Kdo by čekal na konci února 2023 report z Přechodu 2023, ten by se pletl. Ze všech přechodů Šumavy reporty jsou, ze 4. ročníku jsou reporty dokonce dva, ale z roku 2021 stále nic. Jó tenkrát, v tom roce pitomém… V roce, kdy se různily názory na úplně jiné věci, než jestli je lepší mazat, či jezdit s chlupem 😉 Promlčecí doba od spáchání přestupku ještě sice neproběhla, ale přesto si dovolím krátký report doplnit.

Účast: Vzhledem k okolnostem účast raději při absenci všech souhlasů zveřejňovat nebudu, ale co si budeme povídat, celou účast bych z hlavy stejně s odstupem dvou let nedal. Pár jmen se v reportu sice objeví, ale to nejsou jména pravá, ale fiktivní!!! No a já jsem já a já si povolení k odtajnění identity dal 🙂

Sobota: 46 Km, Železná Ruda – Kvilda, https://mapy.cz/s/lamuzagafu

Ano, ano, v tom roce pitomém nebylo nic jak má být a tak byl přechod více spontánní a do poslední chvíle nejistý a o pátku řeč nebyla vůbec. Ubytování se sehnat nedalo a tak jsme museli vzít za vděk nabídkou ubytování na Kvildě u jednoho známého, říkejme mu třeba Filip. Damašek byl také ze hry (ne že nemoh, on nechtěl!), ale veřejná doprava fungovala a tak jsme zase jednou okusili vlak. S vlakem přišla tradiční nezmarská názorová pestrost 😉 a tak skupina co podceňovala svou výkonnost a chtěla si to užít “na pohodu” si “na pohodu” asi v půl páté přivstala, aby mohla být v Rudě co nejdříve. Já, Aleš, Eri a Filip jsme pohodu viděli spíše v odjezdu vlaku v deset a vytvořili jsme skupinu č. 2. Po debatě na dané téma 😉 kdy jsem byl ve vlaku zurážen coby cituji: “Svědek Coronův” jsme se nechali odvézt až do Alžbětína a kvůli nevalným sněhovým podmínkám ťapali celkem dlouho pešo. Ve čtvrtině Polomu už sníh byl a tak jsem lyže nazuli a už nesundali. Čas nás přeci jen lehce tlačil a tak jsem vynechali Laku, dali oběd v Prášilech a říkali si, jak to asi dopadne se skupinou Pohoda. Skupina Pohoda skutečně jela tempem klidným, ale náskok 5 hodin byl nesmazatelný a přetavil se do jejich dost brzkého příjezdu na Modravu, kde se u otevřeného okénka jali popíjet a ztrácet teplo. Naštěstí jsme přijeli nedlouho po nich, ale k mé nelibosti jsme se stali vzpruhou pro další objednávku nejen piv z petek, ale bombardin, svařáků atp. na zahřátí. Mé dobře míněné rady vyrazit za světla “neb na Kvildu je to ještě daleko a čelovky nemáme” odrazilo družstvo všeobjímající větou: “Nějak bude”. Ano bylo. Nikdy mi nepřišlo jako tehdá za tmy, jak moc dlouho je to z Filipky do kopce a jak je ten kopec dolů za tmy prudkej. To Vám byla doba než jsme se dostali na Kvildu! A to i přesto, že Aleš a Filip jeli sjezd za tmy na full gas 🙂 Uff, pivíčko z Lyeru udělalo své. Na ubytku na nás už čekalo nejen pivíčko, ale i  předpečená vepřová kolena, takže bašta to byla náramná. když počala vypukat panika o osudu všech Nezmarů dorazil konečně i svojský nezmar V.K., který odmítl jet přes Korýtko, prý že z Lyera pojede na Kvildu přes Černou horu, to je bez čelovky bezpečnější. Bylo. A o dvě hodiny delší tedy taky 🙂

Neděle: 36 km, Kvilda – Stožec, https://mapy.cz/s/geboledace

V tom roce pitomém to mimo jiné nebylo valné ani se sněhem pročež se na Kvildě začalo chytračit, jestli je to jako dobrej nápad jet dál a nebo by nebylo lepší pojezdit na Kvildě/Modravě. K mému údivu na můj argument, že přechod je přechod a ten se nedá udělat ježděním na jednom místě, neslyšel NIKDO a tak jsem prapor přechodu musel držet sám. Uštěpačné poznámky, půjdeš to pěšky nevnímaje. A taky že nešel, jó ta předpokakanost 🙂 Ale že by to bylo běžkařsky nezapomenutelné, to zas ne 😉 Sníh byl namrzlej, stopa byla ledovým korytem a tak už na Vlasaté jsem si dvakrát ustlal, neb jízda to byla mimořádná. Při sjezdu od Knížecích plání jsem si párkrát říkal, co s tím budu v tý rychlosti dělat, když na ledu šanci nemám… Dal jsem se na modlení a vykoledoval si jen jeden pád (a naražený žebra od ledového struhadla které jsem asi třicet metrů brousil). Sníh byl i ve Strážným (!), ale nevydržel. V úseku kolem dolního Cazova a Mlaky skutečně došlo na vandrování s lyžemi na zádech 🙂 Na Mlace jsem udělal chybu, že jsem si řekl, že mám čas dojít až na Kamenou hlavu, neb sjezd z Kamené hlavy po Kostelní je šupec i normálně, ale tentokrát jsem opravdu velmi rád využil ledovou krustu na přilehlých pastvinách, neb jinak by to zle dopadlo. Pak už jen lehký pěškobus do Stožce, chvíli mrznutí na nádraží (vše bolo zatvorené) a přechod byl tam! Ostatní se klasicky také atomizovali dle názoru na objem běžkování a tak zakončím historkou jedné z part, která se musela potupně zout do autobusu do ponožek, aby běžkařskými botami autobus neponičila 🙂

O.

NO: “Chcete-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, vezmi kříž svůj, a následuj mne.” Mat. 16, 24

Trasa:  28 km

Výškové metry: 305 m

Účast:  Vítek S., Zdeny, Petr Š., Kory, Jirka V.

Vyjížďku nedokončil: Kory – při přiblížení se Srubci neodolal volání domova

Pád: Zdeny

Defekt: Petr Š. – upadlá klika

Trackmaker: Petr Š.

GPS: mapa 

Komentář: Na startu se nás sešlo jen 5, ostatní asi měli povinnosti v partnerském soužití (14.2.). U nás ostatních převládla láska ke kolu i přes ne zrovna ideální podmínky. Velké mrazy jsou pryč, mrzne jen v noci, přes den je nad nulou. Co přes den na povrchu povolí se nevsákne. V terénu je proto vrstva bláta, ne hlubokého, ale uklouzaného a všude. I v těchto podmínkách někteří sjeli brutál sjezd na trejlu do Vidova! Zdeny prý bravurně, jen dole si podle svých slov malinko brnknul do přední brzdy a zastavil až obejmutím stromu. My, co jsme sjezd objížděli po bezpečnější cestě, jsme to neviděli, ale prý to bylo efektní 🙂 , říkal jediný očitý svědek Peťa. Ten vyrazil na novém kole a byl jak politý živou vodou. Pořád někde poskakoval, řádil ve výjezdech i ve sjezdech. Zastavila ho až upadlá klika, zdánlivě nemožný defekt, fenomém spolku BK Nezmar 🙂 . 

Bajku zdar V.

Trasa:  22 km (a z konce vyjížďky na Koháč 4,1 km 🙂 )

Výškové metry: 437 m

Účast:  Míra D., Vítek S., Zdeny, Pavel K., Jirka V., Stenly

Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili

Pád: Jirka V., Míra D.

Defekt: Míra D.

Trackmaker: Pavel K.

GPS: mapa 

Komentář: Několik dní s nočními mrazy až k -8°C nám připravilo nové technické výzvy. Zamrzlé louže, udupaný sníh, černý led na asfaltu … těžko říct co klouže víc. První na zemi byl Jirka, kterého ovšem nesundala námraza, ale zaseklé přední kolo při jízdě kolem lesního rybníčku. Ale i tak jistě ocenil že mrzne, jinak by kolo lovil ze dna, takhle se mu jen válelo na ledu. To Mírův pád už příčinu v zamrzlé louži měl. Míra hned na startu ladil přehazku, že mu nějak divně drnčí. Ukázalo se, že je to tím, že po umytí kola včetně sundaného! řetězu ten řetěz zpátky špatně namontoval. Oprava byla rychlá, asi to na defekt není, ale když už měl pád, tak to za ten TripleGoldClub stojí 🙂 . Jelikož jsme se vraceli od Dobré vody, tak jsme podlehli přemlouvání místních a skončili v restauraci Jelen na Pohůrce. Bylo to co celkem fajn, ale seděli jsme u dveří, takže na Koháči bysme se asi ohřáli víc. A ta cesta dolů v -7°C byla velmi silným zážitkem. Nevím nevím, jestli se pro NightRide tahle hospoda ujme 🙂

Bajku zdar V.

Trasa: 32 km

Výškové metry: 357 m

Účast:  Pavel K., Míra D., Zdeny, Vítek S., Pavel T., Stenly, Venca K.

Vyjížďku nedokončil: Stenly od Kotku vlastní cestou, Venca K. z Boršova po cyklostezce

Pád: Míra D., Pavel K.

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel K.

GPS: mapa 

Komentář: Zima je pryč, vrátilo se bahno. Začátek vyjížďky byl na zbytcích sněhu a blátem, což vyvrcholilo uklouzaným sjezdem u Kotku. Pro někoho skutečně sjezd, pro někoho pěší záležitost a někdo vyhodnotil (zcela správně) riziko úrazu a umazání jako příliš veliké, aby to riskoval 🙂 . Dál to bylo místy i pěkně zasněžené, 2 x zimní brod Rančáku (což je když koukám do mapy úředně Třebonínský potok), u Vltavy lesem jak na jaře a někde hluboké bláto zákeřně skryté pod sněhem – to ocenil hlavně Zdeny se svojí premiérou nových zimních treter. S trasérem se domluvili, že mu je nechá u popelnice a on mu je, když tam vydrží do rána, vyčistí.

Bajku zdar V.

Trasa:  22 km

Výškové metry: 180 m

Účast:  Míra D., Lojza, Pavel K.

Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili

Pád: nebyl nahlášen

Defekt: asi nikdo

Trackmaker: nejspíš Pavel K.

GPS: mapa 

Komentář: Bahno, vlhko, moribundus zastavili mnoho bikerů až na historické skalní jádro otců pre-night-ride éry a novou hvězdu v účasti 

Bajku zdar V.

Trasa:  26 km

Výškové metry: 342 m

Účast:  Míra D., Pavel T., Pavel K., Vítek S., Zdeny, Venca K., Kory, Jirka V., Ondra L.

Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili

Pád: Pavel K., Míra D. oba při sjíždění divoké rokle

Defekt: Ondra L. (dojel na 1 dofoukání), Pavel T. (dojel na 2 dofoukání)

Trackmaker: Pavel K.

GPS: mapa 

Komentář: Tentokrát jsme brousili kolem zákolejky, poctivě nahoru, dolů, nahoru, dolů … pěšinka, kdysi krásný trejlík, je nyní rozkrosená, takže jsou tam vyjeté hluboké stopy, je celkově rozdbrnaná, měkká, blátivá. Jet se v tom moc nedá a vlastně ani jít, obzvlášť tlačit kolo vzhůru znamená 2 kroky nahoru a 1,5 dolů. Největší legranda byla při sjezdech, často nadivoko srázem zapadaným listím. Pěšinku jsme hledali i skrz ostružinami zarostlá místa, což se projevilo na defektech. Oba postižení zvládli naštěstí dojet za pomoci dofoukání, duši neměnili. Ondra měl letošní night-ride premiéru a k tomu použil prvně novou pumpičku. V létě si při defektech dělal průzkum pumpiček ostatních bajkerů. Při tom všechny zkritizoval, žádná mu nebyla dost dobrá. Nakonec mu jednu vybral Ježíšek. Dofoukání začal tím, že mu koncovka pumpičky nešla našroubovat na ventilek, vyzkoušel obě strany několikrát a nakonec to přeci jen jedna z nich byla. K tomu našroubovat zbytek pumpičky už by byla hračka, zkusit si to někdy doma v klidu. I pumpování má svá úskalí, dá se při tom bolestivě skřípnout ruka. Vyšroubování pumpičky je taková klasika, hlavně pro ty, co mají povolený ventilek (a nepoučili se z toho, když to viděli u ostatních). Do toho jsme stáli v místě, kde na nás neúnavně štěkal za plotem pes, chudák by asi i on byl rád, aby to šlo rychleji 🙂 . Vše jsme probrali v Juvelu.

Bajku zdar V.

Trasa:  34 km

Výškové metry: 473 m

Účast: Míra D., Pavel T., Vítek S., Venca K., Stenly

Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili

Pád: nebyl nahlášen

Defekt: Venca K. – zarazil klacík do brzdy tak důkladně, že nešel vyšťourat. Návrh ať ho tam nechá,  že je to přidaná zátěž v rámci tréninku odmítnul. Stejně tak řešení, že je třeba z kopce intenzivně brzdit tak, aby klacík vyhořel. Nakonec pomohlo až sundání kola.

Trackmaker: Vítek S.

GPS: mapa 

Komentář: Jarní počasí trvá, pěšinky jsou bez sněhu ale dokonce i bez velkého bláta. Stezička kolem čtyřproudovky do Lišova je stále moc pěkná, ale bohužel stále zarostlá. Chtělo by to brigádu na proklestění. Jinak kromě Vencova netradičního defektu k žádnému vzrušení nedošlo, jen jsem si opět ověřil, že po tmě je všechno jinak a pár naplánovaných odboček minul. Dubičák jsme ale trefili a byla to taková pěkná tečka za tou naší vyjížďkou.

Bajku zdar V.

Trasa: 39 km

Výškové metry: 455 m

Účast:  Pavel T., Míra D., Venca K., Kory

Vyjížďku nedokončil: Kory – odpojil se u vysílače na Včelné, do hospody nedorazil

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel T.

GPS: mapa 

Komentář: Trasa celkem rychlá bez zbytečných zastávek, trasování vymýšlené během jízdy, trochu blátivá, ale ve sjezdech bezpečná. V hospodě (Šnyt) schůze k Malorce. Vše vyřešeno a domluveno během chvilky. V týdnu vše zaplaceno a už se jen těšíme.

Pavel T.