Rubriky
Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Trasa: 29 km, podél Malše po pravém břehu, Špačkárna, Hodějický rybník, Doubravice, kolečko v Hodějickém lese, Hůrka, kolečko v Hůreckém lese, Nedabyle, Vidov a po pravém břehu Malše domů

Výškové metry: 486 m

Účast: Ondra, Venca, Vítek, Eri, Honza Mareš, Petr Šikl, Přema, Kory, Majkl, Petr Pokorný, Kocour, Aleš, Sochy, Banán, Koubič, Pavel Samec, Bivoj,

Pád: Ondra 2x, Přema (front flip no hand), Aleš

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: Bude

Komentář: Poslední vyjížďka je tradiční svou destinací, takže není potřebné příliš rozebírat, kam jsme se to podívali a tak jen zmiňuji, že mě minule velmi potěšil (a překvapil) Vencovo dárek dosluhujícího pilníka novému vládci a tak jsem se rozhodl založit novou tradici a takté jsem koupil šampíčko a předal ho na stejném místě co minulej rok. Dojemnou situaci však dehonestovala polovina družstva prováděním močení, zrovna když jsem předával a gratuloval (viz. fotogalerie). Fuj!

O.

P.s. To hlavní však mělo začít u Nezmara. Hospoda po poslední vyjížďce bývá poněkud divočejší, ale včera divočina dosáhla vskutku dekadentních rozměrů. Myslím, že to celé odstartoval Majklovo hezký nápad se zakoupením medailí za účast na MTBO v Novohradkách, neb při předávání a vyhlašování úplně každého, se začalo skandovat a vyvolávat, což krev a chuť vždy dost rozproudí. Do toho měla vítězná dvojice (Peťa s Přemou) potřebu objednat panáky (to máme dvě rundy), Venca jako vítěz pilníka objednal další (třetí runda), Nezmar přinesl další jako na rozlučku se sezónou (čtvrtá runda), Bivoj otočil kolečko na první rok s náma (5 runda) a od té doby už jsem přestal sledovat, kdo ještě rundu objednával, ale u 5 rund prostě nezůstalo. Václavovi vítězství a alkohol stoupl do tváří a začal řádit po hospodě s cenou Pilník roku. Cenu tak vtáhl do centra pozornosti a poté, co jsme si všichni design ceny pochválili, jsem se jal vyvolávat jména všech historických pilníků (počínaje rokem 2001) na což dav reagoval frenetickým vřeštěním, Kocour připojil i chorály a Venca vyhnal Nezmara od pípy, obrátil cenu Pilníka roku vzhůru nohama a jal se do ní čepovat lahodný Samson. Proč nemohlo zůstat je u upíjení nevím, prostě každý měl potřebu něco provést. Nejvíce lákalo ponořit hlavu do piva (podstavec je celkem velký a hlava se tam vejde), dotvářet spadlou pěnu nabubláním ústy či vrhnout do pivního bazénku panáka (obsah i skleničku). Alkohol na hygienu a eklhaft nedbá a tak se podstavec vypil celý, dokonce se i brčka objevily, aby nic nepřišlo na (ne)zmar. To samé se opakovalo s dvěma šampíčkama (ano, práce rozjetého Václava) a najednou si chtěli povídat všichni se všema což v 15 lidech u jednoho stolu nejde a tak si všichni stoupli a utvářeli mísící se hloučky, což Nezmara dost popuzelo neb v hospodě nebylo k hnutí a my si zpět sednout nehodlali… A přitom to začlo tak nevinně! Povídáním na obvyklá zajímavá témata. Výživná byla např. debata, zda tomu, kdo si nechá rozříznout jazyk, aby ho měl jako had, může jazyk zase srůst. Že může se snažil všechny přesvědčit Aleš historkou o jeho strejdovi, kterej si uříz prst a jeho siamské dvojče ho nosilo přišitý týden na břichu, než ho strejdovi zase úspěšně přišili zpět…

O.

P.s. To byste ale nevěřili jak rozjařenou náladu zkazí při jízdě zaháknutý roh na řidítkách za plot ukončující areál pivovaru Samson, grrrrrrrrrrr. Snad se mi bude příští rok dařit více.

Leave a Reply