Trasa: 39 km, Švábák, oběšenec, Závraty, Vrábče zastávka, Kaplička, masivem Kluka z CB strany ze zdola k hřebeni a zpět dokola asi 5x :-), Lipí, zelená na Švábák a domů

Výškové metry: 730

Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Honza Mareš, Vláďa, Pavel Samec, Honza Mikolášek, Tonda, Aleš, Víčko, Kocour, Koubič, Kory, Pepa Vlášek, Sochy, Ondra Míka, Lukáš CK, Jarin,

Pád: Ondra Míka

Defekt: Sochy

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/2a3eg3d1jgqns4mj

Komentář: Až v šesté etapě došlo na Kluka, kterýho si vzal pod patronaci Peťa, neb on to s klukama umí ;-). Takže zase přišlo to pravé, proč někteří Kluka vzývají (a někteří méně) – založím 1×1 a na anaerobním prahu uvidím, kam a zda vyjedu a z kopce se modlím, aby mi do drátů nevlít klacek a ostatní se nebavili frontflipem no hand :-). Takže zelená nahoru, kolem kamene č. 28 tentokrát také nahoru, bobová dráha dolů atd, atd. Ti kdo mohli mluvit, byli spokojení a to je oč tu běží. Aby nedošlo k mýlce, já byl také spokojen a samozřejmě počítám s tím, že jsem téma Kluk na tento rok neuzavřeli 🙂

O.

P.s. V hospodě mimo jiným mnoha zajímavých témat 🙂 byla probrána i následující etapa a sice s rozhodnutím jet na Libníč a Jelmo. Někteří zrazovali, že tam se dá jezdit i za deště, abychom si tuto destinaci zbytečně nevystříleli, což myslím vzhledem k předpovědi na zítra je falešná a prázdná obava…

Trasa: 42 km, Meťák, pod Včelnou, Kameňák, Milíkovice, Svince, Třebonín, Věncovka, Zlatka, Letná, Granátník, Plánský, Soukupka, Vyšenské kopce, CK nádražní restaurace a vlakem domů

Výškové metry: 930

Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Majkl, Honza Mareš, Vláďa, Pavel Samec, Tonda, Aleš, Víťa Kořínek, Víčko, Kocour, Petr Pokorný, Láďa Benhák, Ondra Míka

Pád: Ondra 2x, Petr Šikl, Víčko

Defekt: Venca (první regulérní defekt, Alešovi dalo zabrat, aby nic nepředvedl…)

Trackmaker: Ondra

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/premek/3dosiecrir50k3a6

Komentář: Po odjetí etapy musím konstatovat, že mé minulotýdenní škarohlídství bylo trefou vedle a nápad jet do CK a domů vlakem trefou do černého. Počasí se až trochu překvapivě vydařilo a odměnou nám byly pohledy z Věncovky na žlutá řepková pole, nizounké slunéčko prosvicující kouzelně les při kodrcání na kamenech při přejezdu Granátníku, výhled na Krumlov z kraje lesa Vyšenských kopců atd. atd. Jen škoda, že po zjištění, že stará štola do grafitového dolu uprostřed Vyšenských kopců má urvaný zámek a jde do ní vlézt, mé nakročení na první šprušli žebříku do neznáma ukončili ostatní spěchem na pivo. Grrrr. A takové to mohlo bejt dobrodrůžo! Stejně tak utnutí mého návrhu na poježdění romantikou stmívajícího se Krumlova. Zas to pivo 🙁 Nádražka v Krumlově byla ale nadmíru milá a poskytla i dodávku na cestovní lahvobraní na železnici. Po mém výstupu na Jižní zastávce jsem si brouknul: “už mi zbývá jen pár posledních vteřin a už se vidím, jak na kolejích ležim” a odstoupil jsem od rozjíždějícího se vlaku na několik metrů a minuloroční pokus o trik “jedoucí vlak & muž v kolejišti” jsem neopakoval. Ač nemám zpráv, eskalátor gang jistě pár triků na schodech hlavního nádraží a v podchodu předvedl. Příště už se připojím, hoši!

O.

P.s. Debata o příští destinaci byla krátká a bez otazníků. Peťa střihne nějakou “Klukovinu”
P.s. Doplňuji do této a letošních předcházejících etap výškové metry (kdyžtak to Vítku oprav jestli si to pamatuju blbě)
P.s. Neználci plesali nad Vyšenskými kopci a tak připojuji odkaz

http://itras.cz/vysenske-kopce/

Nebyly nalezeny žádné obrázky

V neděli 27.04.2014 proběhl Memoriál Radka Procházky – Mistrovství Jihočeského kraje v duatlonu. Hájit barvy Nezmarů přišli Pavel Samec, Petr Šikl a Honza Mareš. Srdcem Nezmaři, avšak v trikotech jiných týmů dorazili Filip Toul a tradičně v roli závodníka a pořadatele Honza Mikolášek. Krásné počasí, vynikající atmosféra, chrti kam se podíváš – tedy až na tři borce v oranžových dresech, následuje strat a už se to valí. 6 km běh z návsi směrem k Třebínským rybníkům, následuje 25 km na silničce Dobčice a zpět a znovu 3 km běhu k Třebínským rybníkům. Teprve v závodě se ukazuje, jak na tom kdo je. Není třeba se o tom více rozepisovat, výsledková listina hovoří za vše. Gratuluji všem borcům, kteří se závodu zúčastnily a především těm, co jej zorganizovali.

Hony

 

Výsledková listina

 

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Trasa: 51 km, Meťák, podél řeky do Boršova, Březí, Kotek, k chatám u Rančáku, podél Rančáku k Vltavě, podél Vltavy, Rohanova skála, Zlatka, červená před Štěkře, stezka do Boršova, kolem řeky Rožnov a domů

Výškové metry: 710

Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Eri, Majkl, Honza Mareš, Vláďa, Pavel Samec, Pepa Vlášek, Petr Brož, Tonda, Aleš, Víťa Kořínek, Víčko, Kocour, Koubič, Kory, Petr Jiřička, Petr Pokorný, Láďa Benhák, Sochy, Přírodňák

Pád: Tonda

Defekt: Alešovi upadla klika (kde se triky tohodle kloučka zastaví, opravdu už nedokáže odhadnout nikdo…)

Trackmaker: Ondra

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/5om8ef7m8vutdcsn

Komentář: Podle plánu jsme nakonec při poměrně hezkém a teplém počasí vyrazili sjezdit cestou necestou pravý břeh Vltavy a i když jsem zaslechl pochybovačné hlasy na mou adresu se strachem o zabloudění, úkol jsem s malinkou neplánovanou technickou vložkou 😉 splnil bez problémů a ještě jsme posloužili jako maják v černočerné tmě pro jednoho týpka – jedem po neznačeném pravém břehu (trip jen pro znalé!), když tu pod námi někdo píská a huláká – začal jsem mu ze srandy malinko sprostě nadávat, neb jsem myslel, že to je nějaký pako od nás co blbě zahlo, ale on se v dost příkrém srázu objevil obtloustý mladík v teplákách a bejsbolce a požádal nás o záchranu a průvodcovství. Na hraně svých sil se s náma udržel až do Kameňáku a při rozhovoru přiznal, že se úplně ztratil a nevěděl, co bude dělat a teprve když slyšel hlasy ve stráni na kopci, srdéčko mu poskočilo. Tak tedy, Přírodňáku beze jména, pokud budeš jezdit ne jen v rámci tréningu na opileckou sázku, ale třeba pro shození kil, kluci Ti řekli, od kud se kdy startuje 🙂

 

O.

 

P.s. Od třetiny výletu mi nešla řadit velká placka, tak klucka dík, že jste neměli to srdce, mě při závěrečném valu nechat osamotě neznámému kraji 😉 napospas.

P.s.2 Debata o příští destinaci proběhla a ještě hodinu před odchodem z hospody jsem myslel, že pojedem na Kluka, avšak pak si popivínkovaná, destinacemi ze zimy vystřílená sekce,  prosadila nápad jet Věncovku, Granátník (i s tou vrcholovou jebanicí), Vyšenské kopce a zkalit se v Krumlově v nádražce a jet domů vlakem (odjezd v 21.16). Takže případné výhrady k trase příště nesměřujte prosím na mě, jen jsem akceptoval  názor většiny a svůj trasérský důchod o týden posouvám. Pokud bude hnusně, pojedem samozřejmě na Kluka – to i ONI uznali.

Trasa: 33 km, Velkas, motanice u odkalovačky, Staré Hodějovice, motanice v Hodějovicko Doubravickým lese, motanice v Hodějovicko Srubeckým lese, Srubec, Švajce, Srubec, odkalovačka a domů

Výškové metry: 680

Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Eri, Majkl, Honza Mareš,  Pavel Samec, Ondra Míka, Aleš, Víťa Kořínek, Pavel Kosař, Kocour, Petr Pokorný, Petr Jiřička, Sochy,

Pád: Ondra 2x, Přema, Venca

Defekt: Aleš vyrval zadní kolo (nikdy jsem si nemyslel, že to uvidím…), Samík namotal 5 metrů vázacího drátu do zadního kola (také jedna z kuriozit)

Trackmaker: Ondra

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/6m4d500n17tvju1p

Komentář: Včera se vlastně téměř každý přiznal, že dost bojoval s tím vůbec jet, ale nakonec i přes 5°C dorazilo na Start velmi slušných 17 jezdců. Zima a zakaboněná obloha, minule zvolenému plánu vyhovovala a tak jsem se jal motat co to šlo. Doporučuju shlédnout mapku na sportstrackeru, pěkně jsem to brali křížem krážem. Zároveň to ale byla pěkná technická paráda a ukázalo se, že je jěště co zlepšovat. Já se na zemi ocitl třikrát, ale se souhlasem ostatních si počítám pády jen dva, neb poslední kontakt se zemí byla jen parádička pro diváky při vyjíždění zídky po ne příliš vyvedeném triku wallride. Nezmar měl zavřeno a tak jsme zavítali na Koháč, kde i přes výslovný Alešovo dotaz nám sličná servírka chtěla splnit jen reálná přání. Takže donesla pivo. A že byl Kozel lepší než Nezmarovo Samson, vo tom žádná! Jenže doma je doma.

O.

P.s. Debata nad příští destinací neproběhla, ale za mě bych dal Kotek, Rančák a třeba až Zlatku a pokud pánbu dopustí i červenou zpět. A pak už,  s nástupem Kluka, bude následovat můj odchod na trackmakerovský odpočinek.

Trasa: 37 km, Meťák, Vidov, modrá do Heřmaně, Doudleby, Dolní Stropnice, po zelený podlél Stropnice, u bejvalýho pionýráku na levý břeh Stropnice, Dlouhá Stropnice, modrá zpátky do Doudleb, k Borovnickýmu potoku, prďoch od Malše nad Doudleby, Heřmaň, Vidov a podél Malše domů

Výškové metry: 450

Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Eri, Majkl, Honza Mareš, Vláďa, Pavel Samec, Pepa Vlášek, Ondra Míka, Petr Brož, Tonda, Aleš, Lukáš CK, Víťa Kořínek, Pavel Kosař

Pád: Pepa Vlášek, Lukáš CK, Venca

Defekt: Aleš namotal přehazku (zručnost při “včasném” řazení…), Petr Brož přetrh řetěz

Trackmaker: Ondra

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/3jt3a1063nj6msp1

Komentář: Po minulé oťukávačce jsem se už tentokrát plně oddali terénu a myslím, že to stálo za to. Matka příroda je opravdu vyprahlá a v kombinaci s opravou stezky z Doudleb jsem snad nejen já poprvně v životě projel všechny úseky bez šlápnutí. Moc škoda, že to tam zase v létě zaroste 🙁

O.

P.s. Na příště je v plánu Hodějovicko-Srubecká motanice s naplánovanými novými prvky – ganz technish und ganz schwer – takže nejen díky včerejším eskapádám si připomeňme dvě základní pravidla: Pravidlo 1) zařazeno (převodník) mám už pod kopcem, neb s napnutým řetězem se řadí hůře (včerejší hláška pana X v kopci ke kolu: “Spadni tam, spadni tam” budiž odstrašujícím příkladem) Pravidlo 2) když mi to chrastí a nechce to tam spadnout, jedinou možností je povolit nohy a nikoli výhrůžně zvolat: Tak ty tam nepudeš, jo? a začít rubat plnou parou.

 

Tolik tedy k prevenci namotání přehazovačky a přetrhnutí řetězu. Pokud si je vezmem k srdci, třeba si příště zajezdíme bez stoptimeů. K dalším technickým okénkům mohu přizvat externí redakční spolupracovníky Peťu Šiklů, či El Kosarina.

 

Příště nad tématem: “Defekt duše, chyba jezdce” 🙂

 

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Trasa: 43 km, po stezce do Bavorovic, kolem Muňáku, asfalt do Zlivi, podél kolejí k pomníku Kubaty, na místo stětí, na místo kam se zakutálela hlava (+ související výklad), přes blata do Pašic, Češňovice, pod žlutý k Bezdrevu, Dasný, Černíš, tankáč a domů

Výškové metry: 140

Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Eri, Majkl, Honza Mareš, Kocour, Vláďa, Víčko,  Honza Mikulášek, Pavel Samec, Pepa Vlášek, Ondra Míka, Petr Brož, Tonda, Větrák, Aleš, Venca Drbout, Lukáš CK,

Pád: Veca Drbout

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/bhd8oh7e8t0ve10d

Komentář: Po zimní pauze se hned na startu ukázalo, že nadrženost a počasí dělají divy. Přijel jsem pět minut předem a to jsem přijel skoro jako poslední. Na nikoho jsme čekat nemuseli. Ale zase jsme si mohli při pohledu na 21 hlavý dav prozpěvovat: “Je nás tady tolik, co u svině selat, kluci do piče, co s tím budem dělat?” No asi nic. Selekci jsem se snažil provést hned na stezce, ale bruslařům, maminkám s kočárky, dětem na odrážedlech a asi ani nikomu z Nezmarů se prostě na traumačku nechtělo 🙂 Takže jsme dál už pokračovali v romantice kolem Muňáku (fotku se budu snžiit vypáčit z Mačičky), u Kubaty (fotka dtto), na památných místech popravy a na blatech. Na závěr se opět rozjela představovačka toho, kdo kolik sil po zimě má, skupina se roztrhala a do Nezmara jsme dojížděli jako korálky. Uvítací panáček byl, pivínko taky, jen jsme Zdendu zaskočili počtem a apetitem, takže půlku jídelního lístku vyprodal a nabízel pak už jen sekačku a místo pečiva knekebroty, které si někteří dali i samotný (sic!). Asi místo čipsů.

O.

P.s. Pokud to půjde a bude o to zájem, budu se po novu snažit odtajnit i plány na příště, abychom se měli nač těšit, event. proti čemu bojovat ;-). Takže příští týden to vypadá na Malši po modrý (za Doudlebama jsou prej nový mostky) a Stropnici tam a zpět.

Trasa: 29 km, Švábák, motání kolem Vlčí jámy, Třebín, Kaliště, tašky, zpět na Závraty, Nové Homole, Černý Dub, nahoru lesem, lávka na Záhořice, k Pilotovi, Boršov a asfalt ke Zdendovi

Účast: Petr Šikl, Honza Mareš, Vítek Sirotek, Pavel Kosař, Lojza, Tuča

Pád:

Defekt:

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/61s0prf3j02bacdl

Počasí: mokro, 3°C

Vyhodnocení: NIGHT RIDE 2013-2014

Komentář:

Na jedné z podzimních vyjížděk Nezmarů padl dotaz, jakou lampu pořídit na ježdění za tmy. Pavel Kosař zanedlouho obeslal Nezmary mailem s názvem “LAMPIONY”, což byl přesně ten moment, kdy vznikla odnož Nezmarů, která pokračovala v pravidelných úterních vyjížďkách pod názvem “NIGHT RIDE”. První vyjížďky byly rozpačité, plné technických problémů a zvykání si na novou dimenzi ježdění. Zima jakoby nechtěla dát okusit poježdění na sněhu, zpravidla suché počasí s teplotami v průměru kolem 2,3°C, umožnilo ono očekávané sklouznutí se asi jen tři krát. Ze setrvačnosti končily první trasy u Nezmara, posléze převládla pivnice Perla. V pořadu večera bylo zahrnuto i několik jiných restauračních zařízení. Zhruba v polovině ledna byla oprášena myšlenka nevracet se po vlastní ose, nýbrž využít k návratu služeb ČD. Třetí lednovou vyjížďku jsme proto naplánovali směrem na Kluka s  posezením v hospůdce ve Vrábči a návratem vlakem. Počasí nebylo sice na naší straně, ale trojice nejvěrnějších nevyměkla a kolmo zdolala cíl. Ostatní pak dorazili busem, city bikem, či v poklusu. Závěr celé akce vrcholil jízdou po perónu, sjezdem nádražích schodů, schodů do podchodu s výjezdem po eskalátorech. Tato událost zanechala silné stopy v našich myslích a dala posléze vzniknout “ESKALÁTOR GANGU”, jehož členství bylo podmíněno složením zkoušky zmíněným výjezdem eskalátorů. Závěrečná vyjížďka zakončená slavnostním předáváním cen proběhla v hospůdce u Nezmara za hojné účasti jak ESKALÁTOR GANGU, tak členů Nezmarů. Všichni se shodli na faktu, že nápad zahájit noční ježdění byl vynikající. Téměř ukápla i slza nad končící sezónou, takové to bylo. Hlavní cenou pro TOP NIGHT RIDERA, kterou vytvořil a zároveň získal Petr Šikl, se stal putovní pohár (možno shlédnout ve fotogalerii). Jeho součástí je pravý, nefalšovaný, Jindřichohradecký rum. Vítěz dalšího ročníku bude poctěn možností rozlít obsah tohoto poháru všem svým spolubikerům a stvrdit společným přípitkem své vítězství získané za nevětší počet účastí v noční sezóně. Peťo veliká gratulace k letošnímu vítězství!

Všem bych chtěl poděkovat, že jsem se s Vámi mohl svézt.

Hony

 

O statistice z nočních vyjížděk se nebudu dlouze rozepisovat, snad jen uvedu celkové výsledky jednotlivých kategorií:

TOP NIGHT RIDER: Petr Šikl

NR padák: Vítek Sirotek (vyhlášen za roztržený loket při pádu před Priorem)

NR defekťák: Pavel Samec (trhač řetězů)

NR píchač: Pavel Kosař (do slova a do písmene)

 

Nebyly nalezeny žádné obrázky