Archive for the ‘1. Úterní vyjížďky’ Category
5 března, 2024 | 
Author: Trasa: 31 km
Výškové metry: 365 m
Účast: Pavel T., Míra D., Zdeny, Kosa, Radek Pl., Hony, Sochy
Vyjížďku nedokončil: Sochy – vzdal to před půlkou
Pád: asi byl, ale nevím kdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
GPS: záznam trasy
Komentář:
Na Viberu přistála fotka. Prkénko s nakrájeným uzeným s komentářem o pětiminutové sekeře od Zdenyho.
Vyjížďky po dešti = bahno. A bylo, a bylo ho dnes hodně. Cílem bahenní tratě byl Maškovec. Zřícenina hradu na 35 m vysoké skále nad řekou. Pohled dolů z té skalní hrany stojí za to a ze spodu od Vltavy je to ještě lepší.
Maškovec, také zvaný jako Kotek, nebo Kotkův Hrádek vystavěli v polovině 14. století příslušníci rodu pánů z Újezda. Pak to šlo různě z ruky do ruky a od roku 1493 je hrad již popisován jako zbořený. To jen tak pro zajímavost. Kdyby se chtěl někdo zajímat víc, může si to vygooglit.
Ten Koháč prostě z tohohle směru táhne, tak jsme tam zase zahnuli. A až tady jsem pochopil to prkénko. Zdeny se nezdá, je to takový domácí řezník. Samouši, měl bys z něho radost.
Z leva: Iberijský špek, bůček a krkovice. Z fotky je jasné jak to asi chutnalo.
H.
Trasa: 22 km
Výškové metry: 368 m
Účast: Vítek S., Petr Pod., Hony, Pavel T., Lojza, Pavel K., Míra D., Jirka V.
Vyjížďku nedokončil: Vítek S., Petr Pod., Hony, Pavel T., Míra D., Jirka V.. Jen Lojza a Pavel K. dojeli do ČB po ose, ostatní po koleji
Pád: nikdo se nepřiznal
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel K.
GPS: záznam trasy
Komentář: O hostinci U Vlčáka v Třísově víme, ale ještě jsme tam vyjížďku nikdy nezakončili, protože má otevřeno jen o víkendu. Nicméně v Nezmarské povaze je nevzdávat se. S Peťou Š. jsme se tam několikrát zastavili o víkendu a zavedli řeč na to, že bychom se někdy v úterý rádi stavili. Jirka navíc ujišťoval o našem zájmu telefonem. A stal se zázrak! Hostinský v pondělí sám volal, že tohle úterý by to šlo, že uvaří zelnici a výpečky. Takovému lákání se prostě nedalo odolat. Trasér tedy zvolil klasiku po červené kolem řeky se závěrečným výšvihem od řeky do Třísova. V hospůdce bylo dobře a hostinský přislíbil, že zas někdy zavolá 🙂 . Na vlakové zastávce jsme byli nečekaně brzy a navíc měl vlak 12 minut zpoždění. Míra se rozhodl čekání využít pilováním techniky. Poučení pro příště? Když už piješ, tak nejezdi na kole. A když už jedeš na kole, tak nepřemejšlej o žádných větších akcí. A když už přemejšlíš, tak se nenech přemlouvat. A když už se necháš přemluvit, tak si sežeň někdo aby tě jistil. A když už si někoho seženeš, tak by měl být spolehlivý (nejlépe střízlivý). Jinak se ti může stát to, co se stalo Mírovi. Jak to sám překvapeně zhodnotil “vy jste mi nechytili” 🙂 🙂 . Díky bohu se vše obešlo bez zranění. A Míra ukázal, že je opravdový Nezmar. Ve vlaku se občerstvil a na Jižní zastávce se hned po výjezdu z vlaku pustil do přejezdu betonové šachty, což bravurně zvádnul!
Bajku zdar V.
Trasa: 23 km
Výškové metry: 357 m
Účast: Míra D., Jirka V., Pavel T., Hony, Pavel K., Zdeny, Lojza, Radek Pl.
Vyjížďku nedokončil: všichni a všichni i v hospodě
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
GPS: záznam trasy
Komentář: asi se měli dobře
Měli jsme se přímo královsky.
Na startu byla potvrzena účast NR U Podkovy, což neznamená nic jiného, než steaky a Plznička. Ale jak víme, cesta k cíli je spletitá, kamením a kořeny dlážděná. Naprostým skvostem vyjížďky se ukázal úsek mezi Švajcema a Dobrou Vodou. Sjezd k potoku srázem, na který bychom se ve dne báli i podívat. Cesty kudy jezdí Dominik Puffer (on tedy přidává ještě závěrečnou kolmou skálu), jsme zdolali i my. To co bylo do teď prudkým sjezdem, je po tomto okamžiku pohodová rovinka. Vědět do čeho vjíždíme, asi by většina vyměkla, ale jak se přehoupneš přes hranu, není cesty zpět.
Načasování dojezdu na minutu, ale o hodinu dříve vyústilo k noční procházce od Podkovy do Besedy na pár piv a zpět. Kola zůstala napospas v průjezdu za Podkovou, zatímco se jejich jezdci bavili myšlenkou nad jejich odcizení u půllitru nefiltrovaného ležáku z dílny Staropramenu. To už je myslím psychická diagnóza.
U Podkovy byl frmol, steakům to z kuchyně na stůl trochu trvalo, tak se nám ta sláva a debužírování celkem protáhly. Nikomu to v zásadě nevadilo, měli jsme se totiž opravdu královsky.
H.
Trasa: 38 km
Výškové metry: 367 m
Účast: Zdeny, Petr Š., Jirka V., Míra D., Hony, Lojza, Pavel Kosař, Radek Plšek
Vyjížďku nedokončil: všichni až na Koháč
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
GPS: záznam trasy
Komentář:
Když má vyjížďka flow, tak se ani nenaděješ a je konec. Kosa umí proložit notoricky známé úseky neznámou cestičkou tak, že se nestačíme divit, kde jsme se to vynořili. Třeba takový statek Wurm, vždy jezdíme kolem a teď jsem přímo pod balonem domu, na něm paní s dítětem v náruči, uklidňuje jej se slovy: „Neboj se, to nejsou strašidla, to jsou cyklisti!“ Hned v zápětí, po tom co nás ujistí, že jsme na soukromém pozemku, kde běhá volně pes a nemůže nám zaručit, že nás nepokouše, má flow najednou zase jiný význam. Sjezd do Doudleb ze spojky k chatové oblasti má v noci své kouzlo, zvláště když je podpořeno vyšší rychlostí. A když se nám v závěru postavil Koháč do cesty, tak ani uvnitř flow nekončilo.
H.
Trasa: 34 km
Výškové metry: 380 m
Účast: Pavel K., Lojza, Vítek S., Zdeny, Jirka V., Petr Pod., Hony, Banán, Míra D.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili až k Nezmarovi, dokonce i ten z černého seznamu, který zneužil Zdendovo nepřítomnost vyvolané zdravotní indispozicí a snažil se vetřít se do přízně paní Nezmarové 🙂 🙂 🙂
Pád: jsem myslím někoho viděl, ale na videu jsem to nenašel 🙂
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel K.
GPS: záznam trasy
Komentář: Zákolejka je sice od motorkářů rozjebaná, ale zkušený trasér umí vyzobat jetelné úseky. Tedy alespoň částečně, na cyklokros taky došlo 🙂 . Není co dodat, kochejte se …
Trasa: 39 km
Výškové metry: 462 m
Účast: Vítek S., Zdeny, Pavel K., Pavel T., Lojza, Hony, Petr Pod., Banán, Radek Pl., Jirka V.
Vyjížďku nedokončil: všichni
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel K.
GPS: záznam trasy
Komentář: I když se to nezdálo, tak i v teplotách kolem nuly se dá dost promrznout. Obzvlášť na delší vyjížďce, než na jaké jsme byli z minula zvyklí. Moc jsme si to užili, ale někteří se dokonce snížili k tomu, že traséra prosili, ať už nás nechá a jedeme do hospody 🙂 . Nakonec jsme to objeli všichni a dočkali se i návštěvy hospody na Zahrádce. Tam nás dlouhodobě láká krb, nabídka pochutin a příznivé ceny. Ale zatím se nám tam nepodařilo skamarádit. Nevhodné chování jako opření kol o fasádu, přemísťování stolů, sušení věcí na krbu, každej si dá něco jinýho, objednává se zásadně po jednom a podobné Nezmarské kousky nenavodí přátelskou atmosféru. Tentokrát se to snad povedlo, i když jsem měl pocit, že jsme chvílemi nebyli daleko od vyhazovu. A to jsme tentokrát přijeli poměrně čistí 🙂 Uvidíme co dál …
Bajku zdar V.
Trasa: 26 km
Výškové metry: 342 m
Účast: Zdeny, Hony, Jirka V., Pavel T., Vítek S.
Vyjížďku nedokončil: všichni se vlakem vrátili v pořádku
Pád: Pavel T.
Defekt: nikdo, Vítek S. neustále zdržoval s opravami, ale na zapsání defektu do statistik to snad nebylo 😉
Trackmaker: Když se řekne do Borovan, tak všichni vědí kudy, nejvíc asi Zdeny za neustálého upozorňování ostatních, že odbočuje špatně 🙂
GPS: záznam trasy
Komentář: K tomu, že pojedeme do Borovan nás Jirka vyzval až v úterý během dne, za což byl ostatními pokárán. Souhlasím, že se to má hlásit dopředu, aby si i sváteční jezdci mohli vychutnat kultovní vyjížďku. Nicméně jsme se na startu domluvili, že do Borovan opravdu pojedeme. Lesy po oblevě byly plné bahna … až se někteří (co nevěří na blatníky) strachovali, jestli je pustí do hospody. Tradiční hospoda u nádraží nás ale vřele přijala, dokonce i teplé jídlo bylo (masová směs na topince nebo s hranolky), pivo super, vlivem oslavy jmenin a narozenin výběrové rumy … když se s námi pán loučil slovy “zase za rok”, jsme mu slíbili, že to bude ještě letos 🙂 . Tato vyjížďka si drží vysoký standard. Jen ten eskalátor gang nám už asi nikdy nevyjde, a navíc nás donutila sesednout i ochranka v nově zrekonstruované příjezdové hale … dobré časy už asi byly 🙂
Bajku zdar V.
Trasa: 29 km
Výškové metry: 296 m
Účast: Pavel K., Vítek S., Pavel T., Zdeny, Hony, Jirka V.
Vyjížďku nedokončil: Pavel K. a Zdeny vynechali rozmrazovací část etapy v Restauraci U Flíčků. Tam jsme skončili, protože k Nezmarovi jeden z nás nesmí a ostatní s ním drží basu. A Na Zahrádku, kam jsme se těšili, kvůli teploučku u krbu, jsme se s obsluhou neshodli na parkování bicyklů.
Pád: Pavel K., Pavel T., Vítek S. 2x
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel K.
GPS: záznam trasy
Komentář: Podle teploměru bylo výrazně tepleji než před týdnem (-2°C, minule -12°C), ale zřejmě vyšší vlhkost způsobila, že byla pořádná kosa. Jirka to asi čekal, tak si vzal troje ponožky. Zkušenější ale vědí, že to hrozí riziko zpocení a zaškrcení průtoku krve, takže nakonec je zima ještě větší. I on tomu uvěřil a cestou si jeden pár, protože mu byla zima, sundal. Teorii tak ověřil v praxi, opravdu se mu prý nohy zahřály 🙂 . V lese na sněhu se opět jelo nádherně. Horší to bylo v bahnitých úsecích, kde byly v bahně zmrzlé koleje, tam to bylo náročnější. Nebo na přejezdech překvapivě málo zamrzlých podmáčených míst. A samozřejmě v místech, kde byl led. Zamrzlé louže, uklouzané cesty, při oblevě vylitá voda na silnici, co tam zmrzla … to vše bylo opravdovou zkouškou rovnováhy. První se o tom přesvědčil Pavel T., podle svých slov to byla rána na záda a hlavu, kterou naštěstí zachránila helma. Pak se v zasněžené pěšince v traverzu sesunul Pavel K.. V jednu chvíli jsem za sebou slyšel bezmocné zvuky a při ohlédnutí se jsem viděl jezdce v nepřirozené poloze omotaného kolem stromku. Škádlil jsem Pavla T. jestli má zaděláno na hattrick, ale prý ne, že to pád nebyl. To bylo ale z mé stran rouhání. Po chvíli se na namrzlé silnici pode mnou sešmiklo kolo a už jsem se klouzal. Technicky to pád nebyl 🙂 , jelikož jsem se položil na kolo a žádnou částí těla se nedotknul země … no ale bolelo to dost. A taky jsem zjistil, že když se zastavuje, tak je dobré koukat kam člověk šlape. Za pár kilometrů jsem po bezpečném zastavení při došlápnutí na led ležel znovu. Při motání se pod Klukem, kde jsem lehce lízli trejly, jsme v dáli slyšeli tiché dunění. Bouřka to asi nebyla, tak snad jedině armáda v Boleticích, jsme se domnívali. U Dubného některé z nás zlákala projížďka po zamrzlém rybníku. Asi ne náhodou jen ty, co do té doby neupadli na ledu 🙂 a zvládli to, do statistik se nezapsali. Zážitek to byl i pro přihlížející, krásně to šumí, když pneu prořezává lehkou námrazu na ledu … romantika jako …
Bajku zdar V.
