Author Archive
5 srpna, 2015 | 
Author: Trasa: 36 km, Švábák, tašky, Závraty, Vrábče, tři brody, červená na Dívčák, Staré časy, Třísov, kamenné mohyly, masivem Kletě na parkoviště, Holubov a do hospody Vrábče – zastávka.
Výškové metry: 950
Účast: Přema, Honza Mareš, Vítek, Venca, Petr Šikl, Aleš, Petr Pokorný, Koubič, Vláďa, Láďa Benhák, Duby, Kocour, Sochy, Eri
Pád: Vítek (hrdinný pád při překonávání potoka u Starých časů)
Defekt: Duby
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Horký den trasérsky výborně rozlouskl Šiklín a vybral cestu na Kleť. Zdá se to jako paradox, taky řada jezdců mrmlala, ztrácela psychické síly (Venca Drbout díky tomu nemá ani účast) a šla do mrákot (Hony později doslova), nicméně cesta v krytu lesa, kolem vod stojatých i tekoucích a dobytí Kletě (na vrcholu byla skoro až zima) z východu byla, i přes nastoupaný kilometr, skvělým únikem před spalujícím sluncem. Ekipa nasadila od začátku svižné tempo a peloton se roztrhal už na (někým proklínaných) taškách. V Hradcích nahlásil Venca „psychický defekt“ a zmizel. Založil tak novou statistickou kategorii, i když zlí jazykové trousí, že psychický defekt je samotná podstata každého Nezmara… 😉 Koneckonců psýché je duše, což se k cyklistice hodí 🙂 Takže Venco, pro příště – to není důvod rezignovat, naopak, to je tvůj motor! Z Vrábče následoval oblíbený trailík lesní pěšinkou po zelené alias Tři brody, když před prvním procvaknul duši (gumovou) Duby. Skupinka se sjela u Cáby, kde došlo i na první společnější focení, ke kterému jsem se častěji chystal, než konal, protože vrtošivá duše Nezmara nedovolí čekat. Výživné stoupání od Třísovského hamru (před nímž došel plyn Sochymu) s napojením na žlutou vedoucí od Plešovic dalo zabrat tělu i technice. Symbolická kontrolka došlého paliva se rozsvítila i Honymu, a to na mýtince nějakých 300 výškových metrů pod vrcholem. Důsledek špatného výživového programu (naposledy snídal). Štastnější dojeli na vrchol těsně před zavíračkou, jiní už po. Poučeni minulými příhodami s patkou apod. jsme si bez defektu užili sjezdíček tak nějak pod lanovkou. Někdo si na parkovišti všiml, že je vyschlý pramen studánky, Petr Šikl si všiml náznaku alternativní cesty do lesa. Na jeho otázku, zda to někam vede, jsem jako svého času znalec toho místa odvětil že nevede a jel po asfaltu. Skupinka nezmarných Nezmarů se pak vyřítila zleva na louku z hustého lesního podrostu, vedená Šiklínem, který mi po sjetí šeptl do ouška – „nevede“ 🙂 . Kochání se panoramaty zapadajícího slunce nad masivy Blanského lesa nás svedlo k myšlence na hospodu ve Vrábči. Jak řekli, tak udělali, i když cestou pár kusů poztráceli. O temných zákoutích duše (Nezmara) bylo dnes napsáno už dost, tak snad jen za zmínku stojí shyby s nacvaknutým kolem, dýško vnucené paní průvodčí, marné hledání zastávky Adamov v trafikonu (Alešovo přání) a několik přestupků v rámci oživlého Eskalátorgangu, které ukončil obr Koloděj alias svalnatá ochranka suterénu Mercury centra. Hromotluk to zkusil verbálně s argumentem, že se někomu něco stane, což podpořil příhodou jak nějaká stará babička přišla nedávno na tom samém eskalátoru ke zranění. Oponentura, že ona ale určitě šla pěšky a nejela po eskalátoru bezpečně na kole, nevyšel a tak došlo i na drobné násilí – lomcování s Honyho sedlovkou (asi ve snaze mu přivodit podobné zranění stařenky) a výjezd zbylých pod dozorem, kdy nás skoro držel za uši 🙂 Spanilá jízda pokračovala Lannovkou s drobným zaváháním u Vatíku a dohodou nad Palubou, kam někteří dorazili později s kebabem (zavřená kuchyně ve Vrábči). Den byl tak do poslední minuty využit pro pestrou mozaiku zážitků, jež vyšperkoval Venca opakovaným (ve Vrábči a nakonec i na Palubě) zapomenutím batohu, který, jak sám uznal, vezl úplně zbytečně 🙂 Pěkný to byl den. Carpe Diem.
P.
P.S. Samostatnou poznámku zaslouží Vítkovo vábení na poněkud delší vyjížďku – do Itálie, kam se rodinná rada rozhodla vyrazit (kromě Vítka všichni autem). Podnětné nápady ostatních, jak jím vymyšlenou cestu zkrátit nejméně o den zavrhl s tím, že kriteriem není co nejdříve být s rodinou, ale co nejvíce se vyhnout válení se na pláži 🙂
Trasa: 46 km, směr Švábák okolo golfového hřiště k Hadovi, lesní pěšinky na Hakláče, Křenovice, Vráže, sjezdařská dráha, okolo Vrážského Mlýna, mezi rybníky, přes kopec do Jankova, okolo Borovky do Holašovic, polní cestou a po červené na Skalku a Švelhán, Bohouškovická myslivna, kořenovka na Haberský vrch, dolů na sáňkařskou dráhu, přes Dehtářský potok na Lipí, na tašky, Švábák a do KMP.
Výškové metry: 730
Účast: Honza Mareš, Venca, Petr Šikl, Aleš, Kory, Pepa Vlášek, Pavel Samec, Roman Farka, Bivoj, Tonda, Víčko, Petr Jiřička, Petr Pokorný
Pád: Víčko, Aleš
Defekt: Honza Mareš, Pavel Samec, Aleš – 2x (nové kolo s vadnou krycí páskou v ráfku, Samík by mohl vyprávět)
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Teplotní rekordy opět padají, 33°C, jasno. Přímo ideální teplota na vyjížďku, ovšem minimalistické bidony některých nevěští nic dobrého. Horko nutí ujížděť hovadům(hmyz, nikoliv účastníci vyjížďky). A hned v úvodu rozpáral peloton přejezd stoky u Hada. Po průjezdu lesíkem a pravotočivém manévru na asfalt se lehce opozdil Samík, který provedl úhybný manévr vlevo. Pokoušel se sice všem volat, ale jasné Ondrovo školení z minulých vyjížděk, že telefony se neberou (ne, vážně jsme nikdo Samíkovo volání o pomoc neslyšeli), způsobilo, že jsme si Samíkovo nepřítomnosti povšimli až na hrázi rybníka Beranov pod sjezdem z Vráže. Aleš to byl, kdo si všiml, že chybí náš kluk z plakátu. Možná je teď pojí silnější pouto, když mají na chlup stejná kola s javorovým listem ve znaku ( a se stejnými sklony k defektům 🙂 ). Nastal čas na použití mobilní techniky a Samík byl znovu na světě. Řešení mého a zanedlouho Alešovo defektu zadního kola poskytlo Samíkovi potřebný čas na sjetí skupiny. Do Holašovic jsme dojížděli se Samíkem, ale bohužel už bez Tondy, který se odpojil ve chvatu domů. Zde někteří doplnili tekutiny v místní hospůdce. Pod tíhou vedra a předchozího pádu se Víčko nechal slyšet, že zůstává na jedno orošené a dál již nepokračoval. Na Skalku a Švelhán dorazila již prořídlá a mírně reptající skupina jedenácti bikerů. Docházela voda, síly i morál, vůkol vedro a vířící prach. Výjezd po červené a následná kořenovka po hřebeni až na Haberský vrch byla v tomto vedru opravdu výživná. Jestliže v první části Peťa volil alternativy k tradičním trasám nejspíš po inspiraci na rybářském svazu, druhý díl byl tak trochu výtažkem s časopisu Lesnická práce. Při sjezdu lesem za kamenem číslo 27 a 28 pořídil Samík zhruba centimetrovou trhlinu pláště s dvojitou penetrací duše. Plášť jsme bravurně zacelili pomocí fleku a igelitového pytlíku. Následovalo předvedení nafukování kola CO2 bombičkou, které již tak bravurní nebylo. Po vypotřebování dvou bombiček došlo i na pumpičku. Skupinu, která se trhla a vyrazila dopředu směrem domů, jsme sjeli až na panelce u letiště. Zde potkal Aleše druhý defekt zapříčiněný nekvalitní a chybně nainstalovanou krycí páskou v ráfku. Mimochodem, stejná věc potrápila po zakoupení kola i Samíka. Zřejmě někde udělali kluci z Kanady chybu, pokud to tedy nebyli rovnou kluci z Číny nebo Tajvanu. Nakonec jsme zaprášené plíce a vůbec vše, co nás ten den potkalo, spláchli ne jedním kalíškem zlatavého moku v KMP.
Hony
30.05.2015 proběhl čtvrtý ročník „Nejtěžšího MTB závodu Jižních Čech“, Ultra 100 mil Podhůřím Šumavy.
Do závodu vyrazilo i pár Nezmarů, z nichž jeden ukořistil cenu nejvyšší. Ano vítězem se stal Petr Šikl. Neuvěřitelný výkon, 100 mil pokořil v čase 11 hodin 45 minut. Všichni dojeli ve zdraví a bez defektu, až na prasklé lanko od šaltru. Celkem startovalo 11 účastníků, první trojka si rozdělila bednu, dva nedojeli do cíle a zbytek dorazil po úctyhodných 16 hodinách a 15 minutách. Bylo to jak to říci: “Krásně zničující”.
Velké poděkování patří všem organizátorům a Samíkovi, který aby se s námi všemi pozdravil, čekal několik dlouhých hodin v cíli.
Hony
Více na: Ultra 100 mil
AUTHOR KRÁL ŠUMAVY 2015
Dalším podnikem tohoto dne byl Král Šumavy, do kterého se zapojil další z Nezmarů, Eri.
Eri okomentoval: “Já jel sice na Králi Šumavy v sedle jenom sedm hodin, ale i tak to bylo výživný, hlavně to počasí a bahenní rock&roll. Průměr 15.6, pořadí 266 z nějakých 700. Ztráta na vítěze pouhé 2 a půl hoďky.”
Videa: Král Šumavy MTB (především čas 3:02 – kdo nám to tam sedí?)
(trať moc pěkná, chápu, že to asi nezkouknete celý, ale hlavně kolem 21.minuty to bylo hodně o zimě a bahně… Doporučuji moc!!!)
Trasa: 32 km,
Výškové metry: 580
Účast: Ondra, Přema, Eri, Petr Šikl, Majkl, Honza Mareš, Vítek, Venca, Kory, Aleš, Pavel Samec
Pád: Pavel Samec, Přema, Venca
Defekt: Honza Mareš
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Minulé vyjížďky se až podezřele moc co se počasí týče, vyvedly, ale to přece nemohlo trvat věčně! Duben, ještě tam budem. Alespoň se při přeháňkách a 5°C ukázalo, komu o naši věc opravdu jde. A např. Přema přijel i s výronem v kotníku… Pro Pilníka se holt musí trpět a tak to má být J. V řadě na něj však stále čeká 9 stoprocentních vlčáků, takže řež bude krutá. Samotná vyjížďka byla vhodně k počasí zvolená jako motanice po lese, nikoli k najíždění studených a mokrých kilometrů. Kluzké kořeny ukázaly nedostatky jízdních dovedností nejen pády, ale i jinými ekvilibristikami – k vidění byly výstupy z kola a následný běh bez kola, které bylo ponecháno ve stráni nad jezdcem, zaháknutí rohem řidítek za plot vylučující další jízdu vpřed, přehršel podklouznutí, vzdání překážky předem atd. atd. Vše plynulo ale hladce a Eriho pěšinka pro fajnšmekry u Rudolfovského lomu se líbila.
O.
P.s. Zatím jsem prodlevy na Startu typu: „Kam se jako pojede“ nezaznamenal, tak jsem zvědav, kdy to přijde 🙂
Tak je to tady.
Máme vítěze akce „Vrchařská koruna Jižních Čech“!
Je z řad Nezmarů. Někdo již tuší, někdo již ví? Je jím:
Venca Krutina.
Více se dozvíte zde:
Co je to za akci? Je to nezávodní cyklistická akce, která vás zavede do různých koutů Jižních Čech, dle vzoru akce „Vrchařská koruna Valašska“ .
Termín akce:
1.duben 2015 až 30.listopadu 2015
Podmínky úspěchu v naší akci
V daném termínu zdolat 20 vypsaných vrcholů v Jižních Čechách.
Vrchařskou korunu Jižních Čech získá každý biker, který zdolá v daném období všech 20 předepsaných vrcholů. Jako důkaz je třeba na každém vrcholu se vyfotit a pak poslat všech 20 fotografií na emailovou adresu info@legendmtbclub.cz. O pořadí bude rozhodovat datum odeslání fotografií.
Vrcholy 2015
Kraví hora (953 m.n.m )
Vysoká (1034 m.n.m.)
Myslivna (1040 m.n.m.)
Kohout (871 m.n.m.)
Slabošovka (624 m.n.m.)
Poluška (919 m.n.m.)
Vyklestilka (887 m.n.m.)
Kraví hora u Vyššího Brodu (796 m.n.m.)
Vítkův kámen (1035 m.n.m.)
Knížecí stolec (1236 m.n.m.)
Bobík (1264 m.n.m.)
Boubín (1362 m.n.m.)
Javorník (1066 m.n.m.)
Královský kámen (1058 m.n.m.)
Mářský vrch (907 m.n.m.)
Libín (1093 m.n.m.)
Jarník (609 m.n.m.)
Vysoký Kamýk (627 m.n.m.)
Kluk (741 m.n.m.)
Kleť (1084 m.n.m.)
Trasa: 27 km, stezka po pravém břehu Vltavy, Voříškárna, garáže za Ternem, kolem Bosche, přejezd v Kněžských Dvorech, podél kolejí do Hrdějovic, spojovačka na Borek, rokle směr Orty, sjezdařská dráha, polem k Rosmíkovi, pravá do rokle, sjezd pod Babu, Žákův lom, výjezd na Hosín k rybníku, náves, po asfaltu směr Hluboká, levá sjezd ke kolejím po motokrosových cestičkách, železniční most nad Barborkou, prudký sjezd lesem k jezu, stezka po pravém břehu Vltavy k Nezmarovi.
Počasí: 12°C, polojasno
Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Venca Krutina, Pavel Samec, Martin Ehrenberger, Pavel Kosař, Jirka Tuček, Lojza Orgoň, Jindra Vimr
Pád: Jindra Vimr, Martin Ehrenberger, Pavel Kosař, Honza Mareš
Defekt: Jindra Vimr
Trackmaker: Honza Mareš, Petr Šikl, Pavel Kosař
Komentář: Tak je to tady! Závěrečná vyjížďka nezmarské odnože nočních jezdců. V tomto ročníku je to vlastně průnik několika budějovických skupin, a to BK Nezmar, Legendbike a Exteremo.
Závěrečná vyjížďka se odehrála v mých oblíbených lokalitách lesů kolem Ort a srázu podél kolejí z Hrdějovic na Hlubokou. Zmíním jen její nejzajímavější části, kterými byli zejména výjezd odvodňovací roklí k Ortům a motokrosové pěšiny v úseku Hosín zastávka až Hluboká – Zámostí. První ze zmiňovaných úseků jsme bohužel absolvovali bez Samíka, kterého zdržel defekt kola jeho zánovního biku Rocky Mountain. Zouvání pláště z bezdušového ráfku bylo panenským počinem, a jak je známo, u akcí tohoto typu dochází ke komplikacím. Výjezd odvodňovací roklí, který většina týmu zdolávala v tomto směru poprvé, byla zprvu lehce komplikovaná poházenými větvemi majícími za úkol odradit motokrosové jezdce, v druhé části pak dala vyniknout jezdeckému umění jednotlivců. Do druhého úseku jsme již vyráželi v plném počtu deseti bikerů, posilněni zrzavým mokem ze zásob našeho vrchního sládka. Ještě techničtější stezky ryze motokrosové povahy prověřili techniku týmu až na dřeň. I Eri si tak přišel na své, především v místech, kde před nějakým časem testoval zapůjčený bike s neblahými následky jak na jezdci, tak na kole. Náročnost tratě se pak podepsala i na počtu pádů ve vyjížďce, naštěstí všechny bez vážnějšího úrazu.
Vzhledem k povaze vyjížďky “Závěrečná ” jsme naplánovali zakončení noční sezóny u Zdendy. Byla to první návštěva hospody U Nezmara od letní závěrečné vyjížďky. U první objednávky pití jsem lehce zaváhal, ale vypadlo ze mne, že si teda dám jednu jedenáctku. Pivo jsem na stůl dostal s padlou pěnou a i ta se do pěti minut ztratila úplně. Půllitr přede mnou tak vypadal, že obsahuje čaj a ne pivo. Chuť, tak ta bohužel zůstala stále neblaze stejná. Nebyl jsem v tom ale sám, stejně na tom byl nejen celý náš stůl, ale i všichni ostatní hosté. Zdenda prohlásil, že dodávku piva bude reklamovat a pokud neproběhne hladce, osloví konkurenční pivovar Platan. Cena je prý stejná, jen Zdenda je odkojený Samsonem už od mala a měnit to ze zásady nechce. Ve všech u našeho stolu svitla jiskřička naděje. U jednoho vlastně ne, před tím stála sklenice bílého střiku.
Během večera došlo i na doplnění údajů do statistiky, která tak prozradila, jak že nám dopadlo umístění v celkovém pořadí největšího počtu účastí, pádů, defektů a trasování nočních vyjížděk. Výsledky najdete v přiložené statistice.
Zde malá rekapitulace:
1. Cena nejlepšího NIGHT RIDERA – Petr Šikl (100% účast)
2. Cena největšího padáka: Pavel Samec (6 pádů)
3. Cena nočního píchače: Venca Krutina (protože by zase vyhrál Samouš, jednomyslně jsme určili za vítěze Vencu)
NIGHT RIDER
Noční píchač
Největší padák
4. Cena trasera a poděkování za bezpečné dovedení do cíle patří především Petrovi Šiklovi, ale i Pavlovi Kosařovi a vlastně všem, co do každé z vyjížděk přivezli materiálové zabezpečení, pořídily dokumentární záběry a v neposlední řadě dodali dobrou náladu.
NIGHT RIDE – BYL TO DOBRÝ POČIN – DÍKY
Hony
Statistika: NIGHT RIDE
Trasa: 41 km, po stezce k Meťáku, podél Vltavy na Boršov, po modré na Kotka, na asfalt – Rančice, Opalice, Radostice, Štěkře, levá na Harazím, na červenou do Černic, Žabař, Mirkovice, kolem Jíleckého potoka do Malčic, stoupání po kořenech směr Věžovatá Pláně, stoupání pod Polušku, sjezd po modré na Rejty a do Kaplice – nádraží.
Počasí: 11°C, jasno
Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Venca Krutina, Radek Seidl, Pavel Kosař, Jirka Tuček, Tomáš Kouba
Pád: Radek Seidl
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek Sirotek a Pavel Kosař
Komentář: Kvalitní, náročná vyjížďka pro opravdové fajnšmekry. V této vyjížďce si musel každý najít to své. Asfalt, šotolina, louka, singlík, bahno, sníh, led, kořeny, rovina, stoupání, sjezd, …. Co více si přát.
Přísný výkon v běhu na 32 km – Honza Ludvík. Tomu se říká: “Borec na konec!”
Hony
Sraz na příští úterní vyjížďce v 17:30 hod u Dlouhého mostu, strana u Hocha.
Plán: Borecká rokle, Hrdějovice, Hosín, sráz směr Hluboká a tentokráte na Samson ke Zdendovi.
Trasa: 43 km, Švábák, zprava okolo střelnice hranou lesa k rozcestí na zelenou, zpátky po zelené a modré na Hakláč, mezi rybníka na Křenovice, spojovačka nad Dubné, žlutá okolo Vráže, mezi rybníky na Čakovec, asfalt pod Čakov, na sjezdařskou dráhu kolem lomu, lesní cesty až k myslivně, výjezd pod Haberský vrch, sjezd dolů, přes Dehtářský potok, Lipí, Kaliště a panelka na Šindlák, Perla a KMP.
Počasí: 10°C, jasno
Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Venca Krutina, Pavel Samec, Radek Seidl, Martin Ehrenberger, Lojza Orgoň, Pavel Kosař, Jirka Tuček
Pád: Vítek Sirotek, Pavel Samec, Martin Ehrenberger, Radek Seidl- 2x
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Zatím nejdelší noční vyjížďka, jak do vzdálenosti, tak do stráveného času v sedle a dokonce vyjížďka s největším počtem účastníků. Rekord v počtu pádů ve vyjížďce nebyl překonán, pouze vyrovnán. V číslech: 43 km, 2:38 hod, 10 bikerů, 5 pádů.
Tato vyjížďka byla ale výjimečná ještě jednou událostí, a to průběžnou oslavou Šiklínovo narozenin. Již na startu jsme připili z placatky rumu na Petrovo zdraví a zamířili směrem na Švábák. Na startu se objevila i nová tvář v podobě Samíkovo kolegy, zelináře Radka. Samík se plně vžil do role Radkova učitele a vysloužil si tak během vyjížďky spoustu milých přezdívek, jako například: “Taťka, učitel národů, Jan Amos Komenský.” Došlo i na pády, jeden zřejmě jako ukázku předvedl pan učitel, jeho žák aby nezůstal zahanben dva krát zadaný úkol zopakoval. Ukázkový pád přes řidítka předvedl i Vítek, který měl smůlu a byl zachycen naším dvorním fotografem ještě na zemi. Celou akci s pády završil Eri přesně na místě, kde předvedl koupací akci v kaluži Majkl, naštěstí skončil na čtyřech. Po výjezdu pod Kluka jsme se naposledy posilnili z placatky a vyrazili zpět k domovu. Po cestě ovšem došlo k odpojení Samíka a Radka když z kopce pokračovali rovně, namísto odbočení vpravo. Při telefonickém zjišťování jejich polohy nám Samík oznámil, že ještě neví kde jsou, že až narazí na nějaké povědomé místo, dorazí již jen ve dvou do Perly. Díky oslavám 750tého výročí založení města Českých Budějovic, zaplavily chodníky davy lidí a ulice kolony aut. Cesta k Perle nebyla opravdu jednoduchá. Bohužel naše oblíbená domovská pivnice byla zcela zaplněna a nás tak čekal znovu průjezd mezi davy lidí směrem k KMP. Zde nás uvítali s otevřenou náručí i s koly. Nakonec se nás do hospůdky vměstnalo deset, doběhl Petr Pokorný a kolmo dorazil Větrák. Znovu jsme připili na zdraví našeho kamaráda Šiklína a konec oslavy přerušila až číšníkovo žádost o uhrazení útraty na konci zavírací doby.
Peťane, díky a přejeme ještě jednou hodně najetých kilometrů jen ve zdraví.
Hony
POZOR, sraz na příští úterní vyjížďce v 17:00 hod u Dlouhého mostu, strana u Hocha.
Plán: ČB-Poluška-Kaplice nádraží, cca 40 km, 850 výškovým metrů, návrat vlakem ve 21:33 hod.
