Byl jsem vyzván, abych též napsal krátký report o budějickým půlmaratonu a já tak činím – když už jsem mu přihlížel 🙂 Přihlížel jsem mu nejen já, ale i celkem velká skupina Nezmarů, kteří svých pět hrdinů povzbuzovali seč mohli! Každý z Nezmarů se s tratí popasoval po svém, zejména to, jakou masku ten který dokázal nasadit, tvořilo kouzelný rozdíl. V čele s kašpárkem Vítkem Kořínků, který ač jistě také trpěl 😉 rozdával usměvy a drobné legrácky na všechny strany – jaký to kontrast s na kříž přibitým Majklem, frustrovaným Honzou, soustředěným Přemkem a Ondrou. Pořadí Nezmarů bez udání rozestupů bylo nakonec následující: 1. Honza (gratulace za “nejhorší čas v životě”, bro) 2. Ondra (pohublá lehkonohá gazela 🙂 překvapila asi všechny) 3. Přema (21. v kategorii i přes zdravotní problémy!) 4.  Vítek (míň se smát a víc se kousnout hochu a máš to pod dvě hodiny!) 5. Majkl (včera jsme se shodli na tom, že to příliš pomalu rozběh a pak už se to nedalo dohnat… Zkušenost pro příští rok, chi chi). Bez ohledu na interní Nezmaří pořadí vyslovuji jistě nejen já úctu všem finišerům, v takovém vedru to muselo být pravé peklo. You are the gods of hell fire!

Více na: www.runczech.com

O.