Author Archive
11 července, 2018 | 
Author: Trasa: 39 km, Meťák, kolem bezdomáčů do Boršova, Březí, Kotek, motanice kolem Rančáku, Opalice, přes Rančák do Kosova, pod tratí s blouděním do Milíkovic, Kameňák, Včelná a nepochopitelně na Koháč
Výškové metry: m
Účast: Ondra, Venca, Aleš, Vítek, Přema, Bivoj, Hony, Kocour, Víťa Kořínek, Petr Šikl, Ondra Míka, Vráťa, Tonda, Míra Doležel, Eri, Honza Richtr, Jirka Z., Honza D., Honza A.
Pád: Aleš – za Kotkem v hupíku déšť vytvořil z udusané hlíny (cituji): “máslíčko” a pád to prý byl 🙂 Míra Doležel – klacek do předního kola a… leží tam v oboře, nožky má nahoře. Ukázková korbička. Ondra – jitrocelem skrytá hranka z kamení, šikmý nájezd, kluzký podklad, au au au, to to bolí, to to dnes kulhá, Hony – první pád vyjížďky a hned jasný vítěz. Při podjíždění silničního mostu u bezdomáčů, kde se každý přikrčí, aby se tam vešel, Hony odvážně silničářsky nastoupil ze sedla a most ho nepřipraveného krutě sejmul. Co jsem tak viděl, myslím, že nová přilbice by byla více než vhodným nákupem…
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
Komentář: Zase jedna z dalších vyjížděk, při které byl dík hrozbě deště smazán můj pěkný bajkový plán a od půlky byl nahrazen něčím velmi nezajímavým. Ale není to vina deště!!! Je to vina chytrých telefonů, aplikace Meteoradar a opuštění Nezmarských kořenů. Vždyť jsme snad ještě nezapomněli na dnes již památné vyjížďky kdy nám bylo fuk, že začalo pršet… “A když to nejde, tak se musí jet a všechno časem přejde!” Cožpak už si nepamatujeme na vyjížďku, kdy jsme brodili po pás v odtoku Bezdreva a to jen proto, že už to, co se vody týče, bylo úplně jedno? Atd. atd. Mám pocit že přístup “buď dnes zmoknem a nebo ne” mi byl bližší než sofistikovanější uzpůsobování trasy barvičkám honících se na malých obrazovčičách. Tak příště zas postaru? 🙂
O.
NO: V dnešním okénku bych se rád věnoval tématu: jak se nechovat když někdo z nás spadne. Příklad: Po včerejším pádu jsem nebyl příliš v pohodě, kulhal jsem a zmateně hudroval na to co se stalo a reakce mužstva byla, že…. nasedla a odjela mi – s výjimkou Víťi Kořínka (cituji onoho jediného správně se chovajícího: “Muž s nejlepší kondicí zůstane s tebou, aby ti pomohl”). V psychické disbalanci jsem začal být dost podrážděn, že mi všichni ujeli a když se zřejmě po krátkém zpytování svědomí vracel Víťa Sirotků, našel mě už mě ve fázi sarkastické ventilace nahromaděného vzteku a lítosti: “Jen jeďte všichni, já jsem úplně v pořádku, vůbec na mě nečekejte!!!” Nerozpoznaje ironii (sic!) to tedy i Vítek otočil – prý pomoc a posečkání nepotřebuji… Dovolte tedy do edukačního okénka shrnout příznaky šoku (ve smyslu psychického otřesu):
- Neschopnost odreagovat se
- Pocity bezmoci, smutku
- Podrážděnost
- Strach, úzkost
- Odmítnutí, neuvěření situaci
- Změna nálady
- Zlost
Takže příště hoši, až někdo spadne, nestačí jen poslouchat zda říká že je OK, ale nutno se objektivně zamyslet, zda skutečně je OK, dát mu chvilku vydechnout, popít, pojíst… no prostě se na něj nevysrat 🙂
Hláška Ondry M. když jsem vás zlostně dojel a zařadil se na čelo k trasování: “To se dělá, takhle mě předjet když jsem zpomalil a čekám na tebe?” mě pobavila, to zas jo. 🙂
Trasa: 44 km, Meťák, premiérový přejezd lávky u Meťáku, Planá, pokusy o vyhnutí se silnici do Homolí…, ….silnice do Homolí a do Boršova, pilot, motanice na levém břehu Vltavy, Vráběčské lomy, motanice, Vrábče, motanice, pod Slavče, motanice na Kluku, skákačka, Lipí, na tašky a přes Švábák dom.
Výškové metry: 785 m
Účast: Ondra, Venca, Zdenál, Aleš, Vítek, Majkl, Petr Pokorný, Přema, Bivoj, Hony, Kocour, Víťa Kořínek, Petr Šikl, Ondra Míka, Sochy, Vráťa, Tonda,
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Majkl
Komentář: Na startu se k tomu nikdo neměl, ani Majk, ale byl určen, neb se nám nikomu moc nechtělo honit výkon a Vrabečská etapa je na klábosení vhodná. Takže jsme si to udělali nejen příjemný ale i nový – a po pravdě řečeno, lávka u Meťáku pro nás zůstane nevyužitelná. Jednou jsem se tam ale rád kouknul! Pak už jsme se jen tak v klidu toulali, točili, fotili a pomalu mířili do hospody. Jen ještě jeden postřeh dovolte: v lese se nám začínají množit borůvkářky! Snažil jsem se s nimi o žert: (medvědím hlasem) „Jaký dobrý skutek bych pro Vás mohl vykonat?“, ale byly pohotové a vyzvaly mě: „Slez z kola a pojď s náma trhat!“ Tak už jsem jen zalitoval své otázky: “Kdybych nebyl hlupák jen…“ a jel dál.
O.
P.S. Hospoda byla novinka!!! Kampa. Na místě bývalý Louky. Je celá z česaného/leštěného betonu (nevím přesně co za termín Alešák použil), takže minimálně někomu prostor sympatický byl 😉 a v úterý tam točí místní univerzitní produkt: Čtyrák, kterej vždy brzy dojde (jinak točí Budvar). My, kteří jsme drželi disciplínu s trasérem jsme si ho dali, ti, kteří se dopustili nekázně už ho nestihli. Sfouklo je to tak, že zamířili do KMP a obě party si do dlouhé noci vyměňovali vyšmírované fotky kočiček v té které hospodě a zřejmě soutěžili o to, kdo je na tom s výhledem lépe 🙂
NO: Startuji etapu výběru bajku a bohužel vím, jak já se k němu zase budu chovat a bohužel vím, jak brzy budem tvořit dvojičku: „bajkový ztroskotanec a jeho vrak“ a je mi z toho smutno. Sám sebe se snažím přesvědčit k lepšímu přístupu. MOC se snažím. Jak jen mě bodl včerejší citát Víti K. při pohledu na můj totálně sjetý plášt! Se smutným pohledem citoval poslední Velo, kde u stejné fotky plášťě byl titulek: “Každý máme ve svém okolí takového kamaráda”. Verše tedy nejsou určeny pro Vás, ale pro mé (budoucí) kolo.
Miluji věci, mlčenlivé soudruhy,
protože všichni nakládají s nimi,
jako by nežily,
a ony zatím žijí a dívají se na nás
jak věrní psi pohledy soustředěnými
a trpí,
že žádný člověk k nim nepromluví.
Ostýchají se první dát do řeči,
mlčí, čekají, mlčí
a přeci
tolik by chtěly trochu si porozprávět!
Proto milují věci
a také milují celý svět.
http://www.bknezmar.cz/wp-content/uploads/2018/06/IMG_2167.mov
Trasa: 29 km, Malák, odkalovačka, kolečko pod Hodějicema, Srubec, kolečko na Švajcích, Dobrá Voda, malé Dubičné, kolečko pod Hlincovkou, kolečko na Hlincovce, Dubičák, Dobrá voda a asfalt domů
Výškové metry: 590 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Aleš, Vítek, Majkl, Petr Pokorný, Přema, Vláďa, Bivoj, Hony, Éros, Míra Doležel, Tonda, Kory, Sochy, Kocour, Víťa Kořínek, Víčko, Koubič, Ondra Míka,
Pád: Míra Doležel – byl mnou vyzván, aby dal kládu a statečně se pokusil 🙂 Tonda, Ondra Míka – při přejíždění lávky prý musel “kvůli ostatním” vyšlápnout, ale baletní nožka prolomila prkénko až se i lokýtek kouknul do potůčku. Za mě jasný pád.
Defekt: Ondra Míka – při přejíždění lávky prý musel “kvůli ostatním” vyšlápnout, ale baletní nožka prolomila prkénko až se i lokýtek kouknul do potůčku. Dle Ondry pád rozhodně ne (jízdu na kole zvládl bez pádu), ale defekt (prkénka?). Takže máme nového hrdinu co jednou akcí (po příslušném výkladu toho, co se stalo) dokáže mít pád i defekt najednou 🙂
Triple Gold Club (TGC): Ondra Míka? Jak ten to dělá… Z minima vytěží maximum!
Určovač směru: Mnou navrhnutá kategorie se ukazuje jako životaschopná, chi chi. Eri po 20 minutovém studování pohybu mraků určil, že je nutno jet na Hodějice a točit pak na sever a doplnil: “Tak si to vezmi, ty to tam znáš.”
Trackmaker: Ondra – sice se nade mnou stále visel interdikt třech zákazů trasování, ale ten kdo ho uvalil, mě i pověřil a při vyjížďce průběžně sledujíc meteoradar mi hlásil, kolik minut mám ještě na trasování, než to musím obrátit dom.
Komentář: Ač jsem velkým vyznavačem ježdění srdcem a ne podle meteoradaru (a když to nejde tak se musí jet a všechno časem přejde), musím uznat, že včera to byla velká superparáda od mého mastera Eriho, který s mou osobou krajinou posunoval a já jen hledal kudy přesně 😉 Na radaru byl vidět malinký posunující se průsečík ve tvaru “Vé” ve kterém jsme dokázali operovat po celou vyjížďku. A ba co víc, celkem se povedla snaha i o netradičnější místa s jen jednou malinkou výtkou na Hlincovce – plot chránící malé smrčky tam prostě furt je 🙁 Ale zase se naskytl hezký pohled kdy půl mužstva potláčá /nese bajk horekopcom a půl mužstva po objetí 20 metrového oploceného průseku při drandění dolekopcom přes tu titěrnou vzdálenost na druhé pořvává veselé průpovídky 🙂 Výzvou byl i přejezd stoky u odkalovačky. O.
NO: A co kdybychom si rozebrali význam slova Interdikt? Hlavně proto abych věděl, co mi ještě hrozí…
Interdikt (z lat. inter-dicere, zakázat), česky klatba, znamená zákaz účasti na svátostech a je to druhý nejtěžší církevní trest kanonického práva (po exkomunikaci).
Jo jo, odebrání možnosti svátosti trasování je nutné zlo za obětování se pro druhé 😉 , jen mě prosím z našeho spolku za to občasné roští a potláčání neexkomunikujte!
Trasa: 39 km, pravý břeh Vltavy na Hlubokou, zakousnutí do krajiny železničního náspu, Hosín, po stopách Hlubockého maratonu, pod Dobřejice, kolem tratě k Poněšické oboře, podél obory, Majkovo sjezd, ozkoušení sjezdových dovedností u Zámostí, plácání se na pumptracku, Hluboká a po pravém břehu Vltavy domů
Výškové metry: 505 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Aleš, Vítek, Majkl, Petr Pokorný, Přema, Petr Šikl, Vláďa, Bivoj, Hony, Éros, Míra Doležel, Tonda, Kory, Sochy, Venca Drbout, Kocour, Duby, Víťa Kořínek, Zdenál, Karel K.,
Pád: Karel K. chtěl napoprvé přispět do statistik co nejvíce, škoda že se ještě ten defekt nepodařil 🙂
Defekt: Ondra, jestli i Erosovo oprava přehazky, kvůli které se stálo, či Venoušovo oprava přesmyku, kvůli které se stálo též, budou posouzeny jako defekty, rozhodne Hony při zápisu do statistických tabulek
Trackmaker: Eri – trefil na Hlubokou 😉 Peťa Šiklů
Komentář: Pod zodpovědnou taktovkou jsme se tentokrát nevrhli na naplánovanou Kleť, ale tam, kde nemělo pršet. Plán vyšel dokonale a nezmokli jsme. Obětí zodpovědnosti byla však trasérská bezradnost 🙂 napravené mistrnou improvizací. Že by svítalo na časy rozdělení rolí? 1) Určovač kam 2) Trasér na místě samém pověřený určovačem? 🙂 Ale já vůči včerejšku nejsem škarohlídem, aby bylo jasno! Mě se to včera líbilo, ve výše popsaná místa často nezabloudím a až na extra zbytečně přepálený začátek, bylo vše pak už v pohodě a s úsměvem.
O.
NO: V okénku mi to nedá se nedotknout se naší jízdy zejména v počátcích a někdy i koncích vyjíždky. Vlastně se divím, že jsme za těch deset/patnáct let nikoho nesejmuli. Dost nad tím přemýšlím právě teď, když se i judikatura Nejvyššího soudu 🙂 počíná ubírat směrem nám cyklistům ne úplně příznivým (alá: střet cyklisty a chodce na společné cyklostezce/chodníku = cyklista tahá za kratší konec, nepřizpůsobil rychlost situaci, tzn. zapomeňme na vyvinění “nenadálým vběhnutím chodce” atp.). Můžem probrat osobně blíže, ale rychlost na stezce 30 km/hod není odůvodnitelná ničím. A vážně nechci, aby někdo z nás měl polízanice. Náhoda je blbec a my si o ní pravidelně koledujeme. Viz blíže:
Soud opět otevře kauzu cyklisty-hazardéra, šéfžalobce uspěl s dovoláním
Trasa: 38 km, Meťák, Včelná, mohyly, Kameňák, Plavnice, žlutá do Římova, hráz přehrady, Doudleby, Plav, Vidov a kolem Malše na Koháč
Výškové metry: 890m (údajně. je to spíš nesmysl, opravte to, kdo máte správnější data)
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Aleš, Vítek, Majkl, Petr Pokorný, Přema, Petr Šikl, Bivoj, Hony, Éros, Míra Doležel, Tonda, Kory, Koubič, Kocour, Vláďa, Míra Dvořák, Duby, Zdenál
Pád: nikdo
Defekt: Aleš
Trackmaker: Ondra
GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/honymari/5b045212c3d639365306516f
Komentář:
Víkendové výjezdní zasedání ještě čeká na literární zpracování (že Bivoju?…a co Majkle Mariánky?!?), ale svět a kola našich bajků se točí dál a je tu zase úterý. Pohled na radar je podobný jako před týdnem, hlásili jsme si i své zkušenosti z terénu v reálném čase. Nicméně, věda nevěda, natrasováno bylo přímo proti bouřce 🙂 Navíc i tak trochu proti teorii tréningu, protože jsme čekali spíše odpočinkový výlet. A kolem Velešína, resp. přehrady to není žádná béčková trasa. Výjezdko bylo výživné po všech stránkách kromě výživy, takže třeba já jsem si to kompenzoval, až bych řekl superkompenzoval, vyjedením ledničky v neděli večer. Správný pojem superkompenzace je ale o něčem jiném -např. zde :
https://bezky.net/clanek/114-superkompenzace-k-cemu-je-nam-dobra
http://www.sportvital.cz/sport/tajemstvi-superkompenzace-i
http://www.bezeckaskola.cz/clanek-702-superkompenzace.html
http://www.sportnutrition2.cz/clanek/superkompenzace:44/
No a na to asi myslel svatý Petr, takže nám cestu zkrátil. V Římově jsme ještě všem svatým udělali nepochybně radost, když jsme projeli pašijovou cestu, jakkoli ty poslední 2 schody u kapličky „Soudní brána“ (https://mapy.cz/s/2FSip) jsou nekřesťansky záludné (možná protože v bibli není nic o MTB-není to chyba? 😉 ), pak nám neudělal radost Eri, když nás opustil, ale my stejně mizeli brzo za ním směr ČB-nebe se apokalypticky kabonilo. Časovka s hromy a blesky za zády byla vlastně docela zábava a určitě měla ten správný tréningový efekt. Já jsem byl naprosto spokojen! Za sucha dosprintovat na Koháč, pitný režim doplnit s některými ještě na šnytu u okna v Plzeňce?-super!
P.S. jelikož jsem nestihl ani fotit, tak přidávám do galerie snímky radaru a fotku supercely – tak nějak to fakt vypadalo
NO:
Non laudate Iovem gentes! quid vester Apollo?
– Iste magis Deus est fulminis atque soni!
Nechvalte už Dia národové! Kdo je váš Apollón?
Tenhle (Diviš) spíše je bohem blesku i hudby !
(to prý napsal někdo o Prokopu Divišovi -byl totiž nejen vynálezce hromosvodu, ale měl rád i hudbu a sestrojil unikátní strunný nástroj „Zlatý Diviš“ (Denis d’Or))
Trasa: 42 km, Kněžské Dvory, Nemanice, Úsilný, pod dálnici, po bývalé žluté na Libníč, ale před Libníčí modrá do Jelma, srázem v lese k potoku Dobrá voda, kolem něj a přes něj do Červeného Újezdce, zelená na mohyly na Vávře, Jelmo, směrem na Lišov, trailík kolem potoka Dobrá voda, zkoušení kam až vede neznámá lesní cestička u Libníče, trailík kolem Dobré vody, Klauda, Florida, trailík tam, zpátky a tam v úbočí Baby, pod Mrhal, Rudolfov a přes Škodovku domů
Výškové metry: 650 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Aleš, Vítek, Majkl, Petr Pokorný, Přema, Petr Šikl, Bivoj, Hony, Éros, Míra Doležel, Tonda, Kory, Koubič, Víťa Kořínek, Víčko, Stanley
Pád: Ondra 3x – jednou dokonce i frontflip no hand ve sjezdu který byl zakončen půlmetrovým ubráním kraje nad cestou bagrem. Byl však kontrolovaný, dokonce i se zvoláním: „Hoši bacha“, takže bez následků nejen pro mě – ostatní stačili slézt. Pavel Tíkal 2x, Přema (vlastními slovy: takovej jeden malej pádeček)
Defekt:Víťa Kořínek – na konci etapy u Škodovky a mimo Stanleyho už nikdo neprojevil soucit 🙂
Trackmaker: Ondra
Komentář: Během vyjížďky mi bylo položeno několik otázek a tak to dnes bude formou dotazníčku. Jak na ten sráz u Jelma přijdeš a věděls, že tam bude pak cesta? Nebo to bylo nazdařbůh? Někdy to nazdařbůh skutečně je (lesní pokus u Libníče) ale častěji ne. Po celý rok když doma sedím v malé místnůstce a koukám do mapy, vlastně jen přemýšlím, kde jsme ještě nejezdili. A pak už to zbývá jen očíhnout, zda je to možné. Úterní novota měla počátek v tom, že děti chtěli na houby. Tak jsem je vzal tam, kde jsem to chtěl obhlídnout na základě koukání do mapy, lhostejno zda tam budou houby (mimochodem byly tam). Všechny mé výlety provází bajkové/silniční úvahy pro Nezmary 🙂 I malá novinka potěší! Nechápu, jak se ti ty kokotiny na dvacetšestkovým hardtailu můžou líbit? Mě vlastně záleží nejvíc na objevování. No a “kokotiny” jsou jen úhlem pohledu. Proč nezměníš směr vyjížďky když je meteoradaru jasné, že tam hrozí nejvíc déšť? Jeden kamarád 😉 mě naučil, že „plán byl jasně danej“… A navíc já nejsem schopen jet na směr, kam se mi nechce a to i za cenu horšího počasí. Líbí se ti to samotnému? Ano a moc, klábosení na čerstvém vzduchu miluji! A ještě když se u toho člověk hejbe, mňam.
Tedy hoši. Takhle to mám, tohle pro to dělám. Kdo přemýšlí jinak nevadí, velice rád se i jen vezu a nejsem ve střehu. Traséři s připravenou trasou (a to ne jen do půlky, jak občas vídávám) mají náruč nejen za mě otevřenou. Přemýšlejte, sami najíždějte, prezentujte! A kritiky se nebojte – viz nezmarské okénko níže.
O.
NO:
Kdo příliš dá na vítr, nebude sít, kdo hledí na mraky, nebude sklízet.
Trasa: 38 km, Meťák, kolem bezdomáčů do Boršova, Březí, Kotek, motanice kolem Rančáku, Opalice, zpátky kolem Rančáku, Kotek, Březí, z Boršova kolem kolejí Na Doly, po Koněspřežce, celý korýtko (no flow trail?), Rožnov a do Šnytu
Výškové metry: 437 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Majkl, Bivoj, Éros, Kory, Zdenál, Aleš, Přema, Sochy, Peťa Pokorný
Pád: Ondra 2x – jednou na brave heart v korýtku a po druhý jsem byl rozhozen telefonátem s Honym v kombinaci s přijíždějícím vlakem, Zdenál – na brave heart v korýtku – tak mocně zatlačil na přední kolo, že ho i upustil 😮
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/2CR5S jedná se spíše o částečný záznam trasy – prostředek trasy neumím takto čistými přímkami bez ohledu na přírodu natrasovat ani já 🙂
Komentář: Tak jsme se zase jednou po čase nechali ukonejšit dlouhodobě bezproblémovým počasím celého jara… Plán na startu byl mocný, dlouhý a atraktivní, ale paní příroda nám připomněla naši pýchu. Celý rok si vlastně téměř pořád vozím rukávky, kolínka a jen podle počasí měním bundičku za pláštěnku. No a tentokrát jsem provedl pouze úvahu: od Nezmara domů těch 500 metrů to moc nemusím řešit. Ale měl jsem. Není jen cesta z hospody! Obdobně lehkovážně reagovala půlka mužstva a tak když jsme se najednou začali tulit v provazcích vody pod stromem, nebyl jsem na tom zdaleka nejhůře. Nápad s půjčováním pláštěnek, (vymyšlený těmi, kdo je neměli) nevyšel a tak jsme alespoň dojeli za deště do Opalic kde je hospoda. Zavřená. Ale s rozestavěnýma hajzlama do kterých jsme se namačkali a zadýchali si je na několik stupňů nad venkovní teplotu. Už to i vypadalo na ukončení vyjížďky, ale když se začaly temně pronášet věty typu: „Pěkní Nezmaři! 10 kilců za sluníčka, před deštěm schovat a pak rychle dom…“ vzepřela se většina Nezmařích srdcí, po dešti se v prvním kopci setřásla prokřehlost a vyjížďka tak nakonec dostala i celkem standardní parametry.
O.
P.s. Vtipné bylo letošní první vyrušení zamilované dvojice na Kotku (přímý průjezd 20 cm od ležící dvojice, neb na Kotku se není kde vyhnout). Nebylo snad člena, který by mi nepoložil otázku, zda-li aspoň muž na čele zahlédl poupátka? Ne nezahlédl, paní padáčky sklapla velice rychle a více než bílou krajku jsem neviděl ani já, hoši.
NO: V zimě jsem byl objevit kde přesně začíná korýtko ve Včelenském lese – našel a seznal, že je hezké ho představit mužstvu celé. Jenže jsem včera mimoděk utrousil něco ve smyslu flow trail a hnedle se mi dostalo zvlášť na horní obtížněji jetelnou část reakcí What the fuck? Příště tedy buď pojedem korýtko z půlky, nebo ho časem prostě projezdíme my! 🙂 Z definicí flow trailu tedy vybírám ty (níže hodnocené varianty flow trailu), které byly myslím včera korýtkem naplněny, muhehe. Vyšší kategorie flow trailu představím v jiném okénku, pokud bude z vyjížďky kde brát 😉
- FF 1 : Stezka moc neplyne, flow se nemusí ani dostavit. Může to být ale třeba technicky náročnějším povrchem, který zajistí jiné zážitky.
- FF 2 : Stezka obsahuje úseky, které jsou zábavné, ale jsou jen kratší nebo přerušované. Celkový flow je narušen.
Trasa: 53 km, Malák, Velkas, brod u Špačků, hodějickým lesem pod Doubravici, Hůrka, sjezd za Novou Ves, Vodlejsák, Trocnov zastávka, Ostrolovský Újezd, po zelené podél Stropnice do Borovan, podél tratě do Radostic, kolem trocnovského bezdomáče, Trocnov ves, Mysletín, Ohrazení, Ohrazeníčko, Třebotovice, skákačka na Dobré Vodě, lávka přes koleje a Šnyt
Výškové metry: 698 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Vítek, Majkl, Bivoj, Hony, Éros, Míra Doležel, Kory, Zdenál,
Pád: Majk se čestně přiznal i bez naprášení
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
Komentář: Leitmotivem této vyjížďky byl člověk v kontaktu se zvířetem. Již první setkání však proběhlo neslavně. Při přelézání elektrického ohradníku na louce u Hůrky jsme netušili, že se zde v současnosti po novu popásá skot a už vůbec ne, jak moc početné stádo je. Když jsme však přejeli horizont, bylo již pozdě na hledání alternativy, neb se přeci nebudem vracet! Počla tedy dosti vystrašená debata, zda je nebezpečné jet stádu v ústrety a samo stádo atmosféru spíše zahušťovalo, neb naše zamýšlená cesta vedla přímo prostředkem stáda. Mysleli jsme si že jen stádo stečí protnem a půlka kraviček a bejčků poběží doleva a půl doprava. Opak byl však pravdou. Všechen skot se chtěl seskupit (a následně zaútočit?) na našem pravém křídle, což pro neohroženě postupující údernou jednotku znamenalo neustálé přebíhání skotu těsně před kolem. Tempo bylo opravdu husí (“abychom je nevystrašili…”) a klid mužstvu dodával Eri, který projevil obdivuhodnou znalost typologie agresivity skotu a uklidňoval nás, že krávy jsou hodné (pokud to teda nejsou krávy s telaty) a bejčků si nemáme všímat, neb jsme nikde neviděli ceduli: “Ve stádu je plemenný býk” to prý by byla jiná 😉 . S malou dušičkou jsme nakonec stádo projeli, což však touhu stáda seskupit se na našem pravém křídle nezlomilo a krávy nám vpadli do týlu (byl jím Majkl). Elektrický ohradník byl však nedaleko a vyvázli jsme bez újmy šlapajíc vstříc druhému střetu: s rozuřenými 3 kavkazkými pasteveckými psy, hlídající drážní domek na samotě v lese u Trocnova. Naše cesta však nemusela jít směrem zkoumání, zda jsou schopni přeskočit plot, za kterým byli a tak jsme strategickým ústupem opět bez poskvrny vyvázli. Totální kapitulaci bez boje jsme pak předvedli (opět po přelezení elektrického ohradníku) u Mysletína: “Jéžiš, tady ty krávy maj u sebe telata” – rozuměj rychlý útěk opět za ohradník. Takže sice zahanbeni, avšak beze ztrát 🙂 Ufff to byl nervák.
O.
NO: V hospodě se rozproudila edukační debata na aktuální téma: Proč je všechno total žluté a může za to Babiš a jeho řepka? V rámci hledání odpovědi, jsem zjistil (první okénko), že dnes už opravdu existuje web na vše – konkrétně myslím web Pylové informační služby (probůh!) www.pylovasluzba.cz ze kterého vyjímám (druhé okénko): “Minulý týden přinesl žlutou záplavu téměř nealergizujícího pylu borovic a smrků. Pyl jehličnanů ale může – podobně jako jemný prach – mechanicky dráždit. Pyl jehličnanů rovněž vytváří žlutavé okraje kolem kaluží a žlutavé nánosy na hladkých površích. Kvetoucí řepková pole příliš nealergizují – pyl řepky je těžký a lepivý, takže po uvolnění z květu se usazuje v nejbližším okolí pole. Řepka ale může citlivé osoby dráždit intenzivní vůní.”
Takže milí zlatí, za víc, než za smrad když jedeš kolem řepkovýho pole, Bábiška nemůže (okénko třetí) 🙂