Prosinec 2018
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  

Trasa: 29 km, nádražní lávka, odkalovací nádrž, Staré Hodějovice, po červené na Novou Ves, Borovnici, Lomec, Komařice, po levém břehu Stropnice do Ostrolovského Újezdce, po zelené do Borovan a do Sýmalky.

Výškové metry: …..

Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca, Vítek, Banán

Vyjížďku nedokončil: Petr Šikl – dokončil po vlastní ose, takový noční béčko – postavil si takové staronové RB, krapet mu to střílelo

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Tentokrát okomentuji vyjížďku dvěma pohledy. Každý si může vybrat, jaká že ta vyjížďka vlastně byla.

Konečně napadl sníh.

Udeřila zima, nastal ten správný zimní nečas! Po dlouhé době padla teplota k bodu mrazu, krajinu pokryl bílý sníh, do něhož mohli být alespoň na krátkou chvíli vtisknuty naše klikaté stopy. Ve studeném větru, po kluzkých kořenech a za doprovodu sněhových vloček, tančila naše kola noční krajinou. Poháněni odvahou, bez sebemenšího zaváhání míříme do cíle, nic nás nemůže zastavit. Sýmalka má jako vždy své nezaměnitelné kouzlo, stejně tak jako cesta vlakem domů s rituálním sjezdem schodišť, tentokráte zakončený průjezdem garážemi. Nádherná vyjížďka to byla.

Hony

Zase napadl sníh.

Je zima jako prase, od pondělí leží na zemi zase ty bílý sračky a dneska do toho navíc ještě fouká. Míříme do Borovan, Kosa připravil trasu dopředu a data uložil na web. Venda má tedy trasu ve svém GPS přístroji a většinu cesty ho vidíme jen v dálce před námi. Peťa na svém staronovém RB končí nad odkalovačkou, střílí mu převody, otráven volí přímou cestu do cíle, jede sám jako béčko. Celou cestu to slušně klouže, kořeny a listí zapadané sněhem střídá bahno. Je s podivem, že se v tom nikdo nevyválel? Konečně jsme před hospodou, kde už čeká Peťan, jediné dvě holky, které v hospodě do této chvíle seděly, právě odchází??? Zahříváme se soupravou čaj-rum, následuje pivo a večeře, světlá to chvilka večera. Kosa se zvedá a jede po ose domů, ostatně jako pokaždé. Zapomenuté pivo v petkách z minulého roku již nemají, chybu neopakujeme a míříme včas na železniční zastávku. Ve vlaku tají zbytky sněhu na našich kolech, opadává z nich bahno, průvodčí to ale řeší s úsměvem. Schody v nádražní hale jsou naše, eskalátor v podchodu je mimo provoz, bereme to garážemi. Závěrečné pivo se nekoná, rozprcháváme se domů.

Honza

 

Trasa: 35 km, Vidov, nad lomem, Heřmaň, k Borovnickému potoku, lávka přes Malši, Doudleby, modrozelená ke Stropnici, zelená do Pašínovic, kus po červené a pak lesem nelesem do Střížova, Borovnice, Heřmaň, Vidov, Koháč

Výškové metry: …..

Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca, Petr Šikl, Vítek, Míra Doležel, Banán

Vyjížďku nedokončil: Stanley – do hospody dorazil jen jeho viber: „světlo moc nesvítilo, dojel jsem na Srubec a pak domů“. Váhám jestli mu nenapsat ještě defekt :)

Pád: Míra Doležel, Banán, Pavel Tíkal

Defekt: Pavel Kosař (váhám jestli je to jen na jednu čárku :))

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Opět se ukázalo, že každá vyjížďka je jiná, každá dokáže překvapit a nabídnout nečekané zážitky. Na každé můžeme získat nové zkušenosti a dovednosti. Tentokrát se Pavel Kosař pustil do praktického rozboru výhod a nevýhod bezdušových plášťů. Jeho techniku a jistotu ve sjezdu všichni známe, a když si bezdušáky pochvaluje, tak na tom asi něco bude. Nastraženému drátu v lese se však ani on vyhnou nedokáže. A útok drátu na bok pláště je zákeřný, ale hlavně bývá účinný. Vypadalo to dokonce poeticky, nasvícený unikají tmel v tmavé noci mi připomínal unikající vzduch z Apolla 13. S tak velkou díru si ale tmel poradit nedokáže. Pavel nepanikařil a pustil se do opravy. Do rány vpravil tyčinku z nějakého kaučuku, pro tyto případy vyrobenou a voženou, dokonce na to měl speciální nástroj. Po několika pokusech dokázal únik zastavit a vyrazili jsme dál. Bohužel jen do Doudleb, kde vyhodnotil opravu jako nedostatečnou a dal několik dalších pokusů. Obdivoval jsem jeho trpělivost, která mu nakonec došla a do pláště vrazil duši. Jestli někdo uvažoval, zda jezdit na bezdušových pláštích, tak má další informaci k rozhodování :). Za mě jen námět, kdyby se tmel dělal v červené barvě, byla by z toho krásná hororová scéna. Na kostele odbila sedmá. Trasér se nenechal zviklat tázavými pohledy a nesmělými dotazy, jestli už jako jedeme do hospody (když ji máme zamluvenou na osmou), a zřejmě v eufórii, že už mu to zase jede, vyrazil opačným směrem do divočiny. Konečně jsme se do toho opřeli (někde i o řídítka při tlačení) a došlo na pravou bajkeřinu … a nakonec zbyl čas i na závěrečné zhodnocení na Koháči.

V.S.

Reportáž z loňské kvalifikace na Loudání 2018 berte jako vábničku. Kdo se chce registrovat na Loudání 2019 – a zúčastnit se kvalifikace – má nejvyšší čas. Registrace byla spuštěna a brzy bude uzavřena.

Cesta na Loudání 2018 nám začala jako vždy na podzim 2017 registrací 11.11. v 11 hodin 11 minut 11 vteřin a doufáním, že budeme mezi třemi nejrychlejšími. Honymu se to málem povedlo, byl čtvrtý. Já byl nakonec rád, že jsme to z telefonu vůbec dokázal poslat v 11:30, Peťanovi to prý připomněla Janička až po obědě :). Překvapením, pro nás zkušené veterány, byl nováček Stenley. Moc nás tím potěšil, nová krev je vždy super. Registrací jsme si start nezajistili, na los jsme nespoléhali a nejbližší keška byla tentokrát v Anglii. Nezbylo než se opět vrhnout do kvalifikace. Úkolem bylo najít v maximálně 10-ti krajích po dvou rozcestnících KČT s nadmořskými výškami co nejblíž určeným. A to pro každý kraj jinými. Za každý metr odchylky byl jeden trestný bod. Kolik myslíte, že se dá dosáhnout trestných bodů? Při zveřejnění výsledků to organizátoři okomentovali takto „už fakt nevíme, jakou větší bejkárnu bychom vymysleli, abychom na start Loudání dostali ty největší magory a magorky. A tak jsme vymysleli hledání výškových KČT cedulek „na přesnost“ různou v různých krajích ČR. Cílem bylo mít co nejmenší odchylku od náhodně stanovených kvót a snížit tak startovních 2000 trestných bodů co nejblíže 0. Nechápeme, proč se této magořiny zúčastnilo neuvěřitelných 51 uchazečů o start a už vůbec nechápeme, jak mohl někdo dosáhnout na cílovou metu pouhých 8bodů???“. Když jsem to viděl, tak sem myslel, že v červnu pojedeme leda tak do … Chorvatska – samozřejmě na těžko na kole :).

Jarun tentokrát objížděl kvalifikaci sám, kombinoval dopravu vlakem a přejezdy na kole, a z jeho fotek ze zasněžené Vysočiny mě ještě teď zebe. My čtyři jsme zvolili ověřenou strategii: perfektní příprava – autem co nejblíž – krátký rychlý útok a rychle pryč. Jednodenní výjezd jsme směřovali do Plzeňského kraje k Hartmanicům a Turnerově chatě, také na Šumavě jsme ulovili rozcestníky Jihočeského kraje na Jeleních vrších a u Libínského sedla. 3 kóty jsme trefili přesně, jedna 6 trestných bodů. Brali jsme to jako slibný začátek, ale později se ukázalo, že to nebyla žádná sláva :). Druhý výjezd jsme naplánovali s přespáním. V sobotu večer jsme vyzvedli Stenlyho, který sebou navařil hrnec řízků (byly moc dobré a vydrželi jsme na nich celý výjezd :)) a vyrazili směr Vysočina. Kupodivu jsme zase navštívili Pařezitý rybník pod Javořicí, stejně jako v minulých dvou kvalifikacích. Přespání jsme měli ve Znojmě a kultura byla bohatá. Navštívili jsme Pivovar u Šneka, který podává pivo Šnek a stylově místo wasabi oříšků  šneky po Burgundsku. Pak jsme ještě vlezli do koktejlového baru, kde nám učaroval nápoj čupíto – malý panáček s třešinkou. Tedy hlavně zajímavá množstevní sleva – objednávali jsme ho po 20-ti kusech. Spát jsme šli dost pozdě a ráno brzo vstávali. Do střehu nás ale hned uvedly objížďky v okolí Znojma, dost jsme bloudili a byli jsme z toho dost zoufalí. Když už jsme se konečně dostali na plánované rozcestí, kde jsme dle nejasné fotky a vrstevnic očekávali kótu 304, tak jsme zjistili, že soudruzi značkaři udělali někde chybu a nechali vytisknout cedulku se špatným údajem, takže jsme ji nemohli použít. Naštěstí jsme v okolí našli další, sice s větší ztrátou, ale Jihomoravský kraj jsme splnili. Po delším přejezdu jsme v Pardubickém kraji zajeli pro rozcestníky u Nasavrk a dál pokračovali do Prahy do Divoké Šárky. Cestou domů jsme Středočeské cedulky navštívili v Brdech a pod Moníncem. Domu jsme se dostali dost pozdě, celej den v autě, celkem sobota + neděle 670 km!! Objeli jsme 5 krajů a investovali do toho vlastně jen jeden den a jednu noc. To bylo nakonec vše, co jsme předvedli.  Na další pokusy nebyla chuť, vše už bylo dost daleko. 3 kraje nám chyběly úplně = 600 trestných bodů + dalších 72 trestných bodů za odchylky. Jarun měl 822 trestných bodů. Byly jsme dost napnutí, a taky dost dlouho. Kvalifikace se uzavírala na silvestra a výsledky byly zveřejněny až 17.1.2018. Prvních 20 má jistý start, ostatní čekají, kdo se vydrolí. My hoši z ČB 22.-25. místo, Jarun 30. místo. Nakonec to, i s pomocí vydrolených kolegů, vyšlo. Z kvalifikace se na start dostalo 34 bikerů a mezi nimi pět odvážných Nezmarů.

Trasa: 34 km, prostě na Kluka – Mokré, tašky, mezi Hradce a Lipí, Kozí kámen, Haberák, nad Habří a téměř stejnou cestou domů

Výškové metry: 618

Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Petr Pokorný, Lojza, Venca, Petr Šikl, Vítek, Míra Doležel, Banán, Petr Podhola

Vyjížďku nedokončil: Koubič, Přema, Stanley

Pád: Nikdo

Defekt: Petr P. (protože neservisuje brzdové destičky a musí pak jezdit cinky linky po lese)

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS : mapy.cz

Komentář: Úspěch minulé vyjížďky (a patrně i pěkný report ;-) ) přilákal nové kusy. A samozřejmě i ty kusy, o jejichž zápise v účasti minule ještě možná bude diskuze ;-) Cíl je notoricky znám, zbytečné cokoliv dodávat. Cesta k němu, to je druhá věc. Nebo-li, cesta je cíl. Ještěže můj garmin ukazuje i orientaci pohybu ke světovým stranám, jinak bych byl místy docela vedle. Banán, jako vždy, neustále něco glosoval-např. když mi to ukazovalo NE (north-east), tak prej jako že domu ještě NEmám jezdit…apod. Ještě, že mu na konci docházel dech a byl na chvíli v lese klid. Ne však dostatečný, protože Přemek zvednul z podrostu divočáka, který ho pěkně vylekal! (kdo koho? :-) ) I pár srnek bylo, což nás strašilo ještě více-protože se ty mrchy letos nebojí ničeho, že kamarádi Ondro (Míko) a Vláďo (Holoubku)? Jak to bylo minule šustivé, tak nyní to bylo spíše kluzké. Drsné pasáže některých Pavlem volených trailů velká část z nás sjela jen proto, že noc rozmazala kontury těch triků-vidět to ve dne, slezu dávno.. :-) Noční klid pak ještě narušil pátrací vrtulník, jehož kužel světla doplnil oblohu plnou hvězd. Nevím jestli z toho vrtulníku nebo z té romantiky, ale nejmenovaný účastník se cestou ..posral. Vidíte, jaké citlivé duše s námi jezdí!

Petr P.

P.S. Z dalších podstatných faktů vyjížďky dodám, že jsem si napsal defekt, protože jsem ostatní zdržel, ale i Přéma jel dost dlouho jen s přední brzdou, jiní upouštěli tlak nebo naopak hustili, další vzájemně kontrolovali s obavou ve tváři vidlice..no prostě démoni zasahovali na všech frontách – a to je ta správná pozvánka na další RIDE!

 

Trasa: 24 km, kolem Malše do Roudného, Hodějčák, Hodějce, Doubravice, Hodějce, odkalovačka, Pohůrka, zanádražka!, Dobrovodský potok do Čéčovky

Výškové metry: ???

Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Petr Pokorný, Lojza, Bivoj, Venca

Vyjížďku nedokončil: Petr Šikl, Vítek Sirotek, Stanley

Pád: Honza Mareš (kotrmelec z rozjezdu-krásná práce)

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Tak nám zase začala další sezona! Čas se změnil na zimní, světlo se obrátilo v tmu, ale tu my už dnes umíme rozčísnout výkonnými reflektory. Jediné, co nám tedy může bránit v ježdění celý rok, jsou okolnosti. Proto také v účasti chybí Petr Šikl a Vítek Sirotek, byť na startu byli. Je trochu divné, že jakoby nebyli, ale jsou hlavními hrdiny příběhu. Zatímco Vítek si z vyjíždky! odskočil domů „cosi“ vyřídit a my čekali, Petr někam urychleně telefonoval.. aby pak oznámil, že si taky musí něco vyřídit. V okamžiku, kdy se Vítek vrátil, se Petr vypařil. Poté s námi Vítek chvíli mlčky pokračoval, ale asi se mu to rozleželo v hlavě, říznul zřejmě nějak tajně vzteky do svého stroje, způsobil si zlomeninu náboje zadního kola, aby nemohl pokračovat a vyjížďku taky ukončil.  Jeho hysterie dostoupila vrcholu a opět volal ženu, aby pro něj přijela-zkoušel zda je (sama) doma. Hoši, hoši, máte sice oba doma stále atraktivní ženy, ale takhle paranoidní ve svém věku snad už být nemusíte! Ledaže to tedy bylo všechno jinak… ;-) My normální jsme si pak užili poježdění v krásném teplém počasí podzimními probarvenými smíšenými polesími okolím kouzelné vesničky Doubravice ;-) Díky listí, suchu, prachu cest, větviček a klestění se mlázím bych to nazval „šust trail“ :-) Ztichlý, podzimně lehce ponurý les rozesmál Hony pádíčkem ze stoje v rámci rozjezdu, kdy moc nechybělo a to salto by dotočil. Bebínko ale žádné, jen mocná síla jeho svalů trhla vlevo návlek, vpravo dresík. No co, sranda musí byť. A hlavně, jestli ten nezmar-provokatér Bivoj hodlá usilovat o další cenu, je třeba mu vyfouknout aspoň ty ceny vedlejší ;-) Čéčovka nás přijala otevřenou (i bujnou) náručí, mnoho témat nestačilo do zavíračky, tak se výbor a jeho suita poté přesunuli na šnyta – čili, kdyby někdo na Dokolné pochyboval o činnosti výboru spolku, tak my včera do pozdních nočních hodin tvrdě makali!

Pěkné to bylo a bude zas ;-) Přijměte tedy pozvánku i vy, co stále váháte.

Petr P.

P.S. Kdybyste někdo doma cítil plyn nebo se dozvěděl o tom, že plyn asi uniká, tak kromě situací způsobených trávicím traktem, se může jednat o velmi vážné riziko a je třeba i vyjížďku klidně obětovat! viz policejní zpravodajství

P.S.2 Váhám, zda vám, chlapci, tu vyjíždku možná ještě neuznáme. Pravda je, že půlku nemáte. Pravda ale je, že oba jste svým způsobem měli vůli vyjížďku dokončit a okolnosti vám zabránily. Petr navíc dal solo vyjížďku kolem Ort a přijel do Čéčovky. A i to se cení. Téma na diskuzi?

 

ESKALÁTOR GANG ZVE VŠECHNY BIKERY NA ÚTERNÍ NOČNÍ VYJÍŽĎKU

NIGHT RIDE SEZÓNY 2018-19

 30.10.2018 v 17:30 hod - Dlouhý mostu u Hocha.

Neváhejte vzít lampy a vyrazit s námi. 

Všichni jste samozřejmě srdečně zváni na posezení v Čéčovce od 20:00 hod.

EG

D003

Nejen chlebem živ je člověk, nejen jízdou živ je Nezmar, nastal čas spočinout a být živ …řízkem … s chlebem? :-)

Tímto jste srdečně zváni na tradiční Dokolnou, která se jako vždy uskuteční na Startu a tradičně je součástí i výroční členská schůze – tímto budiž učiněno zadost Stanovám ohledně svolávání se. Účast jest podmíněna (vaší – o mě nejde :-) ) dobrou náladou, vhodným oblečením, prázdným žaludkem a drobným příspěvkem (400K) na chod spolku slávy nehynoucí. Veškeré další příspěvky ke zdaru (akce i budoucí sezony) nad rámec minima – jak finanční, tak jinak hmotné i nehmotné – jsou pochopitelně jen vítány a předem za ně díky.

Termín : pátek 9.11.2018 od 18 hod.

Zejména kvůli zajištění dostatku občerstvení (předestřený řízek negarantuju) se, prosím, přihlašte zde:

https://doodle.com/poll/y4hrnc5tgpxdsdev

na viděnou se všemi (členy i příznivci) se těší

výbor jménem Petra P.

Trasa:  24 km, Malák, pravý břeh Malše, Hodějickej rybník, Doubravice, Nedabyle, sjezdík k Vidovu, nahoru k Nedabyli zpět, sjezdík do Vidova a po levém břehu Malše domů

Výškové metry:  333 m

Účast: Ondra, Bivoj, Petr Šikl, Majkl, Přema, Venca, Pavel Tíkal, Kory, Petr Pokorný, Víťa Kořínek, Aleš, Kocour, Hony, Eri, Vítek, Zdenál, Petr Jiřička, Víčko,

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Již několik let Nezmarům sezóna nekončí NIKDY, neb Nezmaři jezdí POŘÁD (čímž bych chtěl hochům popřát co nejvíce sněžných zážitků v sezóně Nightride 2018/2019), ale i tak je poslední úterek před změnou času z letního na zimní velmi speciální. Končí totiž pramáti všech sezón, sezóna sezón, rodinné stříbro: Sezóna letního času. To ona je nejdelší, to v ní se sbírá nejvíce cen, to ona je tou „eF jedničkou“ mezi Nezmary a dává nám krále! A důležitosti tohoto termínu odpovídá i čím dál tím více závěrečných rituálů. Původně, v časech Nezmarského úsvitu věků, otci zakladatelé  „jen jeli naposled“, ale význam tohoto dne jen a jen rostl. Speciálnost započala se zavedením tradice závěrečné destinace Nedabylsko/Vidovského prahu (doufám, že příští rok bude slavit kulaté narozeniny „10″), ale postupně rozšiřovali tradice spontánně další – Venouš s nápadem šampíčka bouchlého vprostřed vyjížďky na počest nového pilníka, Eri se zavedením klobásek a jiných pochutin a všechny tyto akce už s námi zůstaly, neb všichni vidíme jak je to krásné. Takže i letos jsme mezi Vidovem a Nedabylí bouchli tři šampíčka (video1, video2, video3) a u Nezmara čekalo bohaté pohoštění od nového Pilníka. Všichni však už tuší, že tradicí se stává zřejmě ještě jeden obskurní rituál. Zneuctění (poctění?) Svatého grálu – poháru pro Pilníka roku (video4). Dnes, v již pro mě neupřesnitelné době, nějakou vylitou hlavu napadlo pohár obrátit a nalít do nelakovaného vnitřku alkohol a vychlastat to! :-) Nelakované, ethanolem nasáklé dřevo na to okamžitě reagovalo a byla zapotřebí oprava zručným truhlářem. Tehdá jsme se „my zvířátka dohodli“, že to bylo naposled, aby se pohár neničil. A od té doby…. Pokaždé po poslední vyjížďce se děje to samé. A vznikl tak obyčej opravdu spontánní a těžko za jiných podmínek opakovatelný – rozličný mix alkoholu (ponejvíce šampíčka, slivovice a piva) k radosti všech putuje kolem stolu, přičemž na normální pití už většina Nezmarů rezignovala a kdo nesmočí obličej, vous, pleš, nezakloktá, nenaslintá atp., jako by ani nebyl… Rituál je provázen i nezbytnou lidovou slovesností – čtením všech historických hrdinů a opěvování všech těchto novodobých reků. Mezi vypitím podstavce a jeho opakovaným nalitím je samozřejmé, že si ho pilník nasadí na hlavu (suší vnitřek?) a pak se zase všichni noří hlavou do smrtícího koktejlu. Shrnuji, že jsem byl první v řadě, který kritizoval používání poháru tímto způsoben, nyní však musím před hlasem VšeNezmarstva hlavu sklonit a křičet s Vámi: DOLEJ!!! Snad bych se jen přimlouval za nalakování vnitřku ;-)

O.

P.s. Bivoju, v Tvém případě se více než trefně sluší zakřičet: Pilník je mrtev, ať žije Pilník!

P.s. S beznadějí v hlase jsme u stolu probírali konec střídání letního a zimního času, který nám vezme pevný začátek a pevný konec sezóny sezón. Co jen s námi bude?!?!?!?!?!?

NO: “Sklenka vína ti neuškodí, a plnou bečku nevypiješ.“ Moravské přísloví