Červenec 2018
Po Út St Čt So Ne
« Čer   Srp »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  

Archive for Červenec 9th, 2018

Trasa: 34 km, kolem golfového odpaliště pod Švábákem, loukou k zahrádkám U Hada, lesem na Mokré, Hradce, Cihlářskou cestou k vysílači u Kozího kamene, sjezd na Bohouškovice, Křemže, po žluté přes Křemežské louky až na vrchol Kleti, sjezd zelenou a po žluté úžasnou pěšinou na Vyšný, kolem lomu, znovu žlutou až do Krumlova na nádraží.

Výškové metry: 950 m

Účast: Bivoj, Hony, Tiky, Přema, Míra Doležel, Petr Pokorný, Vítek, Tonda, Vláďa, Stanley, Koubič, Honza A.

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Hony

GPS:  www.sports-tracker.com

Komentář: Zkrácený pracovní týden dal značně prořídnout řadám Nezmarů na startu. Chyběli tradiční traseři, nikdo z přítomných členů se do trasování nehrnul, provokativně jsem tedy nadhodil téma Křemežských luk, Kleti, sjezdu do Třísova a červené kolem řeky. Silniční výjezdní zasedání klepe na dveře a každý delší švih, navíc do kopce, se hodí. Návrh byl s mírnou nervozitou přijat, nezbývalo tedy než vyrazit. Cestou k vysílači pod Klukem skupina postupně řídla. Stanley dostal instrukce kudy jet s nabídkou, zda by mu nevadilo, že na něj již nebudeme čekat – nevadilo. Ve stoupání po Babské na Kleť se otočil Koubič a vrchol Blanského lesa dobylo již jen sedm statečných. Později tedy i osmý – nejstatečnější. Na Kleti proběhlo malé spiknutí, které změnilo celý průběh vyjížďky. Na jízdu vlakem dost slyším a Vítkův návrh, sjezd do Krumlova po zelené mne okamžitě přesvědčil. V kamenitém sjezdu exceloval Přema na celobrku. Nevídaná pěšinka na Vyšné pak všechny doslova nadchla, pokračovali jsme v hledání a prozkoumávání všech dalších stezek vedoucích až na hranu místního lomu. Hospoda Slepá Kolej vedle nádraží nám poskytla tradiční azyl až do příjezdu vlaku. Zde jsme si vzpomněli na Stanleyho, telefonát odhalil jeho polohu – Dívčák. Vracet se mu nechtělo, a tak jako jediný dokončil smluvenou trasu. Je to opravdový Nezmar! Ač byl do vlakové soupravy vřazen dobytčák pro bicykly, my si kola doslova narvali přímo do vagónu. Byla to veselá cesta, zakončená sjezdem schodů a netradičně průjezdem garáží v Mercury (eskalátory nejely). Následoval závěrečný šnyt u Okna v Ratolesti a hajdy na kutě.

 

Po velmi dlouhé době jsme část vyjížďky jeli pouze v sedmi a všichni jsme si lebedili, jak to krásně odsýpá. Novinky v závěru vyjížďky mne přivedly na myšlenku uvedenou níže.

Hony

 

NO: 

Výzva všem Nezmarům!

Hledáme nový singltrek dosažitelný po vlastní ose ze startu, návrat vlakem či busem možný.

Nezmare, trasu si najeď a vezmi nás na ni některé úterý s sebou!