Author Archive
Nezmaři, Nezmarkyně, Nezmarčata! Poněkud opožděně, ale přece, Vám chtěli dva z Vás popřát vše nej do Nového roku a vyslovit touhu, aby dny do první společné vyjížďky plynuli co nejrychleji. Snad se na Novoročním rozproudění krve v alkoholem zmožené palici, příští rok sejdeme v hojnějším počtu. Čepiček máme více.
O.
P.s. Doufám, že infantilnost přání pobaví a nevzbudí potřebu rad, jak to udělat profesionálněji 🙂
Letošní dokolná se, alespoň z mého pohledu, nesla v trošku jiné atmosféře. Všichni tušili, že se peče něco velkého a ono jo! Překrásná účast přesahující 30 hlav (včetně dam) povýšila naše tradiční dostaveníčko téměř na úroveň společenského večírku na nejvyšší úrovni, s tou výjimkou, že u rautového pultu nedocházelo k trapným pokusům o to, vypadat co nejméně nápadně, když už si jdu po desáté přidat celý sortiment… Prostě domácká atmosféra s hromadou jídla a dostatkem pití. Natěšenost byla vidět i z toho, že jen jednoho nedochvilu jsem musel pokárat za pozdní příchod :-).
Volnou zábavu v osm hodin přerušil Majkl zahájením členské schůze našeho spolku. Ať už tomu chce nebo nechce někdo věřit, přijetí nových členů, zvolení výboru a předsedy se povedlo a nyní již pověření členové pracují na předložení výsledků rejstříkovému soudu. Členská základna čítá 25 hlav!
Druhým a doufám, že hlavním bodem, byla prezentace statistických výsledků proběhlého roku a prezentace historických statistik. Ze statistik vyplynulo, námi již dávno předvídané, že přestala překotná doba mega víceméně náhodných účastí lidí, co přišli jen jednou, ale při o něco menším absolutním počtu lidí, co se letos zúčastnili, narostla výrazně základna co jezdí pravidelně. 18 Nezmarů má vyšší než 50% účast!!! O to více těší “pilníka roku” ;-), že cena z nejcenějších připadla právě jemu. Příští rok bude boj o pilníka tuhý, slibuji!
Po hlavních bodech (i mezi mima) jsme si pouštěli fotky z našich akcí a cyklo videa a přitom a potom se už jen jedlo pilo, hodovalo a usínalo. Největší Nezmary musel Kocour před třetí ranní dokonce vyhazovat 🙂
Všem děkuji za příspěvek k milé atmosféře, zvláště pak děkuji panu Špejlíkovi za excelentní tříchodové masové menu, Peťovi za zajištění pití, Kocourovi za zajištění prostor, Tomášovi za excelovské tabulky, Majkovi za starost o moderování členské schůze a alkoholový příspěvek skrz narozeniny (škoda, že Tě brzy uspal brachu!)
O.
P.s. Aby nedocházelo k přebytkům jako každej rok, množství jídla, na kterém jsme se shodli jako na dostačujícím, je následující (píšu to zde proto, aby se na tyto poznatky nezapomělo) : Tatarák – 2kg, Topinek 50 ks, řízků 40 ks, uzená kýta 5 kg.
Vyhodnocení:
Dokolná BK Nezmar 2014 se koná v pátek 21.11. 2014 v klubovně tenisového oddílu Start!!!
Přijďte všichni v hojném počtu, partnerky jsou vítány, čekat na Vás bude Budvar kroužkovaný ležák a normální Budvarácká 12°, pan Špejlík zajistí v dostatečném množství tatarák, řízečky a uzenou kýtu, Větrák dodá víno. V průběhu večera dojde nejen k vyhlášení výsledků a statistik za rok 2014, slideshow našich společných fotek, ale také bude učiněn pokus (všeobecně dobrovolný!!!) o znovu obnovení spolku BK Nezmar, takže nikdo neotálejte a na 18.00 jste všichni očekáváni.
Stejně jako loni stanovil VVZ cenu na mužského účastníka 350,- Kč, která se hradí při vstupu a předejde se tomu, že někdo „zapomene“ a pak se peňouze nesejdou a nakonec Kocour dolepí rozdíl… Případný přeplatek bude předán VVZ Majklovi jako důvěryhodnému pokladníkovi Nezmarů a bude použit na chod klubu. Cena nezahrnuje víno od Větráka, které se bude platit zvlášť, při předání lahve.
Z daného plyne, že žádná žena neplatí nic, avšak toto sdělení není výzvou k pozvání celého ženského pokolení, které každý který v příbuzenstvu má 😉
Mailem pošlu notičky týkající se počátečního bodu: spolek BK Nezmar z.s., aby to v sobě každý mohl uvážit předem.
O.
Trasa: 30 km, podél Malše pod Velkas, kolečko u Špačků, polem k Hodějovickému rybníku, horekopcom přes koleje do Doubravice, Hůrka, kolečko v lese u Hůrky, Nedabyle, Nedabylská výsypka dolů, Vidov, Nedabylská výsypka nahoru, Nedabylská výsypka dolů :-), Vidov, Roudný a domů
Výškové metry: 380
Účast: Ondra, Tonda, Honza Mareš, Venca, Přemek, Láďa, Vítek, Majkl, Kory, Petr Pokorný, Eri, Kocour, Honza Mikolášek, Petr Šikl, Pavel Samec, Víčko, Sochy, Jirka Tuček, Petr Novotný, Ondra Míka, Venca Drbout, Franta Kubík,
Pád: Ondra, Majkl, Láďa
Defekt:
Trackmaker: Ondra
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/54468a1ae4b0c6740bf5aebf
Komentář:
Každý večer spolu chodíme a vodíme sa za ruky,
spoločne sa nudíme a ty chceš odo mňa záruky,
že naša láska nikdy neskončí, že je nekonečná,
ja však začínam mať obavy, že je tu záverečná.
Už je to tu ! Už je to tu ! Už je to tu ! ZÁVEREČNÁ
Ano, ano, stejně tak jako láska, i sezóna prostě jednou musí skončit. Narozdíl od lásky Nezmaři ale ví, že se v úterý 31.3. 2015 zase v hojném počtu sejdou a budou tužit tělo a čistit mysl. Ale smutno mi je, ne že ne! Co se týče vyjížďky, letos to bylo pošesté, co se na závěr jelo na Nedabylsko, tedy klasika na závěr, ke které jsem střihnul i jednu novinku v Hůreckém lese. K novince v trase ještě přibyla jedna novinka od Vency, který mi jako dosluhující pilník roku 2013 předal v půlce vyjížďky šampíčko, které jsem za všeobecného provolávání SLÁVA! vystříkal po lese a nalil si na hlavu, ne příliš vodotěsně ukrytou v helmě. Venco díky, moc mě to potěšilo a krásu včerejší vyjížďky super podtrhlo. U Nezmara jsme tentokrát byli ve velmi hojném počtu a poměrně do pozdních hodin, ale ke klasickým tématům jsem se mnoho nedostali 😉 Dost času zabrala debata nad jídlem na dokolnou (dohoda myslím vznikla) a hádka nad pivem na dokolnou (jak to dopadlo, vlastně nevím, muhehe), ale největší časové okénko zabraly úvahy nad profesionalizací Nezmarů v návaznosti na záměr získat peníze pro naše, v roce 2002 založené, ale dávno již zapomenuté a mrtvé občanské sdružení “BK Nezmaři” (je jisté, že minimálně název vetknutý otci zakladateli nutno změnit – čeština se vyvíjí a BK Nezmar s ní). Zpočátku to začlo celkem nevině, jako že někteří z nás přesvědčí své firmy ke sponzorskému daru (mého zaměstnavatele se tato úvaha jistě netýká…) či budou přesvědčeni ti, co mají vlastní firmu ke sponzorskému daru. S vypitýma pivama však stoupaly nejen částky (počali jsme na 10, končili na 100 litrech jako na nezbytném minimu), ale i způsoby jak se k penězům dostat. Vše bylo odstartováno úvahou: veřejné peníze jen leží a čekají na shrábnutí od chytrých lidí a chytří my jsme, takže už zbývá JEN vyvinout aktivitu. Takže v prvním kole se vymyslelo jak lehce shrábnout peníze města a ve finále bylo zřejmé, že v evropských dotacích bychom si jistě přišli na víc. Takže z původního návrhu na příspěvek na nové dresy, se už virtuálně začalo hradit i občerstvení na schůzích občanského sdružení (úterky u Nezmara), servis kol a nakonec i kola nová. Pro VŠECHNY PRAVOVĚRNÉ. Tedy za mě: já si o peníze říkat neumím a nemůžu 😉 ale za mě má “mozkový trust plný nápadů” plnou podporu, na organizování závodů pro děti i dospělé se budu podílet vším umem a Vámi přidělené úkoly budu s radostí plnit. Půjčovnu kol zřízenou “jen na oko” právně zpracuji. Oddaně čekám.
O.
P.s. BK NEZMAR: Nic nás nezastaví!
Trasa: 37 km, U Hada, Májská základka, tankáč, Černíš, Dasný, Bezdrev, motanice pod hrází Bezdreva, Vondrov, Munice, po žlutý k oboře, kolečko u zámku na Hluboký, po pravém břehu Vltavy domů
Výškové metry: 349
Účast: Ondra, Tonda, Honza Mareš, Venca, Přemek, Láďa, Pepa Vlášek, Vítek, Majkl, Kory, Petr Pokorný, Eri, Kocour, Honza Mikolášek
Pád: Majkl, Kory, Kocour
Defekt:
Trackmaker: Érotokritos
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/543d5463e4b0f1fab20cbf6d
Komentář: Jak je to vše relativní! Eri si to vzal na starost a byly z toho drncavý roviny 🙂 Kdyby jsem to takhle natrasoval já a Eri opoznámkoval králem drncavých rovin, vše by bylo jak má být, ale takhle? Kde jsou staré pořádky? 🙂 Na druhou stranu nutno dodat, že se Eri snažil a zařadil i novinky, což se vždy nadmíru cení – navíc si prostě myslím, že takováhle etapa je v půlce října správně vybraná, takže šťouchnutí, nešťouchnutí, za mě pochvala 🙂 Stejně nakonec zastínila vše naše “příhoda” u Hlubocký obory, kde byla zaparkována na velmi nezvyklém místě Oktávka a v ní, světe div se, tulící se dvojice bez šatů (manželský pár? chichi). Asi byli dost nemile překvapení, neb jak poznamenal Vítek, byli jak ty zviřátka v přírodě: když se blíží nebezpečí, ztuhnou. Takže tedy pán v poloze”in da house” 😉 strnul, zalehnuté partnerce nic jiného nezbývalo a vyčkávali než kohorta 14 švarných bajkerů jejihž oči míří všechny jedním směrem pomalu přejedou (a jako že v místě samém na bahně do kopce jízda zrovna neodsýpala). A pak už bylo jen jedno téma a fantazie a rozdílný popis reality jel na plné obrátky: byl napůl vevnitř?, byl napůl venku?, Kufr měli otevřenej aby se jim nerosily skla, nebo aby měly nohy více prostoru?, jak by mi to asi do konce vyjížďky jelo, kdyby to v autě byla moje žena? atp. 🙂 Jsme už ale ve věku, kdy jsme nic nechtěli kazit nad nutnou míru – tedy nestavili jsme, nefandili, ani jsme se nevraceli zkontrolovat průběh (a jako že všechny tyto návrhy zazněly!)
O.
P.s. U Nezmara, jsme se k tématu tak nějak zase vrátili a to by jeden neřek, kolik obdobných historek se vyrojilo. Zvlášť mě pobavila Honzy Mikolášků, který si vyměřil ve Stromovce trasu 200 metrů na běžecký tréning 20x interval – když přípravy dokončil, všiml si že se chystá v trávě akce, ale proč by měla “náročná příprava” přijít vniveč, že 🙂 takže začal dávat intervaly k dvojici a zpět. Až při 19 otočení si ho všimli 😮
P.s. Vítku, Tvá úvaha mě ještě teď baví: “Kdo si zaparkuje auto na takovou akci na turistický značce???? To nechápu”
P.s. Příště je Vinetou – poslední výstřel, tak snad tentokrát konečně ten vlak potkáme… A u Nezmara zamluvte při předávání věcí na převlečení, více míst.
Trasa: 37 km, Meťák, jez Pláňat, Boršov, kolem řeky, motanice do svahu nad řekou, Vrábečský pískárny, ne úplně zezdola Tři brody nahoru, ke Mříči, čekání na vlak/dámu na kolejeích, do masivu Kluka, Slavče, Hradce, tašky a domů
Výškové metry: 520
Účast: Ondra, Petr Šikl, Tonda, Honza Mareš, Venca, Přemek, Láďa, Pepa Vlášek, Venca Drbout, Vítek, Pavel Samec, Majkl, Kory, Koubič, Petr Pokorný, Honza Voleský, Eri, Aleš
Pád: Samík, Venca Drbout, Tonda
Defekt:
Trackmaker: Majkl
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/54341c7ee4b03f8517b7d6d2
Komentář: Počet trasérů rozšířil na hezké číslo 7 (sedm statečných, či kulí, jako v Sarajevu?) Majkl a hnedle to přineslo ovoce. Jednak opravdu co do fyzického výkonu funguje manický syndrom traséra 😉 a jednak nový člověk vždy přinese něco nového – neotřelé propojení ježděných úseků a někdy i nové úseky (alespoň pro mě jich u Vltavy pár bylo!). A když se k tomu ještě i něco nepovede a zabloudí se, tak nevadí, např. Vítek pokládal zabloudění u Mříče (zn. ve stopách lesního harvesteru a s návratem po kolejích) za za hezky vystřižený záměr, Aleš ocenil snahu při hledání nových tras podle bíločerných čar na mapě (jen někteří kartografové ví, že jde o značení kolejí), takže jen milovník drncavých rovin Eri vytkl přespřílišné vysypání prostoru mezi pražcema kamenama (málo drncalo). 🙂 Navrch mě rozesmálo, když je někomu jedno, že ostatní po půl kilometru kolejiště s velkou úlevou opouštějí, protože on vypnul a prostě JEDE a otočí to až když mu přijde divný, že je v tichém lese sám (Venca Drbout: Dojel jsem skoro až na hlavák!) Tedy trasa hezká, včetně kouzla nechtěného.
O.
P.s. Trasa však dost brzy přestala bavit Peťu Šiklů, no ono dost do krve rozedraný obličej od ostružin, asi vžene do tváře jen úsměv alá Joker z Batmana, chi chi. Spíše než poněkud fádní vysvětlení ostružinama doporučuju držet Samíkovo historku o bitce s vyrušeným kancem!
Trasa: 30 km. pravý břeh Vltavy, Hrdějovice, zanoření se do lesíku na podhosínském hřbetu, tam a zpět, Orty, prozkoumání vstupu do Ortů, Borek, motanice na Úsilný a zpět, Borek, Nemanice a domů
Výškové metry: 303
Účast: Ondra, Petr Šikl, Tonda, Honza Mareš, Venca, Přemek, Kocour, Láďa, Pepa Vlášek, Jirka Tuček, Honza Mikolášek, Venca Drbout,
Pád: Pepa Vlášek, Venca Drbout, Ondra
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/542bd08ee4b09d1441ef6f9f
Komentář: Sluníčko všechny ráno namlsalo, ale to by v tom byl čert, aby nakonec zase nepršelo. Naštěští ne moc a vzhledem k suprově zvolené trase lesem bylo sucho a neklouzalo to. Trasa byla zvolená na pohodu a pobajkováníčko takže žádný šotoliny a anaerobní prďáky, jen hračičkovství. Čupr. Já však k tomu jel v hlavě ještě jiné úvahy. Nějak jsem se díval do pelotónu a došlo mi, že jsem v něm ten den v 37 letech zdaleka nejmladší. Už jen o dva roky starší Hony byl jedinej pod čtyřicet. Pěkná geronto parta jsme byli. Kam se to řítíme? Kde tohle končí? 🙂
O.
P.s. U Nezmara proběhla dvakrát panáková vlna a z motlibičky: “Svatý Václave, vojvodo země České, nedej zahynouti nám, ni budoucím” je zřejmé, kdo vlny vyvolal.
P.s. Příští úterý se posouvá start už na 16.30 abychom toho více najeli. Tak nezapomeňte a neprotestujte, už otcové zakladatelé to takto ustavili.
Trasa: 37 km, Čína, za Škodovkou na Adamov, návštěva Alešákova concrete mansion, pod Floridu, singlíky na Babě, Mrhal, singlíky na Hlincovce, Dubičák a singlíky na něm a pod ním a domů
Výškové metry: 590
Účast: Ondra, Petr Šikl, Vítek, Tonda, Honza Mareš, Venca, Eri, Kory, Pavel Samec, Petr Jiřička, Víčko, Přemek, Kocour,
Pád: Ondra (pokus o rozebrání zídky), Samík (očividní svědkové tvrdí, že jsme málem přišli o jednoho Nezmara…)
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/5421b04fe4b0caf51a1eb819
Komentář: Za prvního opravdu chladného podzimního úterku se s účastí pytel zrovna neroztrhl, ale aspoň bylo vidět, kdo je pravověrný, nebo pro koho je účast z nějakého důvodu 😉 prostě důležitá. Ano, nebylo mi nejlépe (a dnes je mi hůř) a tak mi Peťa vyšel vstříct a natrasoval to tak, aby jsem se mohl vracet domů z co nejbližšího bodu. Takže Peťovo motanice po lesíčkách kolem Budějc na trénování techniky – právě se zkracujícím se dnem na ně přichází ten pravý čas! Tak snad jen správně rozpoznat, kdy už je moc velká tma na jízdu v lese, aby jsme o toho Samíka přeci jen nepřišli! Tedy další vlastnost kterou trasér musí mít: myslí i za ty, kteří do toho jdou srdcem 🙂 a nebezpečí se snaží předcházet.
O.
P.s. Do hospody jsem opravdu nešel, moudra a veselosti jsem si vyslechnout nemohl a tak jen vyslovuji přesvědčení, že pro vícero z nás naše statistiky nejsou prázdná čísla a je třeba jim něco obětovat 🙂 Dotazů, proč jsem se na to včera nevysral, bylo dost, ale stejně tolik bylo i dovětků: “Ty vole, já to vlastně chápu.”