Trasa: 44 km, Start, zadem přes Máj, Černíš, Dasné, kolem Bezdreva do Čejkovic, Pašice, po blatech k menhiru stětí hlavy, menhiru dokutálení hlavy, umístění prezenční listiny, pomník Kubaty, odbočka na samota u Vomáčků, lužní prales Mokřiny u Vomáčků, Zliv, Bezdrev, Vondrov, Dasný, Černíš a Nezmar

Výškové metry: 156 m

Účast: Covid-19, Ondra, Peťa Šikl, Stanley, Eri, Větrák, Merla (víc jsem z fotky prezenčky nevyčetl), Aleš, Vláďa, Kocour, Vráťa, Honza D., Honza L. & Marek L., Přema, Víčko, Jirka Zibura, Hony, Vítek S., Petr Pokorný, Ondra M., Víťa K., Pavel Tíkal, Majkl, Míra Doležel, Bivoj

Pád: nikdo, leda česká koruna

Defekt: Kocour, všichni živi a zdrávi

Trackmaker: Ondra, ale spíš Nezmarská tradice

GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/ondejludvk/5e82ed5a04059c0df5efbb0e

Komentář: Nejraději bych se v dnešním reportu vyhnul patetickým větám, ale ono to asi nepůjde. Já slzím hoši! 25 kousků za situace, kdy není úplně jednoznačný výklad, zda-li se to smí. Je prostě vidět, že kombinace šibání na věži z karantény a touhy po řádu jaký býval, dokáže lidi dohnat nejen na Kubatu, ale i do míst menhirů, kde povětšinou dávám výklad jen hrstce nejotrlejších a ostatní se z dálky jen smějí (proč bych tam jako jezdil?). Takže letos má nejvzdálenější menhir určitě největší účast. A navíc vyšperkovanou účastí dámy (po jak dlouhé době!) a patnáctiletého jinocha Marka Ludvíka! Gratulujeme. Ostatní prvenství jako premiérová roztroušená účast, počítání skrz podpisy (jako ve World Tour profi závodech!) už jde na na vrub 25. účastníku COVIDU-19, grrr. Nebudu se tu pouštět do nějakých prognóz,však si na Viberu další postup Nezmar pospolitosti nebudem tajit a tak jen několik věcí co mě dnes na Vás pobavily. 1) Nejvíc jsem se smál, když mi Jirka Zibura poslal svůj záznam GPS s poznámkou – je fakt lepší, když trasuje někdo jinej… Takovou zrůdnou 58 kilometrovou hůsenici vedoucí dost často úplně nepochopitelně mimo náš cíl, to jsem ještě neviděl 🙂 2) Dojemný pokus Peti Pokorného zajistit si účast jen pomocí fotoshopu – někteří Ti dokonce i uvěřili, Víčko do teď žije v přesvědčení, že jel v Tvých stopách! (pozn. po zveřejnění se ukázalo, že vyjížďku skutečně absolvoval, neb vyfotil mrtvé zvíře, nacházejíc se na trati, které ostatní též viděli… Absenci podpisu odůvodnil strachem z nakažení CODVIDEM-19 při dotyku s plastovou U folií, na které se vir drží po několik dní) 3) Při zpovídání Honzy, co říkal synáček na 46 km trať ve dvou stupních Celsia která nevynechala ani blata, mi přišla odpověď. Leží na gauči a mumlá: Podmáčená louka, ta podmáčená louka! 4) Peťa Š. přirovnal vyjížďku ke Kubatovi k důležitosti akce typu Olympiáda! (chtěl tuto vyjížďku také o rok odložit 😉 ) 

O.

 

P.s. Stanley, trochu se mi Tě zželelo, ale abych pořád jen neopisoval příběh o zbudovském rychtáři Jakubu Kubatovi, vůdci selské rebélie proti omezování svobodných práv sedláků hospodařících na neúrodných blatech, který byl dne 20.4. 1581 popraven, nechme promluvit přímo romantickou licenci příběhu:

Než kat dokonal svůj úkol, odsouzenec prý zvolal: Já, Jakub Kubata, dávám hlavu za Blata. Kam až po mém stětí má hlava doskáče, až po to místo jsou Blata naše! I počali se lidé bouřit, a páni ze strachu, aby nepřišli o životy, dali katovi rozkaz, aby si pospíšil a ještě dříve odjeli, než byl ortel vykonán. Kubatova hlava prý skutečně doskákala až po hranici Blat. Zatím se od západu přihnala bouřka, zažloutlý mrak vysypal ze svého klína kroupy a ty bily jak do odjíždějícího panstva a soudců, tak do rychtáře svědka, jenž Kubatovi přitížil. Tlouklo také do panských polí a pomlátilo úrodu – selským pozemkům se však vyhnulo. Sedláci potom přivalili na smutné místo dva balvany, jeden větší postavili tam, kde byl Kubata popraven, druhý tam, kam doskákala jeho hlava. 

NO: Dost často si teď opakuji vtip co vzniknul za komárů:

“Tatínku, kdo je za tím ostnatým drátem?”

“My, dceruško, my.”

One Response to “1. etapa 31.3. 2020 – Nic nás nezastaví”