Archive for the ‘1. Úterní vyjížďky’ Category
29 července, 2019 | 
Author: Trasa: 55 km, čína, kolem Škodovky, Rudolfov, Mrhal, Koníř, Štěpánovice, Dunajovická hora, Slověnický mlýn, Lišov, Locus Perenis, Jivno, trailíky na Babě, Adamov, Škodovka a domů
Výškové metry: 483 m
Účast: Ondra, Bivoj, Přema, Pavel Tíkal, Aleš, Jirka Zibura, Zdenál, Víťa Kořínek, Petr Šikl, Karel K., Petr Pokorný, Venca, Koubič, Majkl, Víťa, Míra Dvořák, Tonda, Vláďa,
Pád: Koubič, Ondra 2x – přefouklá guma způsobila neobvyklé chování v zatáčkách se sypkým povrchem a tak i romanticky poházené šištice borovice poslaly eskamotéra tak napůl k zemi (dotek dlaně).
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/ondejludvk/5d3754b4124992f90e9558f6
Komentář: Od doby, kdy se Dunajice vyhlásili koupací destinací a předem se upozorní, že se tam jede, odpadli všechny úšklebky, kterýma byla má milovaná destinace pohříchu (!) častována. Všichni (pokud) jedou, jedou za relaxem, jsou veselí, milí a hraví a nikdy to už neskončí nekoupáním. Letos akorát byl lom poměrně plný lidí, takže jsme sice v hojném počtu naskákali s párkem ven do lomu, avšak nikdo se už neodvážil vylézt na bunkr uprostřed, aby si skočil, či ztropil jinou taškařici. Utvořilo se jen kolečko více než deseti pružných chlapců stojících nedaleko grálu po prsa ve vodě a ne příliš hlasitě trousící tu více, tu méně sexuálně zabarvený vtip či narážku. Nevzbudili jsme však ŽÁDNÉ pohoršení a tak ani otec&matka, kteří vyvedli okoupat svou cca 15 letou dcérečku v růžových plavečkách, nemuseli nijak zasahovat, dokonce tatík dcérečku opakovaně vyzýval k dalšímu skoku z bunku směrem k postávajícímu přišklebujícímu se hloučku, kterému jen voda kryla boží dílo 🙂 V rámci dobré nálady jsme si ještě za všeobecného souhlasu chtěli dát pivko ve Slověnickém mlýně, ale měli zavřeno 🙁 Tak aspoň Vítek S. šperkoval náladu větami alá: “Takhle dobře se mi letos ještě nejelo, to je krása.” Vítečku mě se také jelo moc hezky.
O.
NO: Dnes nebude veršovánka ani zamyšlení! Všichni jste si již jistě všimli Venoušova věrného druha který ho dovezl do cíle 1000 mílí, čímž bych chtěl ještě jednou Vendovi jménem Nezmarů pogratulovat k magorskému výkonu (viz hospodská debata, chichi). Souputníkovi říkám dle designu Rainbow warrior a zde je edukativní okénko aby všichni věděli 🙂
Trasa: 55 km, Vidov, Doudleby, Římov, objezd přehrady po směru hodinových ručiček, Římov, Doudleby, Vidov
Výškové metry: ???
Účast: Ondra, Vítek, Hony, Víťa Kořínek, Aleš, Kory, Bivoj, Petr Pokorný, Venca, Tonda
Pád: asi nikdo
Defekt: Aleš
Trackmaker: Vítek
GPS: bude ??
Komentář: Vyjížďka kolem Římovské přehrady je naše jarní klasika. Je potřeba využít toho, že pěšinky ještě nejsou zarostlé. To jsme bohužel nestihli, a i když se na Startu ozvaly hlasy na toto nebezpečí upozorňující, tak vyslyšeny nebyly. Směle jsme vyrazili a první půlka kolem hradu Velešín k mostu byla super. I sem se bohužel dostala těžba dřeva, ale naštěstí to úchvatný trejlík jen lízlo. Po obrátce už bylo hůř. Zarostlou pěšinku jsme často jen tušili a nezbylo než ukázat bajkerské srdce a statečně se vrhnout do džungle kopřiv a ostružiní. Nohy i ruce jsem měl od kopřiv sešlehané, že mě brněli ještě druhý den, předloktí od ostružin zdrápané, ale hoši, co, stálo to za to! Rány jsme si chladili ve stánku u lávky na pravém břehu Malše. Slibovaný gurmánský zážitek se dostavil zejména v úchvatně rozleženém nakládaném hermelínu, ta horka některým pokrmům i svědčí 🙂
NO:
Trasa: 62km, Třebín, Dubný, Čakovec, na hřeben Kluka k obrázku, Skalka, Svatováclavský pramen, Chmelná, Lhotka, nahoru do Kletě, paseky U Šimáčků, Chlum, Křemže a červená podél řeky přes Boršov do Šnytu
Výškové metry: 1076m
Účast: Eri,Hony,Přema,Vita S.,Kory,Zdenál,Pavel Tikal,Majkl,Bivoj,Aleš,Peta Šikl,Koubič
Pád: nevím
Defekt: nikdo
Trackmaker: Eri
GPS: bude?
Komentář: Asi nikdo nemohl ode mne očekávat vybrušování tak již téměř dokonalého technického umu Nezmarů či inspirativní dechberoucí loudáni kolem komína,takže jakmile jsem se zmocnil trasérství,vyrazili jsme samozřejmě do kopců.Možná na začátku trošku více šotoliny či asfaltu,což jsem ale po posledním výjezdu směr Poluška poznal,že Nezmarům přeci nevadí,snad aspoň trošku omluvilo “objevení”a moc hezký sjezd kolem samot U Šimáčků.V Křemži došlo k tradičnímu dělení pelotonu,já s Honym a Korym dodržela původní plán a po,aspoň pro mne nikdy se neomrzící cestě podél řeky po červené dojela do Šnytu.Zbylí real bikers volili cestu přes hospodu ve Vrábči,která se pro některé stala osudným cílem vyjíždky a dorazili hezky vláčkem.Bylo to krásné,je třeba se pochválit 🙂
E.
NO: „Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl.“
Trasa: 45 km, Malák, Hodějice, Hůrka, Vodlejsák, Trocnov, kolečko kolem bezdomáče, kolem Stropnice, Ostrolovský Újezd, Trocnov zastávka, Zborov, Hodějice a dom
Výškové metry: 562 m
Účast: Ondra, Bivoj, Přema, Pavel Tíkal, Aleš, Kory, Eri, Stanley, Sochy, Jirka Zibura, Zdenál, Tonda, Vláďa,
Pád: Bivoj, 2x Koubič – pobavil hlavně pádem do brůdku pod Zborovem – kdy my budem mít vyjížďku bez ládění 🙂 ?
Defekt: Bivoj – neúspěšný pokus o opravu kufru. Bez jednoho šroubu to prostě nedopadne, tak mě jen poprosil o trasu bez nutnosti často a promptně vycvakávat… Z mého obličeje usoudil na marnost jeho přání 🙂 Aleš – zjistil to sice až v hospodě, při sledování Můz na vodě opravoval, avšak i mojí půjčené duši při pití závěrečného piva došel dech a tak přišel ke slovu taxík…
Triple Gold Club: Bivoj – už tam Zdenál není sám 🙂
Trackmaker: Ondra
GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/ondejludvk/5d1ba0140f3e49b42452a3fe
Komentář: Tato vyjížďka byla co do účasti sporá (13 lidí sic!) a tak jsem se odvážil nasadit loudací destinaci, loudací tempo, pohodovou atmosféru a vše za notného přispění ostatních klaplo. Už při prvních kopřivových trasérských chybách či nevhodné trase “po stopách harvestoru“ nepřišla smršť poznámek, při mém opatrném pokusu o otočení trasy s poukazem na padlé stromy před námi mě dokonce hoši vyzvali k pokračování v nastoleném směru, náladu nezkazilo ani dvojí poztrácení se, neb bezdomáčem vychozené stezičky a jízda nazdařbůh neprobádaným krajem si o to prostě říká (SOS telefonáty byly klidné, věcné, krátké a se snadnou domluvou na místě setkání) a vše zakončilo bezbolestné opuštění plánu A i plánu B, neb jsme se prostě moc loudali a tak se za všeobecného přibrukování stanovila taktika nová. Balzám na duši. A Bivoj ač upozorněn na vstup do TGC se nehádal, zda-li ručička ve strouze je pád a zda-li oprava kufru je úplně defekt. Klasse gemacht, tolle parade!
O.
P.s. Hospoda byla pro mě velmi příjemné překvapení a v letních dnech se na rohovou (bezejmennou?) zahrádku mezi Malákem a Velkasem zase velmi rád kouknu – 4 druhy točeného piva, točený Birell pomelo, lidové ceny jídla, milá obsluha. Zbývá snad jen dokresit, že jsme sem zavítali po klasické „Nezmarské hlasovačce“ (pomalu se z toho stane termínus technicus): hlasovalo se mezi Koháčem a Družstevním domem, avšak jak dopadlo hlasování bylo již tradičně jedno, neb nejen že u několika členů došlo ke změně preferencí asi tak deset minut potom co hlasovali, ale jak již víme – realizace výsledku hlasování více jak 2 minuty po hlasování znamená, že vyhraje varianta která nebyla v hlasovací nabídce 🙂 Já pod vlivem nové strategie jsem nehlasoval a jen se bavil.
NO: K mé nové strategii mě dovedlo gruzínské přísloví:
„Modli se k Bohu – a sám plav k břehu.“
Trasa: 42 km, Březí, Hvízdalka, po modré do Štěkří, Černice, po červené do Mirkovic, Malčic, Věžovatýách Plání, Poluška vrchol, cestou necestou sjezd z Polušky na statek Krakovice, přes pole do Bujanova
Výškové metry: 861 m
Účast: Ondra, Bivoj, Přema, Pavel Tíkal, Vítek, Aleš, Víťa Kořínek, Petr Pokorný, Majkl, Kory, Eri, Přema, Petr Šikl, Stanley, Sochy, Míra Dvořák
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: těžko říct, asi Vítek, nebo částečně Peťa Šikl…
GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/ondejludvk/5d126247d85e39a8d55f72c5
Komentář: Vyjížďka do Bujanova je prostě magická. Myslím, že je všeobecně přitažlivá a dokáže okouzlit až tolik, že člověk předem zapomene, jak moc velká vedra panují a rozum se probudí až těšně před startem vyjížďky, provázený nezmarským „viber trollingem“ za koupálko. Naštěstí/naneštěstí je však jídlo v hospodě zamluveno a tak se do opozice k rozumu na stranu srdce přidá i zodpovědnost a jede se. A klasicky jako vždy na této vyjížďce dojde k atomizaci mužstva, telefonátům a jízdě na Polušce nazdařbůh 😉 A i ony vedra si nakonec řekly své a Bivoj svým CTS okýnkem vyjížďku vyšperkoval – minimálně Majkovi, který hbitým podáním nápoje, sousta, konejšivého slova dokázal svou empatii a celkovou tělesnou slabost pomohl Bivojovi překonat! Tak to má být.
O.
P.s. Úsek Mirkovice – Věžovaté Pláně je jeden z topů Nezmarských úterků!
NO:
Velké, širé, rodné lány,
jak jste krásny na vše strany,
od souvratě ku souvrati
jak vás dnes to slunko zlatí!
Trasa: 45 km, Vidov, Nedabyle, Nová Ves, Borovnice, Lomec, Komařice, Sedlo, Todeňská Hora, Branišovice, Římov a domů
Výškové metry: 510
Účast: Ondra, Bivoj, Pavel Tíkal, Vítek, Míra Doležel, Aleš, Zdenál, Venca, Hony, Víťa Kořínek, Petr Pokorný, Duby, Majkl, Kory, Petr Podhola, Kocour, Tonda, Honza D., Honza Mašek
Pád: Ondra, Venca, Majkl (přísně technicky vzato to vlastně ani pád nebyl, jen vystoupení z kola, myslím že po opuštění kola se žádná část těla nedotkla země (dna) 🙂 🙂 🙂 a navíc už to bylo po vyjížďce
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: mapy.cz
Komentář: Po promotání se Budějicemi jsme projížděli Novou Vsí, kde nás zastavil vlak. Rozvinula se obsáhlá diskuze jak je možné, že ve 21. století se nejdřív stáhnou závory, pak přijede vlak na zastávku, cestující nastoupí vystoupí a klidně by stačilo aby se závory stáhli až teď, načež se vlak rozjede a vjede na přejezd. Takto jsme úplně zbytečně ztratili pár minut a úplně zbytečně nám klesla tepovka. Přemo, připrav si prosím na příště refereát 🙂 . Cesta dál ubíhala tradičně, byla sice snaha vynechat trejlík mezi rybníky pod Komařicemi, že je tam jako moc kopřiv, ale uhájil jsem ho. Taky byla snaha vynechat trejlík ve stráni nad rybníkem, že se tam těžilo, že tam bude moc klacků. I ten jsem uhájil, jen už tam bohužel není. Harvestorová loby spolčená s kůrovcem zvítězila. Ondra prozřetelně pod výjezdem na Todeňskou horu určil vrchol jako místo srazu, takže tam snad poprvé všichni dorazili a pak až se jelo na vyhlídku. Přes les jsem projeli k Branišovicím a odtud se Ondra pokoušel trefit sjezd úbočím pod Římov. Pátral kudy, takže měl zaostřeno do dálky, když bylo potřeba kontroloval i to, co je těsně před kolem. Naštěstí se z toho vyšpačkoval a jeli jsem dál 🙂 . V Římově, zrovna když jsme projížděli okolo občerstvení u jezu, trasér oficiálně ukončil vyjížďku a zodpovědně odjel k domovu. Ostatní chvíli tápali, ale vedro a žíža byly, tak jsme šli prach z cesty spláchnout výborným Žumberkem. I cesta domů dopadla nakonec dobře, no nebudem to rozmazávat, jen dodám že Majklovi se dokonce podařilo najít mobil po hmatu metr pod hladinou. Cestou ještě nejvěrnější skončili na Koháči, kde při příjezdu vystřídali právě odjíždějící skupinu zkušenějších.
galerie bude a já se moc těším 🙂 (až někdo doplní, tak napište komentář)
NO: Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.
Trasa: 50 km, Meťák, lesem nad Včelnou, Kameňák, Plavnice, po žlutý do Římova, kolem přehrady k plážičce pod Velešínem, zpět k Velešínskému potoku, Velešín, po stopách koněspřežky, Svince, Milíkovice, Kameňák, Včelná, korýtko, Rožnov a dom
Výškové metry: 653 m
Účast: Ondra, Bivoj, Přema, Pavel Tíkal, Vítek, Míra Doležel, Aleš, Zdenál, Jirka Zibura, Venca, Koubič, Karel K., Víťa Kořínek, Petr Pokorný, Duby, Majkl, Kory, Kocour, Víčko
Pád: nikdo
Defekt: Aleš, Pavel Tíkal,
Trackmaker: Ondra
GPS: zřejmě nebude , ale cíl byl zde:
Komentář: Po minulo vyjížďkové atomizaci mužstva všude po masivu Kletě rozpoutal Hony Viberovou komunikaci, zda-li by tomu nemohlo být pro příště jinak a nápad se ujal. Sám Hony realizaci po ataku vosy nepředvedl (přejeme brzké splasknutí opuchů), ale my ostatní si to vzali k srdci. K tomu jsem přidal názor, že v letních teplotách by bylo hezčí koupání než chrtění a objetí Římovské přehrady provázelo pomlaskávání. Soudržnost a zaklínadlo pospolitosti otestoval už v Rožnově Aleš (mohl to být někdo jiný?) výbuchem pneumatiky s efektním zvukovým doprovodem po proříznutí (?) pláště. A my? Jako jeden muž čekali. Další defekt Pavla nejen že nebyl odměněn obvyklými oči v sloup „už zase?“, ale opětovným, tentokráte radostným čekáním, neb si to lišák schoval až na Velešínskou plážičku. A tak jsme shodili strakaté oblečky a začali se poklidně ládit, věda, že na to čas máme. Bylo to tak nakažlivé, že se začali ládit i ti, kteří k plážičce přijížděli se slovy: já se nekoupu! Bylo to boží – písčité dno, smaragdová voda, žádní cizí lidé, i družice tu krásu viděla (viz výše). Bylo to snad jen „moc teplé na pořádné osvěžení“, jak mě pokáral Kory… A po ládění došlo na věc nevídanou – změnu plánu! A tak jsme nechrtili jen pro plán objet přehradu (pojedem jindy), ale jeli se kouknout do neznáma – na zachovalý mostek po koněspřežce a po šotolinkách a asfaltkách dojeli v poklidu do Včelenského lesa, kde se správným ukázal předpoklad, že bouřkové deště korýtko vyčistí od spadaného listí. Taky že jo, nádherné ride with the flow, jak kdyby to voda udělala jen pro nás: solo per bikeri (v našem případě samozřejmě spíše solo per esperti 😉 )
O.
NO: A když jsme u té vody, co třeba jednu klasiku od vody, plnou optimismu? 😉
Hajej, dadej, můj synáčku
se zelenými vlásky!
Nevdala se tvá matička
ve příbytek lásky.
Trasa: 60 km, Meťák, Boršov, červená do Plešovic, údolím Kokotínského potoka, Zlatka, Letná, Granátník, Modrý obrázek, modrá a červená na Kleť, parkál, Holubov, Vrábče zastávka, Závraty a po taškách domů
Výškové metry: 1.161 m
Účast: A: Ondra, Bivoj, Přema, Hony, Pavel Tíkal, Vítek, Míra Doležel, Aleš, Zdenál, Jirka Zibura, Venca, Petr Šikl, Eri, Koubič, Karel K., Víťa Kořínek, Petr Pokorný, Sochy, Honza Ludvík, Duby. B: Víčko, Honza A., Míra Dvořák, Tonda, Vláďa
Pád: Aleš (velmi vděčný pád pro diváky – ještě že ale na skále nad řekou šel on do stráně a kolo ze stráně, ufff), Honza L., Eri, Venca (neviděl jsem, byl to bonz)
Defekt: Přemek (od problémů se řetězem už jsem ho neviděl…), Vítek
Trackmaker: Éros
Komentář: Jednou to přijít muselo a kdy jindy než po etapě, která trvala 1,5 km (jsem zvědav, zda-li minulá „účast“ rozhodne o pilníkovi…). Nejzajímavěji by se dala etapa vyprávět asi z úhlu pohledu historického pilníka Honzy, který se od nejvíce účastí v roce 2010 nyní propracoval k úhlu pohledu „MTB – Proč?“ a jezdí v úterý tak max. 1x za rok. Svůj úhel pohledu (Proč?) podpořil už na červené podél Vltavy „side flipem“ přes strom přes cestu, ze kterého „si nepamatuje nic“. Všeobecně jsme se tak nějak shodli, že největší příčinnou pádu byly černé brýle, které na silnici při sluníčku pomáhají, ale v zarostlých pěšinách jsou pánem zlým 
. Naštěstí z toho bylo jen roztržené obočí, loket, noha a nezdolné odhodláním jet dále 🙂 Na Granátníku se úhel pohledu opakoval: „Můj Garmin v módu cycling s funkcí automatic stop odmítl uvěřit, že na té prcanici se jedná o cyklistiku (ve smyslu pohyb v před), vypnul se a zkrátil tak záznam trasy asi o tři kilometry.“ A přitom ostatní Nezmarstvo již vesměs zapomnělo na nadávky, kterými jsem byl při premiéře Granátníku častován já, jako tehdejší trasér, a úsek na Granátníku byl nyní označen jako „krásný a za poslední roky nejvíce jetelný“. Krásný kontrast vývoje úterního Nezmarstva a krále roku 2010. Ale cyklistika, ta je hoši jen JEDNA!
O.
NO: „Bolest, kterou cítíš dnes, bude síla, kterou pocítíš zítra…“
Doplnění od PP : připsal jsem Vítkovo defekt (píchnutá nebo cvaklá duše na Granátníku) a k Přemovo defektu doplňuji, že šlo o zaseknutí jakéhosi kovového bazmeku u převodníku na trubce zadní stavby. Oprava si vyžádala dost času, silné ruce a zejména kleště, které dovezl jediný vrátivší se nezmar Míra. Díky jemu mohl Přema (a Bivoj, který ho tam jediný nenechal) pokračovat dále.
NO mi krásně nahrálo, protože já se zrovna už (před)minule rozhodl, že budu provozovat sport nikoliv počasí a bolesti navzdory 🙂 Přesto nikomu neupírám právo být bezohledný k sobě (a případně i ostatním). Právě proto, že bylo dost (nebezpečných) pádů, opět došlo na opakované drobení skupiny a opouštění kamarádů v nesnázích, apeluji z pozice člena výboru spolku na všechny, aby se zamysleli. Byť jsem si vědom, že úterní vyjížďky a vůbec celé to nezmaření je pro leckoho psychohygienickou terapií. Nic proti. Signifikantní je, že letos v reportech došlo k dělení na A,B, případně C, dochází k dělení skupinek na různé hospody a včera dokonce byla zvednuta myšlenka, jestli by nebylo lepší se vykašlat na jednotný start, ale prostě si dát jednotně až sraz, se setměním v předem dané hospodě a ať si každý jede kudy chce a můžeme si o tom vyprávět. Tolik tedy k zápisu do našich kronik ohledně stavu mysli nezmarstva.
A teď ještě k doplnění včerejšího průběhu z pohledu zezadu:poté, co jsme u Zlatky nechali Přemka, Bivoje a ochotného Míru napospas svému osudu, rozjela se skupina od prodejny do kopce. Teda kromě mě, protože jsem vyřizoval telefon. Stihl jsem dojet Vítka K. a Dubyho, později i Vítka S. Za rozhlednou Granátník jsem ho předjel (ano, bylo mi to hodně divný, netušil jsem, že ho braly silné křeče). Měl ale přece v zádech Vítka K. a Dubyho, resp.možná ještě Míru, Přemka a Bivoja. Ti ale všichni vynechali Granátník a Vítek, po marné snaze rozchodit křeče, někde za Modrým obrázkem navíc zjistil pomalý defekt a sjel tak přes parkál do Holubova, kde na peronu doufal (marně) ve vlak a lepil. Mezítím se kolem něj prohnala bez povšimnutí skupina AA, které se ještě dělila na AAA a AAB, podle toho kudy jeli dolu z Kleti. Když jsem já dojel na Kleť, Vítek K. a Duby mi hlásí, že právě odjela skupina těch, co jeli přes Babskou (AAB) a nikoho dalšího neviděl (AAA museli odjet těsně předtím, asi přes sjezdovku). Bylo jich celkem 15? 😉 Než jsme se dovolali Vítkovi S., dojeli borci Přema, Míra a Bivoj. Sjeli jsme sjezdovkou dolu a jeli pro Vítka S., který se ale mezitím už hlásil z vrábečské hospody. Do toho zpráva na Viber, že hospoda je Koháč. Dojeli jsme Vítka, dali rychlé pivo a vlakem na jižní za ostatními. No a ti co nebyli na Koháči, si zbytek příběhu domyslí sami. Nehodnotím to nijak, jen popisuju.
P.S. Kdyby měli včera všichni ty garminy či jiné GPS cajky a promítly by se jejich pozice a trasy, tak by ta Kleť byla na včerejší mapě pěkně začmáraná… 🙂 a kdyby měli mít vyjížďku jen ti, co jeli za trasérem a dojeli přes půlku, tak by asi záznam vypadal dost jinak 😉
P.P.S. k samotné trase – za mě pecka. díky.
