Další Džonyho nápad na bajkování, který se osvědčil. Zařídil jsem ubytko na místním plochodrážním stadiónu v kvalitě „Kocour lágr style“ daleko od lidí, což se však mělo poslední večer změnit… Bajkování bylo super, zařadili jsme i akrobatickou vložku slaňování s kolem do kaliště pro prasata a jetelný singletrail (Větrák: Kurwa, vy už snad vážně soutěžíte kdo vymyslí větší nejetelnou píčovinu!!!) a myslím, že všichni byli s kvalitou bajku spokojeni. Frflání na nedostatek kulturního programu změnila návštěva punkové akce s kapelou Moomraj, s venkovním pečení prasete v popelnici a dalšíma punkovo/vesnickýma lahůdkama. Samík na venkovanky vyzkoušel i svůj oblíbený trik: „koukni se na tyhle ruce a řekni co dělám“ avšak myslím, že úspěch se nedostavil. Pařba na pódiu s Moomrajem (životní příběh zpěvačky Moomraje jsme dali druhej den společně dohromady, neb jí balilo asi 6 z nás), konflikty z místníma: “Nech tu holku na pokoji, je jí třináct!“ „Ty jsi její kluk?“ „Ne, její táta“ atp. atp. Jen ten nedělní bajk lehce 😉 utrpěl.

O.