Říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Zář   Lis »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  

Archive for Říjen, 2017

ESKALÁTOR GANG ZVE VŠECHNY BIKERY NA ÚTERNÍ NOČNÍ VYJÍŽĎKU

PRVNÍ NIGHT RIDE SEZÓNY 2016-17

 

 31.10.2017 v 17:30 hod

 

Sraz jako vždy u Dlouhého mostu, strana u Hocha.

Neváhejte vzít lampy a vyrazit s námi. 

Všichni jste samozřejmě srdečně zváni na posezení v Čéčovce od 20:00 hod.

EG

IMG_9689

Trasa: 32 km, pravý břeh Vltavy, k Suchomelu, Trägrák, čistička, Hrdějovice, lesem na Těšín, okolo Rosmíka, Babou dolů, modrá do Hosína, na vrchol Račice, zelená k Barborce, zadem k pumptracku, maturita, zámecký park, Švejk a po stezce ke Zdendovi.

Výškové metry: 316 m

Účast: Bivoj, Venca, Majkl, Pavel Tikal, Přema, Ondra, Vítek, Aleš, Kocour, Honza Mareš, Petr Pokorný, Eri, Petr Šikl, Zdeny, Koubič, Víko, Sochy, Míra Doležel, Filip Toul, Větrák, Honza Mikolášek

Pád: Eri (šipka do křoví byla excelentní, škoda, že jsem nestihl natočit vč. zvukové stopy. Takhle přesně to zaduní, když střelíš prase a ono zakopne a převalí se,  ale je dobrej, že šampíčko přežilo. PP)

Defekt: Bivoj, Venca – defekt je VŽDY jezdecká chyba :-)

Trackmaker: Hony

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Poslední vyjížďka se nesla ve znamení rozřešení pilníkovské záhady. Bivoj? Venca? Musíme si ozkoušet, jak obstojí ve zkouškách z nejpřiléhavějších! Bez jejich vědomí se tedy připravilo pár disciplín a celé družstvo sledovalo jejich umění. Jenže! Na pumptracku mentor disciplíny Vítek až zbytečně moc dlouho pumpoval svým tělem bez šlápnutí a objížděl pumptrack furt dokola – a naši adepti, s váhou pracují výrazně hůře než Vítek, neobjeli bez šlápnutí ani jedno kolo, přičemž Václav netrefil ani cestu :-) (jednu ztratil, druhou rozbil…) Na druhé disciplíně (výjezd na bajkerskou maturitu pod hlubockým zámkem) se splnilo nejen mé očekávání, oba i bez alespoň naděje na úspěšný atak skončili v plus mínus stejném místě. V poslední disciplíně: rychlosti lepení píchlé duše (chudák Aleš se šídlem se nechal nějakým škodolibci NAVÉST a pak už jen s černým svědomím koukal do země) padl důkaz (toho že oni jsou ti praví) nejpádnější. Jeden (Bivoj) začal lemtat pivo se slovy: „Peťo někdo ti píchnul to kolo co jsi mi půjčil za moje nefukční“ a Venouš si šel místo lepení dovnitř do hospody zatelefonovat (bůhví proč, asi postěžovat na osud, muhehe). Tak jsme si za žvýkání klobás a popíjení šampíčka (moc hezké rozloučení s tvým kralováním, Eri!) řekli, že pravého krále máme skutečně z dobrého chovu a pilníkem se stali oba šikulové. Koneckonců je to přeci jen pořád statistická disciplína ;-) Takže hoši, příští rok nám nedělejte žádnou ostudu, jste pevní jako skály a Vaši stoprocentní vytrvalost nezmarská srdce od bahna oceňují tím nejvyšším stupněm!

 

O.

 

P.s. Příběh výše v lehce pohádkovém hávu převyprávěný (vyprávějí se přeci jen hezké pohádky, ne?) v nás nechal tak hluboké stopy, že se u Nezmara začalo řádit. Ani obložené mísy od chlapců z nejpilnějších (dík!) žaludek neochránil a smršti piv, šampíček a slivovicí nejednoho Nezmara polili (nejen při pití z podstavce Svatého grálu – podstavec pilníkovské ceny zřetelně netěsnil), vysvlékli, rozhulákali, poslali na chodník, paměť vymazali, i druhou bundu na sebe navěsili (tzn. někdo musel bez bundy), ba i zub vyrazili a nožku pochroumali. Joj.

 

Požádal jsem Bivoje aby závěrečnou vyjížďku vykreslil z jeho pohledu, tak tady to je:

 

Závěrečná,

nadešlo poslední výjezdní úterý sezóny 2017, která byla více než vydařená, slunečná a vůbec super, byť na hodnocení a bilancování bude ještě dostatek času a prostory v nastávajícím čase, aby vše vyvrcholilo na Dokolné.

Nicméně stále zůstávala jedna palčivá otázka nezodpovězena, jeden problém nevyřešen. Téma, které poslední měsíc bylo součástí každé hospodské nezmarské debaty, a to, kdo bude zatrsakr Pilníkem. Letos to totiž vypadalo, že polovina Nezmarů nemá na starosti nic jiného, než obrážet úterní vyjížďky. V jedné diskuzi to vyjádřil celkem přesně Aleš, když pravil, že tito blázni dávno obětovali rodinu a teď tomu podřizují práci a zdraví. Nakonec zdraví neobětoval Ondra L., což sice snížilo konkurenci, nicméně problém nevyřešilo, neboť v poslední úterek před startem stále zůstávali dva adepti, a to Venca a Bivoj.

Ostatní Nezmaři neměli ani kousek soucitu a jejich opakované tvrzení, že Pilník může být jen jeden a ostatně vždy tomu tak bylo, nedávalo dvěma namotivovaným pilnickým adeptům chvíli klidu. Z tohoto důvodu nebylo možné nastoupit na závěrečnou vyjížďku v náladě rovnajícímu se držiteli žlutého dresu na Tour de France, který se jen těší na veselé pochlastávání šampaňského a dovednostní disciplínu v podobě sprintu na Champs-Élysées v Paříží přenechává jiným.

Ostatně napětí do souboje vnesl Bivoj ještě tím, že se v požadovaný čas na start nedostavil, nicméně Venca projevil fair play jednání, když čekal, zatímco Hony povzbuzoval Bivoje na jeho časovce na start do vysílačky, resp. telefonu.

Cestou přes Hrdějovice kolem Ortů napětí a nervozitu mezi adepty udržovaly spolehlivě hlášky Nezmarů v podobě, nebudou to lehké úkoly, do teď to Alešák připravoval a korunu tomu nasadil Ondra L. prohlášením: chlapci, bude to ještě větší pítchovina, než si dovedete představit. Takto jsme víceméně všichni došlapali v družném rozhovoru do Hosína, na jehož kostel právě dopadaly zapadající paprsky slunce. Zde jsme se opět zformovali, vyslechli něco o historii kostela a vydali se na výhled z vršíčku nad Hosínem na Hlubokou. Malebnou atmosféru dokresloval i rozhovor dvou pilných adeptů na téma pracovní a rodinné poměry, kdy Venca Bivojovi doporučoval pohlaví dalších dětí. Při sjezdu na Hlubokou Venca suše odtušil, bude pumptrack, uvidíš. A pumptrack skutečně byl. Snad nervozita či rozpaky nad dlouho tušenou soutěží u Venci a Bivoje způsobily, že si většina mužstva pomyslela, že větší balvany mezi svými řadami nemají. Následný příjezd pod Hlubokou nemohl znamenat nic jiného, než další dovednostní souboj v podobě očekávaného výjezd Maturity. Zde nemohlo být pochyb o Vencově kvalitním dieselu a byť Bivoj v závěru bojoval, vyjet to na mokru prostě nešlo.

Rozbor stávajících výsledků dostalo oba na konec pelotonu, čehož při výjezdu nahoru na hlubockou vodárnu lstivě využili a pod záminkou „dost bylo soutěžení a u Nezmara je pohoštění“ pláchli na cyklostezku a nebýt Honyho důrazného telefonátu, snad by k Nezmarovi i dojeli. Takto se poslušně vrátili, za což jim za odměnu Aleš oběma píchl zadní kolo s úkolem, že kdo dříve vymění duši a vyexuje pivo, což jsou nezbytné předpoklady dobrého Nezmara, je vítěz.

To už ale bylo na pilníky moc, odložili/odhodili kola a šli si vypít pivo dovnitř hospody. Vytáhnout je musel až Eri příslibem šampaňského a sýrů s klobáskami. Mančaft ocenil, že byly k dispozici nejen kelímky, ale i dvě lahve šampaňské, což předznamenalo dění příští, a hospodské pivo. Následující soumrak a chlad však překvapivě přiměl část mužstva vyrazit směr domovská hospoda, zatímco Pilníci smutně koukali na svá prázdná kola. Venca v záchvatu trudomyslnosti si dal další pivo a pravil, že dorazí raději taxálem, zatímco Bivoj se jal lepit duši, aby dokázal, že tuto technicky náročnou dovednost zvládá. Avšak odborně složenou komisi nepřesvědčil, a proto tato svými radami a pomocí jala se ukázat, jak se správně lepí zadní kolo. Pravda, účastnili se ti nejlepší, nejpovolanější z nejpovolanějších, rady to byly tak odborné, že se jimi odborníci vzájemně překvapovali, nicméně přestože po panáčkovi na zahřátí byla elegantně nasazeno kolo, Bivojovo zadní kolo nyní stojící v jeho předsíni je beznadějně prázdné a je u něj možné vidět Bivoje kroutícího hlavou řka, kde udělali soudruzi chybu?

Pro tu chvíli však oprava umožnila vyrazit vstříc dalším dobrodružstvím k Nezmarovi. Tedy až na Vencu, který vytrvale tvrdil, že jede taxíkem. Po příjezdu mělo již všechno rychlý spád, pivo, panáky, šampaňské z podstavce, vyvolávání Pilníků, chválení se, objímání se (to již všechno za Vencovi přítomnosti), šampaňské se slivovicí z podstavce Pilníka a vůbec veskrze dobrá zábava, z které si lze vybavit jen pár výjevů a i o těch se v lepší společnosti nemluví. Tedy báječná Závěrečná!

 

Bivoj

 

NOC: Závěrečné okénko citátů věnuji všem, kdo se podílí na Nezmaří věci! 

„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ Antoine de Saint-Exupéry

videa:

bivoj pumptrack

venca pumptrack

bivoj maturita

venca maturita

Ahoj Nezmaři.

Nabízím možnost společné oslavy konce roku 2017 a přivítání nového roku 2018 na srubu Asgard v Roseči u Jindřichova Hradce.

Pozvání platí pro Nezmary, Nezmařice i Nezmarčata.

 

Termín dle dohody, zhruba od pátku večer 29.12.2017 nebo od soboty 30.12.2017 do pondělí 01.01.2018.

 

Kapacita 55 osob, v přízemí srubu společenská místnost s vybavenou kuchyní. V patře tři velké ložnice s palandami, nutný vlastní spacák. Srub je ideální pro pořádání hromadných oslav, jak v letních tak zimních měsících. Osobně jsem zde slavil několik Silvestrů, narozenin a v neposlední řadě zde organizujeme cyklistický víkend pro děti společně s některými Nezmary.

Potřebuji ověřit zájem o tuto společnou akci, podle počtu zájemců se bude odvíjet konečná cena pronájmu srubu. Předpokládám, že cena na osobu za den nepřesáhne 300 Kč.

V případě ideálního zimního počasí, sníh a mráz, lze bruslit na rybníce Březina, případně podniknout backcountry na běžkách se zakončením v hostinci U Jitky, Snowbike???

 

Prosím vyplňte zda máte o tuto akci zájem, případně v jakých termínech. Za své jméno uveďte celkový počet osob bez rozdílu věku: Příklad (Hony – 3), tedy já, Šárka, Honzík. Pokud zájem nemáte, doplňte jen jméno a žádný z termínů nezaškrtněte. Děkuji.

 

NEZÁVAZNÁ PŘIHLÁŠKA

 

Hony

 

Podrobnosti o srubu Asgard

Poloha srubu

 

Trasa: 27 km, po pravém břehu Vltav, Plzeňskou na Čínu, okolo depa za hřbitov, Nemaničák, Čertík, Úsilné, přes Kyselou vodu, pod dálnicí ke střelnici, po poli do Libniče, motanice kolem potoka Dobrá voda, Na Haldách, přes čtyřproudovku, Hůrský rybník, strouhou pod Babou, sjezd pod lomem k Jarvalu, výjezd za hrází, Děkanský dvůr, okolo Ameriky a Kačera přímo na kachnu do Lucie.

Výškové metry: 420 m

Účast: Venca, Bivoj, Majkl, Pavel Tikal, Přema, Vítek, Aleš, Kocour, Honza Mareš, Petr Pokorný, Tonda, Eri, Petr Šikl, Kory, Zdeny, Vláďa, Koubič, Víko, Stanley, Sochy, Duby, Vráťa, Vláďa Řehoř, Petr Podhola, Míra Doležel, Banán, Honza Mikolášek, Sudí, Milan Javůrek, Jarun, Petr Novotný, František Kubík a čestně Větrák.

Pád: Vláďa Řehoř, Milan Javůrek

Defekt: nikdo

Trackmaker: Šiklín

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Supr počasí si mělo udělat další statistický zápis o suchém úterý a baboletní vyjížďka zalitá sluncem zamotat kdejakou hlavičku. To ještě víc pojistil Peťa Šikl, který všechny kachnychtivé (a že jich bylo!) tak motal, až se málem ztratil jeden z kandidátů na Pilníka. Naštěstí (nejméně pro něj) vše dobře dopadlo a dojel s ostatními do pohostinného zařízení jménem Lucie. Pravda je, že jedna kachna chyběla, ale že by zrovna jemu někdo kachnu v předtuše odhlásil? Nebo sežral? V hospodě se dále vedlo spousta řečí, vzali jsme to od agenta Bureše přes kandidáta vzhledu exotického cizince, který nás hodlá chránit před exotickými cizinci, probrali jsme Silvestr (asi bude nějaký extrareport), hledali jsme významy výrazu kachna (našlo se jich asi 5), dozvěděli se, že na Dubaji (ne na Dunaji) mají právě nyní Oktoberfest a že případné drobné odchylky od normy některých z nás jsou prd proti (české) paní, která byla schopna provozovat sex pouze s rodově čistými Švédy, navíc narozenými výhradně za polárním kruhem. Typově by tomu z nás údajně nejvíc odpovídal Aleš, ale to by musel mít rozevlátou vikingskou blond hřívu. A to nemá.

Petr

video1

video2

video3

NOC (spíše hláška než citát): „Kachny, kachny, kachny,…“ Zdeněk Srstka ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný

 

Na jaře se nám Vrchařskou korunu Jižních Čech nepodařilo dojet. Vzdali jsme to v neděli v 16 hod v Písku. Po plánované trase nám zbývá cca 100 km. Sny, že to naplánujeme s přespáním za letních vlahých nocí, ideálně někde u zahradní restaurace, kde zrovna řádí studentky na prázdninách, nám nevyšly. Nakonec  jedeme poslední víkend před změnou času, nalehko na jeden den. Ráno vlakem do Písku a na sklonku dne sednout na vlak ve Střezimíři.

Tentokrát s námi plánuje vyrazit Stanley a po podobné trase pojede Petr s Barčou, tak se možná potkáme.

Abychom to všechno stihli co nejvíce za světla, tak jedeme vlakem už v 7 ráno. V očích Petra a Honyho vidím výčitky, že je to moc brzo. Ve Stanleyho očích ne, ten rovnou píše, že zaspal. Celý týden bylo babí léto, slunečno, teploty přes 20°C. Dnes ráno drobně prší a má být zataženo. V terénu to je znát, uklouzané kořeny a kameny, ukryté pod listím, nás udržují v pozornosti. Levý břeh Otavy kolem plynové lávky do Vráže je super, pěšinka kolem vody, technické sjezdy i výjezdy, pěkné podzimní bajkování. Nejsem na tom nejlíp. Jelikož nejezdím, tak mě bolí nohy, záda mě bolí už od Mariánek, a taky mě bolí v krku. Přemýšlím, jakou bolest budu vnímat nejvíc a jestli se to bude cestou měnit. Při přeskoku nějakého klacku si o sedlo narážím varlata a z ostatních bolestí jsem rázem vyléčen. Cestou se stavujeme na občerstvení v Nevězicích. Bajkerův sen pokračuje až na Žďákovský most. Hravý bajk je za námi, teď budem drtit kopce. Ještě výjezd od potoka přes Žebrákov do Pelechů je pěkným terénem. Koňský vrch objíždíme a dojedeme až na vrchol – Peťa už to tu zná. Pěkný sjezd dolů a pak zase do kopce na Langovu rozhlednu, navíc po poli. Tady se potkáváme s Petrem a Barčou. Ideálně nakombinovali vlak a kolo, takže ještě navíc stihli Velký Kamýk u Písku. Domlouváme se, že dáme oběd v Petrovicích. Už tam na nás čekají, vzali to cestou nejmenšího odporu, zatím co my se ještě před obědem vydrncali. Obědváme dokonce na zahrádce, je zataženo, ale teplo. Přemýšlíme co dál, je 15 hod. Do Střezimíře to za světla stihneme, ale není tam hospoda. To se na vlak čeká špatně. Lepší řešení bude asi dojet až do Tábora. Bude to tak o 15 km delší, ale i tak tam budeme rychleji než vlakem. Čeká nás cesta nahoru dolů přes Čertovo břemeno po jetelných šotolinách, ale dost do kopce. Jede to dobře než Peťan píchne, v plášti je střep. Jedeme dál, ale pak zase měním já. V duši mám díru od trnu. Peťanovi kolo pořád uchází, zkouší dofoukat, ale po chvíli to raději znovu mění. Ještě jednou jsme pořádně zkontrolovali plášť, nic tam není, tak snad dojedeme. Náhradní duši už nemáme, museli bychom lepit. Na našem posledním vrcholu, Javorové skále, jsme v 17 hod. Petr s Barčou už projeli a míří po silnici do Tábora, je to cca 25 km. Silniční časovku si moc neužiju, ale v Táboře se mi postupně vrací nálada. Při průjezdu městem dojíždíme Petra s Barčou. Lépe bychom to nenaplánovali, sešli jsme se na Onom světě a pak společně dojeli do hospody. Pivko (Plzínka, Kozlíček) a jídlo (polívka, hamburger, hranolky, tiramisu) je super, do vlaku si ještě kupujeme zásobu a vyjížďku zakončujeme v ČB pivkem na stojáka před Gin barem.

Dnes jsme ujeli cca 120 km, 2.300 vm za 10 hodin hrubého času. Letošní VKJČ máme za sebou. Lojzo díky, těšíme se na afterpárty! Účast BK NEZMAR bude obrovská!

Petr Š., Hony, Vítek

Dovětek Petra s Barčou : je to tak, u Vítka mi neprošla žádost otočit směr (my původně chtěli Nightride na Velký Kamýk), tak jsme se přizpůsobili, o hodinu přivstali a udělali jsme dobře. Zanedbaná údržba-prasklý drát-mě donutila nechat doma celobrko a vyjet si na citybajku vhodném spíše pro dětské výlety  a cesty do hospod. Naštěstí to nemělo na funkci (ani rostlináře) vliv. A ve finále to cesta do hospody byla ;-) Děs z výměny duše (kterou jsem stejně ani neměl) přes 24 let starý puchřící plášť nás vedla spíše po cyklostezkách, což ale nebylo na škodu nikomu a ničemu. Krásný den, rozhledy a opakované protnutí cesty naší a kluků. Zdolali jsme 4 vrcholy, ujeli 101 km a vystoupali 1700 vm na trase Písek-Kamýk-Čížová-(přesun vlakem do Čimelic)-Orlík-Koňský vrch-Onen Svět-Krchov-Javorová Skála-Jistebnice-Tábor.

Trasa: 29 km, podél Vltavy na Meťák, Boršov, Samoty, lesem nad Pilota, Zahořice, pod Vrábče, sjezd na zelenou, tři brody nahoru k rybníku, Uhlířská stráň až k vyhlídce nad Dívčí kámen, zpět do Vrábče zastávka.

Výškové metry: 708 m

Účast: Venca, Bivoj, Majkl, Pavel Tíkal, Přema, Aleš,  Kocour, Hony, Petr Pokorný,  Tonda, Petr Šikl, Kory, Víčko, Stanley, Koubič, Duby, Vráťa Plíhal, Míra Dvořák, Míra Doležal, Banán

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Majkl

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Úterý, blíží se půl pátá a na Viberu to začíná žít.

 

Vítek: Z víkendových vyjížděk jsem si (krom spousty krásných zážitků) přivezl bolavá zádíčka a jelikož mi o nic nejde, tak se dnes budu léčit, užijte si vyjížďku, zdar V.

Ondra: Hoši, hoši, angína, ATB a 39°C ukončili velice bolestně můj letošní boj o pilníka. Ostatním 100% hochům přeji hlavně zdraví. O. P.s. Do pi…

Aleš: Ondro, hlavně zdraví.

Petr: Tak tady už může pilníka ovlivnit leda nějaká rašple.

Bivoj: Kuva, sedím na telefonu s generální ředitelkou a máme telemost, jestli to nestihnu, tak se z toho po… .

Petr: Vždyť to říkám!

Bivoj: Kuva, tahám telefon ze zásuvky.

Petr: Taky na mne počkejte.

Aleš: Jedu. (16:32)

Hony: Napište kudy, nestíhám to dřív jak v 16:40. (16:33)

Petr: Vyjíždím od baráku. 16:35)

Majkl: Boršov čekáme. (16:37)

Eri: Já nakonec nestíhám …

 

To nám to tedy pěkně začíná. Dle dohody se setkáváme v Boršově a pod Majklovo taktovkou se  zanedlouho noříme do lesa. Tedy alespoň ti, jimž zdraví přálo, jen zaměstnavatel je zdržoval od úterních povinností. Upřímně bych chtěl politovat Ondru, je to opravdu smůla jak pro něj, tak pro nás. Takhle nám pokazit závěrečný trojboj o pilníka. Jak se zdá, bude to letos boj do samého závěru.

Vyjížďka v poklidu ubíhá a zanedlouho je před námi lesní strouha kterou čistě zdolává Banán, triálový tréning nese své ovoce. Další technickou pasáží je sjezd na zelenou pod tři brody, zde již předvádí své technické dovednosti více odvážlivců. Kýžený cíl naší cesty je před námi, kocháme se vyhlídkou na Dívčí kámen a pořizujeme společné foto. Obracíme to směr hospoda ve Vrábči, kde holdujeme obžerství až do příjezdu vlaku.

Závěr patří Eskalátor gangu a posezení nad závěrečným kroužkem ve Vatíku. Video zde.

Hony

 

Příště kachna pánové.

 

Ondro, příležitostí pro získání pilníka bude ještě spousta. Tahle noc je pro tebe.

NOC: „Všechno bude na konci v pořádku. Pokud to není v pořádku, pak ještě není konec.“ (John Lennon)

 

Ještě jedno běžkařské téma.

Přéma opět nabídl skvělou možnost zajištění ubytování na Kvildě a s tím spojený běžkařský víkend s dětmi (a jak on uvádí také se staříky)

Letos je dokonce možnost sousedního objektu, což výrazně zvýšilo kapacitu.

Kdo by z Nezmarů měl zájem v termínu 19.-21.1.2018 se účastnit, prosím vyplnit formulář

Rozhodující slovo ohledně účasti, resp.přednosti bude mít Přéma, ale rychlost přihlášení také může hrát roli ;-)

Skol,

ještě ani neskončila letní sezona, ale bežkařský Nezmar se už hlásí o pozornost. Tradiční Přechod Šumavy vypadá na termín 16.-18.2.2017.

Prosím přihlašujte se (zatím orientačně, kvůli shánění ubytka) na tomto odkazu

Díky