Archive for the ‘Vyjížďky 2019’ Category

Trasa: 32 km, kolem Vltavy, na Čínu, slévárna, Adamov, Baba, Jivno, Lišov, kolem Dobré vody, Libníč, Hůry, slévárna, Čína a Juvel

Výškové metry: 324

Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Honza Mareš, Stanley, Petr Pokorný

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni a do hospody dorazil Větrák

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: Sports-trecker

Komentář:

Odstartovat vyjížďku přesně v půl šesté se nám snad ještě nepodařilo. Nešvar pozdních příjezdů na start z letní sezóny přetrvává, Nightrideři jsou však k sobě shovívavější, někteří své zpoždění dokonce avizují pomocí sociálních sítí předem. Úvahy o využití desetiminutového zpoždění traséra k ochutnávce Samsonu ve Špalíčku však zůstaly nenaplněny.

Konverzace během vyjížďky zahrnuje výhradně dvě témata. Jedno z nich je „stavba“ a to druhé, jak jinak než „bicykl“!  A znovu čekání na magické slovo, jenž musí být vyřčeno: „Koháččččč“! Směr vyjížďky však nenapovídá tomu, že bychom dnes okusili jeho pohostinnost. Čeká nás Kosovo pěšina na Babu, bohužel poničená těžbou. Postupujeme roklí, cestou necestou, mezi stromy. Malá pauza dovolí Stanleymu zachytit tajemnou atmosféru v lese za Lišovem. Mrazivý závěrečný sjezd z Hůr kolem slévárny a rychle na čaj s rumem do Juvelu.

Jak je v Juvelu krásně u zmíněného čaje s rumem, frankfurtské polévky, Budvarem 33 a s Větrákem!

Hony

[Show slideshow]

Trasa: 38 km, Švábák, Vlčí jámy, Homolský les, Koroseky, Vrábče zastávka, motanice lesem nad Dívčákem, do úbočí Kluka, Vrábče zastávka, Hradce, Kaliště, Třebín, Švábák a KMP

Výškové metry: 694

Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca Krutina, Petr Šikl, Honza Mareš, Míra Doležel, Petr Pokorný

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni

Pád: Petr Pokorný, Pavel Tíkal

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: Sports-trecker

Komentář:  Celá vyjížďka se nesla v duchu podprahové stimulace, a to s jediným účelem, končit na Koháči! Bylo tedy možné sledovat hojné rozhovory, ve kterých ševelení, náhodně, jako blesk z čistého nebe, rozťal výkřik “Koháč”! Tahle hra dokázala zabavit mužstvo na notnou část cesty. Vedlejším účinkem však byla ztráta pozornosti čtení houstnoucího lesního terénu, jež logicky vyústila v drobné pády.

Zpestřením se pak stalo vyrušení nočního dravce, sovy, jejíž neslyšný let bylo možno sledovat v záři našich světel. Po pozdější konzultaci s ornitologem jsem došel k závěru, že šlo o Puštíka Velikého. Pro lepší představu lze vzpomenout na sovu Rozárku a její houkání v pohádce Tři oříšky pro Popelku.  Právě ono houkání pomohlo identifikovat, o jakou že to sovu vlastně šlo.

Po té, co svedl trasérl cestu do lesů nad Dívčákem, nebyl již čas na rozpravy ani hry, každého zcela zaměstnal rozmáčený terén. Motání rozbahněnou cestou necestou vedlo ke kolejím a vyústilo u cestářů před Mříčí pod Klukem. Domů bylo v tu chvíli ještě daleko, nápad vyjet do Sedla Kluku se neujal, a tak se cesta stočila k domovu. Přesněji ke Zdendovi na Samson, kde bylo bohužel plno! Útočištěm se nám stal KMP, kde v poklidu popíjel s kolegy Zdenál, nedbaje našeho příchodu. Nedalo mi nepovšimnout si ceny piva z produkce některých mini pivovarů! Například 79,- Kč za speciál ALE 13° je přeci jenom trochu dost.

Podprahová stimulace se pro tentokráte nepotkala s úspěchem. Koháč se nekonal, ale kdo ví co bude příště! Veliká zábava to byly každopádně!

Hony 

[Show slideshow]

Trasa: 28 km, Švábák, Mokré, Panelka, Závratský rybník, Nové Homole, Závratský rybník, Dvůr Koroseky, rybník Dolní Máčalka, vrch Bába, okolo Pilota, Boršov, Včelná, U Bursonů

Výškové metry: 395

Účast: Pavel Tíkal, Venca Krutina, Honza Mareš, Vítek S., Míra Doležel, Stenly

Vyjížďku nedokončil: Hony a Stenly vynechali hospodu. Venca vynechal vyjížďku, ale zato dorazil do hospody!

Pád: asi nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Vítek S.

GPS: Sports-tracker

Komentář:  Už pár dní jsme věděli, že tato vyjížďka nebude suchá. Předpovědi slibovali déšť nebo dokonce příznivější sněžení již od 400 m.n.m.. Od prvního kroku z domova pršelo a vydrželo bohužel celou vyjížďku. Na startu se nás přesto sešlo šest. Více z nás se přiznalo, že doufali v to, že budou na startu sami, napíšou si účast a pojedou rovnou domu – Stenly byl dokonce ochotný jet na Hlubokou a zpátky!. Další překážkou vyrazit do tmy a deště je hospoda U Hocha, která se chystá otevřít. Už mají tácky na stolech … pozor na šok … pivovaru Samson!!! Na ten ovšem nespoléhají a podpoří ho Plzní. To je mi ale zajímavá kombinace, můžeme to někdy zajít porovnat 🙂 . Naštěstí mají ale zatím zavřeno, takže jsme se nakonec odhodlali k lehkém okruhu. Přes Švábák a Mokré jsme mířili k panelce. Po lehkém blouděníčku jsem to vzal polomem – v této osudové chvíli se Venca spolehnul na svoji GPS (tady kousek vidím cestu …) a od té doby si jel svoji samostatnou vyjížďku. Nás pohltil pohádkový mechový hustník. Už už se mi zdálo že je s námi zle, když v tom před sebou vidím červené světélko. Co tam asi bude? Nakonec to byl fádní patník, ale pekelně odrážející naše šajny. Přehupli jsme asfaltku a dál jeli přes panelku k Homolím, kde bylo v plánu přejet louku ke Koroseckému Dvoru. Louku jsme přejeli celkem třikrát, ale nakonec jsme to trefili. Nad Černým Dubem jsme se zase krapet zamotali a vzali to cestou necestou. Kolem Pilota do Boršova už se nám cestu trefit povedlo, ale cestu k benzínce jsme trefili zase až napodruhé. To už jsem se na každém rozcestí ptal, jestli ještě chceme jezdit nebo ne. Nakonec jsme dojeli ještě nahoru na Včelnou, ale tam už jsme podlehli promočenosti a vydali se zpět. Ve sjezdu jsme vymrzli, takže nás pohltila hned první Budějcká hospoda. Jak pravil Pavel, v téhle chvíli i to pivo zahřeje! Překvapil nás Venca, který dorazil hodinu po nás se zprávou, že i na Kluku pršelo. Tak sníh snad bude příště.

V.S.

NEO (Nezmarské edukačí okénko):

[Show slideshow]

Trasa: 32 km, Složiště, odkalovačka, Srubec, Švajce, Lusný rybník, Malé dubičné, Hlincovka, Rudolfov, Nezmar

Výškové metry: 561

Účast: Pavel Tíkal, Venca Krutina, Petr Šikl, Honza Mareš, Vítek S., Míra Doležel, Stenly

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni i s hospodou

Pád: Míra Doležel, Pavel Tíkal, někdo při výjezdu břehu na Švajcích – přiznejte se holomci! … Hony

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: Sports-tracker

Komentář:  Zatím se neochladilo, teplota byla kolem 7°C. Jen drobátko zvlhlo po pondělním dešti. Takže bahno bylo a tím pádem konečně došlo na zápisy do statistik. Peťa převzal štafetu trasérství a místy to byla pravá objevitelská práce. Po polu, po mezi, krajem lesa, mlázím, … myslím jsme byli první, kdo tudy chtěl projít, po hodně dlouhé době. Jeden výšvih od potoka už byl skoro horolezecký trénink. Ladně se s ním vypořádal Stenly. Drápal se nahoru za pomoci jedné ruky na zemi a druhou za sebou vlekl ležící kolo za řídítko. 2 kroky do předu a krok dozadu na kluzkém svahu. Nakonec jsme to překonali. Začíná se nám šířit takový nešvar. Bajker nasedne na kolo, chce se rozjet, šlápne do pedálu, zadní kolo se mu protočí na kluzkém kořeni, on ztratí rovnováhu (zanedbaný trénink na válcích) a skácí se k zemi. Obzvlášť jedno místo bylo zákeřné. Po chvilkovém potláčání (zanedbaný trénink techniky) jsme byli za sebou Míra, Pavel a já. Míra se zkusil rozjet a zalehnul. Pavla a mě to pobavilo ale Pavla neodradilo, zkusil se rozjet a zalehnul. Moc mě to pobavilo, ale trochu ve mě hrklo. To místo nepůsobilo nijak dramaticky a dva pády během 10ti vteřin? Nebudu ale za sraba, nevidět co se přede mnou děje, tak bych normálně nasednul a chtěl jet. Zkusil jsem se rozjet a stalo se mi přesně to co předjezdcům, jen už jsem to čekal a jen tak tak jsem to ustál. Kluzký kořen tam opravdu byl!

Cestou do odhlasované hospody (Koháč) 🙂 jsme se stavili v Čéčovce a Juvelu, ale všude bylo plno – v televizi dávali nějakej zajímavej fotbal. Kde by bylo volno, vezmou nás zabahněné a není tam TV? Kdo ví? Šmitec a Samson byl opět vynikající!

V.S.

Trasa: 25 km, Rudolfov, motání pod Mrhalem, Hlincová hora, Dubičné, motání u Dobré vody, Družstevní dům

Výškové metry: 492

Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca Krutina, Petr Šikl, Honza Mareš, Vítek S.

Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: Sports-trecker

Komentář:  Je to tu! Začala komornější, tmavší část sezóny. Tradiční trekmejkr se ujal vedení družstva s chutí. Předvedl to, co máme rádi a on to ví a dopřává nám to. Nebo spíš si jezdí to, co ho baví a velkoryse nás nechá jezdit s ním? Nevíme, nepátráme, neřešíme, jen se motáme po lese, objevujeme pěšinky co jsme nikdy nejeli a užíváme si to. Zatím nás nelimituje zima, jelikož je stále teplý podzim. Limituje nás jen výdrž baterií, vlastní síly a chuť na bajkeřinu. To vše během vyjížďky klesá. Naopak chuť na pivo během vyjížďky roste. A bohužel, nebo bohudík, žádná vyjížďka není nekonečná. Zhodnotit první noční vyjížďku zajelo celé družstvo do Družstevního domu. Jen tak dál!

V.S.

[Show slideshow]

Trasa: 24 km, Malák, Velkas, pravý břeh Malše do Vidova, kolem dolu Zlatý Jelen, sjezd enduro roklí, opět přes Vidovský práh do Doubravice, Nedabyle, připíjení, provolávání sláva, Vidov, levý břeh Malše domů

Výškové metry: 383 m

Účast: Vítek S., Pavel Tíkal, Míra Doležel, Ondra, Bivoj, Kocour, Hony, Majkl, Přema, Koubič, Víčko, Aleš, Zdenál, Kory, Petr P., Ondra Míka, Petr Šikl, Stanley, Víťa Kořínek, Eri, Venouš, Sochy, Jirka Zibura, Kuba, Vláďa Řehoř

Pád: Venouš – poctivej, na vyjižďce 🙂 , Pavel Tíkal – chtěl do statistik a tak po dýchánku demonstrativně upadl přímo před Nezmarem, Bivoj – také chtěl zápis a nechal si to až na po dýchánkový čas u univerzity v její odvodňovací strouze, Víťa S. – jako pilník to prostě nemoh nechat jen na účastech a vybral si místo mě blízké – při post dýchánkovém dojezdu zahákl o plot u Samsonu 🙂

Defekt: Vláďa Řehoř – cvaknutí hned v Hájíčku se také počítá!, Ondra M. – defekt utrpěl bohužel až po větě: Tak a teď už jen rychle do hospody… Za pomocí výměny kola v domácí depu zvládl časově bravurně.

Trackmaker: Ondra

GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/ondejludvk/5daf2ccb58e21153484022a6

Komentář: Tradičně v ta samá místa a přesto pokaždé jinak. To bylo mé motto, když jsem s předstihem několika dní honil děti po vycházkově neatraktivních lokalitách Vidovsko-nedabylského prahu. Jestli se výsledek povedl, pocitově posoudí ostatní, ale co se kategorie “gruppo compacto” týče, se vše zdařilo na jedničku a tak roztomilému loučení odcházejícího pilníka Bivoje byli přítomni všichni, které Bivoj šampíčkem pohostil a pak už se jen volalo sláva a hurá novému pilníkovi – Vítkovi. Tradice je už tak zažitá, že se ani Kory neptal, proč jsme přerušili vyjížďku a připíjíme si 😉 U Nezmara čekalo občerstvení od měnících se pilníků a tradiční ritual, kterému už opravdu nikdo nehodlá zabraňovat, přestože se celovečerní lití alkoholu do dřevěného podstavce podepisuje na našem grálu neblaze. Jsem zvědav, jak a zda se realizuje Kocourovo slib daný hodně pozdě v průběhu akce: “Zajistím pro příště, aby byl podstavec nepropustný!” Zatím jsme tedy při pití byli postupně zmáčeni i odkapem. Vítek do obsahu břečky nechtěl příliš investovat (!) a lil do podstavce jen pivo, což nevydržel Hony a objednáním šampíčka dosáhl tradiční alkoholové míchačky piva se šampíčkem: Bostonský škrtič (útočí pozdě v noci a nechává za sebou mnoho obětí…). Řada Nezmarů tento lahodný koktejl ještě fortifikovala/posilnila/dolihovala (ano, slivovicí…), takže osud dalšího večera spěl předvídatelným směrem. Jen jeden nešvar se nám od minule rozmohl, a to zvláště u lékařů – z nějakého neznámého důvodu označili společné pítí z podstavce velkou řádkou Nezmarů s ponořeným zpoceným obličejem, vousem atp. za nehygienické (??!??!??), padaly termíny přenos, nákaza, opar, viróza, avšak naštěstí jejich pokles do normální společnosti nebyl natolik hluboký a Nezmarské pouto jim nedalo neochutnat lahodný mok! Pití brčkem zapůjčeným od Nezmara tak alespoň částečně sterilním způsobem napravili svůj hřích a Alešovi dali rozvzpomenout se na léta školních lavic. Za chvíli měl flusačku z tlustého brčka naplněnou pivem zvlhlým táckem kdekdo, až to i Nezmara drobínek pozlobilo a pohrozil, že nám nenaleje (premiéra tohoto počinu!). Vítek hrdina začal brčka vybírat, ale to nevíte jak jsou přiopilí Nezmaři při schovávání brček, jejich půlení atp. vynalézaví 😉

O.

P.s. Nejvýmluvněji mluví statistika pádů po dosti technicky náročné vyjížďce (viz výše): 1 pád na vyjížďce, 3 (přiznané…) při cestě z hospody.

NO:

…Švejk ho vzbudil a za pomoci drožkáře dopravil do drožky. V drožce polní kurát upadl v úplnou otupělost a považoval Švejka za plukovníka Justa od 75. pěšího pluku a několikrát za sebou opakoval: „Nehněvej se, kamaráde, že ti tykám. Jsem prase.“

Jednu chvíli se zdálo, že drkotáním drožky o dlažbu přichází k rozumu. To se posadil rovně a začal zpívat nějaký úryvek z neznámé písně. Může být též, že to byla jeho fantazie:

Po chvíli však upadl opět do úplné otupělosti, a obraceje se k Švejkovi, otázal se, přihmuřuje jedno oko: „Jak se vám dnes daří, milostivá? — Pojedete někam na letní byt?“ řekl po krátké přestávce, a vida všechno dvojatě, otázal se: „Vy račte mít už dospělého syna?“ Přitom ukazoval prstem na Švejka.

„Sedneš!“ zakřičel na něho Švejk, když polní kurát chtěl vylézt na sedadlo, „nemysli si, že tě nenaučím pořádku.“

Polní kurát ztichl a díval se malýma prasečíma očima ven z drožky, naprosto nechápaje, co se to vlastně s ním děje.

Ztratil úplně všechny pojmy, a obraceje se na Švejka, řekl tesklivě: „Paní, dejte mně první třídu.“ Učinil pokus spustiti si kalhoty.

„Hned se zapneš, svině!“ rozkřikl se Švejk, „už tě znají všichni drožkáři, poblil jsi se už jednou, a ještě teď tohle.Nemysli si, že zůstaneš zas něco dlužen jako posledně.“

[Show slideshow]

video

Trasa: 36 km, tankáč, Černíš, Dasné, trafostanice, Hluboká nádraží, stezka, zámecký park, hlubocká obora, Baba, Hluboká a po stezce domů

Výškové metry: 310 m

Účast: Vítek S., Pavel Tíkal, Míra Doležel, Ondra, Bivoj, Kocour, Hony, Vláďa, Majkl, Přema, Koubič, Víčko, Aleš, Honza D.,

Pád: Bivoj

Defekt: jestli je rozbitej telefon defektem, tak Bivoj

TGC: jestli je rozbitej telefon defektem, tak Bivoj 🙂

Trackmaker: Ondra

GPS: asi nebude

Komentář: Předposlední vyjížďka byla reklama na podzim. Listí bylo na zemi, sluníčko svítilo nízko, družstvo nikam nespěchalo a jen se loudalo zbarvující se krajinou. Podzim podtrhl vypouštějící se rybník Velký Zvolenov jehož odtékající voda nám přehradila plány. Aleš se však nebezpečně velkého proudu přes cestu zurčícího nebál, kolečko mu v něm světe div se nejelo, tak podzimní střípek doplnil mokrýma nožkama. Bivojovo pád o kousek dál směřoval do zurčícího proudu též a na chvíli zastavil dech přihlížejícím, neb kdyby se v poslední chvíli nezastavil na břehu stoky, proud a hloubka by si s ním a kolem nepěkně pohrály 🙂 Místo Bivoje a jeho kola se Vševědoucí spokojil s Bivojovo telefonem, což myslím, je nakonec dobrá cena! Fotogalerie je více než výmluvná, takovýhle podzim mám rád.

O.

P.s. Příště je hoši poslední vyjížďka, tak se připravte na závěrečnou taškařici u Nezmara, která (snad) začne už na vidovsko-nedabylském prahu 😉 

NO: „Mouchy se ptej, jestli je vlaštovička něžný tvoreček.“ Bulharské přísloví

[Show slideshow]

Trasa: 28 km, Malák, odkaliště, výsypka dolu sv. jana Nepomuckého, kolem Hodějického potoka, lesem pod Srubcem, Srubec, Švajce, skákačka, Lusný rybník, Malé Dubičné, odvodňovací strouha, Rudolfov, Lucie

Výškové metry: 484 m

Účast: Vítek S., Pavel Tíkal, Míra Doležel, Ondra,  Eri, Bivoj, Kocour, Hony, Vláďa, Peťa Pokorný, Majkl, Kory, Venca, Přema, Stanley, Sochy, Toník, Standa Tabery, Honza Mašek, Vráťa Plíhal, Honza A.,

Pád: Ondra

Defekt: Ondra

TGC: Ondra

Trackmaker: Víťa

GPS: asi nebude

Komentář: Start vyjížďky nestihl Peťa P. neboť defekt zjistil až když přišel ke kolu a to je v jeho případě už opravdu pozdě na včasné zalepení 😉 Svůj stav viberventiloval a chytil se též nestíhající Hony a hoši se dohodli, že nás budou stopovat. Kdo se ale chytil též, byl Míra, který, jsa zřejmě fanoušek technologického šmírování sebe sama, zapojil ve svém mobilním modulu sebesledování a sdílel ho s Peťou, aby nás hoši zdárně našli. Tedy alespoň tak mi to líčil, když jsem lepil defekt již jako zasloužilý člen Triple Gold Clubu, neb v tu dobu jsem už byl též lehce vyválen. Tak jsem jen varoval Míru, aby sdílení své polohy hlavně nezapomněl vypnout a říkali jsme si, že bude zajímavé, jestli to k něčemu bude. A… hned co jsem zalepil, jsme dojeli za rohem čekající skupinu, ve které se zubili jak Peťa tak Hony! Uznale jsem zakýval hlavou. Nový věk je nadosah!

O.

P.s. Při rozebírání situace mi Peťa prozradil, že to GPS sdílení polohy nesledoval a jeli s Honym nazdařbůh – a potkali nás zřejmě jen proto, že kvůli defektu družstvo čekalo. Krásně prázdná historka 🙂

NO:

Až umřem, staneme se květinami
ve dne budeme lidem pro radost
a v noci budem sami”