Archive for Leden, 2018
31 ledna, 2018 | 
Author: Trasa: 30 km, kolem Malše na Špačkárnu, Nové Hodějovice, Vidov, Heřmaň, Borovnice, červená na Lomec, Komařice, kolem Pašinovického rybníka a hrází rybníka Pelikán, zelená na Jedovary, Ostrolovský Újezd, naučná zelená kolem Stropnice až do Borovan, Sýmalka.
Výškové metry: ??? m
Účast: Honza Mareš, Vítek Sirotek, Pavle Kosař, Pavel Tíkal, Petr Pokorný, Jakub Folber
Pád: Petr Pokorný
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Eskalátor gang vyráží znovu do akce! Cílová destinace Borovany, trasa po dešti plná bahna, restaurace Sýmalka připravena v blocích, vlak směr ČB odjíždí ve 21:30 hod. Kdo by si tohle chtěl nechat ujít?
Tahle Borovanská s jistotou útočí na mety nejvyšší, co se bahnitosti týče. Kluzkost bahna si s náledím nezadá, dokáže napnout i sebemenší sval lidského těla. Jezdit bokem nemusí být jen výsadou plochodrážníků a nejen bahno má barvu hnědou. Meze se tu nekladou, každý si může nalézt to své.
Sýmalka znovu po roce nabízí přívětivé útočiště. Ač ji navštěvujeme jednou ročně, jsme tu známí a vítaní hosté. Není vždy standardem, aby bylo s bandou umouněnců od bahna zacházeno v rukavičkách. Odměnou nám je teplá kuchyně přímo z rukou paní domácí a nepřeberný výčet druhů piv.
Ve vlaku vládne ponurá atmosféra, nikde ani živáčka, důvod smutku však tkví zcela jinde. Školácká chyba v zásobování, zapomenuté PET lahve s pivem na baru v Sýmalce jsou toho příčinou. Nový adept na zápis do Eskalátor gangu je tak ochuzen o přípravnou fázi.
Dále již vše probíhá bez zaváhání, schody z perónu, chodba, nádražní hala, schody do podchodu, eskalátor a Jakub je novým členem. Pouze nejtvrdší jádro míří Lanovou třídou neomylně k Vatíku, aby definitivně spláchlo hořkou pachuť veškerého předcházejícího příkoří a oslavilo křest nového člena.
Hony
Zdary borci,
Plán je jasný, letos se jede na Kitzbuheler Horn
ubytko bude v Ruhpoldingu a je třeba platit zálohy na ubytko
posílejte částku 800 Kč NA ÚČET 51-8997160247/0100
níže ukázka bydlení a krásných výhledů na Alpy, které v sobotu budeme dobývat + detail KH.
Trasa: 26 km, pravý břeh Malše, kolem Špačků přes Novohradskou, lesem kolem Starohodějovického potoka, Hůrka, Nová Ves, přes Štětky na Srubec, lesem na Švajce, sjezdařskou dráhou na Dobrou Vodu, kolem hřbitova, Suchým Vrbným na Vrbenskou, Pražským sídlištěm, Klavíkovkou, k Nezmarovi.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Pavle Kosař, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Stanley, Franta Kubík, Venca Krutina, Jakub Folber
Pád: Stanley
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Nastala doba velkých návratů. Poprvé v noční sezóně zavítal na start Pilník Venda a s ním i Jakub Folber. Zatímco Jakub se téměř nezměnil, tedy nešlo si nepovšimnout jeho zlepšení v technice jízdy, Venda zapustil nepřehlédnutelný plnovous a jak jinak než tradičně tahal na špici. Je dobré mít gang znovu pohromadě. Obzvláště když jim to takhle dobře jezdí, skupinu dokáže jen podpořit.
Hodějovická rokle má své kouzlo, nikdy se neomrzí, stejně tak geniální kličkovaná v lese mezi stromy u Švajců, v neposlední řadě potěší i zahřeje sjezdařská dráha nad Dobrou Vodou. Vše peprně okořeněno kluzkými kořeny a kamením, aby nechyběl pocit dramatičnosti.
Klíčové rozhodnutí padá v závěru švihu, Samson, šmitec, míříme ke Zdendovi. Řada oslav snad nikdy neskončí, leden opravdu nebude suchý. Znovu stojíme kolem hranatého stolu, bok po boku s pozvednutou číší. Pijeme na zdraví Kocoura a Tikiho.
Hony
PS: Vyjížďka 16.01.2018 bude směřovaná do Borovan. Posezení v Sýmalce, máme zajištěnou i teplou kuchyni, návrat ve 21:30 hod vlakem.
Trasa: 37 km, kolem Vltavy k elektrárně, skrz Včelnou do Boršova, po červené až před Rybáků, na divočáka do Kroclova, Vrábče, úbočím Kluka do Slavče, Hradce, Kaliště, Mokré, Šindlák, Litvínovice a k Nezmarovi.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Pavle Kosař, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Banán, Petr Pokorný, Zub
Pád: nikdo
Defekt: Vítek Sirotek, Banán, Pavel Tíkal
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář:
Nový rok nás přivítal ne zcela vlídným počasím, připravenost některých strojů nebyla nikterak valná, a ne všichni si stihly vylízat rány z Bivojova divokého večírku v závěrečném týdnu roku minulého. Tyto skutečnosti postupně poznamenali první vyjížďku v roce 2018.
Usedáme do sedel, první šlápnutí do pedálů a je odstartováno. Hltáme znovu první noční kilometry, avšak nedaleko šnekové vodní elektrárny vypovídá Vítkův šaltr definitivně službu. Pouští se tedy svépomocí do oprav, načež zbytek skupiny nedbá a hbitými kličkami nechtěně mizí Vítkovi nadobro v uličkách Včelné. Na Boršovském mostě odhalujeme ztrátu kamaráda, vytrvale prozváníme jeho mobilní telefon, marně. Po dlouhém čekání padá bolestné rozhodnutí, jedeme dále bez Vítka.
Červená kolem Vltavy skýtá mnoho nástrah, stačí do ní vložit příliš velkou část svého srdce a ona tuhle troufalost krutě ztrestá. Dá okusit Zubovi, posléze i mne svou příchuť bahna a listí. Po stopách divočáků postupujeme od Rybáků ke Kroclovu. Potláčání v prudkém svahu si rozhodně nezadá s Loudáním, nás však nezastaví.
Náš pan doktor umí zázraky s našimi koly, leč na svá naražená žebra a loket je krátký. Ve Vrábči se s námi loučí a jede nejkratší cestou domů. Je to škoda, protože v úbočí Kluka okoušíme pár, ne běžně ježděných pěšin v podání pana Kosy.
Při návratu domů probíhá prověrka Banánových dovedností při výměně proražené zadní duše. Pan doktor nám chybí, nebudeme si nic nalhávat, přeci jen mu to jde rychleji od ruky. Před Kalištěm začíná pršet, ztrácíme Zuba a do toho všeho Tiki hlásí pomalý defekt. To nám to tedy končí.
Oslava první vyjížďky v roce 2018 probíhá u Zdendy. Není to zrovna mega párty, ale i Samson ve dvou se počítá. Banáne, Peťo, nic vás nezastaví.
Tak jako se nový život rodí v bolestech a nářku, byla zrozena i tato naše první vyjížďka. Ale i přesto věřím, že to letos bude dobrý rok.
Hony
Trasa: 28 km, kolem Terna do Kněžských Dvorů, koleje, Jihotvar, Boreckou roklí na Orty, krajem letištní plochy, část Hlubockého maratonu, k viaduktu nad Barborkou, Eriho rokle, nyní již i trochu Banánova rokle, Zámostí, po červené nad řekou, zámecká zahrada, maturita dolů, po pravém břehu Vltavy do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Banán, Petr Pokorný, Aleš Peterka
Pád: Petr Pokorný, Banán
Defekt: Banán
TGC: Banán
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Rok se s rokem sešel, ti co chtěli být na startu poslední vyjížďky tohoto roku tu jsou, zbývá tedy jen šlápnout do pedálů a vyrazit. Posun pravidelného úterního termínu na jiný den v týdnu se stává maximálně dva krát za deset let a tato v pořadí druhá změna připadla na Boží hod vánoční, den oslavy narození Ježíše Krista. Jak oduševnělé rozhodnutí to minulý týden bylo, vzhledem k událostem, které následovaly. Trnitá cesta plná nástrah a nebezpečenství vedoucí temnou Boreckou roklí, kolem Ort až k místům, kde za své chyby při sjezdu platil Eri a dnes i Banán, neomylně směřovala do Čéčovky, našeho Betlémského chrámu.
Bivoj se letos ukázal být tím opravdu největším Pilníkem. Tu nejcennější odměnu ze všech mu ale přichystal sám život, v podobě syna Jeníka, přímo na Štědrý večer. Dnes nám tedy bylo ctí usednout u společného stolu a nesčetněkráte pozvednout číši na oslavu narození Bivoje Jena, zapět staročeskou píseň, hbitě přizpůsobenou k poctě tohoto okamžiku.
Všichni při oslavě: “Na-ro-dil se Je-ní-ček, ve-sel-me se, z rů-že kví-tek, vy-kvet nám, ra-duj-me se. Z ži-vo-ta čis-té-ho, z ro-du Ne-zmar-ské-ho nám, nám, na-ro-dil se.”
Radostné oslavy probíhali ještě dlouho do noci, kterou včetně našich kol zalil ledový příkrov z padající mlhy.
Bivoj druhého dne: “Milí a nejmilejší kamarádi, děkuji za všechna přání, byla úžasná! Děkuji, že jste přišli a nádherně jste se mnou slavili a Jena zapil, ten se o zdraví bát nemusí! A já vím, že mám přátele, děkuji!”
Mezi fotodokumentaci jsem zařadil i některé z dalších fotek nepatřící k vyjížďce.
Bivoje, coby novopečeného otce, Tuču s dcerou z vánoční jízdy, Peťovo srdce a PF ka od ostatních.
Hony
Přátelé, přeji úspěšnou jízdu rokem 2018.
