Archive for the ‘1. Úterní vyjížďky’ Category
7 prosince, 2016 | 
Author: Trasa: 37 km, po modré kolem Malše až do Vidova, kolem úpravny vody do Heřmaně, znovu na modrou do Doudleb, Dolní Stropnice až na Hamr, Hamerským lesem do Plavnice, po žluté kolem mohyl na Včelnou, lesní pěšinou k vodárně, sjezd ke kolejím, podél nich až Mezi Tratě, Meťák a kolem Vltavy až do Juvelu.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Banán, Stanly, Vítek, Pavel Tíkal, Šiklín, Samouš, Vláďa, Alešák
Pád: Samouš
Defekt: nikdo
Trackmaker: Šiklín
Komentář:
Kapitola o Alšovi
Noční bike si tentokráte dopřál i Aleš. Velmi kvalitně motivován Vítkem při jejich poledním setkání poptal na Viberu světlo a postavil se v půl šesté na start. Spoře oděn, tak jak jiní vyráží při teplotách o deset stupňů vyšších, vyrazil do mrazivé noci. Se ctí se tak pasoval do řad Night Riderů.
Kapitola o Samoušovi
Kdo to ještě neví, tak náš oblíbený řezník Špejlík práskne do bot a opustí nás. Od února příštího roku zahnízdí v Sušici a svůj Face propůjčí značce Ponnath. Je to velká škoda, protože jsme se spolu před šesti lety upsaly Nezmarům a do dneška společně zažily nemalá dobrodružství. Na bike ovšem nezanevře, pilovat bude na Svatoboru a na výjezdních zasedání překvapí brilantní technikou a nabušenými kladivy.
Kapitola o cestě
Máz je to, co si biker z celého srdce přeje. Je to přesně pravý opak letních veder. Jak říká Honza Kopka, proti chladu se bránit lze, proti horku však jen velmi obtížně. V zimně prostě dáš full gas a je to. Pozor ale na zamrzlé louže, na těch to zatraceně klouže, Samík o tom ví své. Cestou bahno nepotkáš, i na místech kde po celý zbytek roku jinak leží, pustit se do oranice problém není. Mrazivá noc je to, co biker rád má.
Hony
PS: Příští úterý 13.12.2016 vyrážíme vlakem do Písku, výjezd na Velký Mehelník, cesta do Protivína přes Vysoký Kamýk a návrat vlakem.
Sraz na nádraží v 15:55 hod nejpozději (vlak odjíždí v 16:04), zpět v ČB budeme ve 21:55 hod.
Trasa: 39 km, Švábák, Mokré, Závraty, Švehlany, Vrábče zast., kolem kapličky, vytlačit brutální trhák na zelenou, do Sedla Kluku, po hřebeni k Bohušovické myslivně, pod Horu, k Myslivně, Habří, Lipí, Kaliště, Třebín a Čtyrákem do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Venca, Banán, Stanly, Lojza, Pavel Tíkal, Kosa, Eri, Samouš, Jakub Folbr
Pád: Venca
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář: Je to k nevíře, do první mrazivé noci je připraveno vyrazit deset bikerů, a to chybí Šiklín s Vítekem, kteří objíždějí vrcholy pro nominaci na Loudání. Eri si přivedl posilu, která se prý v bikerské obci vždy hodí, stomatochirurga Jakuba. Sympatický chlapík s číslovkou 91 v rodném listě, nefrfňá, jede mu to, směrem co traser určí, do hospody po vyjížďce zajde. Hoši, hoši, to je ukázkový přístup, mnozí by si z něho mohly vzít příklad a navíc nám výrazně sráží věkový průměr skupiny.
Potřeba brázdění sněhových závějí nás vede úbočím masivu Kluka těsně pod jeho vrchol. Sněhové radovánky se však nekonají, odpolední sněhové přeháňky byly jistojistě lokálního charakteru. Hřebenovka je pokryta do hněda zbarveným listím, které šustí pod našimi koly. Samíkovo hlad a všudypřítomný mráz žene skupinu svižným tempem zpět domů. Míjíme nový studentský klubu v univerzitním kampusu zaplněný hloučky osamocených studentek. Mi však jedem dál, utvořit svůj vlastní osamocený hlouček do oblíbené Čéčovky.
Hony
PS: Nepřehlédněte Eriho přípravu na čerty.
Trasa: 33 km, kolem Dobrovodského potoka na Dobrou Vodu, kolem hřbitova, po červené pod Dubičákem, kolem Dubičného potoka na Hlincovku, Kodetka, nahoru kolem vysílače, sjezd k Mrhalu, po hrázi, zadem kolem Locus Perennis do Lišova, žlutá pod Větrník, kolem potoka na Libnič, Hůry, zadem ke slévárně, Husovka a do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Jan Mareš, Vítek Sirotek, Václav Krutina, Banán, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Eri, Vláďa Řehoř
Pád: Banán
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Směr je jasný, vyrážíme na Lišov! Sotva vjedeme do lesa nad Dobrou Vodou, nemá valná většina skupiny ani potuchy, kde že to jezdíme. Ježdění přes letní sezónu s pohledem zabodnutým do zadní gumy bikera před sebou situaci v nočním terénu nikterak nenahrává. Záchytnými body se tak mnohým stávají lanovka na Dubičáku, těch okolo Budějovic opravdu mnoho není, dopravní značka “LIŠOV”, číst doufám umíme všichni a v neposlední řadě víloha hospody Čéčovka, na kterou se již všichni moc těší. Cíle je dosaženo, půllitry se již plní.
Hony
Tentokrát bych chtěl report pojmout malinko jinak. Akce byla opět vydařená a to nejdůležitější (krom společného setkání, samozřejmě) byla prezentace statistik. Tentokrát v novém hávu z dílny samotného předsedy spolku. Zájemci si je můžou online prohlédnout za rok 2016 ZDE: vyjizdky_2016 a historické tabulky ZDE: kolo-vyhodnoceni-2001-2016. K tomu všemu jsme si promítali fotky z našich společných akcí, popíjeli, hodovali (letošní super novinka se jmenovala “Hovězí žebra pana Špejlíka”) a také schůzovali, přičemž vrcholem schůze byla kouzelně podaná “Zpráva o hospodaření klubu” z úst místopředsedy: “Nic moc jsme neměli, nic moc nemáme furt, protočili jsme nějaké peníze na dresech, dokumentovat se to dá na výpisu z účtu, ale těch čísel co na něm jsou, těch si nevšímejte, ty neplatí. Jo a předseda si koupil nové kolo” :-))
Chci se se ale věnovat více rekapitulaci celého roku – toho, co ve mě zůstalo nejvíce a co snad je pro většinu z nás hezká vzpomínka, důkaz, že to má smysl a vábnička na roky příští! Všechny body, některé jen v náznacích, může pochopit jen ten, kdo jezdí 🙂
– DRESY: Ano, máme nový outfit, jsme krásní, konečně i s reklamou jako praví cyklisté. Jupí, je tak hezké být uniformován.
– mnoho jednotlivostí (které nespadnou z nebe a neudělaj se samy) prostě potvrdilo, jak rádi máme společnou věc. Za všechny jen: Vítkovo překvapení v Doudlebském vodopádu a jedna z nejoriginálnějších narozeninových oslaviček/šampíčka, klobásy a punč přímo na závěrečné vyjíždce/nová nepřenosná cena pro pilníka (broušený půllitr) jen a jen zvyšující jeho prestiž/celožlutý pilníkovský Eriho obleček co budeme mít na očích celý rok/dort pro naše hrdiny z Loudání/vracení se pro Víťu a Eriho když chtěli do terénu ale pumpičku neměli.. a mnoho jiných!
– stále je co objevovat a ježdění nových tras je tak vzrušující. Doufám, že nikdy neskončí a stále tu bude někdo, kdo si dá práci s objevováním, nebo si aspoň vezme tu sílu poslat to do houští a neznáma. Za tento rok např. nový (drobet) chodící trail podél pravého břehu Vltavy mezi Pozděrazí a ústím Rančáku – vyrazíme na jaře s motorovkama na úpravu?, novinky kolem Malše při cestě do Bujanova aj.
– stále se nám vyvíjí obraz vyjížďěk. Postačí heslovitě: FULL GAS!!!, Tempo přeje fyzicky připraveným, pravidlo čekáníe na patnáct lidí. Jo jo, je to boj, samci a bejci snad nad méně zdatnýma ještě nějakej čas hůl nezlomí
– místa co zaskočí, až se dech tají: Můj letošní highlight byl při zabloudění při sjíždění z Polušky k Bujanovu, který nás zavedl na statek Krakovice.
– tolik nevole a výčitek kvůli heslu “V nějtěžších dobách, v Žižkových stopách” – padesát kilometrů v dešti, no kdo to kdy viděl… Schytal jsem to, aby v následujících vyjížďkách následovalo 50 kiláků do Bujanova za ještě větší chcanice, 54 kilometrů při honění péra třikrát na Kluka (2.8.2016) zase za vytrvalého deště. Tedy shrnuto: Měříme vždy a všem stejně? 🙂
– za sekci padáků mi utkvěl nejvíce Vítkovo brave heart nad Starejma časama do kamenů v potoce, mezi do země zabité traverzy a 9 pádů při mord procházce na Hosínské zanádražce, chi chi.
– výživná debata v hospodě Vrábče-zastávka na potřebou (?) anonymizace Nezmarů v reportu. Od příštího roku?
– nové stroje kam se podíváš a žádný levnoty 😉 Dvacetšestka sebou hází ve smrtélné agónii, ale nejsem poslední, kdo nepřesedlal na velké obruče
– dvě překrásná výjezdní zasedání, nezapomenutelné Marikovské traildorádo a Brněnské vychytávky.
– Aleš konečně ví, že požadavku: “Do Adamova” je průvodčí schopen vyhovět.
Tak zas příští rok?
O.
NZO: Tímto bych chtěl oficiálně zakončit i letošní projekt Nezmarské Zušlechťovací Okénko. Snad nás projekt duševně povznesl. Pokud by se někomu stýskalo, může napsat do comentu, abych čas od času zase nějakou poezii zařadil. A k dnešnímu okénku: Nic trefnějšího na konec sezóny snad už ani nejde!
Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost
Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali
možná že nepřijdem že přijde jiný host
Bylo to překrásné, žel všecko má svůj konec
Mlč umíráčku mlč ten smutek já už znám
Polibek, kapesník, siréna a lodní zvonec
tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám
Trasa: 25 km, nádražní lávka, okolo baseballového hřiště, odkaliště, přes Hodějovický potok, Na Škardu, motačka kolem Švajců, V Lesích nad Dobrovodským potokem, výjezd sjezdařskou dráhou, obecním lesem nad Dobrou Vodou, na Dibičák, okolo hřbitova ke Zvonárně a Sucháčem na nádraží až do Čéčovky.
Výškové metry: 543 m
Účast: Jan Mareš, Vítek Sirotek, Tomáš Staněk – Stanly, Petr Šikl, Pavel Samec
Pád: Pavel Samec, Vítek Sirotek
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Úterý odpoledne, pípne mi zpráva na Viberu a už to zase jede:
15:32 Kosa – Těšil jsem se na mrazivější ježdění, ale dneska to bohužel nestihnu. Užijte si jízdu.
16:47 Tuča – Já taky nejedu, sedím na plovárně…
17:08 Lojza – Nemám kolo. Příští týden.
17:10 Banán – Klucí, špatné počasí, náhradní plán je sauna v Kecenicích a pak pifo Na Zahrádce. Jinak píšu v cyklo hadrech ku…!
17:12 Pavel Tíkal – Koukal jsem na radar a taky jsem vyměkl. Snad příště.
17:12 Hony – Pánové, to je pěknej bordel.
17:15 Banán – Mám kolo čisté, naleštěné a potřebuju vyměnit olej ve vidlici a olej v brzdách, tak to nechci zase zasrat.
17:22 Hony – No to je ale velice chabý důvod.
Jedinou skutečně dobrou výmluvu má Eri – ručičce se ještě nechce, naražená a sešitá ručička musí odpočívat.
Začíná pršet a tak místo na Kleť vyrážíme na Dubičák s nadějí, že pojezdíme alespoň na zbytcích sněhu. Jediný sníh který cestou potkáváme, je v lese kolem Švajců, a to jen jeho zbytky. Sněhu je sice málo, ale za to namrzlých kořenů je opravdu dostatek, jízda vyžaduje maximální soustředěnost. Nahoře na Dubičáku není po sněhu ani památky. Pršet nepřestává, a tak míříme do hospůdky. Dnes s námi vyrazil i Samík, proto použiju jeho hlášku k zhodnocení této vyjížďky: “Kurz aber intensiv!” Pět bikerů, pět rozdílných názorů na volbu destinace restauračního zařízení. Rezervaci stolu Na Zahrádce jsem zrušil hned na startu, v In Locu kam chtěl jet Peťan je uzavřená párty, jedeme proto do Čéčovky a doufáme, že bude volno. Vše klaplo a dokonce přestalo i pršet.
Hledal jsem nějaký záznam včerejšího počasí v ČB, našel jsem jen Třeboň, ale to je za humny a docela to odpovídá včerejšímu průběhu v Budějkách. Kluci zakroužkoval jsem ten déšť. Přesně od 17:30 do 22:00, to je jak naschvál.
Hony
Trasa: 38 km, Švábák, Šindlák, panelka na Klaiště, modrá na Lipí, kolem hřbitova, kolem Dechtářského potoka na Hradce, zelená na Slavče, pravá, výjezd Průsekem, bobová dráha, výjezd kolem obory na červenou, sjezd dolů nad Bohouškovice, nahoru do sedla Kluka, sjezd na zelenou do Slavče, Hradce, Kaliště, Třebín, U Hada, Čtyrákem do hospody Na Zahrádce.
Výškové metry: 797 m
Účast: Jan Mareš, Václav Krutina, Vítek Sirotek, Lojza Orgoň, Jiří Tuček, Radek Anderle – Banán, Tomáš Staněk – Stanly, Pavel Tíkal
Pád: nikdo
Defekt: Pavel Tíkal
Trackmaker: Václav Krutina
Komentář: První slova dnes patří Tobě Koso. Za všechny srdečně gratuluji k druhorozenému synu Tomáškovi a přeji mu hodně štěstí a zdraví v budoucím životě. Tomášku, při prvních bikerských krůčcích by se tohle přání mohlo hodit.
Jak jsem již naznačil, Kosa si doma v teplíčku užívá nového přírůstku do rodiny a my ostatní se vydáváme křižovat chladné nočního úbočí Kluka. Vyjížďku si bere Venca z jehož hlasu a jiskřičky v oku tuším nadcházející dobrodružství. Tuča nestíhá, bude nás sjíždět, Siklín taktéž, někde na Kluku se máme potkat s Vláďou? Ze začátku se trochu pereme s tempem, je to už klasika, někomu chytají saze a jiným dochází síly. Téměř na každé křižovatce polemizujeme nad otázkami: “Čekat či nečekat, volat či nevolat?” Abych ušetřil čas, volám už i za jízdy, píšu na Viberu.
Za Slavčí zahýbáme netradičně doprava a dáváme si výjezd prudkým prďákem zvaným Průsek, jenž zkušeně pokoří jen Vítek. Před bobovou dráhou bloudíme, les je v místech kde se na dráhu najíždí vytěžen, vše vypadá za svitu měsíce úplně jinak. Víťovy zprvu nevěříme, ale už po několikáté všem neomylně předvádí svou brilantní orientaci v terénu. Pod koly křupe zmrzlé bahno, sjíždíme bobovku dolů, abychom mohly znovu vystoupat na červenou kolem lesních obor. Nahoře je naplánované setkání s Tučou, Šiklín nestíhá a vyráží tentokráte na sólo vyjížďku. Na Viberu v sekci Night Ride má přiřazeno staré číslo, o našich plánech setkání tedy nic neví, celou dobu mu píšu zbytečně. Ztracený Stanly se setkává s Tučou, aby se posléze znovu rozdělili a každý jel svou cestou. Moji trudomyslnost způsobenou multimediální smrští během vyjížďky vyléčil Tuča v sedle Kluku, kam směřovalo naše společné třetí stoupání. Lahodný zlatavý mok rozjasnil oči všech a vyhnal z mé hlavy všechny chmury.
Cesta domů je onou klasikou po zelené, kterou jsem zprvu plánovali dobít Kluka. Je pěkně blátivá a v lese před Kalištěm trhá Pavel Tíkal patku. Debata o přestavbě na singlespeeda nikam nevede a tak necháváme Páju na pospas v lese. Volá SOS manželce, netušíc, že její mírné zpoždění dovede jeho kroky až do Třebína. Cíl naší vyjížďky byl domluven předem, máme se všichni setkat v Čéčovce. Vypadá to, že ani tohle neklapne, Čéčovka je plná, Šiklín volí vedlejší Juvel, Vláďa jede Na Zahrádku, mi do KMP, zde je však plno. Opravdu netuším, kde se stal chyba, svolávám všechny do Restaurace Na Zahrádce, kde si posléze domlouváme novou noční základnu. Zvoní mi znovu telefon, volá Pája, že ho manželka vysadila u Čéčovky, už se ničemu nediví a dává si sprint, aby stihl pár pivek před zavíračkou.
Venco, vím, že ne všichni pěli na zvolenou trasu a tempo chválu, ale já Ti musím vyseknout poklonu. Poskládal jsi to moc pěkně a vyzkoušel jsi si trasování v noci, kdy ve dne jasné věci vypadají úplně jinak. Za mne ideální trasa, kterou zaboduješ v letní sezóně. Potvrzuje se, že s množstvím trasérů roste i různorodost tras.
Hony
Trasa: 34 km, stezka kolem Vltavy, Meťák, Mezi Tratě, okolo skokanské dráhy, pod viadukt, nahoru k vodárně, nahoru na Včelnou k vysílači, kus po žluté, lesem na Plav, na Heřmaň, kolem Zborovského potoka, Borovnice, po hrázi Šandleráku, Nová Ves, Nedabyle, Doubravice, hodějovickým lesem, ke Špačkům, kolem Malše, po Jiráskově nábřeží do Čéčovky.
Výškové metry: 450 m
Účast: Petr Šikl, Jan Mareš, Pavel Kosař, Václav Krutina, Vítek Sirotek, Lojza Orgoň, Martin Ehrenberger, Jiří Tuček, Radek Anderle, Tomáš Staněk
Pád: Martin Ehrenberger
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: První noční vyjížďka je tady, na startu již za tmy se schází členové Eskalátor gangu. Po pravdě, na tohle jsem se už těšil, po 31 týdnech vyrážíme znovu do tmy rozjasněné světly našich lamp a podle odezvy ostatních nejsem sám. Vstříc nočním dobrodružstvím vyráží i zbrusu nová krev Tomáš Staněk alias Stanly, vyzbrojen jen chabým světýlkem a plátěnými kalhoty. Helmu nemá, čehož jsem si všiml až na fotkách a patří mu za to výrazné pokárání.
Statistika praví o pádech následovně:
2013-14 … 13 pádů (1 pád na hlavu)
2014-15 … 25 pádů (1.6 pádu na hlavu) – velkou měrou šesti zářezů přispěl Samouš
2015-16 … 16 pádů (1,3 pádu na hlavu)
Mimochodem, Samouš tuto kategorii naprosto ovládl, zvítězil v ní ve všech ročnících. Naštěstí bez větší úhony.
Nejsou to však jen pády, čemu helma čelí, v noci jsou to často i neviditelné větve, které se vynoří ze tmy na poslední chvíli. Má helma by o tom mohla vyprávět. Tedy, příště na startu pouze s helmou a adekvátním světlem, které je další neméně důležitou výbavou pro nočního bikera. Podotýkám, že i záložní světlo bývá v hloubi temného lesa k nezaplacení. O tom již mnozí z nás také leccos ví.
Konečně startujeme, je sucho a 10°C dovoluje použití podzimních dresů v kombinaci s holými lýtky. Noříme se do tmy a záhy čekáme na hrázi rybníka u Lesní kolonie na Včelné. Stanly nikde, čekáme a po značné době vyrážíme, Banána pozdrží čůrání a ztrácí se i on, aby se se Stenlym znovu připojili na žluté mezi Včlnou a Pavem. Banán a já jsme dovybavili Stenlyho záložními světly, protože jak jsem již naznačil na začátku, kdo nevidí, nejede. Rozvážným tempem, které uvítali všichni co ne zrovna pravidelně jezdili v letní sezóně, jsme dorazili nad Zborovský potok, kde nám Eri předvedl ukázkový nedotočený front flip přes řídítka, které při tom ohnul. Rychlé technické okénko Peťi Šikla a jede se dál, již bez zaváhání až do Čéčovky.
Hony
Změna času oznamuje začátek nočních pojížděk.
V úterý v 17:30 před Hochem odstartuje první jízda vstříc nočním dobrodružstvím.
Těším se na Vás všechny, kteří nechtějí končit s kolodováděním jenom proto, že nastává zimní čas.
Pavel Kosař
