Rubriky
Duben 2024
Po Út St Čt So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930  

Trasa: 59 km, motanicí na Plavskou, modrá kolem Malše, kolem odkalovaček do Plavu, rechle, modrá do Doubleb, částečně po modré do Římova, Sedlec, modrá na Pořešín, neznačené novinky, návrat na modrou do Kaplice, Louzek, Rychnov n. Malší, novinky a červená před Dvořištěm, neznačenýma novinkama na hranice, focení se u hraničních cedulí a kamenů, brození “hraničního potoku” (rozuměj Malše), Casino Dolní Dvořiště, průjezd kolem spousty svítících “diskoték” k hospodě u kostela v D. Dvořišti

Výškové metry: 958 m

Účast: Ondra, Aleš, Vítek, Bivoj, Hony, Víťa Kořínek, Petr Šikl, Zdenál, Tonda, Eri, Jirka Z., Pavel Tíkal, Petr Pokorný, Majkl,

Pád: Bivoj – povídá si povídá, nesoustředí se a hup už je na zemi (promiň, už Tě Bivoju nikdy nebudu takto rozptylovat…)

Defekt: Vítek S. 2x – před rechlema, Petr Š. – také před rechlema, jen to zjistil až poté, co Vítek vyměnil jak duši co píchnul, tak i náhradní duši, která však byla píchlá též… Celkem resultát – jedno místečko + působení zkušených borců = jako kdyby jsme 3x stavěli 🙂

Trackmaker: Petr P.

GPS:  

Komentář: Kam až má paměť sahá, je jakákoli vyjížďka k jihu k hranicícm, k Bujanovu a tak podobně VŽDY doprovázena technickými problémy (opakované defekty, nefunkční ořech atp.), pády (někdy i s nutností čekat na vozidlo které nebožáka odveze), případně poztrácením mužstva a hledáním se navzájem. Prostě v obecné rovině ne nikterak extra dlouhá a nezvládnutelná štreka, kterou vždy na pokraj záhuby dovedou problémy, které se při jiných vyjížkách nekupí… Čím to je, nevím. A do toho co má paměť sahá VŽDY v oblasti Louzku mumlá Peťa P. že do Dvořiště už to vážně není o tolik dál, proč končit v Bujanově atp. a dokonce měl již jednou Dvořiště naplánováno, ale nikdy (nikdy!) to k tomu nebylo. Peťa je ale Nezmar, tak učinil VŠE  pro to, aby se to tentokrát povedlo. A i přes opětovné problémy, ke kterým jsem já přidal pár minut (neúspěšným) hledáním ztracené flašky 🙁 se to včera PODAŘILO. A hned v té nejodvážnější variantě – nejen do Dolního Dvořiště, ale do Dolňáku před Rakousko, včetně nutnosti překonat brod. Takže dámy a pánové, Nezmaři si po práci umí zajet terénem i do zahraničí. Nic je nezastaví (třebaže správního deliktu – překročení hranic mimo vymezený hraniční přechod – se dopustilo jen 7 nejvytrvalejších)! A navíc bychom se po včerejšku mohli začít živit převáděním uprchlíků do ČR (kdyby o převedení z Rakouska do ČR uprchlíci stáli, teda…). Opravdu, překročení hranic brodem a následná “jízda” po “trailíku” malšké údolní nivy, za dost již pokročilé tmy, byla jak z krále Šumavy. Aleš příjezd příhraničním hvozdem komentoval již poněkud nadbytečně: Tady jsem nikdy nebyl… 🙂 Velká pochvala Peťo, ač si tuto perlu s příjezdem do hospody po půl desáté můžem na chvilku 😉 uložit do Nezmaří pokladnice. 🙂

O.

NO: Dnešní okénko chci pojmout kulturně s (větší než obvykle) vazbou na Nezmary samotné – tedy aspoň tak to cítí mé Nezmaří srdce. V přítmí hraničního Šervůdu mi to samo začalo notovat (a jako by to bylo psané o nás):

Jezdíme na výlety
začalo to před lety
dost nás to baví
prej je to zdravý
štelovat na buzole azimuty
Bloudíme hodně málo,
co by za zmínku stálo,
dnes je to hustý,
lesy jsou pustý,
že jdeme špatně se mi chvíli zdálo

R: Všechno nebude tak jako jsme si přáli,
les divně hučí, bohyně Kálí
dech se nám krátí, plány se hroutí
jediná naše mapa ve vlhku se kroutí
Já z toho nemám dobrej pocit
bojím se lesem chodit v noci

 

přičemž při příjezdu k hospodě kde už 6 méně odolných lemtalo pivo se z mé paměti prodrala i druhá sloka:

 

V porostu ohnu stromek,
vidíme malej domek,
Co nás tam čeká,
Láďa se leká,
u otevřených dveřích chybí zvonek.
Ve sklepě lidi kvílí
sednem si k nim na chvíli
Rychle jsme tuhý,
jak žádný druhý
takovou pitku tu jsme nezažili!

R: Všechno nebude tak jako jsme si přáli,
les divně hučí, bohyně Kálí
dech se nám krátí, plány se hroutí
jediná naše mapa ve vlhku se kroutí
Já z toho nemám dobrej pocit
bojím se lesem chodit v noci

Já z toho nemám dobrej pocit
po botách plazí se mi mloci

Obvyklý Nezmaří průběh úterního dýchánku extrémně věrně obrazově zachytila skupina Peshata. Jó proč to tak krásně umíme, je záhadou Beer Witch 🙂

https://www.youtube.com/watch?v=4W9n_m8v8Sc

2 Responses to “17. etapa 17.7. 2018 – Rakousko”

  • Petr P.:

    podstatná zpráva je, že to prostě jetelný (včas) je. No, a pokud je defekt a ztráta bidonu chyba jezdce, tak nám to pořád někdo kazí, to je fakt, ale Nezmar se sil zla nebojí nic! tak se polepšete, zlepšete kondičku a příště si zas něco na vás vymyslím, nebojte se 😉 Jinak jsme včera jeli přes jižní zastávku záměrně, neb tam modrá značka začíná a v Rychnově končí-jeli jsme jí tedy (konečně) od začátku do konce. Sportu zdar, pestrosti na kole zvlášť!

  • […] premiéra Nezmarské vyjížďky zasahující mimo území ČR a jak jsem v reportu předpovídal (https://www.bknezmar.cz/?p=16172 ) byla tato perla na poměrně dlouhý čas zase uložena do nezmarské pokladnice 🙂 Už minulý […]

Leave a Reply