Rubriky
Červen 2024
Po Út St Čt So Ne
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Trasa: 43 km, Švábák, Třebín, Kaliště, Hradce, Slavče, okolo Kluka, Bohouškovice, Clumečská hora, Chlum, Křemežské louky, po Babské na Kleť, časovkou dolů do Krumlova, Slepá Kolej, kavárna Kotva. Druhá skupina u pionýráku přešla k návratovému módu do ČB, nakonec s cílem u Bursonů?!

Výškové metry: ?

Účast: Pavel Kosař, Pavel Tikal, Míra Doležel, Honza Mareš, Venca Krutina, Petr Podhola, Stanley

Vyjížďku nedokončil: Stanley (do Hradců ve skupině, pak sólo Chlumečský vrch, Křemže, Holubov, domů)

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: https: www.sports-tracker.com

Komentář:  Nevím přesně proč, ale začínám čím dál víc tíhnout k jakýmsi pravidelnostem, tradicím. Jednou z nich je kupříkladu alespoň jednou za sezónu zdolat Kleť. Vůbec nechápu, proč na ni v noci nikdo nechce jezdit? Takový krásný kopec to je a navíc když k němu vede cesta přes Kluka, Clumečský vrch a Křemežské louky. “Smích” Je to samosebou z mé strany popichování ostatních, vím, že je to dlouhé a stihnout poslední vlak v Českém Krumlově není žádnou srandou, pokud se cestou přihodí nějaká neočekávaná situace. To by pak znamenalo, jet po ose až do Budějovic!!! Noční ježdění není omezeno západem slunce, ale dobou výdrže baterie, která je u každého přítomného bikera jinak dlouhá a navíc nám tyto hodnoty nejsou zcela přesně známy. Ano, částečně hraje roli i fyzická zdatnost, ale to kompenzujeme, každý po svém. Ti zdatnější se utaví  den předem, například výběhem na Dubičák, nebo dorazí na start již s dvaceti ujetými kilometry. Skupina je pak hezky vyklidněná a jede celkem kompaktně. Podmáčené Křemežské louky však dokáží zcela zamíchat kartami, stejně tak jako vidina vrcholu Kleti. Může se pak přihodit, že se skupina ochuzená o Satnleyho ještě rozdělí, na ty co mají v hlavách vypálené slovo Kleť a na ty co táhne vidina půllitru piva. Hledání útulného výčepu však bývá poslední dobou přetěžký úkol, leckdy odsoudí k nedobrovolnému návratu po ose až samotným hranicím rodné hroudy. Vrcholová skupina míří vzhůru mrazivou jasnou nocí, kochajíc se výhledy do míst, kudy ostatní míří k domovu aniž by to tušila. Nedělní vichřice strhla pár stromů, leží přes cestu a zpomalují stoupání. Ukazuje se, že věk není to co ovlivňuje bikerovo výkonnost, je to poctivý trénink a toho má Venda víc než dost. V nevyřčeném závodu do vrchu s přehledem vítězí! Jako odměna přichází třináctikilometrový sjezd do Krumlova, nebo je to trest pro poraženého? Do hospody u nádraží se nacpeme i s koly a objednáváme čaj, rum, pivo. Letmý pohled na hodiny uprostřed hospody vede ke změně objednávky. Čaj, rum rušíme, jen malé pivo a rovnou zaplatíme. Exujeme jej sice v sedě, ale ihned vstáváme, bereme kola a řítíme se na perón, kde již stojí vlak. K Bursonům je to z Jižní zastávky daleko, míříme do kavárny v Kotvě, což se ukazuje jako vynikající volba. Slečna za barem je oproti minulému týdnu vstřícná a patří jí náš obdiv a obrovské díky. I přes odraženou pípu a vyčištěný kávovar, plní naši objednávku, dá si s tím tu práci, jen pro nás a dva další zákazníky, kteří se s námi dávají do řeči. Tedy dámská polovina se psem, kterého bych málem opomenul. Půl hodiny po zavírací době, zhasíná světlo a všichni míříme ke svým domovům.

Hony

Leave a Reply