Září 2019
Po Út St Čt So Ne
« Srp   Říj »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  

Archive for Září, 2019

Nebudu to psát do komentáře k reportu, napíšu to rovnou jako nový report

V hospodě se totiž probíralo spousta věcí, které redaktor nezmínil(chápeme) a jedna z nich je Bivojova sázka, se kterou se nám svěřil a kterou mu samozřejmě klub pomůže vyhrát.

Ve zkratce jde o to, že musí ujet na kole 450km v kuse, resp. za 24 hodin. Měl na to 10 let, nějak si na to vzpomněl až těsně před vypršením lhůty 😉

Výhra je lákavá, takže v tom kamaráda nemůžeme nechat samotného, zejména když se výhra v sázce (jak známo) zdaňuje významnou měrou 😉

Na nás tedy je, abychom pomohli vymyslet trasu, případně ho doprovodili na jeho pouti…support, vole! 🙂

Už v hospodě padaly náměty jako 2 x Balaton runde, případně autem na Grossglockner a odtud to k moři bude víceméně z kopce, další návrh směřoval do východního Německa, vyrazit až začnou na Rujáně foukat větry od moře atp. Můžeme případně zkusit objet 2 x Mallorcu 😉 Další strategie byla o čase-vyjet za tmy a končit za dne?Nebo opačně? Nebo jet přes celou noc? Nebo se hecnout a stihnout to od svítání do soumraku? 🙂

Trasa: 36 km, Malák, Velkas, pravý břeh Malše do Vidova, alternací k modré turistické (NS Krajinou proměn, muhehe) do Heřmaně, Borovnický potok, chatová oblast u Borovnického potoka, rondelová stezička k Nové Vsi a pak, levá, pravá, rovně, levá, pravá, pravá, levá, rovně, pravá, pravá, levá, pravá, levá, rovně, lpravá, pravá, pravá, kaliště prasat, rybník, Nová ves, Vidov, Roudné a velice podivně zšeřelým městem domů

Výškové metry: 381 m

Účast: Vítek S., Pavel Tíkal, Míra Doležel, Ondra,  Eri, Aleš, Bivoj, Kocour, Hony, Vláďa, Peťa Pokorný, Majkl, Zdenál, Kory, Venca, Koubič, Jirka Zibura, Přema, Stanley

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/ondejludvk/5d8a52eea6957b3392ea58d1

Komentář: (Úvodem předesílám, že report bude psán z úhlu pohledu těch, kteří si pošušňávali  a také předesílám, že vím, že existuje i skupina těch, co si nepošušňávali.) Po delší trasérské absenci jsem přemýšlel, kde jsme letos nebyli a kromě Pulmonu (který byl v úvahách též, mrk, mrk) mě napadlo značené poježděníčko v lese mezi Novou Vsí a Strážkovicema. Po plus mínus standardnímu průběhu vyjížďky začalo nestandard signalizovat Vítkovo přesvědčení, že by moh trefit stezičku vedoucí k Nové Vsi, kterou mu ukazoval Kosa jednou v noci 😉 Jestli jsme jí nakonec trefili nevím, snad i jo, ale možná přesný formát původně nebyl několikasetmetrové kolečko, kde rychlejší čelo téměř dojelo slabší ocas…V kontextu přicházejícího to bylo nakonec vlastně jedno. Domácké značení stezek v Novoveském Šervůdu sice je, ale ne úplně přehledné, takže mě na chvíli vystřídal Venouš jedoucí zásadně podle GPS, což nás krásně vytáhlo daleko pryč od Nové Vsi, kam jsme se měli vracet a tehdy přišla revolta (viz NO pod reportem) přírodňáků, staromilců, no prostě brave heart bajkerů. Zpočátku jízda bez orientace pouze lehce našlapovala, ale pak, kdyže jednom rozcestí začala seriózní debata, kudy se skutečně dostanem nejsnáze z lesa, Hony utrousil: „Tou cestou bych nejel, já bych ještě maličko pojezdil v lese.“ Tehdy se ve mě něco zlomilo 😉  a vzal jsem na sebe tíhu rozhodnutí, že ani po cestě vpravo, ani po cestě vlevo, ale „pěšinkou“ rovně (rozuměj: místy, kde trochu méně než jinde rostlo borůvčí). A jakmile mě a dalším asi 5 cvaklo v hlavě, nebylo pomoci. Začal jsem bezstarostně pojíždět nazdařbůh lesem, téma „správný směr“ ztratilo významový obsah zcela, neb my chtěli jezdit a ne někam dojet a tak jsem jen skákal z pěšiny na pěšinu, poslouchal Vítkovo věty alá: Tady mi to úplně táhne řidítka doleva, za zády šklebícího se Zdenála s poznámkou: „Pokud budem furt zatáčet doprava, budeme jezdit v kruhu a jízda neskončí!“, Venco občasné hlesnutí: „Tady doprava/doleva a za chvíli budem u silnice, turistické značky atp.“ (jeli jsme vždy na opačnou stranu, než říkala blikající obrazovka) atp. atp. Záměrná absence čekání „na rozcestích“ při nepříliš rychlém tempu odstranila diskuzi a zapříčinila gruppo compacto – bez ohledu na názor na prováděné. A ten les, páni! Žádný polom jak letos opakovaně trpíme – mlázíčko, mech jako peřinka, travička, jen občas rozrytá prasátky, hochu zlatý… Ale buď jak buď, tolik je pravda, že nakonec jsme skončili v kališti divokých prasat bez kloudné cesty pryč a já už sahal do kapsy, že juknu na mobil kde asi tak zhruba jsme, ale Víťa mě zastavil: „Přece bys to teď nevzdal!“ A taky že ne. Navíc když Zdenál „našel cestu“ (rozuměj: v korytu potoka stromy nerostou a tak to připomíná cestu víc, než les, kde stromy rostou…). Ufff, zvládli jsme to a jenom trochu za tmy 😉

O.

P.s. Ty, kterým se nepodařilo zachmuřenou tvář rozjasnit aspoň reportem, se pokusím zaujmout faktografií: potok, který nás v onom lese provázel se jmenuje Strážkovický potok a rybník po jehož hrázi jde červená turistická a který ke konci našeho putování ponoukl jednoho z Vás říci: „Konečně!“, se jmenuje Šanderák.

P.s. Příští vyjížďka začíná už v 16.30, tak si nezapomeňte přenastavit nezmarské biologické hodiny!

NO: Revoltu proti GPS citačně zhmotnil Vítek:„GPS v lese je horší než Google v hospodě.“ Vít Sirotek.

Trasa: 36 km, Švábák, Třebín, modrá do Lipí, do masivu Kluka, hop trailík dolů, Slavče, zelená do sedla pod Klukem, dolů, Hradce a po taškách domů

Výškové metry: 687 m

Účast: Vítek S., Pavel Tíkal, Míra Doležel, Ondra,  Eri, Aleš, Bivoj, Kocour, Sochy, Hony, Vláďa, Peťa Pokorný, Majkl, Zdenál, Kory, Venca, Tonda, Koubič, Víčko, Ondra Míků

Pád: Pavel Tíkal, Zdenál

Defekt: nikdo

Trackmaker: Erotokritos

GPS: Zřejmě není (?)

Komentář: Světla se už příliš nedostává, nikomu se do trasování nechce, Eri se chce unavit a nechce zase po týdnu hledat, kde je nový polom… No jak tahle detektivka dopadne 😉 Nikdo nemrmlá (všichni poučeni?), Eri dá kousek jak od trailíků, tak stojek a mě je ho nakonec líto, když v sedle Kluka supí, že na zelenou stojku ze Slavče prostě nemá převody. Zbývá tedy už jen více trénovat hochu :-* (líbající smajlík).

O.

P.s. O tom, že jsme zcela jistě již klubem starších a pokročilých, svědčí můj rozhovor s Peťou P. v hospodě: Peťa: Hele, tak to dětský kolo ti nepůjčím, jak jsem sliboval, já ho nikde nenašel. Já: Tys mi ho ale už dal. Peťa: Fakt? To nevím. A kdy a při jaké příležitosti? Já: To fakt nevím, vím jen, že už ho mám doma. Peťa: A nevíš, kde jsem ho našel? Já: Ne, to opravdu nevím (poslední replika je už z jiného soudku než „paměť“)

NO: Dlouho v okénku verše nebyly a s přicházejícím podzimem je ve mně toto:

Zdá se, že zraky tvé jsou mlhou zastřené.
Tvé oči tajemné (šedé či zelené?),
hned něžné, zasněné, hned kruté zas,
jak zrcadlily by nezúčastněný čas.

Vzpomeň, jak vlahé dny, jež opar zamlží,
citlivé bytosti rozplakat dokáží
když duši uspanou tím smutkem neznámým
jim nervy vznícené ničí posměchem svým.

 

Termín: 04.-06.10.2019

Lokalita: Sušice

Sraz 04.10.2019 – 9:30 hod Sušice, 10:00 hod výjezd!!!

 

V plánu je setkání se Samoušem, ochutnat uzeniny, navštívit místní pivovar, kebab, užít si večerní párty a především vyzkoušet nové traily!

bikeXzone

javornickeokruhy

 

Nahlášeni jsou: Bivoj, Pavel Tíkal, Míra Doležel, Eri, Kory, Zdenál, Vláďa Řehoř, Petr Podhola, Aleš – 9 ks

Hony – dorazí v pátek večer

Ondra Míka – dorazí v sobotu ráno

Petr Pokorný – jen pátek

 

Ubytování: Na Pekárně    700 Kč/noc se snídaní. Uschování kol v uzavřeném dvoře v kolárně.

Na sobotu 05.10.2019 od 20:00 hod je rezervován Pivovar u Švelchů!

 

Trasa: 36 km, Meťák, jez Plánský, Boršov kemp, moty moty nad řekou, Záhorčice, pod Korosekama, Vrábče zastávka, masiv Kluka, Hradce, tašky a domů

Výškové metry: 472 m

Účast: Vítek S., Pavel Tíkal, Míra Doležel, Ondra,  Eri, Aleš, Bivoj, Kocour, Sochy, Hony, Vláďa, Peťa Pokorný, Majkl, Zdenál, Kory, Víťa Kořínek, Duby, Petr Šikl, Venca 

Pád: Aleš – špatně nařazenou rychlost zlomíme býčí silou, která když však přesáhne bod soudržnosti spoje řetězu, jde šlápnutí do prázdna a ta energie může ven jen pohybem celého těla mimo kolo…

Defekt: Ano, chápaví už vědí, že býček i řetěz přetrh

TGC: No kdopak to asi bude?

Trackmaker: Majk

GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/honymari/5d77dd3a58e211573fec151e

Komentář: Já stále trasovat nechci, o Vítkovo chuti byl report minulý, Peťa Š. se trasérství taky už nějaký čas (z obdobných důvodů co já) vyhýbá, na Kleť je už brzo tma, že Eri 😉 a tak postávání a nerozhodnost na Startu zachránil Majkl a za mě dlužno říci velice příjemně. Jen Duby a jeho telefon po side flipu při nepozornosti na zfrézované Lidické nemaj jen příjemné vzpomínky, tak hlavně že ve zdraví, vypadalo to zle. Tak hoši, kdo trasérsky přispěje společné věci příště? Jo a poznatek č. 2 – najednou se u Nezmara ke stolu nemůžem vejít… Stačí jen potlačit osobní lenost z delšího dojezdu domů a v případě některých přejít na lahvovou Plzeň 🙂 To neironizuji, to chválím!

 

O.

 

NO: Pospolitost nebo také společenství je sociální útvar, spočívající na kladných a spontánních citových vazbách mající svůj původ ve společném soužití. Intimita osobních vazeb je umožněná malým rozsahem skupiny a podobnými zájmy všech jejích členů, kteří kooperují v rámci celku.

 

Trasa: 48 km, Malák, podél Malše do Roudného, Vidov, Plav, Doudleby, podél Stropnice před Komařice, po hrázích rybníků, Komařice, bývalá zelená podél Stropnice, přes nově objevený polom 😉 k smírčímu kameni (bez zastávky), lesíkem k Trocnovu zastávce, po modré nad Hodějice, již známý Hodějický polom a domů

Výškové metry: 586 m

Účast: Vítek S., Pavel Tíkal, Míra Doležel, Ondra,  Eri, Aleš, Bivoj, Kocour, Hony, Ondra Míka, Vláďa, Peťa Pokorný, Majkl, Zdenál, Kory, Přema – po dvou týdnech už si účast také přesně nepamatuju, dejte vědět.

Pád: asi nikdo

Defekt: Pavlovi Tíkalů upadla klika :-), Míra Doležel

Trackmaker: Vítek S.

GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/ondejludvk/5d6eaf8d58e211003dce8886

Komentář:  Když jsem se vzdal trasování a psaní reportů, chopil se toho Vítek a už po druhém trasování po sobě a třetím psaní reportu po sobě začal ztrácet elán a při třetím trasování za sebou již projevoval značnou snahu předat veslo – ponejvíce strategií: kdo předjede traséra je trasér 🙂 Dispozice se sice naplnila, ale „sankci“ Bivoj, či Peťa Pokorný odmítli a tak to musel Vítek dotrasovat. Ze čtvrtého reportu v řadě se už ale vyvlíkl – zjistil že měl Bivoj narozeniny a tak mu řekl, že za odměnu „může napsat“ report. Bivoj dle hesla: „Slibem neublížíš“ report přislíbil, další úterý potvrdil a dnes to píšu já… Rozhodně ale nechci být ten, kdo by chtěl Bivojovi brát narozeninový dárek, takže pokud už máš hochu slinu, vymaž tyto řádky a hezky vše okomentuj po svém!

 

O.

 

NO: Tohle je písnička, kterou si snad v hojnějším počtu zazpíváme při příštích narozeninách, tak aby všichni věděli že existuje.

Hepy berzdej tu jů, Hepy berzdej tu jů, Hepy berzdej drahý Bivoji, Hepy berzdej tu jů – mlask (jako pusa).

Trasa: 55 km, Borek, Ševětín, zelená kolem obory, žlutá přes oboru do Chotýčan nádraží, podél kolejí, podél obory, Majklův sjezd

Výškové metry: 510 m

Účast: Vítek S., Přema, Pavel Tíkal, Míra Doležel, Ondra L.,  Venca Kruťák, Aleš, Bivoj, Kocour, Sochy, Peťa Šikl, Peťa Pokorný, Majkl, Víčko – jestli chce vyjížďku někdo další, tak si o ní musí napsat 

Pád: Sochy

Defekt: Jirka Zibura, Venca

Trackmaker: Vítek S.

GPS:   mapy.cz trasa, 

Komentář:  Tak kam dneska pojedeme? Znělo naléhavě v 17:15 na Startu, ale na tuto zásadní otázku neodpověděl nikdo. Všichni koukali do země, nutně si něco štelovali na kole, případně setrvávali v družném hovoru s ostatními bajkery. Ani meteoradar nám neporadil. Zahnán do kouta jsem se toho chopil já a vyrazili jsme. Přes Mojský les ke Lhoticím a dál po žluté směr Ševětín. Tam nás překvapil nečekaně hezký trejlík zakončený hradním příkopem. Hezká místa se dají najít opravdu všude, i na tomto nudném přejezdu směřujícím k pěšinkám kolem Poněšické obory. Ty jsou pěkné, ale bohužel na hraně dojezdnosti. Hezkou vzpomínku na ně bude mít Sochy, který se tam zadrhnul tak důkladně, že po zalehnutí ke smrčku sice bez újmy vstal, ale velkou újmu utrpěly jeho kalhoty. Jak to jen popsat, více odhalovaly, než zakrývaly a byla to opravdu velká prdel, všichni se smíchy váleli po zemi 🙂 . Před stoupáním po asfaltu přes oboru jsme si odpočinuli, když Jirka měnil duši. Vrcholem vyjížďky měla být žlutá směr Chotýčany nádraží. Pěkná pěšinka přes les ale zmizela po těžbě, nejetelené, neprůchodné území, všude miliarda klacků, utrhnutí patky hrozí na každém metru – škrtám si tuto trasu na několik let. Cestou před Hlubokou pořídil ještě defekt Kruťák, takže dojezd byl po tmě. Ještě jedna věc se přihodila, která se stává maximálně jednou za … 10 let. Po opravě Vencova defektu všichni skočili na kola a vyrazili na časovku do ČB, takže Venca, který ještě balil zůstal pozadu. Já a Míra voláme: „Počkejte na Kruťáka, nestíhá!“ což v nás po vyslovení vyvolalo pocit blaha. Ostatní samozřejmě ujeli, takže jsme to dojížděli ve třech. Venca svoje tempo na špici a my trápení za ním. Na naše opakované výzvy zpomal udiveně odpovídal: „Ještě?“ a pak to upřímně zhodnotil: „Počkali jste na mě, tak vám teď uject nemůžu“. Ó jaké štěstí 🙂

NO:  Když se nám ta vyjížďka tak pěkně povedla, do NO se skvěle nabízí místo Nezmarského Okénka téma „Na Ostro“ 🙂 Tak si počtěte a třeba najdete o výhodu nebo nevýhodu navíc 😉 p.s. v galerii jsem navíc přidal grafy z Garminu. Ano, když ti srdeční tep vyletí na pasece při pomalé jízdě po rovině, máš zdravotní problém – a nebo se někomu směješ 🙂

Na Ostro 1

Na Ostro 2

Na Ostro 3