5 února, 2016 | 
Author: Trasa: 34 km, Švábák, hranou lesa na Mokré, přes vojenský prostor na tašky, Závraty, Vrábče zastávka, Vrábče, na Kroclov, lesem na Hlínu, sjezd ke třem brodům, nahoru na Třebiště, Vrábče zastávka, Hradce, na Kaliště, Třebín, po zelené na Švábák a na plovárnu.
Počasí: 8°C, polojasno
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Lojza Orgoň, Jirka Tuček
Pád: Vítek Sirotek, Václav Krutina
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Počasí už nemá smysl dlouze komentovat, je to jak na houpačce, tentokráte krásných jarních 8°C. Dnešní klasika v podobě cesty přes Švábák do Vrábče, zdolání třech brodů a zpět byla okořeněna několika zásadními momenty. Jedním z nich byla nesmírná touha všech účastníků pondělních SBS zúročit veškeré nové dovednosti. Zasvěcenému pozorovateli by jistě neunikly neustálé pokusy jednotlivých bikerů o nadhození předního kola přes terénní nerovnosti, ladnější přenášení váhy, pokusy o stání na místě. Na lámání chleba došlo u nájezdu na panely u bývalého vojenského prostoru letiště. Přeskočit betonové sloupy na místo dřevěných kmenů není jen tak. Zde se chyba trestá cennou nejvyšší, a to zuby na převodníku. Naštěstí betonové sloupy mají tvar komolého kužele, a tak lze zvolit jednodušší a bezpečnější část kde převodník nezadrhne. Všichni překážku zdolávají a jede se dál, když nás zastavuje rachot k zemi kácejícího se kola. Ohlížíme se a na zemi s kopýtky nahoře leží Vítek. V první chvíli jsme mysleli, že šlo o Vítkův nevydařený přeskok pneumatiky s vyčuhujícími dráty, které jej v letu strhli k zemi, ale jednalo se o čistý čelní náraz způsobený nepozorností když kontroloval pohledem přehazovačku. Zřejmě díky judistické průpravě z mládí nedošlo k žádnému zranění a mohli jsme s úsměvem na rtech pokračovat dále, odnášejíc si zábavnou historku. Za Vrábčí před kopcem Hlína nás dotahuje opozdilec Tuča, při krátkém čekání u hranice klád nám Vítek vybírá jednu s větším průměrem do naší Snake arény. Přichází prověrka psychiky při sjezdu ke třem brodům a následuje jejich výjezd poznamenaný těžební činností snad s tunou bahna. Návrat patří už jen klasice v podobě zelené a Švábáku. V zázemí restaurace Na Plovárně byly tentokráte podávány vídeňské párky s hořčicí a rozpečenou houskou.
Hony
PS: V pátek 5.2.2016 je v plánu vyjížďka se startem u Hocha v 17:00 hod. Po vyjížďce návštěva Výstaviště – Pavilonu T, kde se koná pivní festival. Více na: Zlatá pivní pečeť 2016
Tentokrát jsme v našich řadách přivítali novou tvář, která si ovšem vůbec nepočínala jako nováček a hned si úspěšně troufala na nejvyšší výzvy.
Zdokonalovali jsme se v minule trénovaných dovednostech – držení rovnováhy + stání na místě, přejezd několika palet za sebou, výjezd a sjezd na 2 a 3 palety.
Nově jsme zkoušeli přejezd kmene – přeskočením předního a zadního kola a těžší variantu – kmen vyšší než výška pod převodníkem a jeho překonání odrazem od předního kola. V euforii jsme začali zkoušet výjezd a sjezd na 4 palety – úspěchy byly střídavé, a překvapivě pár z nás bylo úspěšných! Kdo by to byl řekl, po 3 lekcích jsme tam, kde ležel náš vzdálený cíl po celé zimní škole. Samozřejmě máme obrovský prostor na zdokonalování a moře věcí co trénovat dál. Takže opět v pondělí.
Zdar V.
Fotky a videa ze Snake arény ZDE (Nutné přihlásit se na Google disk bknezmar. Kdo se nedokáže přihlásit, ať poprosí zdatnějšího kamaráda, který mu prozradí jméno a heslo.)
Trasa: 29 km, po stezce kolem Vltavy, Husova Kolonie, kolem Škodovky, Rudolfov, žlutá kolem Děkanského dvora na Hlincovku, hráz Mrhalu, zadem na Jivno, okolo Baby, zpět na Rudolfov, kolem Dubičného potoka, Dubičné, přes sjezdovku, pod hřbitovem na Dobrou Vodu, kolem Dobrovodské stoky, na nádraží a na plovárnu.
Počasí: 4°C, tající sníh
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Martin Ehrenberger, Jirka Tuček
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Letošní zima je opravdu zajímavá, obzvláště pak leden s jeho výkyvy teplot. Pro zajímavost jsem připravil přehled teplot na startu úterních nočních vyjížděk, měřených vždy těsně před půl šestou. Po rekordních teplotách pod nulou a víkendové sněhové nadílce přišlo tání. Rozbředlého sněhu a bahenních koupelí jsme se opravdu už nemohli dočkat. Osobně bahno nemám rád a břečku, která klouže stejně jako bahno taky ne. Co se dá dělat, přírodě neporučíš, alespoň to byla dobrá technická průprava. Myslím, že nás to ale nakonec i docela bavilo, držet kolo stále ve smyku i když nechceš se nepovede každý den. V hospodě jsme to spláchli pivkem a bylo hned líp, hlavně když nás druhou rundou po okraj načepovaných piv vrchní pokropil. Někdy je dobré sedět v hospodě v nepromokavých čapácích, pivo po nich dobře stéká a z funkčního prádla rychle vyschne. Mé pouzdro na telefon má ještě dnes krásný pivní odér.
Hony
Akce se nám ujala, takže máme za sebou pokračování. Procvičování naučeného z minulého týdne + nácvik dalších dovedností. Zpráva pro ostatní: laťka je opět o něco výš a do rozjetého vlaku se bude čím dál tím hůř naskakovat :). Příště opět v pondělí.
Zdar V.
Fotky a videa ze Snake arény ZDE (Nutné přihlásit se na Google disk bknezmar. Kdo se nedokáže přihlásit, ať poprosí zdatnějšího kamaráda, který mu prozradí jméno a heslo.)
Ochutnávka bez přihlášení: cvičné video
Přemek opět organizoval ubytování na faře na Kvildě. Co nenaplnil zkušenými běžkaři doplnil méně zkušenými a nezkušenými. Tak se opět, již podruhé, sešli 3 generace lyžníků. Před 14 dny bylo v celé republice jaro, ani na horách žádný sníh. Jako zázrakem ale na tento víkend napadla na Šumavě spousta sněhu, v mrazových lokalitách – 32°C, zima jakou jsme minimálně 2 roky nezažili.
Skupinka rodičů s dětmi věnovala páteční večer sjezdovému lyžování – děti jezdili a rodiče postávali pod sjezdovkou se svařákem a grogem. Byla ukrutná zima, – 15°C a asi i více, hodinka nám všem stačila. Dětem i sobě jsme večer darovali volnost, vybalili jim kartáčky na zuby a odešli do pekárny. Tam se o nás opět vzorně postarali, vzpomínky na večer řadě z nás dunily v hlavách celý příští den.
V sobotu už se oteplilo, teplota lehce pod nulou, ideální podmínky. Do toho trochu sněžilo, scenérie jako v pohádce. Hromadně jsme vyrazili na Bučinu. Peleton se roztrhal podle výkonosti, ale Na Alpské vyhlídce jsme se všichni sešli. Sám jsem v to, jako vodič družstva “D” ani nedoufal, ale svoje družstvo musím pochválit. S nástrahami trati bojovali statečně, sice nám to trvalo 2,5 hodiny, ale hlavní bylo, že měli (skoro 🙂 ) pořád dobrou náladu. Po pozdním obědě jsme ve 14 hod vyrazili zpět, někteří ještě přes prameny Vltavy. Do pekárny dnes jen na jedno a petky sebou, večer probíhal na ubytku. Přemek s kámošem hráli na kytary, do toho se vyprávěly vtipy – už dlouho jsem se tak nezasmál, parádní večer. Kocoura Marcela by se tím mohla živit!
Na neděli jsme si nechali klasiku Kvilda-Horská Kvilda. spousta lidí, ale v hospodě jsme byli dost brzo, takže jsme si i sedli, dali nějaké občerstvení a jeli zpět. To už se dost oteplilo, bylo nad nulou. Na další dny chmurná předpověď, + 5°C a déšť. Tenhle víkend jsme trefili úplně přesně, před a asi ani po letos lepší nebude.
Díky všem, moc povedená akce, zdar V.
Tolik rychlý report, aby tato skvělá akce nezapadla, doufám, že doplníte.
Trasa: 25 km, Švábák, zelená na Mokré, hranou lesa, přes vojenský prostor na tašky, na modrou na Nové Homole, Koroseky, přes Dubský potok ke kolejím, Černý Dub, lesem na Bábu, dolů k Pilotovi, po červené k řece, do Boršova, kolem bezdomáčů, podél Vltavy, stezka kolem Meťáku, plovárna.
Počasí: -10°C, sníh (místy – 14°C)
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek
Pád: nikdo
Defekt: Venca – 2x
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Padá sníh, padá sníh, pojedeme na saních. My raději saháme po kolech a vyrážíme do mrazivého večera vstříc sněhovým dobrodružstvím. Peťan na startu poznamenává, že jakékoliv opravy defektů budou v tomto mrazu doslova trestem a vyrývá tak nevědomky přídomek dnešní vyjížďce – pícháš, píchám, pícháme, ale nepředbíhejme událostem. V této zimní sezóně máme podruhé možnost okusit radosti a nástrahy terénu zahaleného sněhovým příkrovem. V hlubokém prašanu drží kolo bez větších problémů, o poznání hůře tomu je na uježděných polních cestách. Někteří se baví řízeným smykem, jiní se sevřenými půlkami vyrovnávají ty nechtěné. Alespoň není čas vnímat teplotu padající pod mínus deset stupňů Celsia. Ta se ale místy rázně připomíná štípáním do holých tváří bikerů. Vzduch se třpytí, mráz tak máme možnost i vidět. A je to tady, Venca hlásí defekt zadního kola, míříme k nedaleké železniční zastávce, jež nese hrdě název Černý Dub. V dřevěné boudě sedí osamocená slečna, která zprvu tiše přihlíží výměně trnem propíchnuté duše. Nejspíše pod tíhou komentářů padajících na Vencovu osobu opouští slečna veškeré věci v čekárně a jde kouřit kamsi do tmy. Loučíme se a míříme přes kopec Bába k Pilotovi. Venca hlásí druhý defekt a míří rychlím sjezdem k Arše do Boršova. Doufáme, že stihne na poloprázdném zadním kole dojet, nechceme se totiž ochudit o sjezd od Pilota k řece. Sjezd je úžasně jetelný, dá se přitlačit na hranu jezdeckých možností. Před Archou se již Venca snaží o opravu druhého defektu, necítí prsty a i podruhé zasahuje vrchní mechanik Pěťan. Vychutnáváme si poslední zasněžený úsek kolem Vltavy a míříme do útulně vyhřáté restaurace Na Plovárně. Sundaváme jinovatkou pokryté helmy, namrzlé oblečení a těšíme se na horký čaj s rumem.
Hony
Co dělá biker v zimě, když se zrovna neprohání po zasněžených pláních? Piluje techniku! Řada z nás jistě cítí, že v technice jízdy má nedostatky a ne vždy má kolo pod kontrolou. Někteří se dokonce snaží s tím něco dělat, naštěstí máme mezi sebou zkušenější borce, kteří jsou ochotní nás ostatní něco naučit. Během vyjížděk na to není moc čas, tak jsme už kdysi přemýšleli udělat speciální výuku techniky. Nultá lekce se konala loni na schodech u Budvar arény, Peťa Š. vyučoval a já s Honym jsme se snažili něco pochytit. Místo dobré, dokonce pod střechou, ale časem by nás asi ostraha vyhnala. Tak mě letos při pohledu na prázdnou dílnu v práci napadlo, že bychom ji mohli využít. Pár nadšenců se našlo, překonali vrozené obavy a na stará kolena se rozhodli se něco pod vedením Dr. Šikla přiučit. První lekce se tedy uskutečnila v pondělí. Dali jsme tomu cca 2 hodiny, a i když to nebylo zadarmo (nějaké pády byly), tak každý myslím už cítí nějaký pokrok. Jelikož, vzhledem k ohlasu, se to asi líbilo, tak příští pondělí budeme pokračovat. Kdo by se chtěl přidat, tak se ozvěte.
Zdar V.
Trasa: 36 km, stezka po pravém břehu Vlatavy, kolem Trégráku do Hrdějovic, modrá lesem na Hosín, sjezd po zelené do Zámostí, kolem nádraží, částečně po stopách hlubockého maratonu na Chotýčany, podél kolejí k Poněšické oboře, cestou necestou k asfaltce na Poněšice, Zámostí a po pravém břehu Vltavy na plovárnu.
Počasí: 4°C, zataženo, déšť
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Samec, Lojza Orgoň
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Po krátkém zmatku na startu a čekání na Peťana, jsme se přesunuli k lávce přes Vltavu u ÖMV, abychom zde počkali na Samouše. Při čekání jsme z nenadání potkali paní Šiklovou na bicyklu neznámé značky. Upřesňuji maminku Peťana, jistě ji poznáte na jedné z fotgrafií. Naší nabídku společné vyjížďky zdvořile odmítla. Již se Samoušem jsme vyrazili vstříc bahennímu dobrodružství, které v Zámostí posílil krátký deštík, aby vyvrcholilo na šotolinách v okolí Dobřejovic. Úlevou byly snad jen kluzké kořeny ukryté pod tlejícím listím. Ondrovy obavy z nadměrného potláčání při nedělní expediční akci hledání cesty kolem Vltavy, kterou bychom snad někdy využili při úterní vyjížďce, jsou zdá se býti zcela liché. Kosa nekompromisně zařadil několik úseků badatelského charakteru. Dostal nás na místa, kde jsme všichni byli zjevně poprvé a nejspíše se na ně už nikdy nevrátíme. Prodírání lesem, cestou necestou, kolem rozbořené vodárny, z kopce do kopce. Pokud byl kdy Samouš na pochybách kde to vlastně je, tak dnes byl ztracen nadobro. Závěr vyjížďky patřil asfaltu v oddychovém temtu, v podstatě až na plovárnu, kde jsme se setkali s Banánem a Vláďou, s naším společným kamarádem Bicim a možná dorazil i Eri, který zbaběle podlehl nevlídnému počasí.
Ondro a kdys byl ty? Tohle byl přesně tvůj snový bike! Světlo leží ladem a baterie stárnou! Dělej s tím něco!
Hony
