10 července, 2013 | 
Author: Jednoetapový bodovací závod dvojic na horském kole s mapou v Novohradských horách. Trasu si vybírá každý sám podle svých představ a možností. Každá dvojice dostane seznam kontrol včetně jejich bodového ohodnocení a popisu označení kontrol. Úkolem je
nasbírat na kontrolách během časového limitu co nejvíce bodů. Nezáleží jen na fyzické kondici a technice jízdy, ale také na orientaci v terénu a zvolené strategii při volbě postupu.
Termín: Sobota 7.9.2013
Místo: Přírodní park Novohradské hory, start v obci Hojná Voda.
Přihlášky: Restaurant Nezmar České Budějovice, každé úterý 20-23 hod.
Startují: Dvojice na horských kolech. Celý závod absolvuje dvojice společně, takže je důležitá spolupráce a vzájemná sehranost. Přihlásit se mohou přímo dvojice, nebo i jednotlivci. Jednotlivci budou do dvojic nalosováni.
Oba členové dvojice musí celý závod postupovat společně a nerozlučně, ve vzdálenosti „na doslech“. Na kontroly musí dorazit oba členové dvojice i se svými koly.
Prezentace: V Hojné Vodě v den startu, ukončena v 10 hod.
Mapa: Podle vkusu každého účastníka, každý si zajistí sám. Doporučuji mapu Novohradské hory 1:25 000 Geodézie On Line = oficiální mapa závodu (viz příloha). Ostatní mapy nejsou tak přesné a podrobné, nejsou na nich cesty, po kterých je možné jet na kontroly. Koupit v ČB se dá na náměstí v knihkupectví Omikron, nebo na http://geodeziemapy.cz/. Drobné změny v této mapě (dle skutečného stavu cest v terénu, zejména těch v okolí kontrol) jsou vyznačené v oficiální mapě závodu.
Je nutné vzít v úvahu, že čárkovaná cesta v mapě může ve skutečnosti být nově opravená vyasfaltovaná cesta, nebo také jen stará zarostlá cesta, nebo nesjízdný průsek.
Každá dvojice dostane při prezentaci seznam kontrol včetně jejich bodového ohodnocení a popisu označení kontroly (viz příloha).
Dle pravidel MTBO se během závodu jezdí jen po cestách a pěšinách vyznačených v mapě, mimo ně se kolo nosí. Tímto pravidlem se řiďte přiměřeně, jezdit se bude převážně po cestách, mimo ně se pohybujte s ohledem na přírodu, závod se koná v přírodním parku.
Abychom si to lépe užili, zejména práci s mapou a orientaci v terénu, nebudeme pro trasování používat navigaci GPS.
Start: Každá dvojice samostatně po prezentaci
Časový limit: 6 hodin, začíná běžet průjezdem první kontrolou (startem).
Pokud dvojice překročí časový limit, je každá minuta nad limit penalizována trestnými body (každá započatá minuta po limitu = 2 trestné body).
Na trase závodu je možné získat časové bonusy.
Kontroly a jejich bodové hodnocení:
Na kontrolu musí dorazit oba členové dvojice i se svými koly.
Průchod kontrolou bude doložen fotografií zabírající druhého z dvojice (toho nefotícího), obě kola a označení kontroly. Z fotografie musí být zřejmé, o kterou kontrolu se jedná. Na vrcholech, na které vede turistická značka, bude na fotce turistický rozcestník, na ostatních objekt charakteristický pro každou kontrolu (skála, posed, strom, apod.). Způsob označení kontroly bude uveden na seznamu kontrol, který každá dvojice dostane při prezentaci (viz příloha).
Umístění kontrol je zakresleno v oficiální naskenované mapě.
Start a cíl:
Start: Po prezentaci se dvojice vyfotí v Hojné Vodě u památníku/zvonu a vyrazí = zaznamenání času startu.
Další dvojice dodrží časový odstup cca 5 min od startu předchozí dvojice tak, aby každá dvojice jela pokud možno sama a trasu si vybírala samostatně.
Cíl: Po dojezdu se dvojice vyfotí v Hojné Vodě u památníku/zvonu = zaznamenání času v cíli.
Pokud bude překročen limit 6 hodin, je každá započatá minuta nad limit penalizována trestnými body (každá započatá minuta po limitu = 2 trestné body).
Bodované kontroly:
1) Vrchol v České části Novohradských hor s nadmořskou výškou nad 1000 m n.m. => za průjezd kontrolou získá dvojice 100 bodů. Tyto kontroly jsou 4:
Kamenec 1072 m n.m.
Myslivna 1040 m n.m.
Vysoká 1033 m n.m.
Janský vrch 1006 m n.m. – severní vrchol
2) Vrchol v České části Novohradských hor s nadmořskou výškou nad 950 m n.m. => za průjezd kontrolou získá dvojice 20 bodů. Těchto kontrol je 9:
Za tanky 992 m n.m. – východní vrchol
Lovčí hřbet 985 m n.m. – severní vrchol
Kolářův vrch 982 m n.m. – západní vrchol
Jelení hřbet 959 m n.m. – západní vrchol
Jelení vrch 959 m n.m.
Ulrichov 959 m n.m. – kóta poblíž PP Ulrichov
Kobylí hora 955 m n.m.
Střední vrch 955 m n.m.
Kraví hora 953 m n.m.
3) Občerstvení – návštěva občerstvení s konzumací nápoje => za průjezd kontrolou získá dvojice 10 bodů + časový
bonus odečet 15 minut z dosaženého času v cíli (při návštěvě občerstvení tedy „neběží čas“). Průchod kontrolou bude doložen fotografií obou závodníků s nápoji v půllitrových sklenicích nebo lahvích v rukou (ne nutně alkoholickými, jezdit na kole pod vlivem
alkoholu je nebezpečné a kazí sportovní zážitek v přírodě!). Z fotografie by mělo být poznat, kde se závodníci občerstvují.
Počet těchto kontrol je neomezený, jen asi není smysluplné pro tuto kontrolu jet příliš daleko a ztratit tím čas, při překročení limitu dokonce získat trestné body.
Dále platí tato pravidla: pokud je v obci více možností občerstvení, počítá se jako kontrola pouze jedno občerstvení. V místě startu a cíle (Hojná Voda) se občerstvení nepočítá.
Vyhodnocení:
V Hojné Vodě po skončení závodu. Vítězem se stává dvojice, která získá nejvíc bodů, při rovnosti rozhoduje rychlejší čas (po započítání bonusů) – viz příklad vyhodnocení kontrol (viz příloha).
Ostatní:
Dodržujte pravidla slušného pobytu v přírodě (zákaz ježdění na kole mimo cesty, nezanechávání odpadků v přírodě, ohleduplnost vůči ostatním cyklistům a turistům, …).
Samozřejmostí je dobrý technický stav kola a cyklistická helma (nejlépe na hlavě).
Dodržujte pravidla silničního provozu, pozor při jízdě po silnicích.
Účastníci závodí dobrovolně a na vlastní nebezpečí.
Přílohy:
kontroly-vyhodnocení 2013 06 19 – příklad vyhodnocení závodu, prázdná karta pro záznam
mapa1 SEVER, mapa2 STŘED, mapa3 JIH – 3 x mapa – zakreslení kontrol, zakreslení drobných změn v okolí kontrol
Fotky kontrol:
První část mého plánu bajking + kulturní program ve velkém městě odstartovala Praha. Podařilo se mi na Smíchově sehnat čupr ubytko za 250,- Kč se snídaní (Rosmík spal raději v autě…) a poprosil Pražskou sekci o trasovou podporu. Džony se úkolu zhostil více než zodpovědně a zvláště v pátek naplánovat superparádní bajkovou lahůdku. Takže zavřel hubu všem, kteří skepticky před výletem mrmlali proč jako do Prahy, kde tam budem jezdit a tak. Dva dny bajkoviny a nedělní famozní nápad s ježděním po Praze, pražských parcích a přilehlých lokalitách – Praha ze sedla kola. Ještě jednou Džony: DANKE! Také jsi nás naučil, že i rohlík se studenou sekanou žranej na zemi před místní sámoškou může být dostačující oběd. A večírky po Praze se drobínek protáhli, to jo…
O.
Nápad Víti Sirotků se ve skupině dočkal velkého ohlasu a již první ročník byl velmi pěkně obsazen. Připojil se k nám též Majklovo dětský přítel pan Anča, který nám všem ukázal, že ke zdolání cíle není důležitá dobrá a drahá výbava (Hillary taky vylez na Everest ve vaťáku…) či fyzická zdatnost, ale jen a jen vůle a odhodlání. Prkénka r.v. 1984, o 30 cm kratší než potřeba, totálně prošláplá a bez mazání zapříčinila, že jsme se viděli s panem Ančou jen na snídani a při jeho příchodu za úplné tmy, ale dal to!!! Dokonce i se sobotním neplánovaným opuštěním značené stopy a přeskočením na turistickou značku z Knížecích Plání do Strážného… My ostatní jsme měli síly na konstatování, že se počasí příliš nevyvedlo, na Poledníku mlha s viditelností 1 metr, sobota totální nejedoucí “písek” (Přemovo termín), ale mohlo být i hůř. Na sobotní lágr do Dobré dorazily za Hegym i tři čičinky z Prahy, které způsobily mezi polovinou samečků v propocených věcech, s cibulí od tlačenky v žaloudku ;-), pravé pozdvižení. Opět přišla ke slovu Samíkovo strategie: “Koukni se na tyhle ruce a řekni co dělám” – slečna s vyděšeným výrazem: “???” – “Něco jako doktor, ale ne přes lidi” – vyděšený výraz nepolevuje:”???what the hell?” No sranda, děvčata vzpomínala prý ještě dlouho. A my věděli, že jsme založili zimní tradici.
O.
Druhý rok opětovně pod vedením organizátorů Vítek, Hony, Přema již přilákal více než dvacet lidí a je vidět, že dobré zboží se chválí samo. Tento rok se počasí vyvedlo o mnoho lépe (prosluněný pátek s výhledy na každém kroku), i když závěr soboty se nesl ve znamení velkých problémů s mazáním (jenom mistr maže klistr) což mnohé DOST otrávilo a neděle byla na mazání tragédií podobnou. Vynechali jsme protentokrát “kvalitní” ubytování v Dobré (zaplaťpánbu) a Přemek zajistil moc pěkné ubytko přímo ve Stožci, kde polovina družstva své oběti opět našla 🙂 Poslední nebohou srnečku, která nebyla s to se ubránit zatažení na ubytko, vyhodila asi ve tři ráno paní domácí se slovy (ráno nám popisovala): Kdyby měli dole kalhoty, tak bych je nechala, to by brzo skončilo, ale vzhledem k tomu, že byli na ní ještě dva a kalhoty měli na sobě, věděla jsem, že tu budou ještě hodně dlouho tak akorát hulákat a tak jsem slečnu vyprovodila… No nic vzhůru do dalších ročníků, to by v tom byl čert, abychom si tu sněhovou vánici nezažili 🙂
O.
P.s. Záznam páteční a sobotní etapy je zde:
Jarní termín nevyšel, ale pán na ubytku byl tak laskavý, že nám ubytko přebukoval na termín 26.9.-29.9. a to pojedem, i když by měli trakaře padat! Máme též zajištěného místního guida, takže by to mohlo slibovat i nějaké hezké pobajkováníčko. Vábničky jsou zde:
http://www.youtube.com/watch?v=5_YlBsWJ2XM
http://www.youtube.com/watch?v=eHrAgwYPytY
http://www.youtube.com/watch?v=IHlYpe7wTdI
http://www.youtube.com/watch?v=Voa_FSZLago
Účast zatím přislíbili: Já, Přema, Kocour, Venca, Erotokritos, Majkl, Peťa Šiklů, Honza, Samík, Hony Mari, Filip, Ondra Míků, Kory, Víťa Kořínek, Víťa Sirotek, Aleš, Větrák (?)
Kdo by chtěl jet také, snad by se nějaké to místečko k bydlení našlo, tak dejte vědět. Odjíždí se ve čtvrtek odpo a bydlíme tady:
http://www.sonnenwinkel-tirol.com/
O.
Díky povodním jsme zrušili plánovaný výlet na Zugspitze, ale nikomu se nechtělo bejt doma a tak Majkl vymyslel výlet do Telče a zařídil ubytování. Městečko k zulíbání s ubytkem na náměstí přebilo poměrně venkovskou atmosféru, zvlášť když si někteří najdou svou krásku i kdyby široko daleko jedna byla a jich bylo osm, že? 😉 Bajkování ale jinak moc pěkné, alespoň co mohu za sebe jen s páteční účastí a z doslechu o sobotě mluvit, takže i přesto, že to byla hurá akce, moc se povedla.
O.
Všichni o ní povídají, bajkerský ráj, top MTB, Tremalzo – no tak jsme se tam také vypravili. Můj plán s dostačujícím spaním ve stanech vyšel uspokojivě, myslím, že nikdy jsme neměli na výjezdním zasedání takhle hezky a teplo po celou dobu. Kuchyně výborná, zmrzlina výborná, ale alespoň pro mě se mýtičnost Gardy moc nepotvrdila. První den hezký technický výšlap na Tremalzo asi tou nejobtížnější cestou (plán takový nebyl…) a tak jsme jeli 6 hodin do kopce jak pimpulíni a dvě hodiny z kopce. Výlet byl fakt super, parádní výhledy na jezero, bajkově moc zábavné, ale pak se ukázalo, že Garda v našem pojetí co pod bajkem chceme zažít je jen Tremalzo na několik způsobů 🙁 Tak nevím, jestli to za těch 6,5 hodiny cesty stojí 🙂
O.
Jsem ještě plný zážitků z víkendu a tak píšu jen malou postřehovou vzpomínku a poděkování Zdeňkovi za organizaci.
První etapa těžká přetěžká, ale zdolání Velké Javořiny a Malého a Velkého Lopeníku za to stálo, škoda jen té prolité krve a stehů a únavy která zapřičinila u většiny časný odchod do hajan.
Sobotní etapa byla pro mě mnohonásobně lepší, Vojšické louky mě vzaly za srdce až tak že dnes už vím, že se jedná o:
„Nejrozsáhlejší komplex typických květnatých bělokarpatských luk, se solitérně rostoucími duby a s výskytem četných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jedno z nejcennějších území v CHKO Bílé Karpaty s vysokou krajinářskou hodnotou, které nemá obdobu v celé střední Evropě!“
Také jsem rozluštil záhadu oskeruší a to proč furt Vítek mumlal, to je jeřáb, to je jeřabina 😉 Celý botanický název zní totiž: Jeřáb oskeruše (někdy se uvádí jako oskoruše, nářečně oskoruša) (Sorbus domestica) je opadavý, listnatý ovocný strom dorůstající výšky až 15 m jako solitér nebo až 30 m v lese. V našich podmínkách se dožívá 300 až 500 let, v jižní Evropě až 600 let. V ČR je tato dřevina vzácná a vyskytuje se v Českém středohoří a na jihovýchodě Moravy. Název oskeruše je všeslovanský a je nejasného, asi již praevropského původu. Oskeruše patří mezi ohrožené druhy dřevin – ČR není ani 800 vzrostlých stromů.
O sobotním večírku na hodu ve vsi Louka (!) s kapelou Legrúti však musím pomlčet, neb internet má oči a uši všude. Stejně to mám celé rozmazané a jen útržky slov mi bloudí hlavou: Mačeta! Pivo není! Lahev za 80! Jihočeská volenka! Platíčka chlebíčků! Kdo spí ve své posteli?
Tak zas příští rok – myslím že slovo Jizerky zaznělo z více úst!
O.
P.s. A jako poslední vzpomínku posílám něco, na co si alespoň někteří z nás budou pamatovat. Posílám jak odkaz z youtube tak MP3, kdyby si chtěl např. někdo stáhnout do telefonu jako vyzvánění 🙂
Operace Artaban: Prase žere lívanec
Vymrdali naší Ančí na pavlači pokrévači
a já a já, já a ještě dvaja
Chtěla šoupat stále více, vytáhli jsme jitrnice
a já sekáč, vylížu jí pekáč
Mrdali ju do prdele, cítila se při tom skvěle
a já a já, já a ještě dvaja
Šoupali ju mezi kozy, poslouchali Osbourne Ozzy
a já sekáč, vylížu jí pekáč
Není snadná věc upéct lívanec,
ale poštěvák je tak krásná a přepychová věc
a já sekáč, vylížu jí pekáč
a já a já, já a ještě dvaja