Author Archive
28 prosince, 2016 | 
Author: Trasa: 32 km, přes nádražní lávku na Dobrou Vodu, pod hřbitovem, nahoru pod Dubičák, Malé Dubičné, odvodňovací strouhou pod Kodetku, okolo Děkanského Dvora, zpět na hráz Mrhalu, zadem na Jivno, nahoru na Babu, sjezd dolů, hranou lesa až k Hůrskému rybníku, kolem Aleše přes Adamov, zadem kolem slévárny do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Vítek, Stanly
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek
Komentář: Tak jsme si zbyli jen tři, Vítek, Stanly a já. Takto zdecimované družstvo rýmičkou, bolestí zad, vánočními dárky a běžeckou přípravou už opravdu dlouho nebylo. Po rozboru možností kam vyrazit, abychom se vyhnuly bahnu, padla volba na lokalitu kolem Mrhalu a ukázalo se, že jsme se nemýlili. Mohli jsme si tak naplno užít skvostně jetelné nezarostlé kořenové trejly bez sebemenšího náznaku nejistoty. Trefit v nočním lese všechny naplánované pěšinky nebylo jednoduché, ale nakonec se nám to zdárně podařilo. Celou vyjížďku si s námi dal i Satnanly, kterému jsme přizpůsobili tempo. Byl určitě moc rád, že si mohl dát všechny ty kořeny, příkré sjezdy a prďácké výjezdy. Několikrát opakoval, že dává přednost raději těm značeným turistickým stezkám, tak jsme si na závěr dali Babu tam a zpátky, aby si ty neznačené pěšinky řádně užil. Proběhla i kontrola Alešákovo vánoční výzdoby domu, čekalo nás však velké zklamání, všude tma tmoucí. Až dnes po obdržení Alešovi fotky v mořském příboji, coby nominace na nejlepší otužileckou fotku, mi došlo proč. Přiblížení k domovské hospůdce polní cestou za slévárnou nás vytrestalo totálním zabahněním doposud čistých kol. Stanly se nám víc a víc opožďoval, přemítali jsme tedy nad tím co to způsobilo, zda technicky náročný terén, nebo to, že ho nežene chuť na orosené pivko? V Čéčovce jsme si daly každý to své, Vítek Kozlíka, já Plzničku a Stanly čaj. Poslední vyjížďka v roce 2016 je tedy za námi a těšit se tak můžeme na ty další již v roce příštím.
Těším se na Vás v novém roce 2017.
Hony
Trasa: 32 km, kolem Vltavy na Maťák, k Plánskému jezu, přes louku na Včelnou, nahoru po žluté, sjezd lesní pěšinou ke trati, kolem ní, znovu na žlutou, kolem Mohyl, před Plavem pravá, pole, louka, les, loudání po lese Záduch, Amerika, Doudleby, zelená na Plav, kolem vodárny, Vidov, po modré kolem Malše a přes náves do Juvelu.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Banán, Vítek, Pavel Tíkal, Šiklín, Venca, Samouš, Lojza, Kosa, Jakub
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář: Znovu mám trochu přimrzlo, teplota -4°C, jasno, místy sníh, toť startovní podmínky dnešního Night Ridu. Toto úterý se neslo v duchu několika významných milníků. Jedná se o poslední předvánoční vyjížďku, přesně v tento den mám narozeniny a i díky tomu do řad Nezmarů pronikla po dlouhé době značka Trek.
Do vánoc jsem s novým zimákem značky Trek nevydržel. Nedalo se jinak a na start jsem dorazil s na míru poskládaným novým bikem. Vedlo k tomu více okolností, manželce se nelíbilo, že v bytě parkuji již třetí kolo, nemohl jsem se dočkat až kolo vyzkouším a tohle úterý byly parádní povětrnostní podmínky.
Kosa pro nás připravil moc hezkou motačku po lese s příznačným názvem Záduch. Došlo i na oblíbené potláčání, které bylo komentováno motem závodu, jehož jméno nesmí být vysloveno. Ani nevím zda mohu ono moto zmínit, co naplat Google to určitě najde, ale nedá se jinak: „Co nejde vyjet, to jde vytlačit. Co nejde vytlačit, to jde vynést. Když to nejde ani vynést, tak teprve v ten moment jsi na, TY VÍŠ ČEM.“ Každopádně znovu po čase nová neprobádaná lokalita, nebo alespoň minimálně ježděná. Velice to dnes svědčilo Lojzovi, celou vyjížďku jsme mohli vidět jen jeho záda a frekvenci šlapání ala motorová myš zapříčiněnou jeho singlespeedem.
Při vánočním průjezdu trhem na Budějovickém náměstí jsme narazili na Větráka popíjejícího vánoční punč. I jeho jsme zlákali aby dorazil na předvánoční posezení v Juvelu, kam mimo jiné dorazili běžmo Majkl, kolmo Ondra, doktor Míča a Eri. Osobně jsme mohli poznat i Kososvo bratra Petra Kosaře, o kterém jsme doposud slyšeli jen z vyprávění.
Vánočně narozeninová vyjížďka se závěrečnou párty se myslím vyvedla na výbornou.
Všem přeji krásné a klidné svátky.
Hony
Trasa: 34 km, vlakem v 16:04 do Písku, městem na Budějovické předměstí, po červené k chatě Živec, po zelené na Velký Mehelník, sjezd k Novodvorské křižovatce, po červené až ke křižovatce U Luňáka, žlutá přes Paseky pod Vysoký Kamýk až do Protivína, ve 21:27 vlakem do ČB.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Banán, Stanly, Vítek, Pavel Tíkal, Šiklín, Samouš
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek
Komentář: V rámci získávání bodů na loudání jsme zařadily netradičně vyjížďku začínající a končící cestou vlakem. Cílem bylo dosáhnout vrcholu Velkého Mehelníku s n.v. 633 metrů. Překvapivě se této akce zúčastnilo příslovečně sedm statečných, i když ne všichni jsme se společně vraceli do Budějovic, ale nepředbíhejme.
Po zakoupení hromadných jízdenek a nezbytných pivek na cestu (vlakem se totiž vždy jezdí s takzvanou “Táškou”, což je síťovka plná lahváčů, aby cesta rychleji ubíhala) jsem se nahrnuly do vagónu na přepravu kol. Místa v kupé byla zaplněna, a tak nám nezbylo nic jiného, než absolvovat cestu do Protivína v přepravní části – klasický dobytčák. Ještě jsme ani nedopili a Vítek již pobízel rozverné družstvo k výstupu. Chyba lávky, ještě nás čekaly dvě stanice, které jsme tak absolvovali oblečeni a bez piva. Následoval rychlý přestup na lokálku směr Písek a zanedlouho nezbytné čůrání před nádražím v Písku. Pivko je na tohle prevít.
Rychlé promotání Pískem mělo za následek ztrátu Stanlyho. Stanly ale nenechal nic náhodě, již minulé úterý vyzpovídal Vítka a plánovanou trasu si podrobně zaznamenal na pivní lístek s logem Juvel. Do výjezdu na Velký Mehleník jsme se tak pouštěli ve dvou skupinách 6+1. Závěrečný prďák těsně pod vrcholem nás donutil potláčat, ale vrchol byl dobyt. Následovalo nezbytné loudalské foto, prohlídka poutního místa a sjezd dolů. Střídající se hustá mlha s mlhou ještě hustší, mokré podzimní listí zakrývající kameny a rozryté díry divokou zvěří, kluzké kořeny stromů šikmo křižující pěšinky a rozježděné bláto lesní technikou připravily vskutku ideální podmínky vyjížďky. Pod Vysokým Kamýkem padlo definitivní rozhodnutí, neztrácet čas výjezdem k rozhledně, nýbrž ušetřený čas naplno využít v Protivínské nádražce. K celé trase bych podotkl jediné, pokud jsme jely lesními pěšinami, byla to paráda.
Závěrečným průjezdem přes Protivín nás provázela vůně pivovarského mláta, nádražka nás pak uvítala deseti a dvanácti stupňovým Plátýnkem. Pod Kamýkem to bylo vskutku dobré rozhodnutí! Testování tlačenky, klobásky a nakládaného hermelínu, vše pod odborným dohledem řezníka špejlíka na sebe nedalo dlouho čekat. S blížícím se odjezdem vlaku nás začal zneklidňovat fakt, že Stanly ještě nedorazil. Na zaslanou SMS: “Jsme v nadražce, odjezd 21:27” jsem obdržel zprávu: “OK”. V tu chvíli byla jeho sekyra vůči našemu dojezdu cca hodina. Známkou blížícího se odjedu vlaku byla zvyšující se Vítkovo nervozita. Dopité pivo, placení, oblékání zimního dresu, kontrola perónu. Ti, kteří v zimně pravidelně jezdí, tohle již velice dobře znají. Ostatní tak mají spoustu času dopít, zaplatit a v klidu, avšak ještě se značným předstihem dorazit na perón. Tedy krom Stanlyho, stále tu není. Při nástupu do vlaku mi zvoní telefon, prosím paní průvodčí, zda by rychlík nemohl počkat na kamaráda, který je teprve na druhé straně Protivína. Odpověď bohužel znám, NE, nejde to. Stanly mluví o výletu na Kamýckou rozhlednu a bloudění kdesi v lukách. Tahle čtyři a tři čtvrtě hodinová vyjížďka ho nakonec stála i společnou cestu vlakem domů. Zavolá si prý kamaráda, který pro něho z ČB dojede, příště sice nepojede kvůli předvánočnímu shonu v práci, ale po novém roce znovu vyrazí abychom se shledali na startu a pak snad i v hospodě.
Vyjížďky mu pravidelně píšu, protože jezdí sám v “Béčku” a zdá se že ho to stále baví. Každopádně má můj nesmírný obdiv.
Hony
Trasa: 37 km, po modré kolem Malše až do Vidova, kolem úpravny vody do Heřmaně, znovu na modrou do Doudleb, Dolní Stropnice až na Hamr, Hamerským lesem do Plavnice, po žluté kolem mohyl na Včelnou, lesní pěšinou k vodárně, sjezd ke kolejím, podél nich až Mezi Tratě, Meťák a kolem Vltavy až do Juvelu.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Banán, Stanly, Vítek, Pavel Tíkal, Šiklín, Samouš, Vláďa, Alešák
Pád: Samouš
Defekt: nikdo
Trackmaker: Šiklín
Komentář:
Kapitola o Alšovi
Noční bike si tentokráte dopřál i Aleš. Velmi kvalitně motivován Vítkem při jejich poledním setkání poptal na Viberu světlo a postavil se v půl šesté na start. Spoře oděn, tak jak jiní vyráží při teplotách o deset stupňů vyšších, vyrazil do mrazivé noci. Se ctí se tak pasoval do řad Night Riderů.
Kapitola o Samoušovi
Kdo to ještě neví, tak náš oblíbený řezník Špejlík práskne do bot a opustí nás. Od února příštího roku zahnízdí v Sušici a svůj Face propůjčí značce Ponnath. Je to velká škoda, protože jsme se spolu před šesti lety upsaly Nezmarům a do dneška společně zažily nemalá dobrodružství. Na bike ovšem nezanevře, pilovat bude na Svatoboru a na výjezdních zasedání překvapí brilantní technikou a nabušenými kladivy.
Kapitola o cestě
Máz je to, co si biker z celého srdce přeje. Je to přesně pravý opak letních veder. Jak říká Honza Kopka, proti chladu se bránit lze, proti horku však jen velmi obtížně. V zimně prostě dáš full gas a je to. Pozor ale na zamrzlé louže, na těch to zatraceně klouže, Samík o tom ví své. Cestou bahno nepotkáš, i na místech kde po celý zbytek roku jinak leží, pustit se do oranice problém není. Mrazivá noc je to, co biker rád má.
Hony
PS: Příští úterý 13.12.2016 vyrážíme vlakem do Písku, výjezd na Velký Mehelník, cesta do Protivína přes Vysoký Kamýk a návrat vlakem.
Sraz na nádraží v 15:55 hod nejpozději (vlak odjíždí v 16:04), zpět v ČB budeme ve 21:55 hod.
Trasa: 39 km, Švábák, Mokré, Závraty, Švehlany, Vrábče zast., kolem kapličky, vytlačit brutální trhák na zelenou, do Sedla Kluku, po hřebeni k Bohušovické myslivně, pod Horu, k Myslivně, Habří, Lipí, Kaliště, Třebín a Čtyrákem do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Venca, Banán, Stanly, Lojza, Pavel Tíkal, Kosa, Eri, Samouš, Jakub Folbr
Pád: Venca
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář: Je to k nevíře, do první mrazivé noci je připraveno vyrazit deset bikerů, a to chybí Šiklín s Vítekem, kteří objíždějí vrcholy pro nominaci na Loudání. Eri si přivedl posilu, která se prý v bikerské obci vždy hodí, stomatochirurga Jakuba. Sympatický chlapík s číslovkou 91 v rodném listě, nefrfňá, jede mu to, směrem co traser určí, do hospody po vyjížďce zajde. Hoši, hoši, to je ukázkový přístup, mnozí by si z něho mohly vzít příklad a navíc nám výrazně sráží věkový průměr skupiny.
Potřeba brázdění sněhových závějí nás vede úbočím masivu Kluka těsně pod jeho vrchol. Sněhové radovánky se však nekonají, odpolední sněhové přeháňky byly jistojistě lokálního charakteru. Hřebenovka je pokryta do hněda zbarveným listím, které šustí pod našimi koly. Samíkovo hlad a všudypřítomný mráz žene skupinu svižným tempem zpět domů. Míjíme nový studentský klubu v univerzitním kampusu zaplněný hloučky osamocených studentek. Mi však jedem dál, utvořit svůj vlastní osamocený hlouček do oblíbené Čéčovky.
Hony
PS: Nepřehlédněte Eriho přípravu na čerty.
Trasa: 33 km, kolem Dobrovodského potoka na Dobrou Vodu, kolem hřbitova, po červené pod Dubičákem, kolem Dubičného potoka na Hlincovku, Kodetka, nahoru kolem vysílače, sjezd k Mrhalu, po hrázi, zadem kolem Locus Perennis do Lišova, žlutá pod Větrník, kolem potoka na Libnič, Hůry, zadem ke slévárně, Husovka a do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Jan Mareš, Vítek Sirotek, Václav Krutina, Banán, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Eri, Vláďa Řehoř
Pád: Banán
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Směr je jasný, vyrážíme na Lišov! Sotva vjedeme do lesa nad Dobrou Vodou, nemá valná většina skupiny ani potuchy, kde že to jezdíme. Ježdění přes letní sezónu s pohledem zabodnutým do zadní gumy bikera před sebou situaci v nočním terénu nikterak nenahrává. Záchytnými body se tak mnohým stávají lanovka na Dubičáku, těch okolo Budějovic opravdu mnoho není, dopravní značka “LIŠOV”, číst doufám umíme všichni a v neposlední řadě víloha hospody Čéčovka, na kterou se již všichni moc těší. Cíle je dosaženo, půllitry se již plní.
Hony
Trasa: 25 km, nádražní lávka, okolo baseballového hřiště, odkaliště, přes Hodějovický potok, Na Škardu, motačka kolem Švajců, V Lesích nad Dobrovodským potokem, výjezd sjezdařskou dráhou, obecním lesem nad Dobrou Vodou, na Dibičák, okolo hřbitova ke Zvonárně a Sucháčem na nádraží až do Čéčovky.
Výškové metry: 543 m
Účast: Jan Mareš, Vítek Sirotek, Tomáš Staněk – Stanly, Petr Šikl, Pavel Samec
Pád: Pavel Samec, Vítek Sirotek
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Úterý odpoledne, pípne mi zpráva na Viberu a už to zase jede:
15:32 Kosa – Těšil jsem se na mrazivější ježdění, ale dneska to bohužel nestihnu. Užijte si jízdu.
16:47 Tuča – Já taky nejedu, sedím na plovárně…
17:08 Lojza – Nemám kolo. Příští týden.
17:10 Banán – Klucí, špatné počasí, náhradní plán je sauna v Kecenicích a pak pifo Na Zahrádce. Jinak píšu v cyklo hadrech ku…!
17:12 Pavel Tíkal – Koukal jsem na radar a taky jsem vyměkl. Snad příště.
17:12 Hony – Pánové, to je pěknej bordel.
17:15 Banán – Mám kolo čisté, naleštěné a potřebuju vyměnit olej ve vidlici a olej v brzdách, tak to nechci zase zasrat.
17:22 Hony – No to je ale velice chabý důvod.
Jedinou skutečně dobrou výmluvu má Eri – ručičce se ještě nechce, naražená a sešitá ručička musí odpočívat.
Začíná pršet a tak místo na Kleť vyrážíme na Dubičák s nadějí, že pojezdíme alespoň na zbytcích sněhu. Jediný sníh který cestou potkáváme, je v lese kolem Švajců, a to jen jeho zbytky. Sněhu je sice málo, ale za to namrzlých kořenů je opravdu dostatek, jízda vyžaduje maximální soustředěnost. Nahoře na Dubičáku není po sněhu ani památky. Pršet nepřestává, a tak míříme do hospůdky. Dnes s námi vyrazil i Samík, proto použiju jeho hlášku k zhodnocení této vyjížďky: “Kurz aber intensiv!” Pět bikerů, pět rozdílných názorů na volbu destinace restauračního zařízení. Rezervaci stolu Na Zahrádce jsem zrušil hned na startu, v In Locu kam chtěl jet Peťan je uzavřená párty, jedeme proto do Čéčovky a doufáme, že bude volno. Vše klaplo a dokonce přestalo i pršet.
Hledal jsem nějaký záznam včerejšího počasí v ČB, našel jsem jen Třeboň, ale to je za humny a docela to odpovídá včerejšímu průběhu v Budějkách. Kluci zakroužkoval jsem ten déšť. Přesně od 17:30 do 22:00, to je jak naschvál.
Hony
Trasa: 38 km, Švábák, Šindlák, panelka na Klaiště, modrá na Lipí, kolem hřbitova, kolem Dechtářského potoka na Hradce, zelená na Slavče, pravá, výjezd Průsekem, bobová dráha, výjezd kolem obory na červenou, sjezd dolů nad Bohouškovice, nahoru do sedla Kluka, sjezd na zelenou do Slavče, Hradce, Kaliště, Třebín, U Hada, Čtyrákem do hospody Na Zahrádce.
Výškové metry: 797 m
Účast: Jan Mareš, Václav Krutina, Vítek Sirotek, Lojza Orgoň, Jiří Tuček, Radek Anderle – Banán, Tomáš Staněk – Stanly, Pavel Tíkal
Pád: nikdo
Defekt: Pavel Tíkal
Trackmaker: Václav Krutina
Komentář: První slova dnes patří Tobě Koso. Za všechny srdečně gratuluji k druhorozenému synu Tomáškovi a přeji mu hodně štěstí a zdraví v budoucím životě. Tomášku, při prvních bikerských krůčcích by se tohle přání mohlo hodit.
Jak jsem již naznačil, Kosa si doma v teplíčku užívá nového přírůstku do rodiny a my ostatní se vydáváme křižovat chladné nočního úbočí Kluka. Vyjížďku si bere Venca z jehož hlasu a jiskřičky v oku tuším nadcházející dobrodružství. Tuča nestíhá, bude nás sjíždět, Siklín taktéž, někde na Kluku se máme potkat s Vláďou? Ze začátku se trochu pereme s tempem, je to už klasika, někomu chytají saze a jiným dochází síly. Téměř na každé křižovatce polemizujeme nad otázkami: “Čekat či nečekat, volat či nevolat?” Abych ušetřil čas, volám už i za jízdy, píšu na Viberu.
Za Slavčí zahýbáme netradičně doprava a dáváme si výjezd prudkým prďákem zvaným Průsek, jenž zkušeně pokoří jen Vítek. Před bobovou dráhou bloudíme, les je v místech kde se na dráhu najíždí vytěžen, vše vypadá za svitu měsíce úplně jinak. Víťovy zprvu nevěříme, ale už po několikáté všem neomylně předvádí svou brilantní orientaci v terénu. Pod koly křupe zmrzlé bahno, sjíždíme bobovku dolů, abychom mohly znovu vystoupat na červenou kolem lesních obor. Nahoře je naplánované setkání s Tučou, Šiklín nestíhá a vyráží tentokráte na sólo vyjížďku. Na Viberu v sekci Night Ride má přiřazeno staré číslo, o našich plánech setkání tedy nic neví, celou dobu mu píšu zbytečně. Ztracený Stanly se setkává s Tučou, aby se posléze znovu rozdělili a každý jel svou cestou. Moji trudomyslnost způsobenou multimediální smrští během vyjížďky vyléčil Tuča v sedle Kluku, kam směřovalo naše společné třetí stoupání. Lahodný zlatavý mok rozjasnil oči všech a vyhnal z mé hlavy všechny chmury.
Cesta domů je onou klasikou po zelené, kterou jsem zprvu plánovali dobít Kluka. Je pěkně blátivá a v lese před Kalištěm trhá Pavel Tíkal patku. Debata o přestavbě na singlespeeda nikam nevede a tak necháváme Páju na pospas v lese. Volá SOS manželce, netušíc, že její mírné zpoždění dovede jeho kroky až do Třebína. Cíl naší vyjížďky byl domluven předem, máme se všichni setkat v Čéčovce. Vypadá to, že ani tohle neklapne, Čéčovka je plná, Šiklín volí vedlejší Juvel, Vláďa jede Na Zahrádku, mi do KMP, zde je však plno. Opravdu netuším, kde se stal chyba, svolávám všechny do Restaurace Na Zahrádce, kde si posléze domlouváme novou noční základnu. Zvoní mi znovu telefon, volá Pája, že ho manželka vysadila u Čéčovky, už se ničemu nediví a dává si sprint, aby stihl pár pivek před zavíračkou.
Venco, vím, že ne všichni pěli na zvolenou trasu a tempo chválu, ale já Ti musím vyseknout poklonu. Poskládal jsi to moc pěkně a vyzkoušel jsi si trasování v noci, kdy ve dne jasné věci vypadají úplně jinak. Za mne ideální trasa, kterou zaboduješ v letní sezóně. Potvrzuje se, že s množstvím trasérů roste i různorodost tras.
Hony
