Archive for the ‘1. Úterní vyjížďky’ Category
10 března, 2022 | 
Author: Trasa: 25 km, Boršov, Kotek, Kosov, všechny Svince, Skřidla, Markvartice
Výškové metry: 303 M
Účast: Stenly, Jirka V., Petr Š., Míra D., Zdeny, Pavel T., Vítek S., Kory, čestná účast Ondra L.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Pavel T. 2x
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: Prvním, co byli na startu se krátce před pátou naskytl nevšední pohled. Po Dlouhém mostě projel Zdeny, opačným směrem a v kraťasech s holýma nohama. Když už byl čas vyrazit, tak volal Ondra Ludvík, že on sám za námi vyrazí na silničce, ale že máme na Zdenyho počkat. Zapomněl si doma kalhoty, tak si je zajel k Ondrovi půjčit. Ondra je k tomu ideální, bydlí blízko startu, postavu podobnou Zdenymu ale příliš nemá, tak jsme byli zvědaví, jak bude Zdeny v Ondrovo kalhotách vypadat. Naštěstí si Ondra kdysi špatně nakoupil, tak Zdenymu byly. Jen se při nutné zastávce v polích divně kroutil :). Moc jsme to nešněrovali, cestu vybral trasér včetně objednání místa v hospodě. Dálnice ještě dostavěná není, tak jsme sledovali železniční trať. Bylo pár výrazných zážitků – v polích jsme přejížděli zapomenutý historický most konězpřežky, Pavel hodil ukázkový fron flip no hand, obdivovali jsme krásný západ slunce nad Kletí a do hospody se moc těšili. Taky kvůli tomu, že teplota z nějakých + 8°C padala se soumrakem rychle až pod nulu. Při zamykání kol, jsem si pomyslel, jestli mám od zámku klíče. Byl to jen takový záblesk, zámek zaklapnul a až pak byl čas na hledání v baťohu. Bohužel klíče zůstaly doma. Vtipné bylo, že svoje kolo jsem nezamknul, tak mi to tolik netrápilo a šel jsem se ohřát do hospody, že to pak ňák vyřešíme se štípačkama. Někdo si ale vzpomněl na Ondru, který má dorazit na silničce. Naštěstí jsem ho telefonem zastavil ještě pod Včelnou a on byl ochotný se do Rožnova vrátit. Ondra tak stihnul za vyjížďku 2 dobré skutky! U Kaprů vaří rodilý Maďarský hospodský. Takovou gulášovou polévku jsem asi ještě nejedl, jen jsem neměl odvahu si ji ještě dochutit pálivým kořením jako někteří odvážlivci. Březí koza, Egenberg nefiltr, Harmonie od létajícího sládka a Jindřichohradecké bramborové nehaj s ní dokonale souzněli. Jen ten vlak jezdí moc brzo. Na nádraží za námi dojel kolega cyklista, který byl taky U Kaprů a kolo měl zamčené u stejného kolostavu. Byl nešťastný z toho, že na tohle kolo čekal skoro rok, stálo 150 litů a my si svoje kola z kolostavu brali tak neurvale, že má na rámu od kolostavu červený škrábanec. Ujistili jsme ho, že to chápeme, každý jsme si tím prošel a že k jeho kolu jsme se určitě chovali stejně šetrně jako ke svým. To mu sice nestačilo, ale nakonec pochopil, že víc než naše soucítění nezíská, sedl na zneuctěné kolo a vyrazil k domovu. My čekali s obavami na vlak a doufali, že se tam nějak 9 kol narve, i když v jízdním řádu o tom není žádná zmínka. Přijel vlak s klasickými kupíčkovými vagóny. Ještě ani nezastavil a už na nás řval průvodčí z okna, jestli jsme normální, jak se tam chceme narvat. Představa cesty po ose byla mrazivá, ale průvodčí překvapil – otevřel vagón pro zavazadla. Sborově jsem vystoupili na Jižní a šli se ještě podívat na Kokáč. Teď si uvědomuju, že si ani tradiční kverulanti nestěžovali na zimu. Peťa oslavenec nás asi všechny pěkně zahřál. Díky a ať ti to jezdí!
Bajku zdar V.S.
Trasa: 33 km, Kaliště, Lipí, k vysílači
Výškové metry: 713 M
Účast: Stenly, Lojza, Pavel K., Jirka V., Petr Š., Kuba J., Míra D., Zdeny
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel K.
GPS:
Komentář: Vyjížďka tentokrát směřovala podle Kosíkových slov “tam” což v reálu znamenalo jenom jediné. Namotat to jednou z desítek možných cest a kliček na Kluka. Cesta na Kaliště u Lipí ubíhala svižně, dny už se prodlužují takže nebylo třeba zapínat čelovky hned po startu nýbrž stačilo až při stoupání v lese na Kluka. Přes louku okolo potoka, přímo po trailu nahoru k vysílači, odtud přes hřeben a dolů svižně zpět. Po cestě dolů se mi na trailu uvolňuje kufr na levé botě, takže zastavuji, vytahuji nářadí a snažím se kufr utáhnout, zbytek skupiny čeká na louce pod trailem. Oproti šesti stupňům nad nulou při kterých jsme vyjížděli je nyní kolem 3 ale pod nulou, takže se většinově shodujeme že je třeba už jet nach Hospoda. U Švábova hrádku se ale začne ukazovat že nejsme za jedno jaká hospoda by nám dnes měla poskytnout úkryt po vyjížďce. Nakonec je ale rozhodnuto pro tu nejbližší a tak se zbytek skupiny vydává na občerstvení k Nezmarovi. U několika pivek, guláše a ovaru zvládáme probrat leccos, například navrhnout to že příště by mohla být zase trasa s návratem vlakem nebo si dokonce projít seznam krytů civilní obrany v Budějovicích, tak snad to nebudeme mít zapotřebí..
Bajku zdar Jirka V.
Trasa: 26 km, Roudné, Hodějovice, Srubec, Dobrá Voda
Výškové metry: 369 M
Účast: Jirka V., Míra D., Petr Š., Vítek S., Kuba J., Zdeny, Ondra L., Pavel T., Jirka T.
Vyjížďku nedokončil: všichni poctivě dokončili až do hospody 🙂
Pád: Jirka V.
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: Tuto vyjížďku nám naplánoval Stenly, i když se jí sám nezúčastnil. Spiklenecky od něj účastníci Night ride dostali osobní pozvání k němu do Podkovy na stejky. Pozvánku nenapsal na společný viber, protože stůl byl jen pro 8 (nakonec se nás vešlo 10 i s opěšalým Honym) a hrozilo, že nás bude moc. Je to jasné, kdo jezdí, ten si zaslouží pozvánku! To jen pro příště, je na tom potřeba pracovat už od listopadu … a obyčejně v únoru se to vyplatí 🙂 . Lákavý cíl a dobré počasí bez bahna přilákalo hodně jezdců a dokonce jednoho prvničku, jestli to byla náhoda, že se trefil … kdo ví. Každopádně svou účast podmiňoval krátkou nebahnitou trasou. První se mu splnilo – lákadlo bylo velké, takže už o čtvrt na vosum jsme bušili na vrata. Bohužel do Podkovy na stejky se chodí jak do divadla, ne dřív, ne později. A my měli lóži až od osmi. Takže jsme si dali napřed pivo venku v průjezdu 🙂 . To druhé naopak vůbec nevyšlo. Výslovně nás zapřísahal: “vážně mě nezajímá, jak po tání sněhu pokračuje stavba dálničního tělesa”. Což o to, větrné počasí vysušilo loužičky, takže vyjížďka byla po delší době bez bláta. Ale při návratu do města od východu se stavba dálnice překonat musí. Po silnici to jde jen na pár místech. Odvážná srdce to zkouší načerno přes stavbu. A na rozblácenou stavbu byl větřík slabý. A to byste nevěřili, jak podařenou vyjížďku dokáže zkazit 50 metrů těsně před cílem. A jak 50 metrů totálního bahna stačí k celkovému zabahnění kola a jezdce. No nic není zadarmo, ale v Podkově u stejku se na příkoří z vyjížďky naštěstí lehce zapomíná! Stenly nás navíc obdaroval nějakou tou sklenkou, kterou jsme mu připili na sórok. Tak stále zdraví a ať ti to Stenly jezdí!
Bajku zdar V.S.
Trasa: ??? km, ???
Výškové metry: ??? M
Účast: Jan Tleskač, … a Petr Š. a Zdeny svoji účast prý mohou potvrdit lístkem od Nezmara, kde je 20 piv, ale ten se bohužel ztratil
Vyjížďku nedokončil: ???
Pád: ???
Defekt: ???
Trackmaker: ???
GPS: mapa
Komentář: Jestli jel někdo kromě Honzi, tak se ozvěte
Bajku zdar V.S.
Trasa: 29 km, Vidov, Nedabyle, Hůrka, Trocnov, Ostrolovský Újezd, Sýmalka
Výškové metry: 310 M
Účast: Jirka V., Vítek S., Petr Š., Jirka T., Pavel T., Zdeny, Venca K., Bivoj, Petr Pok.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Venca se dodatečně přiznal
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: S výjezdem do Borovan jsme čekali na sníh. Už ale nebylo na co čekat, tak se toho ujmul Jirka V. a dokonce domluvil v Sýmalce kulinářský zážitek – krkovička s tvarůžky a bramboráčky. To zřejmě vytáhlo pár letošních prvniček, tak nás bylo víc než nás bývá. S vědomím, co nás v Sýmalce čeká a v kolik jede vlak zpátky, jsme trasu skoro prolétli. Na místě jsme byli dokonce dřív než jsme se ohlásili, už lehce po sedmé. Kdybych se chtěl rozepisovat, tak napíšu že bylo zase bahno, že to klouzalo, všichni jsme byli špinavý, kola obalená bahnem se zase musí doma čistit a mazat, ale už mě to letošní počasí se** tak to neudělám. Jen pro zajímavost, asi máme rozbitej vortex . A ani ten eskalátorgang není, co to bývalo. A to by jste nevěřili, kudy vede cesta do Dubnýho, ani cestou ze Šnytu jsme se Bivoje nemohli zbavit, furt jel s nám směr Rožnov 🙂 🙂 . Až Pavel T. musel vytáhnout svůj osvědčený trik – odmontování kliky za jízdy. Při nasazování to trochu drhlo, skoro mě mrzí, že jsem mu napověděl, že kliky mají být proti sobě, docela by mě zajímalo, jak by se mu s tím jelo a za jak dlouho by to poznal 🙂 🙂 .
Bajku zdar V.S.
Trasa: 29 km, Adamov, Baba, Mrhal, Dubičák, Šnyt
Výškové metry: 614 M (ukázal Garmin)
Účast: Jirka V., Vítek S., Petr Š.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Jirka V.
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: Na fotkách to vypadá jako pravá zimní vyjížďka. Sice jsme se na sněhu taky chvílema projeli, obzvlášť v místech, kde byly nafoukané závěje. Ale zima už to pomalu vzdává úplně, bahno je všude a na všech. Obzvlášť, pokud dojde na pád, jako u Jirky. Bohužel to bylo v nejrozbahněnějším místě celé vyjížďky. Jedeme za sebou a Jirka hlásí “upad sem”. Nevěřícně se ptám, protože v tomhle místě upadnout, tak je to na komplet převlečení, “celej”? Jirka to upřesnil “čtvrt mě”. Když jsme zastavili, tak jsme zjistili rozsah poškození a nebylo to tak hrozné, odneslo to koleno a ruka. To byl paradoxně největší problém. Ruka v promočené rukavici, při sjedu z Dubičáku, v teplotě okolo nuly, skoro umrzla. Až ve Šnytu se to spravilo.
Příště plánujeme výjezd do Borovan, posezení v hospodě u nádraží a návrat vlakem. Ideální možnost vyrazit pro bajkery, kteří letos zatím váhali.
Bajku zdar V.S.
Trasa: 37 km, Třebín, Kvítkovice, úbočí Kluka, Slavče, Vrábče, Boršov
Výškové metry: 489 M
Účast: Míra D., Jirka V., Vítek S.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Míra D. 2x
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek S.
GPS: mapa
Komentář: Zima, co vypadá jako jaro pokračuje, takže vyjížďka byla zase blátivá. Jen když jsem vyjeli trochu výš do úbočí Kluka, tak jsem jeli i na sněhu. Chtěl jsem to využít a držet výšku směrem k Vrábči. Když už jsme dojeli k trejlu, tak že si ho sjedeme. Kluci vyrazili přede mnou, jen jsem je upozorňoval, aby až půjde trejl přes cestu, zastavili, že nepojedem trejl až dolů. Po dvou kříženích cest jsem je dojel až dole, chápu, když to jede, tak to jede 🙂 . U bobové dráhy na krátkém prudkém výjezdu Míra poprvé škobrtnul. Já jel před ním, tak jsem to neviděl, ale on se k pádu hrdě hlásil, i když ho Jirka přemlouval, že to pád nebyl 🙂 . Druhý Mírův pád jsem taky neviděl, když jsem k němu ve sjezdu od Pilota k řece dojel, tak už byl na nohou. Situace ale byla jasná: padlé stromy, co ležely přes stezku někdo odstranil, kluzké kořeny trčely ve směru jízdy v prudkém sjezdu, kolo leželo na cestě, pěšinka byla zrytá, Míra se držel za koleno. Ani si moc nestěžoval, normálně jel dál, ale bohužel ve středu dostal ortézu na 5 týdnů 🙁 . Vědět to, tak to aspoň po vyjížďce zapijeme, takhle jsme hospodu tentokrát vynechali a jeli domů.
Bajku zdar V.S.
Reportáž psaná od Nezmara po telefonu, bezprostředně po dokončení vyjížďky:
reportér: Vítek S.
respondent: Pavel T.
Trasa: 33 km, Mokré, Závraty, Hradce, Pod Kluka, Slavče, Hradce, panelka, Nezmar
Výškové metry: 345 m + pár metrů do Mokrého
Účast: Pavel T., Zdeny, Míra D., Jirka V., Pavel K., Lojza, Kuba J.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Pavel T. kluzký kořen, Míra D. do ostružin
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel K.
GPS: mapa
Komentář: Dokopce z kopce, lesem nelesem, ani nevím kde jsme byli … víc z něj reportér nedostal 🙂
Bajku zdar, zapsal V.S.
