Archive for Duben, 2022

Trasa: 31 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 414 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Venca D., Petr Šikl, Ondra M., Víťa K., Víťa, S., 

Pád: Ondra, Venca D. – jak trefně poznamenal Zdenál: Pěknej prdeláč do ostružiní – dvakrát jau 🙂

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra, Petr Šikl

GPS: https://mapy.cz/s/bogehudeco

Komentář: Skoro se to až nechce věřit, ale i v sedmnácté sezóně ježdění se dá vytvořit vyjížďka, která přinese spoustu novinek a zavede nás na místa, kde skoro nikdo na kole nebyl. Trochu se aplikuje ze zimy, trochu z mého courání s dětmi, trochu přidá Peťa ze své pokladnice, trochu náhoda 🙂 , trochu přispěje měnící se prostředí a hnedle je to novinka za novinkou. Od výjezdu z CB, přes toulání kolem letiště, trailík pod Zahorčicemi či trailík kolem Boršovského hradu, až po novou, ještě neotevřenou cyklostezku podél Vltavy z Boršova. A přitom mapový záznam vypadá na první pohled velmi obvykle. Jó virtuální realita na tu skutečnou zdaleka nemá!

O.

NO: Je mi vlastně záhadou, proč jsme za ty leta nikdy na Boršovský hrad nezajeli. Přitom je to zajížďka asi na 5 minut a v těch místech jsme často. A trail i výhled stojí za to. A jde o cíl významu Karlštejna (jak už to tak u mých zajímavostí bývá…)! No posuďte sami: 

Přímo o hradu nemáme žádné dochované písemné prameny. Dobu jeho existence tak můžeme usuzovat pouze podle nepřímých dokladů. V roce 1261 je uváděn Albert z Boršova, o něco později se objevuje i jeho bratr Beneš z Boršova. Přesná doba existence hradu není známa. Nicméně v roce 1290 při prodeji Boršova klášteru ve Vyšším Brodě není uváděn, takže v této době již pravděpodobně neexistoval.

Z hradu se toho do současnosti příliš nedochovalo. Podle terénních náznaků můžeme usoudit, že hradní jádro mělo tvar lichoběžníku. Obranu hradu ze tří stran zajišťovaly místy zdvojené valy, na zbývající čtvrté straně pak sráz spadající do Vltavy. Z důvodů chybějících zbytků zdiva se dá usoudit, že veškerá zástavba byla ze dřeva. Dnes zde můžeme najít především zbytky valů.

🙂

Trasa: 36 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 444 m

Účast: Ondra, Bivoj, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, 

Pád: nikdo

Defekt: Krutí brko mělo, ale do statistik nechtěl být zapsán a tak mu pomalý defekt na bezdušákách dovolil dokončit bez ztráty kytičky

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/junotocepu

Komentář: Dlouhá zima za námi, tělo bez vitamínu D, déšť, povalování se v kanceláři, 3 stupně, pilník, domácí uzené (iberijský špek!), 7 jezdců, bez hospody, krása.

O.

NO:

“Pán Bůh s námi a Zlín pryč!” Klement Gottwald

Trasa: 33 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 698 m

Účast: Ondra, Bivoj, Majkl, Přemek, Míra D., Zdenál, Pavel T., Aleš, Jirka Z., Jirka V., Víčko, Venca D., Petr P., Tůča, Petr. Š., Kocour, Honza D., Honza M., Vráťa, Sudí, Vláďa,

Pád: Majkl, Jirka Z., Míra

Defekt: Aleš 2x – jednou cvak! a pak pích!, Petr Š. utrhl patku a jel domů zřejmě vlakem 🙂

Trackmaker: Zdenál

GPS: https://mapy.cz/s/furegetujo

Komentář: Na úterek jsem si ničehož nechystal, věděl jsem že bude Kluk… Propagátor Eri se na start však nedostavil, čímž výrazně posílil tábor odmítačů trailů na Kluku (“To bude zase bezva zábava!”), a za Kluka jsem se nakonec musel postavit já (sic!). Stejně se tomu nevyhnu, tak aspoň tehdy, když jsem s tím smířen 🙂 Akorát Eri s ním teď po několik (více) vyjížděk nemůže počítat jako s nadějným plánem. Ale nebojte, až se pojede na Kleť, kudy jinudy bychom tam asi jeli, že? ? 🙂 Samotná vyjížďka asi už nestojí za popis, nějak se domatláme pod kopec a pak se vede urputný argumentační souboj o to, kolikrát se pojede nahoru a dolů, kdy je tma, kolik máme času a tak. Mě naštěstí jeden výjezd minul, neb jsem projevoval solidaritu kamarádovi (a to je více než blaženost ze sjezdu!) – Aleš cvakl se slovy  – nemám nic. Tak jsem vytáhl duši, pumpičku, teplé slovo a sledoval, jak ostatní “řádí” na trailech, které jsou, nutno dodat, v horní části Haberáku už značně rozjebané a flow z minulých roků je dávno pryč. Zůstal jen trrrr kostitřas (zvlášť na hardtailu) a objíždění skoků (to bylo i dřív). Tak jsem se aspoň bavil pády – Majkovo bůček ve výjezdu jsem neviděl (chválím pravdomluvnost!), ale další dva už jo. Pan Jiří zřejmě točil MTB instruktážní video na téma: “Na velké překážce s dropíčkem mi nesmí dojít odvaha” Když vyjel na balvan s dropíčkem, téměř se zastavil a začal šrotovat. Přemýšlení bylo nejen vidět, ale snad i slyšet – pak povolil brzdy a už se kutálel 🙂 Ale alespoň rozcupoval ztrouchnivělý parýzek, co ho trestal za strachem určenou nevhodnou stopu. Zábavnější však byl Mírovo eskamotérský kousek. Předcházel mu náš rozhovor, kdy jsem vyjadřoval pochybnosti o životnosti držáku Garminu trčícího několik centimetrů před řidítka a Míra mě zpražil, že mě, neustále padajícímu, by to skutečně dlouho nevydrželo, ale ON NEPADÁ a tipuje životnost tak na šest let. Neříkal jsem nic, do voodoo panenky špendlíky nepíchal, ale několik desítek minut na to zpovzdálí sledoval jak Míra&celopéro udělali VELIKÉ HUP…. a velice nepěkně se začali válet. Celopéro neříkalo také nic, ale Míra ležel na zemi a vydával skřeky: E E E a nevypadal vůbec dobře. Pavel se ho otcovsky ptal: Máš vyraženej dech, chceš praštit do zad? Z Mírovo E E E se odpověď nedala spolehlivě rozklíčovat, což po čase pochopil, posadil se a začal si ukazovat na záda a naznačovat rány (stále za kulisy E E E). Pavel do něj s láskou začal řezat, což zřejmě pomohlo, jen si toho Pavel ve víru boje nevšiml. Míra, stále vydávající skřeky E E E počal gestikulovat, že už nechce od Pavla mlátit a my divocha z Míry sundali 🙂 Co čert ale nechtěl, Garmin držák zůstal neporušen! Tak jsem Míru aspoň konfrontoval s částí prohlášení: Já nepadám, muhehe.

O.

NO: Když bylo vidět, že po pádu Mírovi nic není, počal jsem ho seznamovat s mým oblíbeným latinským citátem: Když upadnu, vstanu! a lehce bolestí otupělému Mírovi provedl i potřebný aplikační výklad a vyzval ho k naplnění – je nutné okamžitě daný skok opakovat, aby se pro příště nebál. Míra kupodivu nechtěl a já myslím, že to bylo JEN tím, že jsem si nemohl vzpomenout na  latinské znění citátu. Takže to asi nepůsobilo tak věrohodně. Dnes jsem latinské znění dohledal a myslím, že se citát ke všem Nezmarům obecně velmi hodí!

Cum cecidero, surgam.

Trasa: 34 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 531 m

Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Majkl, Přemek, Míra D., Zdenál, Pavel T., Eri, Kocour, Honza D., Honza M. 

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/pagevunuke

Komentář: Jak jen to počasí ukáže, kdo je pravým cyklo nadšencem! Trochu sněhu o víkendu, trochu deště ráno, teplůtka o deset stupňů méně než minule a “A” pelotónek čítá 9 mužů. Má to však něco do sebe, tempo je stabilní, postup relativně rychlý a i na ten rozhovor je času více. A k tomu se vejdem do hospody a ovar vyjde na všechny, kdo o něj mají zájem 🙂 Hin sa ukáže, kdo bude tento rok jádrem! Pro absentující mám dobrou zprávu: Doudlebský vodopád nepadl, ač byl v plánu, takže o něj nepřijdete 😉  A příště se Kluku nevyhneme, říkali někteří…

O.

P.s. U Nezmara se tentokrát rozebíralo, jaký je rozdíl v rychlosti návštěvy toalety se stolicí při požití Samsonu 11° či Samsonu 12°. Samson 11° je prý pomalejší a zaútočí až ráno, ale 12° prý nenechá jít člověka bez ulevení ani spát. Dokonce se jeden citlivý jedinec přiznal, že ho 12° nenechala bez ulevení opakovaně odejít už od Nezmara! Takže proto u stolu vládne 11° (a já myslel, že to je tím, že klucka nechtějí bejt moc vožralí…)

NO: 

Hřbitove, hřbitove,
zahrado zelená,
do tebe sejou se
nejdražší semena,
aby rostla.