Rubriky
Květen 2024
Po Út St Čt So Ne
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Archive for the ‘Etapy 2022’ Category

Trasa: 66 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 946 m

Účast: Ondra, Petr P., Kory, Venóš, Venca D., Bivoj, Přema 

Pád: Kory, Venca D.,

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra, Venóš

GPS: https://mapy.cz/s/rebafodore

Komentář: Státní svátek, možnost rozsáhlejšího časového okénka, spousta plánů, chytré hlavy, jedu-nejedu-jedu-nejedu-jedu lidé, mě ještě před startem dost mentálně unavili (zaplať pánbu za pevný řád!!!), ale déšť z jihu a na jednu strunu naladěná grupa, vše obrátili ve skvostné odpoledne. Vícehlavým brainstormem jsme se usnesli jet do Purkarce poněkud nezvykle, kde nás převeze přívoz (Venda má číslo na koho si vzpomenete!) a já že pak zrealizuji dávnou tužbu jízdy po zaniklých obcích kvůli Hněvkovické přehradě (s avizovaným a akceptovaným blouděním jen za cenu nových destinací). Už výjezd na vrch Výštice mne nadchnul, neb jsem tam nikdy nebyl (Venda přesvědčoval mě i ostatní, že už jsme tam byli, ale všichni se tvářili prázdně…), sjezd na Rachačky byl také novinkou, ale pravé novoty začaly od Purkarce. Úterní loď byla Nezmarská premiéra (která druhou posádku potěšila o to víc, že stihla pivo v Purkarci) a dál se s novinkami roztrhl pytel. Po vylodění mi začal Venda šmrdlat na mapách s předpokládanou cestou domů, ale vysvětlil jsem mu, že jsme tady opravdu kvůli objevování a začal šmrdlat prstem na mapě přesně opačným směrem – a to směrem od Budějc, využívaje též fotomapu k prozkoumání reálných tras zemědělců, když na mapě cesty naším směrem nebyly… Venda polknul a s úsměvem dodal, že tedy dobrá, ale musí sníst energetickou tyčinku 🙂 Hoši proti plánu cestou-necestou nic neměli a tak poznali, jak já objevuju 🙂 Těžko to popsat, od zániku obcí už to není úplně turistický region 😉 a tak nás jen občas na břehu rybáři počastovali větou: tudy se nikam dál nedostanete! My však víme, že si běžný občas nedovede představit, jak my rádi trávíme čas, a tak jsme (jsem) vždy větu ignorovali. A jak to bylo krásné! Pravda, třetinu z výškových metrů jsme získali při potláčání bajku, ale nikdo se neškaredil. A do Jaroslavic (1382-1988) jsme se nakonec dostali. A řopík cestou potkali. A při devítibrodí potoku Budáček si chlapci nakonec posteskli, že jsme až příliš brzy začali tlačit na cestu nad námi 🙂 A jednomyslné pivo v Hroznějovicích vyplynulo samo od sebe. Takže: já byl nadšen, ale vždy si kladu otázku: Byli by nadšeni i ostatní? A pravda je, že spíše ne 😉 Tak nevím, jestli se do Jaroslavic ještě někdy kouknem…

O.

NO: Hezké bylo, když Přema sáhl do paměti a začal vyprávět, jak si pamatuje, že v Purkarci byla lávka pro “pěší, kola a motorky” – Purkarec byl totiž kdys oboubřežní. Přehradou zanikla nejen část levobřežní vsi, ale i celá pravobřežní část Purkarce – Malá strana. Na Jaroslavice už Přema vzpomínky neměl tak tedy: 
 
Usnesením vlády ČSSR č. 221/78 ze dne 7. září 1978 a usnesením vlády ČSR č. 300/78 ze dne 18. října 1978 bylo rozhodnuto o vzedmutí hladiny Vltavy vodní nádrží Hněvkovice pro potřeby plánované jaderné elektrárny Temelín. Realizace záměru měla za následek zánik Jaroslavic, Buzkova, celého Purkarce na pravém břehu (purkarecké Malé Strany), velké části Purkarce na levém břehu a lávky. V roce 1935 měla obec Jaroslavice 37 stavení, 195 obyvatel. Poslední rozloučení rodáků s obcí se uskutečnilo 13. 8. 1988. Po devíti letech od posledního rozloučení 16. srpna 1997 byl jaroslavickými rodáky v místech bývalé obce odhalen žulový památník, připomínající vorařskou obec.
 
 
 

Trasa: 59 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 786 m

Účast: Ondra, Majkl, Petr P., Kory, Honza L., Víťa S., Venóš, Venca D., Bivoj, Pavel T., Duby, Stanley, Jirka V., Kocour, Honza D. Honza M., 

Pád: Kory (až po rozdělení skupiny)

Defekt: Petr P. – jeho defekt byl využit k diskuzi a koukání do mapy, aby někteří (ne trasér!) zjistili, kde vlastně jsou, Kory – až po rozdělení již už oddělené skupiny

TGC: Kory a vše už za počínajícího deště, tak myslím, že lepení už nebylo “na sucho”

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/lasemajude

Komentář: 

Z mojich sĺz niekto rád
Poskladá vodopád
Tichý plač a slanú chuť
Premení na svoj Hollywood
 
Netrápim sa tým
Viem, že vydržím
Slaný dážď ma nezlomí

O.

 

Trasa: 49 km, 21. století – viz GPS (zapnul jsem však až v Černicích)

Výškové metry: 1.021 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Majkl, Petr P., Kory, Eri, Venóš, Venca D., Tauby, Bivoj, Duby, Ondra M., Pavel T., Míra D., Víťa S. (se zdviženým ukazováčkem), Koubič, Vráťa, Honza M., Kocour, Vláďa, Hony, – sice na silnici, ale vzhledem k okolnostem si účast zaslouží!

Pád: Tauby

Defekt: nikdo

Trackmaker: Peťa P. 

GPS: https://mapy.cz/s/botuhulohe

Zdenyho záznam trasy

Komentář: Mikrocíle. To je heslo dnešní doby. A k tomu pestrost, která zdobí naše traséry. Není lehké se mezi ně (zase) vpáčit, i já jsem dlouho přešlapoval. Je určitě spoustu dalších, kteří by se také chtěli podílet a mají nutkání ostatním ukázat svěží novinky. Mám pro takové pár instrukcí.

Musíš obětovat kus dne a projet si křížem krážem lokalitu a najít pro kamarády nové zajímavosti.

Ověř a zamluv hospodu, neb po práci legraci, ale hostinští nejsou dnes spolehliví. Jídlo skoro lepší do hospody dovézt – absolvuješ jinak totiž delší telefonáty, sdělíš, že nás na konzumaci bývá tak kolem patnácti, a to vede k tomu, že se objedná deset (!) klobás… Které navíc sežerou ti, co nedali vědět, že pojedou a byli tam dřív.

Ověř možnosti dopravy a zajisti vč. variant. Nečekej, že pojedou ti, co se nahlásili, ale čekej, že budou chtít jet ti, co se neozvali.

Základní chybou je zveřejnit trasu předem. Ani během vyjížďky nepřipusť diskuze. Slabším nabídni zkratku.

Nech ale každého, ať si jede kudy chce, nejsme sekta a každý má svobodu a svá práva. Má dokonce i právo jindy tvrdit, že se trasér musí bezvýjimečně respektovat. To ale jako by prázdnou slámu mlátil.

Odměnou ti bude na konci spo(ko)jená skupina, která tě bude poplácávat po ramenou. Je to čirá radost a už se ti v hlavě honí nové plány. Takže díky všem za díky a zas někdy 😉

Kulturní vložka :

Ti co chtěli, cestou viděli :

  • Zaniklou obec Rojov (německy Roiden)

http://www.zanikleobce.cz/index.php?lang=d&obec=755

1921 – 20 domů, 116 obyvatel

1950 – 13 domů, 13 obyvatel

2022 – 1 ruina …

  • Studánku, která byla patrně obecní studnou a dnes je považována za pramen Zdíkovského potoka. Označena cedulkou vodní zdroj (kterou údajně někdo z nás pochcal ?) a Zdeny do studánky spadl 😊

https://www.estudanky.eu/5900-studanka-pramen-zdikovskeho-potoka

  • Výnězdskou pláň, v mapách s německým označením Winitzer Flur, kde Winitz je Výnězda a die Flur je označení pro zemědělskou plochu, zejména pak tzv. nivu, lužinu (zatímco der Flur je chodba, předsíň)

Označení pláně jsou vlastně hodně kolem Polušky (Věžovatá Pláně, Horní Pláně, Kozí Pláně) a zejména nad Výnězdou mají charakteristický terasovitý tvar (část zarostla lesem). Ve své době to muselo dát strašně práce získat takto půdu k hospodaření

  • statek Krakovice – připomíná se v historických listinách už v r.1338, jako Crakawitz,

http://monasterium.net:8181/mom/CZ-KAVB/VYBRO/1338_VI_24/charter

později jako Putschöglhof, viz NO (úryvek z časopisu Glaube und Heimat 😉 )

https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=jungwj

  • kapli nad Rožmitálem – zatím asi došly prachy, ale co je to proti věčnosti, k jejímuž připomenutí takové stavby obvykle stojí. Úctu kapli projevili i v Rainbachu im Mühlkreis, kde je vytesána do kamene nedaleko hřbitova (viz galerie)

http://znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=98

“Vše se v dobro obrátí” trasér P.

Pochvala od Ondry : Hoši, tohle je přesně co jsem popisoval v minulých reportech. Trasování a zajišťování skutečně stojí čas a námahu a trollování vážně bere chuť. Většina si samozřejmě zaslouží pochvalu ale Vy ostatní, kteří jste se výše poznali, zkuste příště vypnout vlastní názor 😉 (protože když ho bude mít jeden a třebas i správný (!), začnou ho mít další a celé se to rozesere), a v rozhodnutích se snažte být konzistentní! Za mě má Peťa jedničku, já mám rád bloudění a jen tak hledání “ničeho” a mám rád taky mikroturistické cíle, kterým se prostě vyplatí leccos obětovat. Bavila mě i nová kategorie pikoturistický cíl (bývalou vinici jsem nerozpoznal, i když jsem na ní byl 🙂

NO: 

Ještě jsou tu

ne někde v alpském koutu,
ne, i tu v Šumavě.

Na sta jich u Kaplice
jsem viděl, možná více,
kde byl Putschögla dvůr.

I čápa, snídal právě,
kus od vlaku tam v trávě,
dál byl pak Vyšší Brod.

A teplý kámen kde je
zmije se mnohdy hřeje.
Ještě jsou tu i dnes.

Ty odtud nevyhnali.
Jsou po nás pozůstalí.
Od lidí mají klid.

 

Trasa: 52 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 1.102 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Majkl, Petr P., Kory, Eri, Honza L., Víťa S., Venóš, Tauby, Aleš, Bivoj, Duby, Koubič, Vráťa, Honza A. Honza M., Sudí,

Pád: nikdo

Defekt: Míra – u těch bezdušáků to asi nikdy nejde říci na 100%, ale když někdo 2x stojí a dofukuje, podmínky pro vstup na statistik jsou splněny, Ondra – klasika jak má být. Napínáček v plášti, sundavání pláště a výměna duše, zapojení širšího kolektivu do těchto činností 😉 (Díky!)

Trackmaker: Ondra plus na mnoha rozcestích bdělý Vítek, který po mě vždy švihl proutkem, když jsem se řadil jinam, než jsem měl, Eri – sice kratším, ale o to hezčím úsekem vyšperkoval sjezd z Kletě

GPS: https://mapy.cz/s/cufelocona

Komentář: Vzhledem k tomu, že dlouhodobě nemám na bajku Kleť v oblibě, musel nastat okamžik, kdy se pokusím s tím něco (pro mě samého) udělat 🙂 Takže jsem v pozdní zimě pěšky s robátkem prošel nový turistický mikrocíl, zkusil se namotivovat vlastním trasováním a zkusil obrátit zaběhlé pořádky stoupání a sestupu, neb všichni víme, že pouhé obrácení směru je vlastně úplná novinka prožitku. A jak to dopadlo? Ale jo, netrápil jsem se, avšak úplný sukces (“Už se těším, až pojedem zase.”) to nebyl, to opravdu ne! Co k tomuto závěru přispělo? Ano, ano – vše výše uvedené. Změnění zaběhlých pořádků, odvedení pozornosti všech, včetně mě, na turistický mikrocíl (kamenný štond v masivu Kletě), který je opravdu o ničem, přenastavení si hlavy (to je opravdu rozhodující) se zjištěním, že sjezd na Křemežský louky sice taky dost drncá, ale není to na hardtailu taková debilovina jako sjezd nedaleko lanovky, který trávím celý na brzdách, s bolavými zády jako čert, modleje se, kdy už bude to žůžo za mnou… A v neposlední řadě si myslím, že ke všeobecně zlepšené náladě přispělo čekání na Taubyho a můj defekt při cestě vzhůru, což jaksi na delší dobu časově stoupání na Kleť rozdělilo a (alespoň mě) to přišlo, že to je celkem krátké stoupání. Takže kdo si na sebe příště vezme defekt či jiné zdržení při výjezdu na Kleť ? 🙂

O.

NO: A pro ty, které mrzí, že o mikrocíl přišli, připojuji odkaz

https://mapy.cz/s/jevucocuju

s dovětkem, že v odkazu vznesenou polemiku již vyřešil známý nimrod Peťa P. 1) logickou otázkou, kdo by asi v hustém lese dělal stavbu pro nasednutí na koně daleko od lidských obydlí (Není praktičtější nasednout na koně před stájí, než až v několik kilometrů vzdáleném lese?) a 2) sdělením, že les je místem jako stvořeným pro myslivost 🙂 a navíc se palebnému místu odkud myslivec vysílá smrtící rány v nimrod hantýrce říká “štond”.  

Čili se dá uzavřít, že Nezmaři znají odpovědi na otázky z nejpalčivějších!

 

Trasa: 30 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 591 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Majkl, Petr Š., Sochy, Kocour, Vráťa, Bivoj, 

Pád: Sochy

Defekt: nikdo

Trackmaker: Majkl

GPS: https://mapy.cz/s/kulugorafo

Komentář: Nemám čas, píšu s týdenním zpožděním, účast si moc nepamatuju, pádů bylo asi taky víc, tak se mi hlašte. Jediný co si pamatuju je hláška asi 60 letého pána co trénoval běžecké intervaly (sic!) a když nás viděl celý od bahna, tak nás uvítal slovy: “Kudá vy idiote? Jste borci, že jezdíte v takovým marasmu.” Smáli jsme se jak je milý – ale jen do doby, než viděl Kocoura a zpražil ho: “Tys už toho hodně zažil, co?” Blesky v očích všech mu byli odpovědí! Na Mačičku se Nezmarům nesahá, holt jsme museli přestat být milí… Mačička JE A BUDE – a my jsme s ní VŠUDE!!!

O.

NO: 

Dvě malé žluté oči svítí tmou
Když uděláš dva-tři kroky
Jdou potichu za tebou
Jsou to nejspíš oči malé kočičky
Kdo by jiný takhle pěkně
Žlutě svítil očičky?
 
Stůj, potichu mne oslovila
Mé jméno je Bublina
Ráda bych se představila
Na chvíli vyšla jsem si ven
Promiňte hledám volný podnájem

Já řekl jsem to je nemilé
A pozval jsem ji domu na filé
Ta ryba kočce velmi chutnala
Pak slušně na nocleh se zeptala
Já mám teď plnou hlavu starostí
S Bublininou žádostí
Zpátky už má cestu zavřenou
Za tu chvíli co vyšla si ven
 
Rozhodně neobtěžovat
Ne to nemám v povaze
Povídá: mám takový návrh
Na čas zůstala bych zde
Už od žaludku je mi dobře
Cítím zimu akorát
Je tu ještě jedna možnost
Zůstanu tu napořád
 
Mé jméno je Bublina
Ach, už jsem se představila
Máš-li ještě kousek ryby
Vůbec bych se nezlobila
Můžeš si mne klidně hladit
Nemusíš se bát
Dokážu být velmi hodná
Můžeš mne mít rád!
 
MŇAU!!!

Trasa: 48 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 665 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Míra, Majkl, Tauby, Venca D., Petr P., , Kory, Víťa K., Koubič, Sochy, Kocour, Vláďa, Vráťa, Honza M., Honza A., 

Pád: nikdo

Defekt: Tauby – nové sedlo, ze silnice jen provizorně přemontované, bylo potřeba dotáhnout, aby se neopakoval případ Jan Řehula 😉 , Sochy – chlapci trvali abych ho citoval: “Jsem měkkej, ale ještě to chvíli vydržím!” Tak sláva na Výsostech, nejen my, ale i manželka bude ráda 🙂

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/famotejoro

Komentář: Vlastně NÁS chci pochválit! Poslední dobou se snažím, aby byly vyjížďky milé a plné úsměvů a Vy všichni se snažíte o totéž. Odpouštíte mi občasné píčoviny, kterým se prostě člověk při trasování vyhnout nemůže a já zas vím, že když se zastavíme ve Zlatce na rychlé pivo, odpoledne to nezkazí a když není plán dodržen, tak i přesto to může být krásné. Snad nám tahle změněná taktika vydrží co nejdéle. Jen tak dál s úsměvem a bez mrmlání, jen tak dál s pivem (a koupáním?) a nelpěním na plánu. Vždyť opakovaně dáváme 50 km, tak snad nikdo nemá pocit zmařeného času vymezeného kolu, ne? I když upřímně, hoši… Víťa K. si včera Věncovku, na rozdíl od nás, ujít nenechal. Se slovy: Když má pršet, tak zmoknu. 😉 

O.

NO: 

Vlastní zvuk ozvěnou z dálky se posmívá

Chceš-li být živ proměň se zaživa!

Tělo se rozpadne, život však musí zbýt

Chceš-li ho poznati musíš se proměnit!

 

Trasa: 50 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 827 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Víťa S., Míra, Majkl, Tauby, Kuba J., Jirka Z., Ondra M., Petr P., Koubič 

Pád: Zdenál

Defekt: Majkl – teleskopická sedlovka udělala RUP, ale případ Jan Řehula (vnitřní pohmožděniny hladkého svalstva vylučovacího systému 😉 ) se naštěstí neopakoval! https://www.idnes.cz/sport/ostatni/rehula-byl-po-padu-z-kola-operovan.A010206_104525_sporty_vas

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/fololadapo

Komentář: Dovolte mi k popisu etapy použít pasáž z divadelního dialogu Čochtan vypravuje: To vám byla hezká ženská! Ta když šla, to něco šlo. Ta si to nesla, co k ní patřilo. Ona byla nejkrásnější, když byla po kolena ve vodě. Vona totiž měla nohy jako písmeno o, tiskací O. Ale když byla ve vodě a ty tiskací nohy byly nečitelný a když měla něco na hlavě, třeba košík a stála tak po kolena ve vodě a stmívalo se a padala mha, tak jste měli dojem, že tadyhle kousek dál, by mohla bejt docela hezká ženská! 🙂

Tak pro příště: dříve než na konci května, rozhodně ne po dešti a zapamatovat si, kde je ten dubový polom 😉

O.

NO: A přesto mi někteří říkali, že to bylo moc hezké – máme již poněkud specifický vkus na trávení volného času na kole… 

Reči sa hovoria, chleba sa je
Ale za peniaze nakúpiš
A len na vlastnom chrbte
Odnesieš svoj vlastný kríž

Trasa: 50 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 947 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Venca D., Víťa S., Eri, Míra, Majkl, Tauby, Kory, Kuba J., Sochy, Petr Š., Jirka V., Vláďa, Vráťa 

Pád: Nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Erotokritos

GPS: https://mapy.cz/s/pevadonoka

Komentář: V úterý jsem byl mentálně i fyzicky unaven, takže jsem nic nechtěl sledovat a jen tupě jet. Pro jistotu jsem to oznámil předem, aby se na trasérství mohl někdo připravit.  Skončilo to však všeobecným zíráním před sebe, které musel rozseknout až Eri mávaje vlaječkou “líbí se mi to jen tehdy, když trasuji já” 🙂 a tajemně zašeptal: “Kluk a pak někam ke Kleti.” Někteří si vzpomněli na minulý rok, kdy Eriho marketingová věta: “žlutá, červená, na pivo do CK a vlak domů” znamená “jedeme na Kleť” a lehce se začalo breptat, neb slovo “Kleť” nevím proč (sic!) v Nezmarstvu náladu na bajku nikdy moc nerozproudí 🙂 Počátek nebyl přepálen, avšak již předem lehce problémy s morálkou očekávající Eri ho považoval za sabotážní tempo a počal se durdit. Zpětně už to není potřeba nijak rozseknout, neb Eri i přes temný výraz v obličeji nepřiložil pod kotel (já jsem tedy očekával strategii: jedu – a kdo se neudrží, ten si to nezaslouží), spolkl paranoidní přednasranost a družstvo se nakonec také celkem hezky rozjelo. Ke konci jsme si o začátku s Erim povídali s tím, že menší morál družstva nezpůsobuje přímo on, ale to, co bývá s jeho trasování spojeno 🙂 Taky jsme se shodli, že hlava je skutečně ve valné většině určujícím faktorem na co mám a na co ne 😉 Co tím chci říct? Hoši, já opravdu nemiluji (!!!) vyjížďky alá 5x přes hřeben Kluka, nebo “KKK” (Kluk-Kleť-Kluk), ale! S chutí k trasérství jsme vesměs na štíru, lidi jako Peťa Š., Peťa P. jsou dost demotivováni, Vítek to už hodil asi úplně do kopřiv, takže si prosím važme toho, kdo se chce nechat prcat! Kleť je a zůstane u někoho populární asi tak jak u druhého Pulmon, o Kluku a např. Hosínské zákojece ani nemluvě. Ale přece všichni víme, že je potřeba jezdit vše, neb by to jinak byla nuda a tlachání na kole je více než drcení o samotě. A Eri, já v počátcích etapy byl vážně na limitu a nesabotoval jsem!

O.

P.s. Peťo P. – slíbil jsi mi to Rakousko s přebroděním Malše a autobus z Dvořiště, takže já žádostiv čekám!!! 🙂 V zimě jsem se i já se svou nechutí ke Kleti snažil něco udělat (tak špatné pocity na bajku k ní chovám) a s fakošema pěšky dal nějaké objevovačky částečně mimo turistické značky, takže první letošní Kleť si vezmu na hrb já, jo? Uvidíme, co to udělá s mou náladou na startu 🙂