Archive for Říjen, 2016
Trasa: 35 km, po pravém břehu Vltavy na Hlubokou, po levém břehu Vltavy podél Hlubocké obory, výjezd na Babu, zpět po cyklostezce, podél obory od řeky, bezradná motanice u Hluboký, zámecký park, maturita, Muňák a po stezce domů
Výškové metry: 375 m
Účast: Eri, Venca, Aleš, Pavel Tikal, Vítek, Ondra, Kocour, Petr Pokorný, Majkl, Přema, Petr Šikl, Bivoj, Banán, Sochy,
Pád: překvapivě nikdo anebo mi spíše někdo nepřiznal…
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: endomondo
Video : krásní mladí muži
Komentář: První opravdu chladné podzimní dny, s deštěm skrz celé dopoledne, nevytvořily příliš dobrou reklamu pro účast na vyjížďce, ale já si řekl, že radovat se musí člověk z maličkostí. A já tu svou našel – po prvně jsem chtěl ozkoušet novou Nezmar bundu a nedočkavostí jsem odpo neměl stání 😉 Zkouška byla fajn a ukázalo se, že design je na bajkovém oblečení opravdu to nejdůležitější! Čistoskvoucí bílá vydržela do obouvání bot… Na start dorazila celkem hojná účast a nápad s Hlubockou oborou byl přijat bez problémů, neb jsme tam již dva roky nebyli. Když jsem ještě jezdil na ocelovém oři (samurajové taky neměli meče z hliníku, nebo karbonu!) byla červená do Purkarce bajkerský ráj a testcentrum rozvíjející se bajkerské techniky. Pak přišly knížepanské prachy s úmyslem zpřístupnit cestu podél řeky širokým masám a asfalt pohltil 90% krásy. Zůstal jen výjezd a sjezd z Baby. Ale aspoň na něm mi srdce jihlo a ruka mačkala vzpomínkovou slzu. Zničením bajkerského Eldoráda došlo i k opuštění souvisejících cest, které jsme kdys po Hluboké motali a je vidět, že po více jak 5 letech už se na své tehdejší znalosti spolehnout nemůžu. V závěru jsem se tam motal jak čóravi koň, kluci se mi smáli a měli pravdu. Další důkaz o tom, že je velkej rozdíl říct: “tady to znám, tudy už jsme jeli” a “umím to tady namotat”. Pamatujte na to vy, kteří se trackmakery někdy štiplavě poznámkujete. 🙂
O.
P.s. Mám vyřídit od Majka, že v sobotu 15.10 přijede do CB na Majkovo pozvání Jéňa Kopka a bude vyprávět o svých zážitcích ze survivalových závodů. Tak tedy, zájemci pište si: hostinec u Kropáčků (točna MHD na nám. bří. Čapků) od 17.00
NZO: Vzhledem k bloudění při hledání hospody mi Peťa P. doporučil okénko týkající se Cimrmanovské scénky: “otevřel si hospodu, ale chodili mu tam lidi”, ale já jsem dnes prodchnut pochmurnou náladou na dlouhou dobu skončeného teplého období. Podzim je tu 🙁 a verše tomu odpovídají.
Obloha – šedobílá labuť
za teplem k moři odlétá
a v parku zametají slova,
která tu zbyla od léta.
Třesavka reklam v očích zebe.
Letní šlágry už vychladly.
Po řece pluje ztuhlé nebe
pod most podzim zapadlý.
Maličké rudé slunce
se loudá po břehu
jak mince, kterou zítra
už vezmou z oběhu.
Hřeju ho chvíli v dlaních
a dýchám na něj zblízka…
Není to žádná póza!
Ne. Jenom se mi stýská.
A teď tu zlatou minci
do vody házím jako vzkaz
(do řeky místo do fontány).
To abys přišel!
I když je podzim!
To abys přišel zítra zas…
Postřehy od Petra P. :
Váhal jsem do poslední chvíle, já se rozhodně na nějaké silniční pretěky necítím, ale když by se to pojalo jako společná vyjížďka s přestávkami, kocháním, refreshem (když jsou přeci měřené jen “malinkaté” úseky a nikoliv celá trať), a čekalo by se na mě, tak jsem byl pro. Druhá motivace byla udělat něco pro PR týmu. Takže bych klidně jel i tu krátkou (podmínka, aby byl složen team), ale nabídl se Ondra Míka, asi že když je start až ve 13hod, tak by nemusel z Maximu nějak extra spěchat 😉
Se svou účastí váhal ještě více Peťa Šiklů, který nakonec přijel, ale bylo vidět, že s ním virozka dost cloumá. Měl s sebou i parťáky, se kterými chtěl jet pomaleji. V první časovce na Kleť, která se jediná našemu želízku Honymu počítala do teamové soutěže, jsem se chtěl hecnout a jel jsem mu špic, jenže jsem to nevydržel ani na kraj lesa 🙂 Konečně, došlo mi, že mu mohou jet i jiní, stačí se jich držet, ne? 🙂 Dohoda byla, že se nahoře potkáme, případně se slíknem nebo oblíknem, napapáme, napijeme a tak. Nahoře nikdo nečekal (třeba jeli kluci(=Hony+Aleš) vytočit nohy někam do lesa?), tak jsem zvolnil a koukal mezi stromy. Dojel mě Peťa Š. s jeho partou, zašpásovali jsme, já slezl z kola a psal sms klukům (páč mi bylo blbý je tam na mě někde nechat čekat), že sraz Chvalšiny. Ve Chvalšinech jsem si projel náměstí, oni nikde. Tak jedu dál. Slejzám znovu z kola, tentokrát na Rohách a píšu další sms. To už mě drobet začíná nasírat, že jedu celou dobu sám, tak jsem docvaknul partu týpků před Brlohem, a říkám si, že když já jim můžu jet špic, tak to asi buhvíjaký tempo není a tím pádem mě kluci, jsou-li za mnou, dojedou. Jo, prdlajs. Vysmátý, najezený, napitý na mě čekali až v Horní Planý a s typicky nezmarským přístupem-“tak jsme všichni, můžeme jet”, sedali na své stroje. Naštěstí počkali, tak bych jim tímto chtěl poděkovat za společnou vyjížďku 🙂 To, že mi nakonec ujeli i autem a nechali mě večer v Krumlově, to ani nezmiňuju 🙂 Ještě se musím holt učit (a nejen jízdu na kole) 😉 Ale k věci – trasa pro mě akorát, celkem fakt na pohodu (křeče mě chytly až v Kozlovně), počasí ideální, stihli jsme si i objednat na Kleti a o to vlastně hlavně šlo. Erimu velká gratulace, top klasa. Když si dáš před každou vyjížďkou kilo, můžeš s náma ještě pár let jezdit 😉 A že jsme dosáhli skvělého teamového úspěchu, je krásná třešnička na dortu ve tvaru BGF růže. A všem také patří díky za účast v charitě (startovné proto nebylo úplně levné), ale když to jde na ty kozy, tak to/ty my rádi 🙂
Postřehy od Džonyho:
Tak letos to vyšlo parádně, aby se sjíždělo z Kletě 1.října krátký krátký, to myslím není úplnej standard! Klika velká, přijít ta fronta o den dřív tak strávím sobotu v hospodě místo na kole…
Eri reprezentoval Nezmary víc než důstojně – no od začátku fear tahal, v první Kleti mě trochu znervóznil páč vypálil jak raketa a už se mi nepodařilo ho stáhnout a v naší celkem úderné Ski-Bike Radotín skupince kde jel vítěz a vítězka dlouhé a 6. úplné, na pohodičku dojel do cíle :-). Za Horní Planou trochu sejčkoval, že kratší trasa by mu slušela víc a že si píše svůj vlastni příběh, aby následně před posledním úsekem rozjel lehkou psychologickou válku a přesvědčoval mě, že už se mu zase jede dobře :-). Zkrátka Erimu slušela trať pro dospělé náramně a příští rok bude určitě stát zase s náma na startu, kdepak nějaká dětská trasa!
Já jel první úsek konzervativně, tak abych se nepopravil jako minulé ročníky, kdy jsem se z toho už pak pořádně nedostal, Arnoštov se obětoval ve prospěch týmu a dotáhnul kluky a Šárku na 1 to go a pak vykysnul a závěrečnou Kleť si prásknul tak, že jsem si nahoře upliv a byl pak tak mimo, že jsem v cíli už jen seděl na zemi a vůbec mě třeba nenapadlo si s Erim pogratulovat, vyfotit se a rozloučit :-).
A večerní kalbička taky výborná, někdy v jednu jsme potkali ještě Peťu Šikla a dali drink, no proste GranFondo řadím overall k top akcím sezony!
Akorát ten sjezd z Malšína do Frymburka nechte opravit!
Dz.
Postřehy od Honyho:
Kluci, všechno je to pravda, byl jsem u toho, tak za mne jen: “Super kolo jako nikdy!”