Author Archive
23 října, 2017 | 
Author: Trasa: 27 km, po pravém břehu Vltav, Plzeňskou na Čínu, okolo depa za hřbitov, Nemaničák, Čertík, Úsilné, přes Kyselou vodu, pod dálnicí ke střelnici, po poli do Libniče, motanice kolem potoka Dobrá voda, Na Haldách, přes čtyřproudovku, Hůrský rybník, strouhou pod Babou, sjezd pod lomem k Jarvalu, výjezd za hrází, Děkanský dvůr, okolo Ameriky a Kačera přímo na kachnu do Lucie.
Výškové metry: 420 m
Účast: Venca, Bivoj, Majkl, Pavel Tikal, Přema, Vítek, Aleš, Kocour, Honza Mareš, Petr Pokorný, Tonda, Eri, Petr Šikl, Kory, Zdeny, Vláďa, Koubič, Víko, Stanley, Sochy, Duby, Vráťa, Vláďa Řehoř, Petr Podhola, Míra Doležel, Banán, Honza Mikolášek, Sudí, Milan Javůrek, Jarun, Petr Novotný, František Kubík a čestně Větrák.
Pád: Vláďa Řehoř, Milan Javůrek
Defekt: nikdo
Trackmaker: Šiklín
Komentář: Supr počasí si mělo udělat další statistický zápis o suchém úterý a baboletní vyjížďka zalitá sluncem zamotat kdejakou hlavičku. To ještě víc pojistil Peťa Šikl, který všechny kachnychtivé (a že jich bylo!) tak motal, až se málem ztratil jeden z kandidátů na Pilníka. Naštěstí (nejméně pro něj) vše dobře dopadlo a dojel s ostatními do pohostinného zařízení jménem Lucie. Pravda je, že jedna kachna chyběla, ale že by zrovna jemu někdo kachnu v předtuše odhlásil? Nebo sežral? V hospodě se dále vedlo spousta řečí, vzali jsme to od agenta Bureše přes kandidáta vzhledu exotického cizince, který nás hodlá chránit před exotickými cizinci, probrali jsme Silvestr (asi bude nějaký extrareport), hledali jsme významy výrazu kachna (našlo se jich asi 5), dozvěděli se, že na Dubaji (ne na Dunaji) mají právě nyní Oktoberfest a že případné drobné odchylky od normy některých z nás jsou prd proti (české) paní, která byla schopna provozovat sex pouze s rodově čistými Švédy, navíc narozenými výhradně za polárním kruhem. Typově by tomu z nás údajně nejvíc odpovídal Aleš, ale to by musel mít rozevlátou vikingskou blond hřívu. A to nemá.
Petr
NOC (spíše hláška než citát): “Kachny, kachny, kachny,…” Zdeněk Srstka ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný
Trasa: 29 km, podél Vltavy na Meťák, Boršov, Samoty, lesem nad Pilota, Zahořice, pod Vrábče, sjezd na zelenou, tři brody nahoru k rybníku, Uhlířská stráň až k vyhlídce nad Dívčí kámen, zpět do Vrábče zastávka.
Výškové metry: 708 m
Účast: Venca, Bivoj, Majkl, Pavel Tíkal, Přema, Aleš, Kocour, Hony, Petr Pokorný, Tonda, Petr Šikl, Kory, Víčko, Stanley, Koubič, Duby, Vráťa Plíhal, Míra Dvořák, Míra Doležal, Banán
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Majkl
Komentář: Úterý, blíží se půl pátá a na Viberu to začíná žít.
Vítek: Z víkendových vyjížděk jsem si (krom spousty krásných zážitků) přivezl bolavá zádíčka a jelikož mi o nic nejde, tak se dnes budu léčit, užijte si vyjížďku, zdar V.
Ondra: Hoši, hoši, angína, ATB a 39°C ukončili velice bolestně můj letošní boj o pilníka. Ostatním 100% hochům přeji hlavně zdraví. O. P.s. Do pi…
Aleš: Ondro, hlavně zdraví.
Petr: Tak tady už může pilníka ovlivnit leda nějaká rašple.
Bivoj: Kuva, sedím na telefonu s generální ředitelkou a máme telemost, jestli to nestihnu, tak se z toho po… .
Petr: Vždyť to říkám!
Bivoj: Kuva, tahám telefon ze zásuvky.
Petr: Taky na mne počkejte.
Aleš: Jedu. (16:32)
Hony: Napište kudy, nestíhám to dřív jak v 16:40. (16:33)
Petr: Vyjíždím od baráku. 16:35)
Majkl: Boršov čekáme. (16:37)
Eri: Já nakonec nestíhám …
To nám to tedy pěkně začíná. Dle dohody se setkáváme v Boršově a pod Majklovo taktovkou se zanedlouho noříme do lesa. Tedy alespoň ti, jimž zdraví přálo, jen zaměstnavatel je zdržoval od úterních povinností. Upřímně bych chtěl politovat Ondru, je to opravdu smůla jak pro něj, tak pro nás. Takhle nám pokazit závěrečný trojboj o pilníka. Jak se zdá, bude to letos boj do samého závěru.
Vyjížďka v poklidu ubíhá a zanedlouho je před námi lesní strouha kterou čistě zdolává Banán, triálový tréning nese své ovoce. Další technickou pasáží je sjezd na zelenou pod tři brody, zde již předvádí své technické dovednosti více odvážlivců. Kýžený cíl naší cesty je před námi, kocháme se vyhlídkou na Dívčí kámen a pořizujeme společné foto. Obracíme to směr hospoda ve Vrábči, kde holdujeme obžerství až do příjezdu vlaku.
Závěr patří Eskalátor gangu a posezení nad závěrečným kroužkem ve Vatíku. Video zde.
Hony
Příště kachna pánové.
Ondro, příležitostí pro získání pilníka bude ještě spousta. Tahle noc je pro tebe.
NOC: “Všechno bude na konci v pořádku. Pokud to není v pořádku, pak ještě není konec.” (John Lennon)
Trasa: 40 km, Švábák, motačka v lese okolo Hada, Vrbenské rybníky, Dasný, kolem rozvodny k Bezdrevu, Eriho stezka, pod Vondrov, kolem Bezdreva, Munice, hranou lesa k oboře, Myslivna, pěšinou nad Vltavou k zámecké zahradě, maturita dolů, pravý břeh Vltavy až ke Zdendovi.
Výškové metry: 404 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Víčko, Toník, Koubič, Duby, Kocour, Víťa Kořínek, Stanley, Sochy,
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Erotokritos
Komentář: Hrozba dešťových srážek nás přiměla zvolit ústupovou variantu a motat se v blízkosti komína, namísto zdolávání nových sjezdařských tratí v úbočí masivu Kluka nalezené Bivojem a Zdenym. Už nyní je jasné, že tuhle parádičku si užijeme až napřesrok. Pro dnešek byla důvěra svěřena Erimu, který se v traserství vypiloval k Ondrovu obrazu, samosebou jak jinak než pod jeho osobním vedením. Poklidný průběh etapy lehce narušilo čekání na ztraceného Bivoje. Navádění po telefonu se díky Bivojově neznalosti lokality, za humny, nesetkalo s kýženým výsledkem. Návrat ztraceného syna nastal až v Municích. Následoval set Hlubockých klasik, během nichž nedošlo k žádným kolizím, defektům, ani ztrátám. Blížící se tma nás spolehlivě nasměrovala po pravém břehu Vltavy ke Zdendovi, kde jsme diskutovali o blížícím se výjezdním zasedání.
Hony
NOC: “Cestu buď najdu, nebo udělám.” Hannibal
Trasa: 51 km, k Meťáku, kolem bezdomáčů, červená kolem Vltavy, Starý časy, výjezd k mohylám, bloudění nad Holubovem, kolem mlýna na Křemži, Bohouškovice, Kluk, sjezd na Slavče, Hradce, Lipí, Kaliště, Třebín, Vlčí jáma, do Čtyráku kolem KMP, na Samson ke Zdendovi.
Výškové metry: 817 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Aleš, Vítek, Přema, Bivoj, Majkl, Eri, Kory, Tonda, Kocour, Stanley, Petr Pokorný, Hony, Koubič, Víčko, Duby, Viki, Venca Drbout, Jakub
Pád: Aleš front flip no hand na druhý kládě při odbočce doprava na červený kolem řeky, Venca Drbout, Peťa Pokorný (oba pokus o vyjetí kopečku u Křemže)
Defekt: Nikdo
Trackmaker: Vítek, Eri, Ondra
Komentář: Vhozenou rukavici do ringu v podobě trasování zdvihl Vítek, aby nás poslal na červenou kolem Vltavy s cílem v úbočí Kletě. Stačí trocha slunečních paprsků, krátký dres a člověk by si myslel, že kaluže a bahno nepotká. Červená je však zrádná, umí překvapit, bahenní jízdu naservírovat, a když v jejím nejtěžším úseku potkáš potláčající konkurenční bikerskou skupinu, je o zábavu postaráno. Škoda jen toho hrbu s kořenem, který byl pro mnohé výzvou, tak ten už tam není, byl vyžehlen dohladka, aby kolo ani nedrnclo. Dívčák, Starý časy a je tu strmá pěšina za Hamrem, v ní bagřík a již všichni potláčáme. Sjíždíme se v Třísově za železničním přejezdem, než dorazí poslední stíháme s Vénou Kofolu a pokračujeme na Mohyly. Následuje objevitelská fáze vyjížďky pod vedením Ondry jež nese své ovoce, včetně zapózování na louce s Kletí v pozadí. Za náhonem nad Křemžským Mlýnem dochází k endorfinovému návalu, u mnohých borců však vedoucímu k pádu. Co zmůže malý, zato prudký kopec s četným obecenstvem. Někteří si to dali dokonce opakovaně, leč bez kýženého úspěchu. I tak patří pokušitelům uznání. Návrat domů je veden pod taktovkou zkušeného horského vůdce Eriho přes vrchol Kluka, a to ztečí od Bohouškovic. Sjezd přebírá na poslední chvíli Vítek, volí zelenou na Mříč a padák ke kapličce. Zde mu Eri přetahuje zpět skupinu a svižným tempem míří ke Slavči. Dojíždíme Stanlyho, který nás rád vidí a zároveň chválí, že ho hledáme. Kdyby to tak byla pravda, ale tahle vyjížďka už dávno není o čekání na posledního. Lehký zmatek je i s hospodou, kam že se to pojede? Do KMP, nebo ke Zdendovi na Samsona? U půllitru Samsona se potkáváme s Banánem a Vláďou, jsou po jízdě kolem Římova čistí, možná i vyžehlení, zato někteří z nás zmuchlaní ale především všichni od bahna.
Hony
NOC: “Kdo chvíli stál, již stojí opodál – den žádný dvakrát se již nenarodí, čin dvakrát neuzraje.” Jan Neruda
Trasa: 33 km, přes Čínu, kolem výpadovky na Lišov, Úsilné, Borek, Borecká rokle, Orty, Baba, trail kolem kolejí až pod viadukt v Zámostí, to samé zpět, Hrdějovice, kolem kolejí, přes Vltavu až do KMP.
Výškové metry: 674 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Vítek, Majkl, Kocour, Přema, Petr Šikl, Bivoj, Hony Mareš, Stanley, Kory, Duby, Vráťa, Vláďa, Tonda, Aleš, Petr Pokorný, Koubič, Víčko, Víťa Kořínek, Jakub
Pád: Venca, Aleš, Pavel Tíkal 2x, Ondra, Kory
Defekt: Aleš (Síla získaná na Mallorce musela ven a řetěz to holt nevydržel)
TGC: Aleš
Trackmaker: Hony
Komentář: Musím neskromně konstatovat, že “Hrdějovická jebačka” bude v letošní sezóně jednou z Top akcí. Ukazuje se, že práce pro klub v podobě objevování a nájezdu tratě předem, má svůj smysl. Nemalou měrou k výjimečnosti vyjížďky přispělo i počasí. Sluncem zalitá stráň, zelená tráva v níž se jako had kroutila pěšinka mezi stromy, neměla chybu. Suché koryto Borecké rokle zas umožnilo plynulou jízdu v rychlém tempu. Nové prvky při nájezdu do stráně nad kolejemi a okruh kolem kolejí mezi mostem u Barborky a viaduktem v Zámostí, zpestřili již známou trasu z minulých let. Tahle jarní klasika umí neomylně prověřit bikerovu fyzickou i technickou zdatnost. V začátku sezóny se jednoduše ukáže, jak intenzivně probíhala zimní příprava. Někomu na techniku nezbývalo sil, jiní se při vodění biku ani nezpotili a Aleš po soustředění na Mallorce bušil do pedálů tak silně, až to řetěz nevydržel. Cestou se ještě dokázal zapsat po Vendův bok do síně TGC, když skončil na zádech s kolem nad sebou. Na náročnost celé tratě ukazuje i holý fakt, že její druhou polovinu, kterou byla protisměrná jízda, absolvovala již jen část mužstva. Odměnou pro ty co vydrželi do konce byl romantický západ slunce, v němž jsme se jak podotkl Bivoj “jebali po louce” k nájezdu na sjezdařskou dráhu nedaleko Ort. Závěrečný sjezd Boreckou roklí byl famózní stejně tak jako posezení v KMP u půllitru piva.
Hony
NOC: „Náš největší úspěch není v tom, že nepadneme, ale v tom, že vždy vstaneme, kdykoli padneme.“ (Konfucius)
Ondrovo P.s.: S Alešovo pádem, to bylo malinko jinak. Předně je to totiž citlivý hoch!!! A tak při cestě tam, slyšel Vítkovo vzlykání nad esoterickou krásou místa, kde roste travička v takové hustotě, jak osení v květináči na Velikonoce a že je velká škoda, že tudy jen proletíme. A senzitivní Aleš, když už mělo dojí na výron býčí síly, zvolil právě ono místo. Aby se Vítek pokochal, abychom my okem na kráse spočinuli. Mlask!
Honyho P.s.: Trocha statistiky, porovnám vyjížďku z loňska s tou letošní.
Ročník Účast Ujeté km Nastoupaná výška Průměrná rychlost Počet pádů Počet defektů
2016 20 33 584 14,1 7 (2x Aleš) 0
2017 22 33 674 13,5 6 1
Trasa: 35 km, okolo Malše do Mladého, kolem odkalovací nádrže, Staré Hodějovice, přes rokli do Hodějovického lesa, soukromou pastvinou do Doubravice, roklí Hlubočnice kolem dolu Zlatý jelen, lesem nad Vidovem, sjezd do rokle, lávka přes potok, k úpravně vody, výjezd do Heřmaně, na vyhlídku na Malši, nad Rechle, zpět k Heřmani, dolů ke Zborovskému potoku, lávkou přes Malši na zelenou, Rechle, Plav, okolo úpravny vody do Vidova, po modré kolem Malše až na Sokolský ostrov a zadem ke Zdendovi.
Výškové metry: 602 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Vítek, Majkl, Kocour, Přema, Petr Šikl, Bivoj, Hony Mareš, Stanley, Kory, Duby, Vráťa, Sochy, Vláďa, Tonda
Pád: Venca – 2x, Sochy, Bivoj
Defekt: Venca (píchnul cestou na start, oprava se protáhla přes pětiminutovou toleranci odjezdu ze startu, muselo se čekat a tak byl defekt započítán.)
TGC: Venca
Trackmaker: Ondra
Komentář: Ondra v neděli před vyjížďkou pospojoval střípky ze zimních vycházek s dětmi v okolí Hodějovic a připravil pro klub novinky, ze kterých nemělo dojetím zůstat jedno oko suché. Příslib vzrušující vyjížďky oznámilo známé zapípání zprávy na Viberu, těsně před vyjížďkou.
Začátkem je však potřeba zmínit heroický výkon Venci, který se stal Králem Jihočeských vrcholů 2017. Jako první zdolal všech dvacet vypsaných vrcholů a Vysoký Kámen dokonce dobyl v první možné minutě soutěže. Vrcholy objel doslova na jeden zátah, první nepřetržitá etapa jeho sólo závodu měřila přes 318 km a trvala 24 hodin. Plánovaný okruh po vlastní ose nedokončil jen díky technické závadě (prasklé dva dráty zadního kola). Ujetá celková vzdálenost 584 km, během tří dnů s dvěma zastávkami na spaní, s 9662 nastoupanými výškovými metry, co dodat. Venco smekám.
Na start úterní vyjížďky Venca dorazil s pomalým defektem jehož příčinou byl trn dovezený z objíždění vrcholů. Jeho oprava však přesáhla pětiminutový limit čekání na startu a defekt byl nekompromisně započítán do statistik. Po lehkém zdržení jsme vyrazili klasicky kolem odkalovací nádrže na vrchol Větrná, abychom shlédli nejstarší dům zástavby Starých Hodějovic v ulici K Šemberku. Autentičnost historické kamenné stavby podtrhují především moderní bílá plastová okna. Zjevně se někde stala nějaká chybička. Výjezd Hodějovickým lesem Vendu posílá do síně Triple Golden Clubu, tedy přesněji jeho pád na kořenech v nejprudší části. Na louce pod Doubravicí nás napomíná její majitelka se slovy, že se nejedná o cyklostezku, ale o spásací louku. Ondrovo omluvná slova, že zde projíždíme pouze jednou za rok, té hodné paní vzala vítr z plachet. Ovečkám se za polámanou trávu dodatečně omlouváme.
Zde končí klasika a pro mnohé začíná část očekávaných novinek. Lokalita zvaná Hlubočice, mezi Doubravicí, Nedabyle a Vidovem se zbytky dolu Zlatý jelen, jehož historie sahá do roku 1767, kdy zde hrabě Berchtold zahájil ražbu štol na dolování stříbra se stává naším bikerským rájem. Krásné poježdění, navíc okořeněné pohledy na bikery brázdící v některých chvílích obě strany nesčetných roklin. Pokračujeme dál, o technické pasáže není nouze, v jedné nám Vítek předvádí sjezd na který musí mít člověk v hlavě myšlenky opravdu dobře srovnané, jakákoliv sebemenší chyba se nemilosrdně trestá pádem. Proplétá se mezi bikery svádějící své stroje, nezaváhá a sklízí nesčetná slova uznání. Skromně mluví o výhodě teleskopické sedlovky, ale my, co to viděli a šli to pěšky víme, že jen v sedlovce to nebylo.
Návrat do známých lokalit kolem Zborovského potoka připravil nevídanou taškařici. Nutnost překonat zvýšenou hladinu vody po dešti způsobila namočení bot snad všech zúčastněných. Nejhůře dopadl Šiklín, který se jako první pustil do přechodu potoka po zrádných kluzkých kamenech. Do vody vstoupil nedobrovolně oběma nohama a tretry přitom sundané neměl, na rozdíl od jiných, kteří zbaběle brodili bosky, včetně mne. Průjezd kolem Rechlí odhalil zbrusu nově potaženou skálu ochrannou sítí proti pádu kamenů. Skála tak vypadá, jako by ji někdo uměle odlil z betonu. Jestli pak v tom nemá prsty Alešáček?
Vyjížďka se nám protáhla až k osmé hodině, došlo tak k zajímavému paradoxu, kdy někteří Nezmaři od Zdendy již odcházeli a jiní teprve přijížděli. Ti co zůstali déle záhy zjistili, že je Vítek zas o rok starší a událost řádně oslavili.
Ondrovo práci pro klub chválím a nešetřím slovy uznání. Stejně jako Kocourovo Králičí ostrov ve vyjížďce první, Ondrovo Zlatý jelen ve vyjížďce druhé bude novinka i ve vyjížďce třetí. V úterý vás vezmu na svou jarní klasiku. O víkendu jsem si ji najel a vylepšil, budete koukat co jsem našel za pěšinky nedaleko rodné hroudy.
Hony
NOC: „Jediným způsobem, jak zjistit meze možného, je odvážit se alespoň malý kousek za hranice nemožného.“ (Arthur C. Clarke) „Žijete jenom jednou. Tak by to měla být zábava.“ (Coco Chanel)
Trasa: 28 km, kolem Vltavy k Meťáku, Mezi Tratě, Roudné, Vidov, k úpravně vody, pod Heřmaň, přes Zborovský potok, k chatkám, Borovnice, Nedabyle, Doubravice, skrz Hodějovický les, kolem Špačkárny, podél Malše a Vltavy až do Čéčovky.
Výškové metry: ?
Účast: Vítek, Hony, Venca, Stanly, Šiklín, Kosa, Banán, Lojza, Tuča, Jakub, Petr. P., Přema
Pád: Venca
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář: Čtvrtá noční sezóna se pomalu chýlí ke konci, scházíme se v hojném počtu u Dlouhého mostu abychom společně naposledy vyrazili vstříc nočnímu dobrodružství. Teplota a počasí je jarní, 13°C, polojasno a téměř celá první polovina vyjížďky se bude odehrávat za světla. Je to předzvěst nezadržitelně se blížící letní sezóny. Poprvé a zároveň naposledy si přijel lampami nasvícené krásy noční krajiny vyzkoušet i Přema. Trasa vyjížďky směřuje přes Borovnici, stejně tak jako ta v sezóně první a nasnadě je tudíž myšlenka o hlubší symbolice této náhody. Průběh vyjížďky se vyvíjí tradičně. Venouš jede sto metrů před skupinou v jejímž čele je Tuča na singlu a na konci ti, co mají ve výčtu účastí číslovku jedna či dva. Všichni Legenďáci na singlech točí víc než kdy jindy. Vítek předvádí taje teleskopické sedlovky, vítězí v počtu pohyblivých částí na biku. Jako klíště se nás na chvostu drží Stanly. U Heřmaně zastavujeme a popíjíme iontové nápoje z petek na počest nového největšího Night Ridera, nemá to chybu. Konečně je čas rozžehnout lampióny, ponořit se do temného lesa nad Zborovským potokem a užít si tu pravou noční jízdu. Dáváme si trail Hodějovickou roklí, projíždíme trochu bahna u Špačkárny a neomylně míříme městem rovnou do Čéčovky na očekávanou závěrečnou párty. Oslava je velkolepá, připíjíme na Banánovo jmeniny, vyhlašujeme největšího Night Ridera sezóny a další neméně hodnotné umístění v níže popsaných disciplínách. Pohostinnost a ochota obsluhy naší nejčastější základny v Čéčovce je příkladná, točené pivo ještě lepší, přesně tak jak to má být.
To, proč je noční sezóna vždy senzační, je především o lidech kteří se jí účastní. Tahle parta nadšenců brázdící noční krajinu za každého počasí prostě nemá chybu. Kluci díky.
Na závěr použiji Kosovo slova: “Celé to poježdění s lampiónama je zábava. Moc jsem si zase tuhle noční sezónu užil. Díky”
Za Eskalátor Gang Hony
Výsledky NIGHT RIDE sezóny 2016/17:
Největší NIGHT RIDER – Vítek Sirotek (i díky Alici)
Největší PADÁK – Pavel Tikal (díky Samoušovi, který sezónu nedokončil)
Největší PÍCHAČ – Ondra Ludvík (pouze jednou vyjel, navíc na silničce a smolař píchnul)
Největší TRACKMAKER – Pavel Kosař (otec zakladatel)
Největší SKOKAN ROKU – Stanly (borec od přírody)
Největší BĚŽEC – Jan Ludvík (před jeho výkony smekám)
Za největší materiální přínos všem Night Riderům byly oceněni – Lojza Orgoň a Jiří Tuček
Poděkování patří i všem ostatním členům Eskalátor Gangu i těm, co nás přišli do hospůdky podpořit.
Statistiky: NIGHT RIDE
Eskalátor Gang zve všechny bikery na úterní závěrečnou noční vyjížďku, po níž bude následovat vyhlášení nejlepšího Night Ridera sezóny 2016-17 v restauraci Čéčovka.
Sraz jako vždy u Dlouhého mostu, strana u Hocha v 17:30 hod. V plánu je trasa v blízkosti Budějovic s dojezdem do Čéčovky kolem 20:00 hod.
Neváhejte vzít lampy a vyražte s námi. Nezmaři, může to být zároveň rozjížďka před letní sezónou 2017.
Všichni jste samozřejmě zváni na závěrečné posezení v Čéčovce.
EG
