Rubriky
Srpen 2022
Po Út St Čt So Ne
« Čvc    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  

Trasa: 51 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 650 m

Účast: Kory, Bivoj, Vítek S., Majk, Aleš, Pavel T., Míra D., Koubič, Jirka V. , Přemek + Kocour´s grupe

Pád: nikoho jsem neviděl, nikdo se nepřiznal

Defekt: nikdo, dofukování a ladění přehazovačky jsem opominul

Trackmaker: Majkl

GPS: záznam trasy

Komentář: Peloton nám prořídnul, pár lidí se připojilo jen virtuálně přes viber z pláže. Aby nás bylo alespoň 10, tak jsme si museli Bivoje vyzvednout v Dubným. Majkl měl jasný plán. Nejdříve nám ukázal neznámou krásnou pěšinku pod Vráží. Pak nás vzal ke Kluku, kde ale trasa kopírovala minulou vyjížďku, kde Majkl nebyl. Když se pár remcalů ozvalo, že je to jak přes kopírák a že tři brody už nechtějí, tak Majkl zaimprovizovat a to byla teprve ta pravá nezmarská bajkeřina, „to by Ondra koukal“ a „zlatý tři brody“ bylo poslední publikovatelné hodnocení, co jsme slyšel 🙂

Bajku zdar V.

Silničního zasedání 2022 se (s různou mírou kilometrů v sedle, vlaku a Damaškova vozu) zúčastnili: Ondra (ministr centrálního plánování, ministr kultury), Vítek (ministr cestovního ruchu), Petr P. (ministr dopravy), Eri (die Dampfmachine eins), Zdenál (die Dampfmachine zwei), Honza L., Majkl, Aleš, Míra, Hony, Pavel, Bivoj, Tauby, Větrák, Ondra M., Jirka, Kory

Letošní rok jsem se rozhodl připravit novinku co do destinace (Bavorsko) a napadlo mě, že by nebylo špatné zvýšit podíl das Kulturprogrammu a tak jsem kluky lákal na všelijaké roztodivnosti. Stále se učím (a to nejen být trpělivějším), tak začnu několika sebezpytujícími postřehy a obecnými úvahami.

1) Mapy.cz se výrazně zlepšily v reálnosti odhadu výškových metrů v zahraničí. V minulosti ukazovaly třeba i dvojnásobek vejškovejch a tak jsem se odnaučil na výsledné číslo koukat a nyní vím, že bych zase měl začít. Lehce shrnuto, výjezdko kilometrově ničím nevybočovalo, ale skutečně nejsme (povětšinou!) trénováni na porce vejškovejch co byla v pátek a hlavně v neděli, kdy je již družstvo vysportované. Tak s tím musím pro příště zapracovat.

2) Stále se učím sžít se s novým digitálním světem a už jsem opravdu navždy opustil naše počátky s okopírovaným autoatlasem Rakouska „zalaminovaným“ do průhledné izolačky 🙂 Na konci cesty však nejsem, takže úkol pro příště zní: projít každou větší obec a prohnat trasu po hlavní silnici. S oranžovými a žlutými cestami nevím, jestli budu přidávat, furt ve mě je hlavně bezpečnost a krása okolí než cíl „být co nejjednodušeji a nejkratší cestou v cíli“. A navíc, v mých očích má být výjezdko fyzickým vrcholem roku 🙂 A kdo mi dá hint, jak poznat na mapách.cz pěší zónu v Regensburgu a to, že ve městě bude jazzový festival s milionem lidí, tomu platím pivo. Čímž chci říci, že není zapovězeno se dívat jindy na alternativu trasy, než když si chci pokrátit cestu či najít nejbližší vlak 😉 Věřím Vám!

3) Ubytování. Však Vy víte, že nejsladší odměnou pro mě není to, že jsem to objel, či Vaše připomínky (mlask!), ale Vaše spokojenost. Ačkoli jsem na Jugendhostely zvyklý z let minulých (před 12 lety byla digitální situace opravdu jiná…) a je lehké takto plánovat (mají volno pro hodně lidí) a sám myslím, že neuškodí si občas připomenout, jak se máme dobře, tak přes to přese všechno Vám slibuji, že vyslyším Vaše srdce tepající po sedmi na společném pokoji a budu se snažit své zraky od názvu Jugendherberg odklonit. 

4) Das Kulturprogramm se myslím líbil všem, ale člověk si při plánování neuvědomí, jak moc je spojen se ztrátou času, zvlášť když jsou body zájmu pivovary, kláštery a památníky atp. Prohlídky,  koupání či nedej bože essen & bier trinken po cestě jsou skutečně oproti „nezmarskému obědu u Intersparu“ významě časově náročnější. Takže jsme ani nestihli vše, co bychom většinově zažít chtěli a do cílových destinací přijížděli i tak v notném podvečeru. Naštvaný rozhodně nejsem, i když myslím je škoda, že asi ne všichni ví, proč je pro Čechy zajímavá v Deggendorfu kašna Vrhačky knedlíků a je škoda, že nás víc nebylo v Hale vítězství (spojených německých národů v bitvě u Lipska nad Napoleonem), že kvůli Hale vítězství někdo nenavštívil nejstarší klášterní pivovar světa Weltenburg, že kvůli nedělní porci 191 km musela být návštěva Walhally některými odložena až na cestování s manželkou a dětmi atd., atd. 

5) Co se však povedlo téměř zcela (krom návštěvy nejstarší klobásové restaurace v Evropě kvůli pozdnímu příjezdu do Regensburgu), byla gastro osvěta. O weissbierech jsem nepochyboval, ale nebylo jisté, že si mnozí oblíbí i bavorský Dunkles (obdoba českého polotmavého – černé pivo je na lístku jako „Schwarzes“), radler z weizenem (russn) či černý rádler. Také už snad není nikdo, komu by neříkal nic termín Obazda, Bayerisch Wurstsalat či Schweizer Wurstsalat (se salátem mají společnou snad jen cibuli, muhehe…) a HLAVNĚ!!! nikdo už si nemyslí, že bavorský Weisswurst se griluje a nikdo se už snad nikdy nezeptá, k čemu byla ta polévková mistička vedle Weisswurstu 🙂 

6) Dá se tak shrnout že po výjezdku jsme nejen zdatní, krásní (opálení), ale i mnohem chytřejší. Krátké pojednání o Arminovi/Hermannovi/Heřmanovi a bitvě v Teutoburském lese dá snad každý, co byly Limes Romanus již také všichni ví, ačkoli tento pouhých 10 km vzdálený cíl od trasy jsme museli v časové tísni vynechat zcela a snad už i Kory dá dohromady vysvětlení, co znamená, když se řekne, že je ve Philippsreutu originál v kopii 🙂

A nyní již jen krátce k etapám.

1. Etapa: 173 km, 3.111 v.m., https://mapy.cz/s/kasolupoce

Na srovnání pátku a neděle je jasně vidět, jak nám chybí vytrvalostní výkonnost. V pátek se ve Stožci při 1.267 vejškovejch na 65 kilometrech všichni smáli a v neděli už po 40 km a 700 vejškovejch začali někteří čumět do mobilu, kudy zlehčit a zkrátit… Pátek jsem tak dali více méně všichni vše a ještě jsme stihli pohled do bavorské čtyřky řeznictví/výčep s lahváči s cenou řeznického mixu asi 2 E. Jestli jsou v Deggendorfu jen samý degeni jsme nerozlouskli, ale město je to moc pěkné!

2. Etapa: 156 km, 1.218 v.m. trasu se mi kvůli špatné baterce telefonu nepodařilo zaznamenat, ale jelo se přibližně takto: https://mapy.cz/s/dotusehohe

V sobotu nám Honza ukázal, že když si člověk po pádu vezme pár ibuprofenů, chvíli počká a je tvrďák, lze po pádu z kola tvrzení „nemohu točit nohou“ změnit na celkem slušnou porci kilometrů a to i v neděli, na kterou spal tvrdě „jako princezna na hrášku“ 🙂 Nade vše vyzdvihuji koupání v Dunaji před Kehlheimem – extrémně čistá voda, teplá, teplá, teplá. V kombinaci s opravdu velkým proudem a nápisem „baden verboten“ to vybudilo 4 Nezmary k premiérovému přeplavání Dunaje tam a zpět. Všichni skončili lépe než Jiří Schellinger, neb věděli, že ve vodě je deset dalších zachránců, kteří si taky onen německý nápis neumí přeložit. A navíc v proudu se pohybovalo poměrně hodně wurstů na alegorických plavidlech – zvlášť jedna prasnice na obrovském nafukovacím růžovém plameňáku plující snad až ze Schwarzwaldu se nám líbila. A Regensburg? Hoši, kdo nebyl, jeďte tam a kdo byl, jistě pojede zas!

3. Etapa: 132 km, 2.787 v.m. záznam trasy kvůli baterce nevyšel též, ale to je jedno, 17 nezmarů vytvořilo asi 5 variant, z nichž Eri, Zdenál, Jirka a Hony jeli 191 km do Strakonic, někdo více či méně vláčkem a já a někteří další jeli přibližně toto: https://mapy.cz/s/lorapalaju

I já si v neděli často vzpomněl na Prochyho hlášku (jsa po etapě v Alpách s největším 23 pastorkem vzadu): „Dneska to bylo trochu na sílu“ 🙂 Takhle už jsem to dlouho nelámal. Celkem ale za Oberbayern musím za všechny shrnout, že to je krása nesmírná. Panonská nížina v sobotu dopo je fakt o ničem, ale nad Dunaj se v tento kraj jistě ještě vrátíme.

O.

P.s. Bavoři jsou nám prý kulturně nejblíž, ale změna druhu piv a jídelníčku se na zažívání VŠECH  Nezmarů projevila mírou nevídanou. Jo a ten odporný puch (stejného typu u všech) není těžší než vzduch a netrpí ti, co spí na zemi, ale ti, co spí nahoře na palandě. Pálení nozder (oči jsem měl zaplaťpánbu zavřené) mě v noci opakovaně budilo!!!

NO: Chci pokračovat v osvětě o Německu a Ti, kdo se mnou vedli nějaký ten rozhovor o zvláštnostech německých dějin jistě pochopí, proč jsem zvolil píseň z roku 1813, která je též jedním z pramenů toho, proč Walhalla je taková, jaká je. Následující vysvětlující youtube video má kratší znění než původní text, který ale také připojuji. A pak se divme, že i sudety byly Fatherland…

 

https://youtu.be/uoxUYm8Z1oE

 

Ernst Moritz Arndt – Was ist des Deutschen Vaterland?

Was ist des Deutschen Vaterland?
Ist’s Preußenland? Ist’s Schwabenland?
Ist’s, wo am Rhein die Rebe blüht?
Ist’s, wo am Belt die Möwe zieht?
O nein, nein, nein!
Sein Vaterland muss größer sein!

Was ist des Deutschen Vaterland?
Ist’s Bayerland? Ist’s Steierland?
Ist’s, wo des Marsen Rind sich streckt?
Ist’s, wo der Märker Eisen reckt?
O nein, nein, nein!
Sein Vaterland muss größer sein!

Was ist des Deutschen Vaterland?
Ist’s Pommerland? Westfalenland?
Ist’s, wo der Sand der Dünen weht?
Ist’s, wo die Donau brausend geht?
O nein, nein, nein!
Sein Vaterland muss größer sein!

Was ist des Deutschen Vaterland?
So nenne mir das große Land!
Ist’s Land der Schweizer? Ist’s Tirol?
Das Land und Volk gefiel mir wohl.
Doch nein, nein, nein!
Sein Vaterland muss größer sein!

Was ist des Deutschen Vaterland?
So nenne mir das große Land!
Gewiss, es ist das Österreich,
An Ehren und an Siegen reich?
O nein, nein, nein!
Sein Vaterland muss größer sein!

Was ist des Deutschen Vaterland?
So nenne endlich mir das Land!
So weit die deutsche Zunge klingt
Und Gott im Himmel Lieder singt:
Das soll es sein! Das soll es sein!
Das, wackrer Deutscher, nenne dein!

Das ist des Deutschen Vaterland,
Wo Eide schwört der Druck der Hand,
Wo Treue hell vom Auge blitzt
Und Liebe warm im Herzen sitzt.
Das soll es sein! Das soll es sein!
Das, wackrer Deutscher, nenne dein!

Das ist des Deutschen Vaterland,
Wo Zorn vertilgt den welschen Tand,
Wo jeder Franzmann heißet Feind,
Wo jeder Deutsche heißet Freund.
Das soll es sein! das soll es sein!
Das ganze Deutschland soll es sein!

Das ganze Deutschland soll es sein!
O Gott vom Himmel, sieh darein
Und gib uns rechten deutschen Mut,
Dass wir es lieben treu und gut!
Das soll es sein! Das soll es sein!
Das ganze Deutschland soll es sein!

Trasa: 56 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 426 m

Účast: Ondra, Petr P., Kory, Venóš, Bivoj, Vítek S., Eri, Majk, Zdenál, Aleš, Pavel T., Míra D., Petr Š., Sochy, Tauby, Koubič

Pád: nikdo 

Defekt: Zdenál přetrhl řetěz (ten pán ale musí mít obrovskou sílu!), Ondra – myslím že lehce ojetý plášť, kterému tu a tam z boku kouká duše, si výměnu zaslouží, i když mě oba Peťové přesvědčovali, že by na to ještě nějakej čas nesahali. Již jsem zakoupil, snad se dostanu i k té otravnější práci – výměně

Trackmaker: Ondra, Aleš

GPS: https://mapy.cz/s/polufutojo

Komentář: Hoši, o prázdninách nemám moc času, tak jen krátce. Koupací klasika se 14 párky venku a 2 očumovači 14 párků, pivo ve Slověnicích a po novu i zmrzlina. Snad jen škoda toho Sokoláku, kde fakt žerou komáři a Rožnov parta stejně po jednom pivu odjede. Nezmar máme na dresu, Nezmar stůl poctěme častější účastí (já tedy asi příště nebudu…).

O.

NO: K nápadu na jiné hospody po vyjížďce než Nezmar, se myslím velice trefně kdys vyjádřil John Lennon. Takže jeho citát 😉 připomínám:
 
„To není Ono!“ John Lennon
 

Trasa: 53 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 728 m

Účast: Ondra, Petr P., Kory, Venóš, Bivoj, Přema, Ondra M., Vítek S., Eri, Sláva, Majk, Zdenál, Aleš, Stanley, Pavel T., Míra D., Jirka V., Honza Mikolášek, Sochy, 

Pád: Aleš – lávečka na modré do Roudného dlouho jen a jen hrozila, než nám prvního kapříka odtajnila. Hups a jen hlava a ručka zůstaly mimo vodu. Vítek – skrytý parýzek v trávě ho obrátil a hodil na kolo pod padající tělíčko. Tvrďák se sice holedbal, že v pohodě, ale kdyby ty řídítka, co mu zcela roztrhly dres v podpaždí, šli o pár cm vedle… 

Defekt: nikdo (pokud tedy roztrhlý dres není defekt – to by pak u Víti bylo i na TGC

Trackmaker: Víťa S.

GPS: https://mapy.cz/s/gatejuvuke

Komentář: Dvě věci mi na velice pěkné etapě přišli nejvíce zaznamenáníhodné. 1) Vítkovo nepřímá práce na mé popularitě coby traséra – opakovaně vzpomněl na své činy ;-), když onehdá poslal Peťu na Polušce do prdele s jeho trasou a pak do komentu napsal, že ví, že se to nedělá, ale že to udělá zas 😉 a opakovaně buzeroval úplně všechny, kdo přejeli pomyslnou čáru, kde on zastavil (pravidlo je, když zastaví trasér, nikdo nesmí před něj a pokorně čeká, až a kam se trasér rozjede), aby následně po porušení tohoto pravidla jel schválně na kopec opačným směrem, kde se vylulal a počkal, až tam všichni za ním dojedou a řekl, až teď můžem zase zpátky, směr byl správný, ale musíte se naučit ctít traséra… 2) Premiéra BK Nezmar s pivem přímo z ležáckého tanku!!! Před rechlemi jsme si vzpomněl na nový minipivovar Doudlebeer a hoši se zazvonění u rodinného domku nebojí 🙂 Pan sládek byl ochotný, leč neměl naraženo a tak nám dal z ležáckého tanku – prý v budoucnu Bock 14°. Dal jsem s pánem pár vět a přeložme si výše uvedené takto: pivo bylo již uvařené, ale nikoli hotové, neb do Bock 14° v čepovací verzi chybí ještě měsíc a půl ležení 😉 Gourmet team Nezmar to však nejen nevadilo, ale nebylo to pro něj ani informace potřebná 🙂 a tak to pánovi chválilo a chválilo – co on si myslí o chválení polotovaru, bych velice rád věděl, muhehe. Já koupil již stočenou 12° a byla moc dobrá!

O.

NO: Víťo, jsem zvědav, jestli má pan Hesse pravdu 🙂 Nebo příště pojedeš za trasérem, i když to bude „úplně debilní trasa“?
 

„Budoucnost podléhá bez výjimky zákonu příčiny a následku. Na budoucnosti proto nelze právě tak nic změnit jako na minulosti; i budoucnost je dána zákonem kauzality, je tedy už zde, jen ji ještě nevidíme a nemůžeme si na ni sáhnout.“ Hermann Hesse

 

Trasa: 66 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 946 m

Účast: Ondra, Petr P., Kory, Venóš, Venca D., Bivoj, Přema 

Pád: Kory, Venca D.,

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra, Venóš

GPS: https://mapy.cz/s/rebafodore

Komentář: Státní svátek, možnost rozsáhlejšího časového okénka, spousta plánů, chytré hlavy, jedu-nejedu-jedu-nejedu-jedu lidé, mě ještě před startem dost mentálně unavili (zaplať pánbu za pevný řád!!!), ale déšť z jihu a na jednu strunu naladěná grupa, vše obrátili ve skvostné odpoledne. Vícehlavým brainstormem jsme se usnesli jet do Purkarce poněkud nezvykle, kde nás převeze přívoz (Venda má číslo na koho si vzpomenete!) a já že pak zrealizuji dávnou tužbu jízdy po zaniklých obcích kvůli Hněvkovické přehradě (s avizovaným a akceptovaným blouděním jen za cenu nových destinací). Už výjezd na vrch Výštice mne nadchnul, neb jsem tam nikdy nebyl (Venda přesvědčoval mě i ostatní, že už jsme tam byli, ale všichni se tvářili prázdně…), sjezd na Rachačky byl také novinkou, ale pravé novoty začaly od Purkarce. Úterní loď byla Nezmarská premiéra (která druhou posádku potěšila o to víc, že stihla pivo v Purkarci) a dál se s novinkami roztrhl pytel. Po vylodění mi začal Venda šmrdlat na mapách s předpokládanou cestou domů, ale vysvětlil jsem mu, že jsme tady opravdu kvůli objevování a začal šmrdlat prstem na mapě přesně opačným směrem – a to směrem od Budějc, využívaje též fotomapu k prozkoumání reálných tras zemědělců, když na mapě cesty naším směrem nebyly… Venda polknul a s úsměvem dodal, že tedy dobrá, ale musí sníst energetickou tyčinku 🙂 Hoši proti plánu cestou-necestou nic neměli a tak poznali, jak já objevuju 🙂 Těžko to popsat, od zániku obcí už to není úplně turistický region 😉 a tak nás jen občas na břehu rybáři počastovali větou: tudy se nikam dál nedostanete! My však víme, že si běžný občas nedovede představit, jak my rádi trávíme čas, a tak jsme (jsem) vždy větu ignorovali. A jak to bylo krásné! Pravda, třetinu z výškových metrů jsme získali při potláčání bajku, ale nikdo se neškaredil. A do Jaroslavic (1382-1988) jsme se nakonec dostali. A řopík cestou potkali. A při devítibrodí potoku Budáček si chlapci nakonec posteskli, že jsme až příliš brzy začali tlačit na cestu nad námi 🙂 A jednomyslné pivo v Hroznějovicích vyplynulo samo od sebe. Takže: já byl nadšen, ale vždy si kladu otázku: Byli by nadšeni i ostatní? A pravda je, že spíše ne 😉 Tak nevím, jestli se do Jaroslavic ještě někdy kouknem…

O.

NO: Hezké bylo, když Přema sáhl do paměti a začal vyprávět, jak si pamatuje, že v Purkarci byla lávka pro „pěší, kola a motorky“ – Purkarec byl totiž kdys oboubřežní. Přehradou zanikla nejen část levobřežní vsi, ale i celá pravobřežní část Purkarce – Malá strana. Na Jaroslavice už Přema vzpomínky neměl tak tedy: 
 
Usnesením vlády ČSSR č. 221/78 ze dne 7. září 1978 a usnesením vlády ČSR č. 300/78 ze dne 18. října 1978 bylo rozhodnuto o vzedmutí hladiny Vltavy vodní nádrží Hněvkovice pro potřeby plánované jaderné elektrárny Temelín. Realizace záměru měla za následek zánik Jaroslavic, Buzkova, celého Purkarce na pravém břehu (purkarecké Malé Strany), velké části Purkarce na levém břehu a lávky. V roce 1935 měla obec Jaroslavice 37 stavení, 195 obyvatel. Poslední rozloučení rodáků s obcí se uskutečnilo 13. 8. 1988. Po devíti letech od posledního rozloučení 16. srpna 1997 byl jaroslavickými rodáky v místech bývalé obce odhalen žulový památník, připomínající vorařskou obec.
 
 
 

Přihlášení jsou : Ondřej Ludvík, Jan Ludvík, Petr Pokorný, Martin Ehrenberger, Jan Mareš, Pavel Bednařík, Michal Korec, Michal Kubánek, Jiří Zibura,  Vít Kořínek, Zdeněk Franta, Ondra Míka, Míra Doležel, Jan Tauber, Pavel Tíkal, Pavel Větrovec, Aleš Peterka

1.etapa

https://mapy.cz/s/fahodovana

Cestou se kouknem, kde je originál svatého obrázku ze Stožecké kaple (a vlastně i kopie Stožecké kaple samotná) a s příběhem o Přemyslu Otakaru II. se zastavíme u Knödelwerferin Brunnen. Obědvat budeme buď ve Stožci u Pstruha, nebo v Novém údolí.

Bydlet pak budeme zde: The Rilano Hotel Deggendorf | 4-Sterne | Best-Preis-Garantie

2.etapa

https://mapy.cz/s/hogebefoge

oběd bude v Biergarten am Kuchlbauer Turm. Následovat bude přejezd do nejstaršího klášterního pivovaru na světě Weltenburger, klášter se nachází u Dunajské průrvy (Donaudurchbruch) a Dunaj je zde křišťálově čistý – možnost koupání.

Následovat bude trajekt! přes Dunaj a podle času se možná pojede k pozůstatkům Limes Romanus, ale každopádně na návštěvu Befreiungshalle (Haly vítězství) – monumentální stavby na počest vítězství nad Napoleonem v bitvě u Lipska. V Regensburgu neopomineme zajít do Älteste Bratwurststube der Welt – Wurstkuchl. Bydlet už budeme po mém (aby bylo to srovnání).

https://bayern.jugendherberge.de/jugendherbergen/regensburg-262/proben/

3.etapa

https://mapy.cz/s/rapugapozo

Třetí etapu začneme cestou podél Dunaje až k největšímu monumentu výletu: Wallhalle – takovému alá athénskému Parthenonu. Obědvat budeme v Biergarten Joska Bodenmais Glasparadies – sklárně kde se dělají křišťálové glóby pro Alpské lyžování apod.  Přes Velký Javor se vrátíme do vlasti a pak podle chuti a sil každého soudruha, nejspíš ale s panem Damaškem 😉

GPX : https://drive.google.com/drive/folders/1gbdj4YIq9Oh8qxhK1jST9oVITKGkxYN7?usp=sharing

Start : pátek v 8.00 z parkoviště před Živitelkou

Trasa: 59 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 786 m

Účast: Ondra, Majkl, Petr P., Kory, Honza L., Víťa S., Venóš, Venca D., Bivoj, Pavel T., Duby, Stanley, Jirka V., Kocour, Honza D. Honza M., 

Pád: Kory (až po rozdělení skupiny)

Defekt: Petr P. – jeho defekt byl využit k diskuzi a koukání do mapy, aby někteří (ne trasér!) zjistili, kde vlastně jsou, Kory – až po rozdělení již už oddělené skupiny

TGC: Kory a vše už za počínajícího deště, tak myslím, že lepení už nebylo „na sucho“

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/lasemajude

Komentář: 

Z mojich sĺz niekto rád
Poskladá vodopád
Tichý plač a slanú chuť
Premení na svoj Hollywood
 
Netrápim sa tým
Viem, že vydržím
Slaný dážď ma nezlomí

O.

 

Trasa: 49 km, 21. století – viz GPS (zapnul jsem však až v Černicích)

Výškové metry: 1.021 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Majkl, Petr P., Kory, Eri, Venóš, Venca D., Tauby, Bivoj, Duby, Ondra M., Pavel T., Míra D., Víťa S. (se zdviženým ukazováčkem), Koubič, Vráťa, Honza M., Kocour, Vláďa, Hony, – sice na silnici, ale vzhledem k okolnostem si účast zaslouží!

Pád: Tauby

Defekt: nikdo

Trackmaker: Peťa P. 

GPS: https://mapy.cz/s/botuhulohe

Zdenyho záznam trasy

Komentář: Mikrocíle. To je heslo dnešní doby. A k tomu pestrost, která zdobí naše traséry. Není lehké se mezi ně (zase) vpáčit, i já jsem dlouho přešlapoval. Je určitě spoustu dalších, kteří by se také chtěli podílet a mají nutkání ostatním ukázat svěží novinky. Mám pro takové pár instrukcí.

Musíš obětovat kus dne a projet si křížem krážem lokalitu a najít pro kamarády nové zajímavosti.

Ověř a zamluv hospodu, neb po práci legraci, ale hostinští nejsou dnes spolehliví. Jídlo skoro lepší do hospody dovézt – absolvuješ jinak totiž delší telefonáty, sdělíš, že nás na konzumaci bývá tak kolem patnácti, a to vede k tomu, že se objedná deset (!) klobás… Které navíc sežerou ti, co nedali vědět, že pojedou a byli tam dřív.

Ověř možnosti dopravy a zajisti vč. variant. Nečekej, že pojedou ti, co se nahlásili, ale čekej, že budou chtít jet ti, co se neozvali.

Základní chybou je zveřejnit trasu předem. Ani během vyjížďky nepřipusť diskuze. Slabším nabídni zkratku.

Nech ale každého, ať si jede kudy chce, nejsme sekta a každý má svobodu a svá práva. Má dokonce i právo jindy tvrdit, že se trasér musí bezvýjimečně respektovat. To ale jako by prázdnou slámu mlátil.

Odměnou ti bude na konci spo(ko)jená skupina, která tě bude poplácávat po ramenou. Je to čirá radost a už se ti v hlavě honí nové plány. Takže díky všem za díky a zas někdy 😉

Kulturní vložka :

Ti co chtěli, cestou viděli :

  • Zaniklou obec Rojov (německy Roiden)

http://www.zanikleobce.cz/index.php?lang=d&obec=755

1921 – 20 domů, 116 obyvatel

1950 – 13 domů, 13 obyvatel

2022 – 1 ruina …

  • Studánku, která byla patrně obecní studnou a dnes je považována za pramen Zdíkovského potoka. Označena cedulkou vodní zdroj (kterou údajně někdo z nás pochcal ?) a Zdeny do studánky spadl 😊

https://www.estudanky.eu/5900-studanka-pramen-zdikovskeho-potoka

  • Výnězdskou pláň, v mapách s německým označením Winitzer Flur, kde Winitz je Výnězda a die Flur je označení pro zemědělskou plochu, zejména pak tzv. nivu, lužinu (zatímco der Flur je chodba, předsíň)

Označení pláně jsou vlastně hodně kolem Polušky (Věžovatá Pláně, Horní Pláně, Kozí Pláně) a zejména nad Výnězdou mají charakteristický terasovitý tvar (část zarostla lesem). Ve své době to muselo dát strašně práce získat takto půdu k hospodaření

  • statek Krakovice – připomíná se v historických listinách už v r.1338, jako Crakawitz,

http://monasterium.net:8181/mom/CZ-KAVB/VYBRO/1338_VI_24/charter

později jako Putschöglhof, viz NO (úryvek z časopisu Glaube und Heimat 😉 )

https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=jungwj

  • kapli nad Rožmitálem – zatím asi došly prachy, ale co je to proti věčnosti, k jejímuž připomenutí takové stavby obvykle stojí. Úctu kapli projevili i v Rainbachu im Mühlkreis, kde je vytesána do kamene nedaleko hřbitova (viz galerie)

http://znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=98

„Vše se v dobro obrátí“ trasér P.

Pochvala od Ondry : Hoši, tohle je přesně co jsem popisoval v minulých reportech. Trasování a zajišťování skutečně stojí čas a námahu a trollování vážně bere chuť. Většina si samozřejmě zaslouží pochvalu ale Vy ostatní, kteří jste se výše poznali, zkuste příště vypnout vlastní názor 😉 (protože když ho bude mít jeden a třebas i správný (!), začnou ho mít další a celé se to rozesere), a v rozhodnutích se snažte být konzistentní! Za mě má Peťa jedničku, já mám rád bloudění a jen tak hledání „ničeho“ a mám rád taky mikroturistické cíle, kterým se prostě vyplatí leccos obětovat. Bavila mě i nová kategorie pikoturistický cíl (bývalou vinici jsem nerozpoznal, i když jsem na ní byl 🙂

NO: 

Ještě jsou tu

ne někde v alpském koutu,
ne, i tu v Šumavě.

Na sta jich u Kaplice
jsem viděl, možná více,
kde byl Putschögla dvůr.

I čápa, snídal právě,
kus od vlaku tam v trávě,
dál byl pak Vyšší Brod.

A teplý kámen kde je
zmije se mnohdy hřeje.
Ještě jsou tu i dnes.

Ty odtud nevyhnali.
Jsou po nás pozůstalí.
Od lidí mají klid.