Archive for 24 srpna, 2016
24 srpna, 2016 | 
Author: Trasa: 40 km, tašky, Vrábče zastávka, kolem Křemežského rybníka, čistírna, žlutá nahoru, Chlum, Loučej, Pod Růžovým vrchem, Uhlířská hájovna, hájovna Plánský, spojka na modrou, k Modrému obrázku, Granátník, trailík na Letnou, Plešovice
Výškové metry: 912 m
Účast: Eri, Venca, Vítek Sirotek, Aleš, Pavel Tikal, Tonda, Kocour, Petr Pokorný, Přema, Sochy, Pavel Samec, Bivoj, Honza Mareš, Vláďa Hais, Ondra, Víčko, Petr Šikl, Míra Dvořák, Majkl
Pád: Vítek,Venca
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Pokorný
GPS: www.endomondo.com
Komentář: Po silničním zasedání to chtělo vytočit nohy a ostatním ukázat krásy dlouhých výjezdů a asfaltu. Předposranost skupiny, moje měkká povaha a zbytečná demokracie odřízla z plánu trasy už několikrát naplánované Vyšenské kopce – hlavní cíl. No nic, snad příště, ale určitě ne letos. Plán jsme tak nesplnili o bratru 200 výškových, nicméně i tak zněly cestou domů pochvaly za trasu, což potěší. O to přeci jde.
Zase se ukázalo,že Béčko není žádné béčko,do hospody přijeli později a nejspíš měli i víc kilců..to ne úplně ocenil Víčko,který se k nim bláhově připojil… 🙂
Další rozdělení skupiny proběhlo ve vlaku, který měl dva nezávislé a neprůchozí vagony a 2 průvodčí. My “našeho” průvodčího odbyli s tím, že platí ta druhá skupina, což překvapivě dopadlo, jen si Hony přeběhl vybrat desátek v podobě petky pivka od pana Nováka, který nás takto vybavil na cestu. Málem mu to ujelo – na rozdíl od vyjížďky, kde majitelé nových celobrk na hodně hrubém kamenivu dominovali…ale! Je třeba nepřehánět,čti dál….
Pro mě hezká vyjížďka, utahováky, šotolinka i těžký terén. Na něm právě ztroskotal naspeedovaný Víteček… Někdo nás asi nemá rád – proč se každé nové kolo musí zrovna pokřtít pádem/šrámem?
Po kolikáté už opakujeme prosbu k nebesům? Snad je to už fakt konec všem neštěstím!
NZO: parafrází veršů obilného kouzelníka připomeneme včerejšek (asfalt a cestou potkaný pomníček smrtelného pracovního úrazu-jak jsme byli v hostinci poučeni) a hostinec u vstřícného pana Nováka, jenž neměl než pivo, k lítosti “vinaře” Peti, který (jako ostatní) v Rakousku výrazně zlepšil svou němčinu 😉
Asfalt ti vychází naproti vstříc,není co dodat ani není co říct. Malý srdíčko v těle chce na poplach bít,
a tobě ňák nejde pochopit, že musíš jít. Do uší doléhaj chvatný kroky, život si odtéká do blízký stoky.
Je pozdě na plány, je pozdě snít. Wein auf Bier, das rat ich dir. Bier auf Wein, trinkt nur Schwein.
Díky štědrosti našich sponzorů a šikovnosti pana Kalaše mají někteří Nezmaři ve skříni vedle cyklo-dresů taky parádní nezmaří triatlonovou kombinézu. Vhodnou příležitostí ji trochu vymáchat, vyvětrat a propotit a ještě k tomu podpořit dobrou věc mi byl benefiční amatérský triatlon jménem „Železný adiktolog“. Závod pořádá nezisková organizace PREVENT 99 proto, aby lidem přiblížila adiktologické služby. Adiktologické služby jsou služby pro ty co pobývají v Červeném a jemu podobných dvorech. Většina závodníků i fanoušků okolo trati se zabývala spíš adiktologií než triatlonem. A to mě taky hodně motivovalo.
Závod se konal na Sokoláku – taky dobrý. Takže až na teplotu vody ve slepém rameni (16°) bylo všechno dobrý. No a protože adiktologové narozdíl od triatletů vybavením v podobě plaveckých neoprenů zrovna neoplývají a deklasovat triatlon na duatlon se organizátorům pochopitelně nechtělo, zkrátila se alespoň plavecká část na 250m. Zase pro mě dobrý. Voda byla zhruba tak studená, že Ti co do ní už vlezli se z pomyslné startovní čáry ve vodě otáčeli nahoru na schody na ty, co tam ještě nevlezli a pokřikovali na ně, ať sebou hodí nebo závod vzdají hned na startu.
Dvěstěpadesát metrů plácání po zadku plavců přede mnou jsem střídal s taekwondo kryty (pochytil jsem je od Kubíka), chráníc si tak břicho proti plaveckým kopům od těch rychlejších, uběhlo poměrně rychle. Čtyři pětikilometrová kola namotaná na kole ve Stromovce taky.
V depu před během se z amplionu ozývalo něco o závodnících v první desítce, což jsem až do okamžiku zveřejnění výsledkové listiny považoval za nějaký pořadatelský omyl.
No, hezký to dárek v podobě účasti na dobré „akci“ (spíš než závodě) jsem si nadělil ke svým za tři dny kulatinám. Nic na tom nezkazí ani poslední vědecký objev, že právě u triatletů a právě po čtyřicítce dochází k výrazně zvýšenému riziku srdečního selhání než např. u maratonců.
Kory