Author Archive

Trasa: 36 km, podivuhodná motanice po městě (cestu ven jsme našli!), Dobrá Voda, Švajce, Třebotovice, lesem až do Ledenic, po zelený ke Spolskýmu rybníku, Petrovice a po asfaltu do Jílovic

Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Aleš, Eri, Větrák, Majkl, Honza Mareš, Tonda, Petr Jiřička, Kocour, Kory, Pavel Kosař, Petr Novotný, Víťa Kořínek, Filip, Vláďa, Medek nejmladší, Inženýr & Magistr (Větrákovo friends)

Pád: Inženýr

Defekt: Mačička se utrhla ze řetězu 🙂

Trackmaker: Petr Šikl a malinko Ondra

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/Premek/avdl8q67q84k8rdh

Komentář: Jílovická akce tentokrát posunutá na září přilákala velmi početný dav žádostivců o pěkné bajkováníčko za hezkého počasí 🙂 Někteří dokonce i bajkováníčko oželeli a dorazili jen na tu kachnu (ať už autem, či po silnici). My, kterým jde především o kolo, dovedli poprvně cestu lesem až přímo do Ledenic a pak vynechali “zkratku” z minulého roku a bez dobrodružtví dojeli spořádaně do Jílovic. Tam každej dostal mega velkou porci skvělé kachny s knedlikem a se zelím a pak už se jen pilo. Já jsem panáky původně pít nechtěl, ale k pivům se nakonec přišlo kouknout Baileys (Alešova potřeba sladké tečky) a dvě slivovičky. Po zaplacení jsem podleh davovému nápadu vyjetí z hospody na kole a i přes předsevzetí za střízliva i já schody z kulturáku sjel. Nabuzen jsem nevystoupil v Hodějovicích nechal se opět strhnout ostatními zlotřilci k návštěvě Singru. Už jen asi ve čtyřech (jezdcích apokalypsy) jsme si dokázali, že do Singru se dá z perónu dojet bez vedení kola i za použití podchodu. Takže schody z perónu do nádražní haly, schody do podchodu, nájezd na eskalátor z podchodu a po silnici do Singru – pívíčka, sambuky, hot shoty, metaxa – pryč jsem šel v jednu, ale rozhodně ne jako poslední…

O.

P.s. Větráku, díky za organizaci super akce a drž se! Všechno dobře dopadne a na jaře picnem u Vás tu svini (esli to Samík zvládne)

[Show slideshow]

Trasa: 37 km, Švábák, oběšenec, Třebín, Dubné, kolem vysílače nad Vráž, skákačka nad Dehtářem, Vráže, kolem rybníka pod vysílač, Kvítkovice, do masivu Kluka, Skalka, sjezdem kolem kamenů č. 27 a 28 :-), pod Lipí, chatičky, hřbet a po taškách domů

Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Aleš, Eri, Větrák, Majkl, Honza Mareš, Pavel Samec, Tonda, Pepa Vlášek, Petr Jiřička, Víčko

Pád: Aleš 2x, Ondra, Pavel Samec, Víčko, Majkl na korbičku do louže

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/7683hbnhgadcuso9

Komentář: Pěkná etapa za rozličnýma bajkovinkama, sjezdy, výjezdy, technika, kochání se na občasném sluníčku. Bohužel se zase jednou za čas dostavila kumulace pádů Naší mordparty. Alešovo pád na dřevěný překážce moh bej o dost hezčí kdyby ho jel rychleji jak původně zamýšlel :-), Majkl vysloveně pro diváky vykoupal krunýř v bahnité louži a při rochnění si pomlaskával – vše mě bavilo a klucka jsem si dobíral až do doby, než zasáhla prozřetelnost (má debilita) a ztrestala mě. Vítek zabrejkoval při smyku předního kola v zatáčce, no a já jedoucí v háku na 5 cm na rychlostním limitu pro daný úsek už neuměl nic jiného, než lehnout. Stroji se nestalo nic, ale já jsem lehce podřenej na ruce, kolínku a boku (skvrna velikosti dlaně). Doma jsem ráno zjistil, že máme Novikova a tak jsem se při jeho aplikaci ještě drobet proběh po obýváku 😉 a vyhlížím příští vyjížďku.

O.

P.s. Upozorňuji, že příští tejden se jede do Jílovic a kdo si nejpozději do tohoto pátka neobjedná u Větráka kachnu, tak bude sedět a koukat na nás jak jíme. Tedy Větrák stále čeká na objednávky! Návrat zpátky posledním vlakem.

Trasa: 25 km, po pravým břehu Vltavy na Hlubokou, kolečko zámeckým parkem, rozjímání v podloubí, návrat po stezce domů

Účast: Ondra, Eri, Venca, Petr Šikl, Majkl, Honza Mareš, Pavel Samec, Kory, Vítek, Víťa Kořínek, Jirka Habrda, Koubič, Pepa Vlášek, Vláďa

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: dost složité říct 🙁 Za nápad jet na Hlubokou Ondra, za kolečko na Hluboké Petr Šikl

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/1oavohu7boo2n47j

Komentář: Po čase jedna opravdu nevydařená etapa. A po pravdě to asi nebylo jen tím, že po třičtvrtě hodině začalo pršet a byla dost velká kosa, prostě asi ještě takhle z počátku září nejsme na teploty kolem 10 stupňů a na nečas přivyklý, v říjnu bychom myslím ujeli etapu v pohodě a jen si u Nezmara zašpačkovali na zimu a déšť. Takhle jsme to po 15 minutové meditaci zabalili a v dešti the real bajkingem napálili stezku k Nezmarovi. A tam se pak brzký příjezd v půl sedmý projevil 😉

O.

Trasa: 34km, Čína, Škodovka, Adamov, lesík vedle čtyřproudovky, lesík za Jivnem, lesík pod Mrhalem, lesík pod Kodetkou, Rudolfov a zadem kolem vojáků domů

Účast: Ondra, Eri, Přemek, Venca, Petr Šikl, Majkl, Kocour, Tonda, Ondra Cibulka, Petr Novotný, Pavel Kosař, Pavel Samec, Roman Farka, Jirka Habrda, Koubič, Petr Pokorný, Vláďa, Aleš, Kory, Vítek, Pepa Vlášek

Pád: Pavel Kosař, Pavel Samec, Roman Farka

Defekt: Vláďa, Přema, Vítek

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS:

Komentář: Etapa začala střetem s ambiciózní paní od policejního sboru, která se jala chyta grupu 21 cyklistů, kteří přes její výslovný zákaz jeli na kole přes přechod pro chodce. Nakonec si svou oběť (Romana) ulovila a skončilo to světe div se: domluvou (se sprostými nadávkami) 🙂 Následně mohlo být vše i krásné a bajkové, kdyby nenastala píchací série, která jaksi rozmělnila tempo skupiny a (cituji): “stálo se tak dlouho, že už nám došly témata na povídání” či “nemělo cenu dále jet a bylo by lepší se pročekat až do Budějc”. Je to prostě daň za velké množství jezdců spojené s lajdáctvím (Láďo, KUP SI NOVÝ PLÁŠŤ – sjetý a prořízlý plášť vážně není dobrá prevence defektu) a smůlou. Zas tak špatný to ale nebylo a Pavlovo stezičky to překryly 🙂

O.

P.s. Co se statistik týče, samozřejmě vím, že na start dorazil i Filip a Honza Mikolášek – jenže Filipovo dojezd v 17.07 s vyndaváním kola z auta a následným početím foukání nepřipraveného kola způsobily (bohužel i pro včasného Honzu) demonstraci toho, jak dopadne a do budoucna by i dopadat mělo zpoždění o více než pár minuteček + lajdáckost. Nadržená 20 minut čekající skupina jim odjela. Davcet lidí dorazí v pět, dvacátý první může taky 🙂

Již třetí ročník silničního putování na lehko se nadmíru vydařil a dokonce se ho odvažuji hodnotit jako nejpovedenější. Přeci jen 8 lidí už je opravdu jiná cyklistika (i když jsme se z chlívečku “Začátečník” ještě příliš neposunuli), super počasí, skvělá malebná krajina, kulturní vyžití, asfalt jak dětská prdýlka, minimální provoz – no co chtít více.

První etapa (190 km, 2.280 v.m.) opět potvrdila kvalitu Horního/Dolního Rakouska pro silniční cyklistiku, malebná venkovská krajina tolik – nejen mírou úpravy okolí – rozdílná od našeho venkova, bodří lidé (dědula s cigaretkou v ústech nabízející sám od sebe vodu když jsme stáli před jeho domem a měnili píchlou duši atp.), rozdílné gastronomické zvyky – např. Lammbeuschel (jehněčí plíčky) s knedlíkem by asi u nás moc nefrčeli. Já dělal že nevím co to znamená a stejně jako Aleš a Samík si “bojšl” dal a jak nám to jelo! Večerní párty v pivnici kterou obsadili fanoušci Eintrachtu Steyer po prohře s Lincem 0:2 (popěvky a melodie stejné jak u nás, slova jiná), nedopečený kebap o půlnoci – co říct víc? Snad jen, že plánovaných 150 km bylo jaksi drobet překročeno.

Druhá etapa (135 km, 1.700 v.m. ) nám dala přičuchnout k Alpám a venkovskou kýčovitou romantiku vystřídala zase jiná venkovská kýčovitá romantika. K tomu se jěště změnil charakter kopců a rázem to byly delší a prudké kopce, které dali mnohým poznat (ne všem Venco, vím), že je opravdu lepší jet lehkou frekvenci místo pily od začátku a nečekat, že za zatáčkou kopec skončí :-). Koupálko v alpském potoku dotvořilo kolorit krásna, avšak fotky Alešovo párku nezveřejním! V St. Pöltenu byl pak techno festival jehož účastníci obsadili veškeré ubytovací kapacity, což jsme museli řešit ubytováním v domu v půlce stavební rekonstrukce kde se nacházel Jugendhaus a snad jen pro nás sedm nachystaným čtyřlůžkovým pokojem. Tuly tuly, kuscheln + skutečnost že někteří nevezli spodní prádlo a spali nazí, vzpomínkám nedá dlouho zapomenout.

Třetí etapa (175 km, 1.697 v.m.) nám napřed poskytla krásy moderní vládní čtvrti v St. Pöltenu a následně nás uvrhla do hledání cesty do Kremsu, která by však nebyla rychlostní komunikací… Toto hledání se u Kremsu opakovalo a zazněly i hlasy, že to vlastně není dálnice a že bychom těch osm kilců po ní dodrcnout mohli… Naštěstí však zvítězila opatrnost a cestu přes Dunaj jsme našli cyklovyhovující. Překrásné údolí Křemežského potoka 🙂 (Kremstal) přešlo do kopců a (ano samozřejmě) do kýčovité krásy dolnorakouského venkova. Za stálého sehrávaní cyklo dovedností jsme dali pivo na hranicích a vystřihli (někdo…) názornou ukázku toho, že ne pro všechny je na 160 kilometru přidávání z Ledenic přes Mysletín vhodně vymyšlené (cituji: “Do kopce, do kopce… Já mu na kopci ten Cannondale rozšlapu!”).

Myslím tedy, že všichni byli s akcí spokojení a všichni už mluvili o dalším ročníku. Zvláštní uznání letí k Erimu, který se od nás musel dík rodinným povinnostem v sobotu před poledenem odpojit a dal si svou oblíbenou disciplínu: časovka na 180 km a více…

Záznamy z GPS je zde: http://www.endomondo.com/workouts/232143851/6912273

O.

[Show slideshow]

Trasa: 59 km, Kněžské Dvory, Nemanice, Úsilné, Jelmo, Velechvín, Ševětín, Vlkov, Poněšice, AMU, Hluboká a domů

Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Vláďa, Kory, Petr Šikl, Aleš, Eri, Větrák, Majkl, Honza Mareš, Pavel Samec, Kocour, Tonda, Koubič, Pepa Vlášek

Pád: Ondra, Pavel Samec

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/Premek/bkhvk74a4hcfveq2

Komentář:  Veden snahou, abychom projeli co nejvíce okolí CB a nejezdili furt to samý, jsem zvolil jednu z posledních destinací, kde jsme letos nebyli (Volešek ještě bude, nebojte!) a to Ševětín. Někomu se to líbilo, někomu méně, tak už to bývá. Kdybychom si ale dali prohlídku Ševětínskýho dolu jak jsem chtěl (holt to “někdo” pokazil), a kdybych trefil Jelení skok (do příště poladím) mohlo to bejt i s poznávacíma zážitkama. O.

Trasa: 62 km, Velkas, odkalovací nádrž, Hodějice, Zborov, po modrý na Trocnov, Ostrolovskej Újezd, Trhové Sviny, po žlutý pod Todeňskou horu, ne největším prďákem 😉 na ní, vyhlídka, Polžov, lesem Branišovice, Římov, Straňany, rechle, Plav, Vidov, Roudný a asfalt domů

Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Vláďa, Kory, Petr Šikl, Petr Jiřička, Aleš, Petr Pokorný, Ondra Míka

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Vítek

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/Premek/3d868q2ad96i7559

Komentář:  Etapa na Todeňskou horu se nakonec ukázala poznamenaná deštěm více než by se dalo předpokládat, sice nepršelo, ale bahna bylo víc než mělo. K tomu ještě občasné prodírání se velmi vzrostlou vegetací zakončené Vítkovo (zřejmě pod dojmem četby básnické sbírky Hluboká orba) “cestou” skrz již uschlou řepku v místech, kde naposled před 4 měsíci projel traktor který řepku sel… Velmi ostrý, šlehavý, pichlavý a řezavý zážitek. Malý piknik na Todeňské hoře na nádherné vyhlídce s diskuzí nad tím, který vrchol je který, je už tradicí. O.

Trasa: 60 km, Čína, Rudolfov, Mrhal, Lesem k Ortvínovicím, Koníř, Štěpánovice, Dunajovická hora, Slověnice, Miletín, Lišov, Locus Perenis, Jivno, Rudolfov a domů

Účast: Ondra, Přemek, Eri, Vítek, Venca, Honza Mareš, Kocour, Vláďa, Kory, Koubič, Pavel Samec, Víčko, Petr Jiřička, Jirka Habrda

Pád: Víčko

Defekt: Venca

Trackmaker: Ondra

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/Premek/59q0biu45oh7ujsf

Komentář: Má srdcová záležitost k rodnému lomu na Dunajovické hoře opět neskončila koupáním – nikdo nechtěl vytáhnout párek za přítomnosti dalších 20 lidí v lomu a ještě žrali komáři… Tak aspoň perlička: při průjezdu temným hvozdem před Štěpánovicema, jsme potkali na cestě sedící kojící matku s několikadenní dítětem, která si opravdu nemyslela, že ten den tam někoho může potkat. Zvedl jsem ruku skupině na znamení překážky na cestě a nebohé ženštině na znamení, že jsme si jí všimli ;-), ale ona se tím uklidnit nenechala a jala se nám klidit z cesty. Dítě naštěstí disponovalo ještě velmi vyvinutým sacím reflexem a od prsu visíc za ústa se nedalo odtrhnout a tak vše po našem průjezdu zřejmě úspěšně pokračovalo.

O.