Archive for the ‘Night ride 2017-18’ Category
5 prosince, 2017 | 
Author: Trasa: 41 km, po modré, kolem Malše na Roudné, Vidov, Heřmaň, Doudleby, Dolní Stropnici, kolem chatovky, přes most na Římov, Křížovou cestou po zelené, lesem kolem Římovského potoka, po žluté na Plavnici, Kameňák, kolem kolejí, přes vrch Hranice na Včelnou, kolem vodárny, motačka po Včelné, Rožnov a kolem Vltavy do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Stanley, Pavel Kosař, Eri, Zub, Franta Kubík
Pád: nikdo
Defekt: Pavel Tíkal
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Neprší! To je ta lepší varianta pro noční vyjížďku. Dnes nám tedy nebude skřípat bahno mezi zuby jako posledně. Navíc nás čeká modrá do Římova, záruka kvalitního biku. A je tomu skutečně tak, jen polom trochu kazí dojem jinak parádní stezky. Promotávání se padlými stromy a průjezd zdevastovaným porostem po nucené těžbě, měl za následek ztrátu kamaráda Stanleyho a způsobil psychickou újmu Franty Kubíka. Nic závažnějšího se již neodehrálo.
Po průjezdu části Křížové cesty u Římova Kosa nasadil novinku rokli kolem Římovského potoka, která zároveň slouží jako sportovní střelnice na umělý terč. Terče jsou v podobě maket zvířat, nejčastěji medvědů nejrůznější velikosti. Celou dobu jsem se utěšoval myšlenkou, že zvířata nemají čelovky a nimrod tudíž nebude na mihotající se světla v lese střílet. Nestřílel, ale číhal na louce nad lesem. Nimrodi byli dva, každý ve svém terénním voze s Brněnskou poznávací značkou, číhajíc na divočáky, za jejichž ulovení náleží v současnosti tučná obměna. Místo slušného pozdravení jsme sklidili výtku, zda jsme normální. Já osobně myslím, že celkem normální jsem, jistě o nic méně než ti dva. Ano, chápu po našem průjezdu lesem na divočáka nenarazíš, ale i náš je les. Dojet autem k lesu a z tepla nastartovaného vozu si picnout divočáka je zase na pováženou pro mne. Bivoji, Peťo ještě že jste tam nebyli. Nový trail byl ale jinak velice vydařený.
Pěšina kolem kolejí za Kameňákem je klasikou, nicméně jsme se shodli, že v obráceném gardu má větší kouzlo. Padlé stromy skupinu částečně rozdělili, ale na téhle stezce se prý nečeká, protože ji všichni dobře znají, tedy až na Zuba. Následuje motanice Včelnou, stezka na Rožnov, kde Tiki cvaklá zadní kolo. Výměna se prý tak blízko domovu nevyplatí a zbytek cesty vede. Vítek podléhá blízkosti nového domova a značně prořídlá skupina míří do Čéčovky.
Hony
POZOR!!!
Další noční vyjížďka bude ve středu 06.12.2017 od 17:30 hod u Hocha, dnes si užijte Mikuláše.
Mikuláš v ENGELu
Trasa: 41 km, přes Švábák na Šindlák, panelka na Závraty, Vrábče zastávka, dolů na tři brody, k vyhlídce na Dívčák, Starý časy, Třísov, hranou lesa, přes pastvinu do Holubova, Vrábče zastávka, Závraty, panelka, Šindlák, Švábák až ke Zdendovi.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Honza Mareš
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Včera jsem rozbalil nejnovější vydání Vela, jehož titulní straně vévodí slovo TMA. Většina příspěvků tohoto čísla se týká dilematu, zda během zimní sezóny jezdit se světlem v noci, nebo trénovat na trenažerech doma. To, co redaktoři Vela objevují dnes, zatáhl mezi Nezmary Kosa již před čtyřmi lety a patří mu za to velký dík. Minimálně pro čtyři z nás je noc jasná volba i tohle úterý, a to bez ohledu na nevlídné počasí. Co ve Velu neznají určitě, minimálně o tom nepíší, jsou noční návraty vlakem, sjíždění nádražních schodů a výjezd eskalátorem. Pravda, to poslední je nekalá činnost, ale… . Běžně v dešti jezdíme jen okolo komína, aby byl možný rychlý návrat v případě jakýchkoliv obtíží. Dnes ale Peťovi jiskřily oči při popisu cesty na vyhlídku na Dívčák tak, že nešlo nic namítat a pokusit se zrušit rezervaci stolu v Čéčovce, abychom mohli skončit v Holubově. Čekal nás tedy sjezd z vyhlídky dolů pod Dívčák a výjezd Starých časů, vše v dešti a za všudypřítomného bahna. Na této trase mnozí svá kola svádějí a vytlačují i za sucha a navíc ve dne. Vítek vše zvládl bravurně se svým RB z AL 7020 T6 bez šlápnutí, Peťan s RB z AL 7020 T6, Pavel s Rock Maschine z Custom Alu 6061.T6 a já s TREKem z Alpha Platinum Aluminium, s malým přišlápnutím. I mi nemáme to srdce brát do nočního marastu naše voňavky, a tak nás nocí doprovází poctivá HT hlína, v případě že by dnes jel i kuchyň montující Kosa, byli by tu i oceláři. Světla s výkonem 900 – 1600 lm Made in China svítí dokonale, ale to není vše. Několik let zkušeností napovídá, že zásadní není jen intenzita světla, ale především doba svícení, na které se významnou měrou podílí kvalita baterie. To co ovlivnit nemůžeme je zavírací doba hospody v Holubově. Nejen že došlo k úpravě úterní zavírací doby na 18:00 hod, ale i ty ostatní v okolí zejí prázdnotou. Záchranou se má stát hospoda ve Vrábči, která dle plánu zavírá až o desáté, ale dnes je tma i zde. Míříme tedy zpět do Budějovic a naše reflexní prvky na teamových Nezmarských dresech, ale i těch komerčních, mizí nezadržitelně pod nánosem bahna. Takhle špinavé by nás jistě jinde než u Zdendy nechtěli, tak jedu s ostatními dobrovolně na Samson, který vykoupí Globus párky, opečená sekaná, nakládaný hermelín a legendární šmitec ze třené Nivy. Dnes nám vlak ani schody nevyšli, nevadí, příště už to jistě vyjde. Ale ještě předtím uloží někteří z nás svá zablácená kola přímo do ložnic, aby mohli dlouho vychutnávat vůni zasychajícího bahna.
Hony
Trasa: 36 km, na Švábák, kolem střelnice, zelená na Třebín, Kaliště, Hradce, Slavše, na svážnici, k vysílači, pod Habersým vrchem, k Bohouškovické myslivně, okolo Hory, Habří, Lipí, Kaliště, Třebín, kolem zahrádek U Hada a Čtyrákem do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Vítek Sirotek, Petr Šikl, Stanley, Eri, Banán, Přemek Pásek, Petr Pokorný, Zub
Pád: Stanley – Front flip no hands (klacek v předním kole)
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Ani chladné počasí nebylo sítem počtu bikerů na úterní vyjížďce. Ba naopak, k nočnímu křtu dorazil Peťa Pokorný a kamarád Legenďáků Zub. Peťa čerstvý s novým světlem, Zub již s dvouhodinovou vyjížďkou v nohách.
Nejasný cíl cesty směr Lišov, zamlžený nepravdivou informací o výjezdu na Kleť, nakonec skončil korzem pod Haberským vrchem. Leckteří si zprvu opravdu mysleli, že jedeme na Kleť, jiní zas usilovně přemýšleli, jak dlouhá bude cesta do Lišova, když vyrážíme na jih.
Nepřeberné množství paralelních debat především z oblasti cyklistiky pokračovaly až do pozdních nočních hodin. Nemohu ale nezmínit Banánovu novou funkci fotografa. Minulou vyjížďku pořídil svou noční prvotinu, což nepřehlédne ani oko laika. Nicméně druhá série už vykazuje jisté kvality, nechybí atmosféra a pohyb. Banáne to je chvála a osobně oceňuji tvé nasazení.
Zubův trénink před vyjížďkou jej bohužel odpáral při cestě k vysílači. Škoda, příště je potřeba pošetřit a dojet až do cíle, kde na nás čeká odměna o kterou je škoda se ochudit. Během cesty se nám střídavě ztrácel i Stanley, poprvé ho zdržel front flip no hends způsobený připletením klacku do předního kola, podruhé se zamotal v samém závěru v lese před Švábákem. Volání Stanleyho přezdívky do noční krajiny, zmatečný pohyb paprsků našich světel jistě působil pro náhodného pozorovatele minimálně zajímavě. Kdybych tam chodil jako někteří venčit psa, nebo nedejbože sólo běhat, vrátím se s blátem na hřišti.
V naší domovské základně již čekal Kocour, který nás vítal jako vždy s úsměvem. Večer utekl jako voda a vzhledem k brzké zavírací době Čéčovky, dokončila již jen část skupiny velice vydařenou vyjížďku v Juvelu.
Hony
Trasa: 33 km, na Švábák, lesem na Mokré, přes vojenský prostor který je v demolici, zadem kolem letiště, Nové Homole, Černý Dub, k pilotovi, na Zahorčice, kolem Vrábečského potoka k řece, Boršov, po žluté na vrchol Hranice, pěšinou k vodárně, po panelce, okolo hřiště na Roudné, Mezi Tratěmi, Meťák, po stezce do Čéčovky
Výškové metry: 873 m
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Vítek Sirotek, Petr Šikl, Stanley, Pavel Tíkal, Eri, Banán, Přemek Pásek
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Tentokráte vyrážíme do noční krajiny zkrápěné pondělním vytrvalým deštěm. Marně čekáme na pilníka Vendu, nedorazil již podruhé, otázka tedy zní: “Kde jsi ? Kde jsi ? Celou noc, kde jsi ? Volám telefónem kam se dá. Kdo tě blízko chce mít jako já. Čekám tě kde jsi ? Vzpomínáš ? Kde jsi ? ………… A ty tu nejsi.” Stanleyho zpoždění deset minut tolerujeme, i když po pravdě být teplota pod nulou, jel by jistě sám. Pohodová atmosféra však není narušena a skupina se zanedlouho noří do tmy, prosvícené jen paprsky našich světel. Celá trasa je protkána slizkými kořeny, kameny a klacky, není snad jediné místečko, kde by se jim dalo vyhnout. Siluety přede mnou se zmítají ze strany na stranu, je až s podivem, že některá z nich neskončila na zemi. Značně vyčerpávající podmínky, nesrovnatelné s denní suchou vyjížďkou. Ale i o tomhle bike je. Přehršel různorodosti, síla okamžiku vdechuje každé z vyjížděk nezapomenutelné kouzlo. Příští úterý si to s námi může vyzkoušet i vy.
Hony
Trasa: 32 km, kolem řeky za Meťák, Mezi Tratě, Roudné kolem hřiště, lesem za Včelnou, kolem kolejí na Kameňák, Plav, nad rechle na Heřmaň, sjezd k úpravně vody, po asfaltu na modrou, Vidov, Roudné, Meťák, stezka kolem Vltavy, zajížďka ke Stromovce a pak už do Čéčovky.
Výškové metry: 673 m
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Vítek Sirotek, Petr Šikl, Stanley, Pavel Tíkal, Jirka Tuček, Eri, Aleš Peterka, Franta Kubík
Pád: Honza Mareš – Front flip no hands z pěti metrového srázu
Defekt: Honza Mareš – prasklá patka následkem pádu
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Letní sezóna uplynula jako voda a je tu opět ta noční, poklidná, bahnem, sněhem a mrazem provázená, speciálním druhem bikerů očekávaná. Nebyli bychom to my, kdyby nedošlo k minimálně nějakým zmatkům v organizaci a proběhlo vše hladce. Ano, ano, pár dezinformací o čase startu den před i v den samotný. Jeho ukotvení na půl šestou proběhlo všemi dostupnými informačními kanály, už jen scházelo vyhlášení rozhlasem nebo na vlnách regionálních rádií.
Z avizovaných nováčků na startu se vyklubali jen staří známí mazáci, očekávané zápisné se tedy nekonalo. Podpořit skupinu nadšenců s lampami dorazil otužilec Ondra a jako atrakci před vyjížďkou zařadil koupačku nad Jiráskovým jezem. Zřejmě Ondrovi chyběl sociální kontakt se skupinou bikerů, kterým přivykl během letní sezóny, což kompenzoval ukázkou svých mužných svalů a posléze i “párku”. Pokus o iluzi příslušnosti k bikerské obci podpořil cyklokšiltovkou. Krásná práce.
Jako lokalitu pro sžití se s noční krajinou vybral Kosa les mezi Včelnou a Kameňákem, posléze oblast Heřmaňska a Vidovska. Ještě teď slyším Eriho dotazy: “Tudy v létě taky jezdíme?”, nebo: “Jo tak tady jsme!” Prostup terénem byl zkomplikován množstvím popadaných větví následkem nedělní vichřice, vyprošťování zapletených klacků do výpletů kol prodělali téměř všichni. Někteří si dokonce chtěli odvézt domů doslova celý les. Na louce nad Kameňákem zalovil Tuča v baťůžku a vytáhl z něho plechovku zlatavého moku, posléze druhou s mokem tmavým. To bylo najednou radosti. Nakonec i to slíbené zápisné bylo. Znovu krásná práce.
V druhé polovině vyjížďky, na modré nad Vidovem mne to začalo na celopéru hodně bavit. Pěšiny zapadané listím, Tuča přede mnou, pálíme to z kopce a ostatní necháváme za sebou až do chvíle, kdy mi po klacku skrytém pod zmíněnou vrstvou listí sjíždí přední kolo, dostává se do smyku a neovladatelné kolo opouští pěšinu, bohužel i se mnou. Hrana pěšiny končí prudkým hlubokým srázem, trefuji místo mezi stromy, naštěstí. Přední kolo se noří do hloubky, v hlavě mi jede zpomalený film, trefím ten strom v dálce, co si zase zlomím. Šipkou po hlavě s rukama vzad dopadám znovu se štěstím do hluboké vrstvy listí a hlíny. Zastavuji se s nárazem o strom, kolo dopadá přímo na mne. Zvedám se, vzduchem poletuje listí a zvířený prach, čekám kde co začne bolet. V tom přijíždí ostatní a dobírají si mne, že tudy cesta nevede. Hrabu se i s kolem nahoru a vypadá to, že mi nic není. Mně ne, ale kolečko se polámalo, odnesla to patka přehazovačky. Kolo snáším na cestu k Vidovu, kde mi kluci pomáhají sundat řetěz a přehazovačku zavěšenou již jen na lanku, náhradní patku totiž nemám. Tím pro dnešek vyjížďka končí a ostatní mne na střídačku tlačí až do Litvínovic, kde měním kolo a do Čéčovky už jedu za své. Kamarádi díky, do třetice krásná práce.
Čéčovka nás vítá v duchu Halloweenu, nemá to chybu. Debatujeme o pádu, Kosa dodává jako na Rampage, kterou jsem shodou okolností den předem sledoval. Já předvedl bohužel jen pád,ale i tak to byla vydařená akce. Halloweenská fotka na závěr a jede se domů.
Hony.
