Archive for 3 května, 2018

Trasa:  53 km, Malák, Velkas, brod u Špačků, hodějickým lesem pod Doubravici, Hůrka, sjezd za Novou Ves, Vodlejsák, Trocnov zastávka, Ostrolovský Újezd, po zelené podél Stropnice do Borovan, podél tratě do Radostic, kolem trocnovského bezdomáče, Trocnov ves, Mysletín, Ohrazení, Ohrazeníčko, Třebotovice, skákačka na Dobré Vodě, lávka přes koleje a Šnyt

Výškové metry: 698 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Vítek, Majkl, Bivoj, Hony, Éros, Míra Doležel, Kory, Zdenál,

Pád: Majk se čestně přiznal i bez naprášení

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Leitmotivem této vyjížďky byl člověk v kontaktu se zvířetem. Již první setkání však proběhlo neslavně. Při přelézání elektrického ohradníku na louce u Hůrky jsme netušili, že se zde v současnosti po novu popásá skot a už vůbec ne, jak moc početné stádo je. Když jsme však přejeli horizont, bylo již pozdě na hledání alternativy, neb se přeci nebudem vracet! Počla tedy dosti vystrašená debata, zda je nebezpečné jet stádu v ústrety a samo stádo atmosféru spíše zahušťovalo, neb naše zamýšlená cesta vedla přímo prostředkem stáda. Mysleli jsme si že jen stádo stečí protnem a půlka kraviček a bejčků poběží doleva a půl doprava. Opak byl však pravdou. Všechen skot se chtěl seskupit (a následně zaútočit?) na našem pravém křídle, což pro neohroženě postupující údernou jednotku znamenalo neustálé přebíhání skotu těsně před kolem. Tempo bylo opravdu husí (“abychom je nevystrašili…”) a klid mužstvu dodával Eri, který projevil obdivuhodnou znalost typologie agresivity skotu a uklidňoval nás, že krávy jsou hodné (pokud to teda nejsou krávy s telaty) a bejčků si nemáme všímat, neb jsme nikde neviděli ceduli: “Ve stádu je plemenný býk” to prý by byla jiná 😉 . S malou dušičkou jsme nakonec stádo projeli, což však touhu stáda seskupit se na našem pravém křídle nezlomilo a krávy nám vpadli do týlu (byl jím Majkl). Elektrický ohradník byl však nedaleko a vyvázli jsme bez újmy šlapajíc vstříc druhému střetu: s rozuřenými 3 kavkazkými pasteveckými psy, hlídající drážní domek na samotě v lese u Trocnova. Naše cesta však nemusela jít směrem zkoumání, zda jsou schopni přeskočit plot, za kterým byli a tak jsme strategickým ústupem opět bez poskvrny vyvázli. Totální kapitulaci bez boje jsme pak předvedli (opět po přelezení elektrického ohradníku) u Mysletína: “Jéžiš, tady ty krávy maj u sebe telata”  – rozuměj rychlý útěk opět za ohradník. Takže sice zahanbeni, avšak beze ztrát 🙂 Ufff to byl nervák.

O.

NO: V hospodě se rozproudila edukační debata na aktuální téma: Proč je všechno total žluté a může za to Babiš a jeho řepka? V rámci hledání odpovědi, jsem zjistil (první okénko), že dnes už opravdu existuje web na vše – konkrétně myslím web Pylové informační služby (probůh!) www.pylovasluzba.cz ze kterého vyjímám (druhé okénko): “Minulý týden přinesl žlutou záplavu téměř nealergizujícího pylu borovic a smrků. Pyl jehličnanů ale může – podobně jako jemný prach – mechanicky dráždit.  Pyl jehličnanů rovněž vytváří žlutavé okraje kolem kaluží a žlutavé nánosy na hladkých površích. Kvetoucí řepková pole příliš nealergizují – pyl řepky je těžký a lepivý, takže po uvolnění z květu se usazuje v nejbližším okolí pole. Řepka ale může citlivé osoby dráždit intenzivní vůní.”

Takže milí zlatí, za víc, než za smrad když jedeš kolem řepkovýho pole, Bábiška nemůže (okénko třetí) 🙂