Trasa: 37 km, Malák, Velkas, pravý břeh Malše, Vidov, Heřmaň, Plav, Heřmaň, Doudleby, soutok Malše se Stropnicí, Doudleby, Doudlebský vodopád, Borovnice, Nová Ves, Doubravice, Velkas a dom

Výškové metry: 613 m

Účast: Covid-19, Peťa Š., Venouš, Ondra, Aleš, Marek L., Honza L., Přema, Petr P., Jirka Z., Víťa K., Zdenál, Bivoj, Eri, Pavel T., Vítek S., Hony, Venca Drbout, Kory, Petr Podhola, Majkl, Stanley, Kocour, Vráťa, Láďa, Honza D., Honza M.

Pád: Venca Drbout 3x, Pavel T., 

Defekt: Vítek S. přetrh řetěz, Hony

Trackmaker: Ondra, ale na dlouho spíše v pozici ideologického vůdce

GPS: https://mapy.cz/s/govohavuca

další trasy : Petr, Hony, Eri

Komentář: Absence společné jízdy mě opět nutí opustit popis plynoucího příběhu a nutno vypíchnout jednotlivosti, které se mě dotkly nejvíce. 1) karanténa a omezení vyplývající z Covid-19 mě serou hoši jak svině a ne že ne, ale tak nějak jsem se zatím stavěl na tu stranu dodržovačů a ne na stranu hledačů otevřených pivních okýnek a náhodných setkání třetího druhu… A chtěl v tom pokračovat i dnes. Jenže mít trudomyslného kamaráda je peklo, vždyť to všichni známe. Takže jsem vymyslel, že minulo vyjížďkový splín zaženu povoleně – rodinou! Domluvil jsem se s bratrem a synovcem, že pojedem spolu. Jednak minule nějak špačkovali na cestu (ve skutečnosti špačkovali na svou neznalost steziček…) a tak se mi jich zželelo, a druhdak byli benefitem společnosti. Nepojedu sám! A jet ve více jak dvou se smí, pokud jde o rodinu. A my rodina skutečně jsme! Do omezením vyhovujícímu plánu se pokoušel hodit viberem vidle Kory, ale byl odmítnut se známým odůvodněním, taktéž i telefonicky Víťa S. (opět stejné odůvodnění) až to rozsek Aleš: “Čekám na Lučním jezu v 14.30 jak jsi psal, původně jsem s Váma jet nechtěl, a jel jsem do servisu, ale cestou to pošteloval k dokonalosti a do servisu nemusím a sám nejedu… ” Při setkání prohlásil , že je Honzovo druhej syn a při jízdě pak ještě za mnou probíhalo ladění not v kolika ho vlastně Honza měl, ale jak to dopadlo nevím. Jako bonbónek všemu pod vodopádem čekal Venóš – chudák tam dojel na čas, který jsem hlásil k umístění prezenčky, ale my to nestíhali, tak ještě způsobně počkal deset minut na možný přenos viru 🙂 Takže asi tolik k danému tématu. 2) Při vyjížďce, které by se dalo říkat “motanice terénem” s ani ne 16 letým hochem, mě pár věcí opravdu zaskočilo. Pak mi to ale došlo, že my fakt už přemýšlíme jinak… Při prvním průjezdu bodem, kterým jsme už jeli, mi Marek dal UPŘÍMNOU otázku, proč tam jsme znova, když už prve jsme mohli jet tam, kam jedeme teď… To zaskočilo nejen mě, ale i strejdu 😉 Aleše a s nechápavým výrazem mu vysvětlil, že “my nikam nejedeme, ale projíždíme se” 🙂 Markovo pohled nenabyl chápavějších kontur… Při dalších dotazech alá “Proč jsme tu na kole?” jsem si uvědomil, jak moc je pro normální populaci pravdivá Majkovo průpovídka: “Hezká procházka… Ale bez kola!” Jó, zrcadlo od lidí z jiného břehu je někdy moc zábavné. 3) Dojal mě Peťa Š., který se stále zotavuje ze zlomeniny patní kosti a nemůže moc chodit a i při jízdě ho to bolí – i přesto se k vodopádu vydal až do míst, kde už to je opravdu jen pochoďák a tam (cca 150 m od cíle) to musel vzdát. Vyjížďku máš, zotavenče. 4) Dojal mě Peťa P. nezlomnou vírou v to, že když dá do Doudlebského vodopádu pivo, tak se té virus nákazy někdo dotkne a pivo vymlaskne (stalo se…) 5) Palec nahoru Vencovi za osvěžení a snahu o nápad jak to dělat jinak, bez propisky (viz NO).

O.

NO: Aby jste byli chytřejší, vysvětlím Vám, jak to Venóš myslel. Dal na místo samé QR kód (pro starší a pokročilé viz galerie a ten divný černobílý obrázek…) s tím, že účast se bude prokazovat tak, že každej kdo se dostaví, načte kód, objeví se mu tam tajná zpráva a hned se bude vědět že tam byl (asi bude muset poslat scan obrazovky s tajnou zprávou, myslím). No naráží to na to, že např. já nemám scan QR kódů, (kdysi jsem si říkal, že takovouhle zbytečnost nikdy potřebovat nebudu, btw. a do dneška nepotřeboval) a hlavně to tak nějak neumím tvořit. Nezmarské okénko je ale jiné. Věděli jste, že i když na QR kódu některá bílá pole pečlivě vybarvíte modrou propiskou, stále to funguje? A tipli by jste si, kdo to měl potřebu to na zkoušku propiskou vybarvit? Tak zas příště boyz! Čus virus 🙂

3 Responses to “3. etapa 14.3. 2020 – Doudlebský vodopád”