1 března, 2017 | 
Author: Na lajně jsme předváděli každý to svoje (vysoký standard), pro nácvik přejezdu klády jsme použili špalek s kovadlinou. Na průměr 52 cm jsme si netroufli a level si snížili paletami. Takže jsme překonávali výšku 38 cm. Občas to bylo o převodník, ale než tu pořádnou kládu přeřízneme tak to snad budeme umět!
Jednou jsme pro všeobecnou zchátralost mužstva (po přechodu Šumavy) vynechali, a už se nám to vrací. Začali se dít nevysvětlitelné věci. Pavel sjel z palet do boku tak nešťastně, že urazil přehazovačku. Patka se ani nehla, prasklo tělo přehazovačky. V té době už Hony pracoval na defektu. Vypadalo to na cvaknuté zadní kolo a se slovy “je čas, tak to rovnou zalepím” se do toho pustil. Při hustění se ukázalo, že to nebylo všechno. Po dalším sundání nového pláště z bezdušového ráfku, což jde opravdu špatně, se ukázala ještě jedna dírka. I ta byla zalepena, ale při nandavání si nešťastník zřejmě udělal další montpákou. Na třetí lepení už nebyla chuť, síla a už ani čas, tak nakonec šla do pláště nová duše.
Ponaučení? S bikerskou štěstěnou nelze hazardovat, naopak je nutné ji hýčkat každý týden!
zaznamenán tentokrát jen Vítek: přejezd a hop (ne bunny) přes kládu
doplněno video