Lednový víkend tradičně Přemek zajišťuje ubytování na faře na Kvildě, ideální pro běžkařské soustředění. Partička kolem Přemka (z Nezmarů Přemek, Kocour, Vláďa H., Suďák) tentokrát objekt nenaplnila, zbývající 2 pokoje nabídl Přemek do širšího pléna Nezmarů. A tehdy se zrodil plán – výjezd na běžky s manželkami a dětmi. Kapacitu 12 osob jsme hravě zaplnili celkem 16ti 🙂 nadšenými běžkaři – 5 Nezmarů (Vítek S., Hony, Honza L., Majkl, Petr P.), 4 Nezmarky, 8 Nezmarčat.

Se sněhem letos v lednu opět bída, s obavami jsme se na Kvildě sešli v sobotu ráno. Plánovaná cesta z Kvildy na Horskou Kvildu byla místy bez sněhu, tak jsme zkusili přejet na Modravu a vyrazit na Březník. Nakonec jsme byli mile překvapeni, sněhu dost, kvalita docela dobrá, dokonce stopa byla. Celou sobotu drobně sněžilo. Větší děti dojeli až na Březník, zbytek to obracel na rozcestí Na ztraceném. Na to, že někteří potomci stáli na běžkách prvně, dost dobré výkony. Závěrečné občerstvení jsme si dali v našem prověřeném zařízení Na Zlaté stezce.

Večírek byl impozantní, zahájili jsme ho v místním pivovaru, kde to v 18 hod vypadalo jak na Silvestra kolem půlnoci, zábava v plném proudu. Dokonce jsme se tam setkali s Honzou M. a Filipem T. – koncentrace Nezmarů nevídaná. Když jsme se dostavili na ubytko, tak i tam se pařilo na plný pecky. Přemek kytara, taneční parket zaplněn. S naším příchodem došlo i na taneční sóla a tance na stole. Parádní večer, všichni jsme se, myslím, dost dobře pobavili.

V neděli bylo trochu čerstvého sněhu, vyrazili jsme na Prameny Vltavy. Začátek bída –  asfalt, na něm 2 cm ledu a na něm 1 cm sněhu. Ale čím výš tím líp, takže na pramenech už byla dobrá stopa a krásné svezení (tvrdili ti co tam dojeli).

Celkově mě tento víkend nadchnul a doufám, že to někdy zopakujeme.

Zdar V.

Trasa: 28 km, k Voříškárně, kolem garáží, Suchomel, na Hrdějovice, kolem kolejí, polnňačka na Borek, lesem k lomu, nahoru – dolů sjezdařskou dráhou, rokle od Ort na Borek, lesní cestou na modrou nad Orty, přes letiště, lesem po stopách ČB maratonu, vrchol Hosína, sjezd loukou nad Barborku, most přes koleje, dolů k plavební komoře a po stezce kolem Závlah do Perly.

Počasí: 4°C, jasno

Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Venca Krutina, Martin Ehrenberger, Pavel Samec, Lojza Orgoň, Pavel Kosař, Jindra Vimr

Pád: Pavel Samec, Venca Krutina – 2x, Martin Ehrenberger, Jindra Vimr

Defekt: Pavel Samec – trhač řetězů, Venca Krutina – píchač

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Z jedné z předchozích vyjížděk mi utkvělo v mysli vyprávění Legenďáků o sjíždění odvodňovací rokle z kaolínového důlního komplexu Orty vedoucí směrem na Borek.  Pro mne bezpochyby zajímavá lokalita, vzhledem k tomu, že pocházím z Hrdějovic a Orty samotné byly v mém mládí dějištěm rozličných pubertálních her. Předpokládám, že si to každý dovede živě představit bez potřeby mého barvitého popisování.

Pro ty co Orty neznají: http://cs.wikipedia.org/wiki/Orty

O směru vyjížďky jsem mněl tedy jasno, na stratu stačila jen zmínka a Pavel Kosař nasměroval svůj singlespeed tímto směrem. Ostatních osm bikerů ho následovalo. Mimochodem prozatím šlo o nesilnější účast u nočních vyjížděk. Zejména bych vyzdvihnul účast Samíka, který po delší odmlce opětovně osedlal zapůjčený, ryzí hardtail na špalkách, okleštěný o nejlehčí převody vyjmutím dědka z troj převodníku.

Po zahřátí na asfaltu směrem na Hrdějovice následovalo lehké procvičení techniky v měkkém podkladu sjezdařské dráhy u již zmíněných Ort. Krátká zastávka na sjetí, seřazení, následuje strat a jeden po druhém mizíme v zatáčkách rokle. Začátek singlu ruší padlý strom, následuje trochu vyšší schod, znovu strom ležící v cestě a pak již jen ničím nerušená technika. Atmosféra rokle nasvícená míhajícími se světly čelovek je tajemná. Jízdu si maximálně užívám a to o čem vyprávěli kluci z Legendy se zcela vyplňuje. Nejraději bych dojel znovu na začátek rokle a dal si to znovu, ale ne všichni jsou nadšeni jako já. Pokračujeme dále znovu směrem k Ortům, testujeme ostré sjezdy bočních roklinek. Nad odvětrávací šachtou se zezadu ozve křik: “Samouš ztratil řetěz.” Přiznávám, s úsměvem na rtu se vracíme abychom pomohli, možná spíše, abychom to viděli. Před i po tomto okamžiku provázely vyjížďku drobné pády, spíše přilehnutí k zemi, nejednalo se o nic závažného. Ovšem k pokoření rekordů v počtu pádů v jedné vyjížďce v kombinaci s defektem došlo. Trocha těžšího terénu a je tu opět budějovická mordparta. Další týmovou práci při opravě defektu předního kola pak zabezpečil Venca. Až do našeho oblíbeného zařízení Perla, se naštěstí již nic dalšího nepřihodilo. U dveří jsme se potkali s Ondrou, doběhl Majkl a na závěr pěšky dorazil Petr. Následovala spousta plodných debat o běhu života, u kterých jsem bohužel nemohl být až do konce. Tak příště.

Hony

Sraz na příští úterní vyjížďce v 17:30 hod u Dlouhého mostu, strana u Hocha.

Preferuji návrat vlakem.

Nezmaři, Nezmarkyně, Nezmarčata! Poněkud opožděně, ale přece, Vám chtěli dva z Vás popřát vše nej do Nového roku a vyslovit touhu, aby dny do první společné vyjížďky plynuli co nejrychleji. Snad se na Novoročním rozproudění krve v alkoholem zmožené palici, příští rok sejdeme v hojnějším počtu. Čepiček máme více.

O.

P.s. Doufám, že infantilnost přání pobaví a nevzbudí potřebu rad, jak to udělat profesionálněji 🙂

Trasa: 23 km, na Švábák, kolem střelnice, zelená na Třebín, žlutá na Dubné, lesem k vysílači, na hráz Kvítkovického rybníka, Kvítkovice, pod kostel Svatý Vít, modrá pak žlutá na Slavče, ze Slavče na zelenou na Kluka a traverzem po louce v úbočí Kluka na žlutou až do Vrábče zastávka.

Počasí: -1°C, polojasno

Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Martin Ehrenberger, Lojza Orgoň

Pád: Martin Ehrenberger

Defekt: Honza Mareš

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Předpověď počasí se už v pondělí vyvíjela velice slibně, teplota v odpoledních hodinách měla klesat pod bod mrazu s vyvrcholením -6°C po půlnoci. Návrh pokořit úbočí Kluka se zakončením ve Vrábči a cestou domů vlakem sliboval účast běžecké odnože Nezmarů a oblíbenou tečku Esklátor Gangu v nádražním podchodu. Na startu se ukázalo, že krásně malovaná vyjížďka na zmrzlém podkladu se bude konat jen v rámci uježděné cyklostezky. Po najetí do terénu za Švábákem nás uvítalo přehršel bahna, místy ukrytého pod rozbředlým sněhem. Jako mávnutím proutku se vše úplně otočilo projetím Slavče. Citelně se ochladilo, bahenní koupele vystřídaly sněhové závěje a nálada týmu vzlétla do oblak. Zasněžená louka byla zlatým hřebem vyjížďky, z níž nejlepší byla část sjezdu. Shodli jsme se na tom všichni a myslím, že ten malovaný plán vyjížďky se tím závěrem vyplnil.

Následovalo posezení v hospodě u nádraží, kde je lepší účast potvrdit předem, protože místní štamgasti navštěvují toto zařízení jen v Po, St, Pá a So. Po chvíli jsme byli v hospodě sami a černovlasou paní vrchní jsme měli jen pro sebe. Až ve vlaku roztála směs bahna a sněhu z našich kol. Peťan byl nerad, protože mu prý roztála aerodynamická úprava jeho rámu, kterou vytvořila sama příroda. Posilněni lahvovou Plzínkou jsme zakončili vyjížďku obvyklou tradici Eskalátor Ganku, pravda, tentokráte u mne trochu se štěstím. To se mi ale vyhnulo obloukem na dvojschůdku před Priorem. Svojí jezdeckou chybou jsem pořídil trojitý defekt zadního kola, který jsem si čestně zaevidoval do statistiky a ještě ten večer opravil výměnou duše v Džin baru.

Byla to zase vyvedená vyjížďka.

Hony

Sraz na příští úterní vyjížďce v 17:30 hod u Dlouhého mostu, strana u Hocha.

REPORTÁŽ HONZY L. Z AKCE KLEKLULI 30.12.2014

30. 12. 2014 se pár hodin před Night Ridem odehrála i jedna povedená akce, která přes svůj čistě běžecký charakter přilákala i spousty cyklistů. Již XV. ročník běhu Klekluli z Českého Krumlova přes Kleť a Kluk do Litvínovic. Dlouho jsem nad účastí v tomto krosovém běhu přemýšlel, ale termín kolem přelomu roku a respektu hodné parametry trati (28 km s převýšením 852 m) mi účast vždy překazily. Letos se ale sudičky sešly a tak jsem se rozhodl zúčastnit.

I přes to že by dalo říci, že poslední dobou trochu běhám, tak s kopci příliš zkušeností nemám a přiznám se tedy, že jsem si byl předem výběh na Kleť a Kluka zkusit, abych věděl, co to se mnou udělá (a dobře jsem udělal). Do kopců mi to šlo překvapivě docela dobře. Zato z kopce to byla tragédie. Nejen že oba seběhy z Kletě pro mě skončily pádem (první cesta dolů dokonce 2x), ale stehna jsem druhý den dost cítil a při cestě na oběd se zoufale přidržoval zábradlí. Ale jak se říká, těžce na cvičišti lehce na bojišti a získaná zkušenost mě naučila, že z kopce to nemůžu rvát full gas, ale hlavně opatrně 🙂

V den závodu, ukazuje teploměr za oknem mínus 12, což mě přivádí k úvahám co na sebe. Teploty v předcházejícím období byly přece jenom někde jinde. Po zralé úvaze zůstávám u původní podzimní varianty a spoléhám (správně), že slunečný den teploty vyžene brzy nahoru.

Druhou maličkostí, kterou musím vyřešit je co si obout. Závod je sice označen jako krosový, ale významná část vede po lesních cestách nebo dokonce asfaltu či betonu  – ano modří už vědí. Je to panelka. Takže klasické lehké silničky by se dost hodily. Obávám se ale seběhu s Kletě a tak volím těžší krosový model.

Ráno se nechám odvézt na start (každý ušetřený metr dobrý), platím startovné, připínám si startovní číslo a nenápadně si všímám, co mají ostatní borci na nohou. Překvapuje mě, že převládají silničky. Zvolil jsem tedy jako nezkušený novic špatně? Znovu zapochybuji nad výběrem bot, na výměnu je však již pozdě. Nasedáme do autobusu a v družném rozhovoru přijíždíme na nádraží do ČK, kde je start – klasicky u vlakového nádraží. Atmosféra i složení borců je opravdu podobná jako na zářijové časovce.

Start v 11:11 a jde se nato. Z Krumlova to ze začátku nijak nehrotím a rozvážným tempem dědy Lebedy se sunu nahoru a postupně ukrajuji výškové metry. Jedu si svoje tempo a i když mě předbíhá pár borců, do kterých bych to neřekl (ať už vzhledem k jejich věku nebo postavě), zůstávám v klidu a říkám si, že závod je dlouhý a kdybych akceptoval jejich tempo, mohl bych za to později „zaplatit“ – Roman dobře ví o čem mluví.

Nahoru na Kleť se dostávám asi za 43 minut nijak nadšen z toho, jak mi jede motor. Kolem chaty se dokonce projdu, abych protáhl nohy a pak se spustím dolů. A tehdy to začalo! Přede mnou se opatrně plácá asi šest borců, ošlapávaje opatrně kam ve sněhu položit své silničky, aby je to neposlalo na zem. Obíhám prvního a zjišťuji, že boty jsem dnes vybral dobře!! Sedí jako přibité. Přidám tedy trochu tempo, resp. pouštím brzdu a tradá dolů. Při předbíhání další skupinky se ozve od postaršího borce uznalý výkřik: „Takhle se běhá z Kletě!“ Nakopnut adrenalinem zapomínám na své předsevzetí, zařazuji full gas a spoléhaje na své gripy valím sněhem dolů. Celkem jsem dolů předběhl fakt snad 15 – 20 lidí. Skáču dropy a vybíhám v tempu zatáčky. Úžasné. Poté, co jsem sjel tuhle sněhovou čáru, jsem jako polit živou vodou a závod si fakt užívám. Přesto nepropadám předčasné euforii, protože vím, co mě ještě čeká a že do cíle to bude ještě chvíli trvat. Už na asfaltu do Krásetína se vracím do reality. Dobíhají mě zase zpátky borci, které jsem předběhl a při stoupání z Holubova na Mříč si již jen opět držím své strojové tempo bez ohledu na ostatní a nohy již začínají cítit únavu.

Po občerstvení u výsypky začínám zdolávat Kluka, ale nohám se do běhu již moc nechce. Asi ve třetině stoupání mě předbíhá slečna v modré šustce. Její tempo ani náznakem neakceptuji a pokračuji dále v kombinaci běhu a chůze dlouhými kroky s pumpování rukou do stehen (pump track 🙂 ). Svým tempem se tedy dostanu v poklidu na vrchol a po známé zelené směle dolů. Zde se vyplatila znalost tratě, kterou jsem získal častými vyjížďkami do této oblasti. Byli i tací (a z vyprávění jsem pochopil, že nejen letos), kteří odbočku přehlédli a běželi dále po červené až k vysílači. V seběhu opět odhazuji strach, nabírám rychlost a předbíhám asi 6 lidí. Ve Slavči už vím, že dnes asi neupadnu, nicméně do cíle pořád zbývá poctivých 10 kilometrů. Nasazuji konstantní tempo, kterému důvěřuji, že mě dovede do cíle a z Hradců po zasněžené zelené, která bývá jinak nepříjemně bahnitá, sbíhám k rozcestí u Kaliště. Zde trasa závodu opouští zelenou a pokračuje po slavné a oblíbené panelce. Zde už mi závod úplně „nechutná“. Cítím i trochu lýtka, ale držím konstantní tempo a běžím do Šindláku. Po výběhu na silnici mě už brzká vidina cíle a asfalt, na kterém se naopak moje krosovky moc nechytají, nedonutí zrychlit a tak mě na závěr ještě asi tři borci zpátky na oplátku předbíhají. Ty už mám ale na párku, v dálce vidím kapličku, fandící děti a Lenku. Zatáčím na zahrádku hostince U Zlaté stoky a jsem v cíli v čase 2:35:20. Hlasatel (ano byl tam i speaker) vyhlašuje nejen mé jméno, ale i příslušnost k oddílu a tak se oslava Nezmarů nese éterem.

Po doběhu využívám blízkosti svého obydlí a nechávám se opět odvézt domů, kde si vychutnám oběd a teplou sprchu. Oblečen v suchém a navoněn vyrážím na kole!! zpět do hostince, zúčastnit se vyhlášení výsledků a zatleskat těm, kteří to přeci jenom běželi rychleji než já. Nakonec jsem skončil 30. ze 149, což osobně považuji neskromně za úspěšnou reprezentaci BK Nezmar. A z holek mě předběhla jen ta šustka na Klukovi 🙂 . Po vyhlášení dávám ještě dvě pivka a odjíždím na Silvestra, což je mi až trochu líto, protože jsem doufal, že na následujícím běžeckém večírku bych se mohl přece jen s nějakou běhnou seznámit. No nic, tak třeba příště.

Tuto reportáž píšu, abych ctěné členy spolku navnadil k účasti na příštím ročníku a to včetně následné předsilvestrovské oslavy. A abych přidal nějakou tu vábničku, tak závěrem připomínám, že se tento závod dá běžet i dvojících – předávka je pod Klukem.

Tak co najde se příští rok někdo?

Další účastníci: Filip Toul, Petr Novotný, Lojza Orgoň a Míra Jiřička na občerstvovačce – velké díky.

Odkaz na web, kde jsou fotky a výsledky

https://cs-cz.facebook.com/Klekluli

Honza L.

P.S. Kromě jiného mě tento závod přivádí i na myšlenku zřídit si Facebook, protože veškeré info o tomto závodě včetně přihlašování a výsledků probíhalo jen přes FB a vypadá to, že Klekluli není v tomto směru bílá vrána.

Přechod Šumavy  27.2 – 1.3.2015

Odjezd vlakem z Č.B.  do Železné Rudy v pátek 27.2.2015 v 6.05 hod.  Vlak z Nové Pece odjíždí bohužel jen v 10 hod. a potom až v 15.47 . Při dobrých sněhových podmínkách je možné jet i dál.

Naplnil se počet účastníků.

Ubytování  – první noc na Modravě Na zlaté stezce, druhá ve Stožci penzion Pstruh. Na první noc nechce zálohu, na druhou ano  – do konce ledna.

Ubytování u Pstruha stojí buď 680 + 21  Kč s polopenzí, nebo  570 Kč  jen snídaně + 21 Kč  poplatek OU.

Takže se rozhodněte, kdo  chcete  jednotné jídlo jako polopenzi  a kdo si chce  vybrat podle jídelního lístku.

Podle toho  mi napište  a pošlete  příslušnou částku ( 701 Kč, nebo  591 Kč ) na můj účet. Zpětnou informaci stačí poslat mně a já to objednám, myslím že ostatním je jedno, co si dá kdo k večeři.

číslo účtu je v mejlu. VS třeba vaše pořadové číslo, ale lepší je napsat do zprávy  jméno plátce, abych se v tom líp orientoval.

Dík. Přema.

Trasa: 27 km, stezka po pravé straně Malše na Malák, ke Špačkům, okolo Hodějovického potoka, středem Hodějovic k odkalovací nádrži, okolo nádrže z leva, Pohůrka, zpět k Hodějovickému potoku, červená nahoru na Srubec, sjezd k dobrovodské stoce, pravá na Třebotovice, polní cesta nad sjezdařskou dráhu, asfalt na Nové Třebotovice, levá lesní pěšinou k rybníku nad Dobrou Vodu, Pohůrkou k nádraží, apendix ke KMP a zpět do Perly.

Počasí: -3°C, polojasno, sníh

Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Venca Krutina

Pád: Petr Šikl

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Poslední vyjížďka v roce 2014 zpestřená sněhovým příkrovem. Lepší podmínky jsme si snad ani nemohli přát. Na startu jsem si předvedli vánoční dárky, kterými jsme byly obdarováni. Nové reflexní doplňky, zimní tretry, helma, rukavice, funkční prádlo. Chválíme ježíška a vyrážíme do zasněžené noční krajiny. Nasolené úseky kloužou jak na ledě a zasněžené listí v lese jakbysmet. Je to ale přesně to, na co jsme celou dobu čekali a jízdy si patřičně užíváme. Peťan poctivě prověřuje schopnosti ochrany své nové helmy a ujímá se tak vedení v naší oblíbené kategorii největšího padáka. Postupně mi promrzají palce u nohou a proto pomalu míříme zpět, tentokráte prověřit pivní speciály do KMP, který má ovšem zavřeno a tak dochází opět na Perlu. Popíjíme kroužek a přejeme si hodně štěstí v novém roce 2015 s panákem rumu.

Hony

Hodně štěstí v novém roce 2015 všem příznivcům cyklistiky. Ať jsme v sedle co nejčastěji a hlavně ve zdraví.

Sraz na příští úterní vyjížďce v 17:30 hod u Dlouhého mostu, strana u Hocha.

Trasa: 35 km, po stezce na levém břehu Vltavy směr Hluboká, hráz Naděje, modrá k nádraží, lesní pěšinou na hráz Bezdreva, Eriho singl lesem pod hrází k nádraží, po zelené směr Munice, hranou lesa, přes hlavní na starou oboru, velký motokrosový sjezd, Zámostí, železniční most nad Barborkou, asfalt směr Hosín, sjezd lesem do Hrdějovic, kolem kolejí, zdem kolem Voříškárny na stezku a rovnou do Perly.

Počasí: 4°C, polojasno

Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Venca Krutina, Martin Ehrenberger, Lojza Orgoň, Jindra Vimr

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Vydařená vánoční vyjížďka. Všudypřítomná vánoční atmosféra, přátelé, pohoda. Co více si přát, snad jen abychom se takto scházeli i nadále.

Díky kluci, krásné svátky.

Hony

Sraz na příští úterní vyjížďce v 17:30 hod u Dlouhého mostu, strana u Hocha.