Trasa: 55 km, Švábák, tašky, Závraty, Vrábče, Tři brody, kolem řeky, Starý časy, Třísov, k Lesní školce, kamenné mohyly, masivem Kletě na parkoviště, Holubov, podél Křemežskýho potoka Křemže, motanice na Chlumecký hoře, přejezd přes masiv Kluka, Hradce, zelená, tašky a domů
Výškové metry: 980
Účast: Ondra, Přema, Eri, Petr Šikl, Honza Mareš, Vítek, Venca, Kory, Sochy, Pavel Samec, Petr Pokorný, Venca Drbout, Koubič, Tonda, Vráťa, Petr Brož, Kocour, Jan Dvořák
Pád: Venca Drbout, Honza Mareš. Dále si asi 5 lidí myslí, že měl pád i Samík, ale jeho apologetika byla natolik emocionální (“Já nelžu!”), že mu ho já, měkosrdcatej, napsat nemohu. Tak jen popis situace: při opuštění kola (nikoli pádu!!!) směrem ze stráně dolů, jeho osvalené tělo zachytilo husté mlází a nedovolilo mu “spadnout” a udělat několik kotrmelců. Tak jen otok na šinbánu velikosti golfového míčku, svědčil o ne úplně standardním prostupu terénem…
Defekt: 2x Samík (vidíš Samouši, moh jsi bejt v klubu, vzlyk). Druhý defekt v pokročilém času neuneslo půl skupiny psychicky a jelo “napřed” 🙂
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Zvýšení teploty za jeden týden o 20 stupňů si zasloužilo delší vyjížďku a taky že jo. Nejen dosud nejdelší, s nejvíce výškovými metry, ale i ten příjezd do Nezmara lehce před devátou byl malinko neočekávaný. Ale po pořádku. Po taškové jebanici (dejme taškám alespoň 14 dní volno!) přišly Tři brody a je to prostě parádní úsek. Všichni to tam máme moc rádi. Při 15. minutě stoupání na kole nad Třísov k Lesní školce probíhala debata o tom, které předškolní dítě zvládne pěšky trasu od vlaku za (na jejich stránkách inzerovaných) 15 minut 🙂 Již asi dva roky víme, že nad Třísovem se nachází mohyly z navršených kamenů (moc hezké místo!), ale po propojení s informací, že se tyto mohyly nachází cca 300 metrů od lesní školky, jsem pojal podezření, že kamenné mohyly nesou stopy dětské práce 😉 A že mohyly za rok zase povyrostly! Uzavřeli jsme, že třetinu času jdou robátka od vlaku, třetinu času staví mohyly a třetinu času se vrací na vlak. Hezký program. Za zmínku stojí ještě motanice na Chlumecké hoře, kde já osobně byl po prvně a byl jsem uchvácen. Ba co víc, asi i 5 minut lehce dezorientován (čóravy koň) a pozici slepého koně opravdu moc často nemívám. Kromě Samíkovo defektů postrašil skupinu svým celkem ošklivým pádem Venca Drboutů, ale zlomenou klíční kostí, jak jsem při sledování pádu odhadoval, to neskončilo. Lucky boy!
O.
P.s. U Nezmara se vedly medové řeči, tentokrát na téma: Je více ohrožen zasažením blesku jezdec na hliníkovém či karbonovém kole? Pro mě osobně bylo překvapivé, že karbon je super vodič (uhlíkový kontakty neznáš, vole?), ale prej to zase brzdí ta pryskyřice, kterou je to nalakovaný, tak nevím 🙂
P.s. Pokud bude příště počasí +/-, dal bych nějaké myslím bajkově zajímavé novinky k Trocnovu + na místě další zajímavé památky pohovoříme o tom, co se stalo v roce 1577 za strašlivý mord, proč se stavěly smírčí kříže a jak je to s trestáním vraždy v současné době. Přednášku domluvím s Nezmarem nejpovolanějším – jméno nepíšu, neb všichni ví, kdo zavírá zlý lidi 😉
P.s. K Nezmarovi dorazili na biku Větrák, motobikem Vítek Kořínek a by car Ondra Míka. Posílili tak prořídlé řady Nezmarů a především aktivně přispěli do debat o zasažení bleskem. Konala se také nečekaná oslava čtyřicátin Petra Pokorného. Vše vyústilo v tanečky, zpěv a zkoušení Víťovo helmy a předvádění muskulatury.
H.
Flash! aaáá!!