8 dubna, 2015 | 
Author: Trasa: 44 km, Švábák, Zavadilka, Černíš, Dasný, Bezdrev, Češňovice, Pašice, přes blata ke Kubatovi, Zliv, Vondrov, po stezce domů
Výškové metry: 145
Účast: Ondra, Přema, Eri, Petr Šikl, Majkl, Honza Mareš, Vítek, Venca, Kocour, Tonda, Rosmík, Kory, Petr Pokorný, Sochy,
Pád: nikdo
Defekt: Majkl
Trackmaker: Ondra
Komentář: Po roce se nám kolo letopočtu otočilo na rok 2015 a přineslo nám hnedle briliant v našem zážitkovém náhrdelníku dosud nepoznaný: “Říkal si hurikán!” Ano, ano, první jarní vyjížďku foukalo jako ještě nikdy. A foukalo ze západu/severozápadu. No ale co s tím, když tradice velí jet na severozápad k pomníku Kubaty? Kupředu levá, zpátky ni krok, Nezmary nic nezastaví. Nevím jistě zda všichni, ale já jsem na blatech s plnou palbou uragánu do ksichtu jedoucí po rovině na kašpárka prožíval apokalyptickou euforii. Zpíval jsem si Riders on the storm a opuštěn zdatnějšími jezdci, osamocen jedoucí po neúrodné a hlavně nekonečné blatské pláni recitoval úvodní verš seriálu Proti větru: “Jen volnost, jen víra tvá, pevná, i když křehká, silou je, jež dere se i proti větru.“ Moc se mi to líbilo a ani mi nevadilo, že se našel jen jeden, který chtěl vyslechnout historku o příběhu Kubaty.
O.
P.s. U Nezmara to byla klasika vysoké gastronomie s ještě lahodnějšími nápoji 🙁
V pozvánce stálo : “trávy na podmáčených Zbudovských blatech již vzpínají své stvoly na naši počest.” Ne, to jim opravdu ten vichr nedovolil. Patřil jsem mezi zájemce o kulturní okénko(ten jediný??) a tak se mi líbilo, že vítr ilustrativně dul stejnou silou jako v den stětí rychtáře Kubaty a dával uvěřit, že jsou ty menhiry upomínajíc tělo a hlavu, důvodně tak proklatě daleko od sebe.
Ještěže se nezaznamenávají do statistik pády stromů, to by byla hnedle plná tabulka 😉