš a do rozjetého vlaku se bude čím dál tím hůř naskakovat :). Příště opět v pondělí.
Zdar V.
Fotky a videa ze Snake arény ZDE (Nutné přihlásit se na Google disk bknezmar. Kdo se nedokáže přihlásit, ať poprosí zdatnějšího kamaráda, který mu prozradí jméno a heslo.)
Ochutnávka bez přihlášení: cvičné video