Listopad 2019
Po Út St Čt So Ne
« Říj   Pro »
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archive for Listopad, 2019

Trasa: 28 km, po modré přes Vidov, Heřmaň, Doudleby, Hamr, až k Římovské křížové cestě, motačka lesem, žlutá na Plavnici, Kameňák, kolem kolejí na Včelnou a do Šnytu

Výškové metry: 465

Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Honza Mareš, Stanley, Jakub Jerhot

Vyjížďku nedokončil: Pavel Tíkal – zase ta klika!!!

Pád: Venca Krutina

Defekt: Pavel Tíkal

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: Sports-trecker

Komentář: V Campusu Hoch Špalíček je živo! V útulném prostředí zbrusu nové restaurace sedí první hosté, popíjejí drinky a své chuťové pohárky zahrnují místními specialitami. Venku postává skupinka nočních jezdců, smutně hledíc na orosené půllitry Samsonu. Avšak odměnu je třeba si zasloužit, kola se roztáčí a jezdci mizí prozatím v ponuré tmě. 

Svit pouličních lamp je ten tam, asfalt se mění v pěšinku pokrytou listím, řeka jemně hučí, Tikiho klika vypovídá službu! Pokus o opravu vydrží jen chvíli a vyjížďka tak pro jednoho z nás předčasně končí. Mohl by jet rovnou do hospody, ale čekat dlouhé hodiny u piva sám se mu nechce. Jsou tu ovšem tací, kteří by si podobný defekt velice přáli!

Stará známá modrá do Římova s mýtinami po těžbě prověří i leckterou navigaci. Kde selže technika, nastoupí verbální komunikace. Kamráda ve tmě sic nevidíš, ale za to dobře slyšíš! 

Lesy poblíž Římovské Křížové cesty skýtají mnoho bikersky zajímavých míst, nesmějí být proto vynechány. Věcí nevídanou je pak lovecká střelnice ukrytá u Římovského potoka. Nedáváš-li pozor, překvapí tě kolouch, medvěd či liška, všichni ve skvostném dřevěném provedení.

Není dobré předčasně jásat, pokud ještě nejsi v cíli! Jak bláhové je si myslet, že tentokráte kolo zůstane čisté! Už nikdy nebudu říkat, že svojí voňavku vozím jen tehdy, pokud nejsou venku „sračky“! Počasí je jedna věc a hnojení luk vyzrálou chlévskou mrvou věc druhá! Hovna všude kam se podíváš, a když nezavřeš pusu, tak …

 

Kdo po téhle vyjížďce nemyl kolo je opravdový borec!!! Tohle když zaschne!

 

Jet z takového švihu rovnou na rande, není opravdu žádná sranda.

 

Hony 

Trasa: 38 km, Švábák, Vlčí jámy, Homolský les, Koroseky, Vrábče zastávka, motanice lesem nad Dívčákem, do úbočí Kluka, Vrábče zastávka, Hradce, Kaliště, Třebín, Švábák a KMP

Výškové metry: 694

Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca Krutina, Petr Šikl, Honza Mareš, Míra Doležel, Petr Pokorný

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni

Pád: Petr Pokorný, Pavel Tíkal

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: Sports-trecker

Komentář:  Celá vyjížďka se nesla v duchu podprahové stimulace, a to s jediným účelem, končit na Koháči! Bylo tedy možné sledovat hojné rozhovory, ve kterých ševelení, náhodně, jako blesk z čistého nebe, rozťal výkřik „Koháč“! Tahle hra dokázala zabavit mužstvo na notnou část cesty. Vedlejším účinkem však byla ztráta pozornosti čtení houstnoucího lesního terénu, jež logicky vyústila v drobné pády.

Zpestřením se pak stalo vyrušení nočního dravce, sovy, jejíž neslyšný let bylo možno sledovat v záři našich světel. Po pozdější konzultaci s ornitologem jsem došel k závěru, že šlo o Puštíka Velikého. Pro lepší představu lze vzpomenout na sovu Rozárku a její houkání v pohádce Tři oříšky pro Popelku.  Právě ono houkání pomohlo identifikovat, o jakou že to sovu vlastně šlo.

Po té, co svedl trasérl cestu do lesů nad Dívčákem, nebyl již čas na rozpravy ani hry, každého zcela zaměstnal rozmáčený terén. Motání rozbahněnou cestou necestou vedlo ke kolejím a vyústilo u cestářů před Mříčí pod Klukem. Domů bylo v tu chvíli ještě daleko, nápad vyjet do Sedla Kluku se neujal, a tak se cesta stočila k domovu. Přesněji ke Zdendovi na Samson, kde bylo bohužel plno! Útočištěm se nám stal KMP, kde v poklidu popíjel s kolegy Zdenál, nedbaje našeho příchodu. Nedalo mi nepovšimnout si ceny piva z produkce některých mini pivovarů! Například 79,- Kč za speciál ALE 13° je přeci jenom trochu dost.

Podprahová stimulace se pro tentokráte nepotkala s úspěchem. Koháč se nekonal, ale kdo ví co bude příště! Veliká zábava to byly každopádně!

Hony 

Trasa: 28 km, Švábák, Mokré, Panelka, Závratský rybník, Nové Homole, Závratský rybník, Dvůr Koroseky, rybník Dolní Máčalka, vrch Bába, okolo Pilota, Boršov, Včelná, U Bursonů

Výškové metry: 395

Účast: Pavel Tíkal, Venca Krutina, Honza Mareš, Vítek S., Míra Doležel, Stenly

Vyjížďku nedokončil: Hony a Stenly vynechali hospodu. Venca vynechal vyjížďku, ale zato dorazil do hospody!

Pád: asi nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Vítek S.

GPS: Sports-tracker

Komentář:  Už pár dní jsme věděli, že tato vyjížďka nebude suchá. Předpovědi slibovali déšť nebo dokonce příznivější sněžení již od 400 m.n.m.. Od prvního kroku z domova pršelo a vydrželo bohužel celou vyjížďku. Na startu se nás přesto sešlo šest. Více z nás se přiznalo, že doufali v to, že budou na startu sami, napíšou si účast a pojedou rovnou domu – Stenly byl dokonce ochotný jet na Hlubokou a zpátky!. Další překážkou vyrazit do tmy a deště je hospoda U Hocha, která se chystá otevřít. Už mají tácky na stolech … pozor na šok … pivovaru Samson!!! Na ten ovšem nespoléhají a podpoří ho Plzní. To je mi ale zajímavá kombinace, můžeme to někdy zajít porovnat 🙂 . Naštěstí mají ale zatím zavřeno, takže jsme se nakonec odhodlali k lehkém okruhu. Přes Švábák a Mokré jsme mířili k panelce. Po lehkém blouděníčku jsem to vzal polomem – v této osudové chvíli se Venca spolehnul na svoji GPS (tady kousek vidím cestu …) a od té doby si jel svoji samostatnou vyjížďku. Nás pohltil pohádkový mechový hustník. Už už se mi zdálo že je s námi zle, když v tom před sebou vidím červené světélko. Co tam asi bude? Nakonec to byl fádní patník, ale pekelně odrážející naše šajny. Přehupli jsme asfaltku a dál jeli přes panelku k Homolím, kde bylo v plánu přejet louku ke Koroseckému Dvoru. Louku jsme přejeli celkem třikrát, ale nakonec jsme to trefili. Nad Černým Dubem jsme se zase krapet zamotali a vzali to cestou necestou. Kolem Pilota do Boršova už se nám cestu trefit povedlo, ale cestu k benzínce jsme trefili zase až napodruhé. To už jsem se na každém rozcestí ptal, jestli ještě chceme jezdit nebo ne. Nakonec jsme dojeli ještě nahoru na Včelnou, ale tam už jsme podlehli promočenosti a vydali se zpět. Ve sjezdu jsme vymrzli, takže nás pohltila hned první Budějcká hospoda. Jak pravil Pavel, v téhle chvíli i to pivo zahřeje! Překvapil nás Venca, který dorazil hodinu po nás se zprávou, že i na Kluku pršelo. Tak sníh snad bude příště.

V.S.

 

NEO (Nezmarské edukačí okénko):

Trasa: 32 km, Složiště, odkalovačka, Srubec, Švajce, Lusný rybník, Malé dubičné, Hlincovka, Rudolfov, Nezmar

Výškové metry: 561

Účast: Pavel Tíkal, Venca Krutina, Petr Šikl, Honza Mareš, Vítek S., Míra Doležel, Stenly

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni i s hospodou

Pád: Míra Doležel, Pavel Tíkal, někdo při výjezdu břehu na Švajcích – přiznejte se holomci! … Hony

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: Sports-tracker

Komentář:  Zatím se neochladilo, teplota byla kolem 7°C. Jen drobátko zvlhlo po pondělním dešti. Takže bahno bylo a tím pádem konečně došlo na zápisy do statistik. Peťa převzal štafetu trasérství a místy to byla pravá objevitelská práce. Po polu, po mezi, krajem lesa, mlázím, … myslím jsme byli první, kdo tudy chtěl projít, po hodně dlouhé době. Jeden výšvih od potoka už byl skoro horolezecký trénink. Ladně se s ním vypořádal Stenly. Drápal se nahoru za pomoci jedné ruky na zemi a druhou za sebou vlekl ležící kolo za řídítko. 2 kroky do předu a krok dozadu na kluzkém svahu. Nakonec jsme to překonali. Začíná se nám šířit takový nešvar. Bajker nasedne na kolo, chce se rozjet, šlápne do pedálu, zadní kolo se mu protočí na kluzkém kořeni, on ztratí rovnováhu (zanedbaný trénink na válcích) a skácí se k zemi. Obzvlášť jedno místo bylo zákeřné. Po chvilkovém potláčání (zanedbaný trénink techniky) jsme byli za sebou Míra, Pavel a já. Míra se zkusil rozjet a zalehnul. Pavla a mě to pobavilo ale Pavla neodradilo, zkusil se rozjet a zalehnul. Moc mě to pobavilo, ale trochu ve mě hrklo. To místo nepůsobilo nijak dramaticky a dva pády během 10ti vteřin? Nebudu ale za sraba, nevidět co se přede mnou děje, tak bych normálně nasednul a chtěl jet. Zkusil jsem se rozjet a stalo se mi přesně to co předjezdcům, jen už jsem to čekal a jen tak tak jsem to ustál. Kluzký kořen tam opravdu byl!

Cestou do odhlasované hospody (Koháč) 🙂 jsme se stavili v Čéčovce a Juvelu, ale všude bylo plno – v televizi dávali nějakej zajímavej fotbal. Kde by bylo volno, vezmou nás zabahněné a není tam TV? Kdo ví? Šmitec a Samson byl opět vynikající!

V.S.

Trasa: 25 km, Rudolfov, motání pod Mrhalem, Hlincová hora, Dubičné, motání u Dobré vody, Družstevní dům

Výškové metry: 492

Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca Krutina, Petr Šikl, Honza Mareš, Vítek S.

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: Sports-trecker

Komentář:  Je to tu! Začala komornější, tmavší část sezóny. Tradiční trekmejkr se ujal vedení družstva s chutí. Předvedl to, co máme rádi a on to ví a dopřává nám to. Nebo spíš si jezdí to, co ho baví a velkoryse nás nechá jezdit s ním? Nevíme, nepátráme, neřešíme, jen se motáme po lese, objevujeme pěšinky co jsme nikdy nejeli a užíváme si to. Zatím nás nelimituje zima, jelikož je stále teplý podzim. Limituje nás jen výdrž baterií, vlastní síly a chuť na bajkeřinu. To vše během vyjížďky klesá. Naopak chuť na pivo během vyjížďky roste. A bohužel, nebo bohudík, žádná vyjížďka není nekonečná. Zhodnotit první noční vyjížďku zajelo celé družstvo do Družstevního domu. Jen tak dál!

V.S.