Srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Čec   Zář »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  

Archive for Srpen, 2017

Trasa: 49 km, Švábák, Vrbenské rybníky, Dasný, Bezdrev, Munice, Křivonoska, Olešník, Libív, Kočín, Malešice, Chvalešovice, Těšínov, Krč, Protivín

Výškové metry: 459 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Kory, Kocour, Toník, Vláďa, Sochy

Pád: Venca, Pavel Tíkal, Vláďa

Defekt: Vítek, Majkl klacek pevně zaklížen + Víťa ztracené a nalezené klíče

Trackmaker: Venca

GPS: protivínská anabáse

Komentář:

Byl jsem vyzván Ondrou, abych si odbyl trasérskou letní premiéru i s napsáním komentáře. Tady ho tedy máte. Už někdy během absolvání Vrchařské koruny Jižních Čech mě napadlo udělat nějakou netradiční vyjížďku. Jak to člověka napadne? To takhle celej den tupě šlapete a napadne vás kdejaká krávovina. Řikal jsem si, jak by byli borci z našeho uskupení „nadšení“ pořádně rovinatou etapou. Právě ti borci také potřebují potrénovat i v tomto terénu :), aby mohli šířit slávu i na jiných polích. Dalším impulsem bylo pokusit se najít opravdu něco nového. Ale kde najít poušť, kde jsme ještě společně nebyli? Pohled do mapy mi to řekl docela jasně….. No a třetím zářezem do mého odhodlání bylo, prokousnot cestu do Píseckých hor. Zbejvalo vymyslet logistický plán a nějakou kulturní vložku. Za cílovou stanici jsem určil Protivín, kouknul do jízdního řádu a současně si vzpomněl na zahradní restauraci Belveder, kde se točí tankové pivo a funguje i kuchyně. Bylo rozhodnuto. Pro jistotu jsem si celou trasu v pondělí prošlápnul, včetně pár kousků v hospodě a nočního návratu vlakem Karel Klostermann domů, kde jsem u průvodčí zjišťoval přepravní možnosti. V úterý brzo ráno jsem podal návrh na trasu. Čekal jsem větší vlnu odporu, ale vcelku hladce to prošlo. V pět jsme se sešli a vyrazili. Hned na Švábáku nám ale Víteček hlásil defekt, drobet jsem ho podezíral, jestli to není nějaká malá sabotážička. No a po jeho ztrátě klíčů a následném čekání před Olešníkem byl zralý na udělení důtky. Pak asi pochopil, že vývoj je nevratný a pokorně začal šlapat do Protivína. Za Olešníkem se projevila jedna věc, kterou jsem nepředpokládal. Skupina se nedělila na A a B. Vysvětluju si to tím, že si všichni chtěli project novinku a nechtělo se nikomu hledat alternativy. Slabší se smáčkli a silnější zvolnili. Společně jsme doputovali do výše zmíněné restaurace byli napojeni a nasyceni. Cesta Karlem proběhla hladce a přistáli v domovině. Za jedinou skvrnu na kráse považuji odpárání Majkla při jeho defektu.Sorry Majkle. Všem vám děkuji za vzornou reprezentaci BK Nezmar. Závěrem bych chtěl použít slova klasika: „poušť je krásná právě tím že někde skrývá studnu“ Antoine de Saint-Exupéry

MLH V.

Trasa: 59 km, Malák, Hodějickej les, Hůrka, Zborov, lesem přímo do Trocnova, ke kolejím, Žižkův dvorec v Trocnově, přes betonové sloupy přes Stropnici, zelená k Borovanům, červená do Trhových Svinů. žlutá k Březí, překonávání polomu, Žižkův pomník v Čeřejově, Ostrolovský Újezd, Trocnov, modrá do Zborova, Hůrka, Hodějickej les a domů

Výškové metry: 807 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Koubič, Kocour, Toník, Vláďa, Vráťa

Pád: Majk – neviděl jsem a když jsem se kontrolně a starostlivě ptal, bylo mi vyhrožováno fackou, takže asi jo :-) („kluci říkali“…)

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Minulý rok mi bylo za plán kouknout se k nejméně známému pomníku Žižky v Čeřejově hrubě spíláno (příspěvek, kde jsem se za nápad i provedení pochválil nakonec nashromáždil rekordních 10 hate komentářů…) a tak jsem letos počkal na lepší počasí bez deště a zařadil jsem místa, kam se za rok podíváme jen jednou a navrch zařadil i něco novinek Tak snad hoši tentokrát bez výtek. Jediný, ale milý karambol nastal před Čeřejovem, kde se odehrála Nezmarská klasika. Cesta z mapy pouze tušená, brave heart horekopcom při kterém potkáváme matku s dcerou a já se přeci jen malinko potřeboval ujistit o správnosti nastoleného směru a s pokorou v hlase s ženami zašvitořím: „Matičko, po téhle cestě jedeme správně na Čeřejov?“ „I co tě nemá synáčku, ta cesta nikam nevede, možná jen do lesa…“ Do hovoru se mísí dcerka: „A je tam plno popadaných stromů.“ Co teď? No nic, obsah rozhovoru i přes přímé otázky před ostatníma zatajím („Jedeme dobře“) a doufám. A skutečně. Cesta vedla do lesa a opravdu, víkendový orkán napáchal celkem vekou paseku. Prostup terénem se zpomaluje až zastavuje, Aleš trousí: „Na to existujou snad už i aplikace, kde jsou neprůjezdný cesty…“ :-) Zdenál s kolem ne příliš úspěšně testuje obsah pojmu z orientačního běhu pro neprostupný les „hustník“, ale výtky: „špatně připravená trasa, neprojeto těšně před vyjížďkou“ jsou myšleny v dobrém a všichni jsou vlastně rádi za zpestření alá Nezmar. Ke konci vyjížďky, kdy viditelnost poklesla k hranici bezpečnosti jízdy lesem, chci ukázat, že trasér s pevnou rukou nemusí nutně mít vždy fašo tvář a sděluji ostatním, že není problém dojet vyjížďku před samým koncem po vlastní ose, pokud bude snížená viditelnost vyhodnocena za hranicí únosnosti a já jako trasér to chápu a nikoho peskovat nebudu…. Výkřiky Alibisto! jsou mi odpovědí s doprovodem: „A nezapomeň se za tenhle alibismus v reportu pochválit!“ Dobře, činím tak: Vyjížďka musí mít řád a pevnou ruku, ale 5 km od konce, kde to všichni znají a už se nic pokazit nemůže si můžeme dovolit individuální preference no, ne? Báze dobrovolnosti nezmarských vyjížďek? Ne každého na konci baví mydlit „terén pro terén“ jen pro to, že asfalt je pro jiné sprosté slovo :-) Chceme aby nás to bavilo, traséra pochválili, že to dal do kupy, zavedl na hezká místa, udržel gruppo compacto a ne ho proklínat za (pro některé, vím) zbytečnosti na konci!

O.

NOC: Kluci trasérský, je krása že se tomu někdo chce věnovat a ne se jen vozit a ještě za to poslouchat kecy od ostatních. Ale přesto:

„Jezdec, který není milován koněm, daleko nedojede.“ Gruzínské přísloví

Trasa: 67 km, Rožnov, Včelná, Kameňák, Římov, Velešín, Skřídla, Markvartice, Žabař, Kulichův kříž, Černice, Zlatá Koruna, různě k Nezmarovi

Výškové metry: 832 m

Účast:

Dojeli s trasérem: Vítek, Zdeny, Hony, Bivoj – a to je ta hledaná přidaná hodnota pilníka, nestyděl by se biker stát se pilníkem, když ke konci vyjížďky (opakovaně) opustí traséra a dá si nějaké úlevy?

Něco objeli:  Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Majkl, Eri, Aleš, Petr Šikl, Vláďa, Kocour, Láďa Benhák

Pád: Majkl, Vítek (stojka na předním kole), Ondra (telemark mezi smrky)

Defekt: Vítek, Ondra (asi ne – prasklá lyžina sedla si nevyžádala opravu a zdržení peletonu)

Trackmaker: Vítek S.

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Ještě jednu letní vyjížďku s teplotami ke 30°C jsme nasměrovali na Velešín. Klasika přes Včelnou a Římov s plánem vyjet cestičkou kolem potůčku do Velešína. Tuhle odbočku jsem netrefil (z panelky se má zahnout za potokem, ne před potokem) takže jsme zaimprovizovali pěkným výjezdem lesem, ostrým sjezdem, ostrým výjezdem, přes pole a ostrým sjezdem pod Velešín – dokonce zaznělo v pelotonu, že to bylo dost dobrý. Na stráni pod Velešínem jsme si dali kvest nahoru, pěšinku ve svahu a promotání zahrádkami. Přejezd k Markvarticím potěšil i silničáře, ano, je tam nový asfalt! který jsme minuli a polními cestami dojeli ke Kosovo cestičce k Mlýnu Žabař a dále Ondrovo propojením ke Kulichovu kříži. I průjezd roklí za Černicemi a sjezd do Zlatky bikery potěšil, aspoň některé, protože už se nám začalo pole drolit. Slunce nás opustilo, ale ne radost z jízdy, tak jsem se pustili ještě terénem po pravém břehu Vltavy. Tam už některé radost z jízdy (terénem, po tmě a kopřivami) opustila, tak nás zbylo jen pár. Po defektu, opraveném před zavřeným občerstvením v Opalicích, nás Bivoj dotáhnul k Nezmarovi. Měl jsem co dělat abych se udržel a u Nezmara ještě dlouho noční časovku vydýchával.

NOC:  „nic mě nenapadá II – jednou to snad přijde“

V.S.

NOC od Ondry: „V nejlepším přestat“ České přísloví

Do Víťovo příspěvku jsem vřadil fotodokumentaci opravy defektu, který Vítek pořídil nejspíše v závěru vyjížďky. Oprava probíhala až na asfaltu v Opalicích, jak již bylo zmíněno výše. Je tedy zřejmé, že v terénu se za tmy bez světel nejelo, oprava probíhala ještě za denního světla. Dojezd za tmy se odehrával až s průjezdem značky České Budějovice na Lidické ul., tedy za asistence pouličního osvětlení.

Pro tuto vyjížďku se nejlépe hodí Motto neznámého autora: „Nejhorší smrt je z vyděšení …“

Hony

Defekt

Defekt

Kluci silničářský (vlastně i ostatní), udělal jsem ještě průzkum kdo by jel BGF. Já jo, hlašte se, nezávazně

https://doodle.com/poll/n6n5fzk7quz4ti6i

 

Pánové, je třeba rozhodnout prvně TERMÍN.

Místo bude upřesněno. Přesněji – ono se samo neupřesní, takže KAŽDÝ, kdo do destinace hodlá kecat zapřemýšlí, a to způsobem, že si připraví pěkně podrobné notičky k prezentaci. To nemá být výhrůžka nebo pokus odradit vás, naopak, čím víc možností, tím lépe!, ale jde promítnutí zkušeností z časů minulých. Nebo-li, kdo si nic nepřipraví tak, aby byl schopen si destinaci obhájit (a taky výlet trošinku zorganizovat), tak je zbaven práva remcat nad lokací vybranou.

Myslím, že se shodneme, že pokud bude zvolen termín dřívější (září), lze zajet ještě někam do hor či na sever, pokud říjen, kromě toho, že se krátí den, krátí se také šance na teplejší počasí. Takže spíš by pak bylo dobré myslet na destinace jižnější a údolnatější. Že to vše bude zase jinak, to je mi jasné ;-)

K termínu samotnému. Uvažujeme jen o září a říjnu. Pitomci od Doodlu v rámci vylepšování neumožnili vybrat více dnů najednou, takže víkend je označen vždy sobotou a rozumí se PÁ-NE. Snad chápete. První vhodný termín je 8.-10.září, připomínám ovšem, že 10. září je časovka JAL na Kleť. 23.9. je BGF. 6.10. nemůžu já ;-) , ale termín jsem tam dal, byť vím, že nevyhovuje více lidem. Další týden je akce srub, kdy velká část Nezmarů také nemůže, tento termín jsem tedy úplně vynechal. Pro úplnost dodávám, že státní svátky jsou 28.9.(čtvrtek) a 28.10.(sobota). Hlasujte pro všechny termíny stylem (můžu=zelená fajfka/fakt ale opravdu nemůžu=prázdné políčko/při nejhorším můžu=žlutá fajfka v závorce). Díkas.

Hlasování zde :

https://doodle.com/poll/wkm8g2mdequzzbqw

 

Trasa: 52 km, Rožnov, Včelná, kolem mohyl, Plavnice, Hamr, Římov, Kladiny, modrá na Pořešín, Pořešínec, Kaplice, Louzek, Bujanov

Výškové metry: 922m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Ondra Míka, Víťa Kořínek, Banán, Vláďa, Kocour, Duby

Pád: Pavel Tikal

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr P.

GPS: https://mapy.cz/s/1VR91 http://www.sports-tracker.com/workout/premek/598acf8cf1757228de47a399

Komentář: Dny se krátí a tak nadešel nejvyšší čas vyrazit letos podruhé do Bujanova. Jenže! Hostinský mi nebere telefony a jízdní řád hlásí, že vlak nebere kola. Do hry vstupuje můj sen dojet tu modrou značku podél Malše a nebo dokonce dojet až na státní hranice (tam jste snad v úterý ještě nikdy nebyli-nebo ano?). Zadní kolo v Rakousku, přední v Čechách (nebo naopak), cestou případně koupačka a aby duše nechřadla, tak exkurze na Svatý Kámen. No, pěkně jsem si to vybájil. Včetně toho, že na Louzku budeme v 19:30 a zpátky pro nás sjede do Dvořiště nějaký dopravce-cyklobus (když ten vlak kola nebere). Jenže ani v rozvinutém kapitalismu není někdy lehké uspokojit poptávku a když konečně přišla velmi punková nabídka jet domu kloubovým autobusem!, tak to zase narazilo na nedostatek ochoty to zaplatit (nebo spíš nedostatek chuti k této avantgardě – i vy stárnoucí páprdové! ;-) ). Vše nakonec vyřešil skoroředitel ČD Přéma, jehož intervence v případu nám vyjasnila, že jízdní řád je klamavý a vše je při starém-rozuměj jede ta samá souprava co minule, ten samý „fíra“-už nás zná a nejspíš to bude zas to samé zpoždění a zas nebude fungovat automat na jízdenky ;-) Ale ještě zpět k jízdě na kole-ta byla plynulá, vzal jsem si poučení a ovečky naháněl, ztrácení se bylo jen sporadické a na Louzek dorazili v zásadě pohromadě všichni ti, kteří chtěli. Bohužel však až v 20:15, čímž, k radosti všech, padl můj ideál. Naslepo jsme se vydali vstříc bujanovskému hostinci. Ze soumraku nad lukami zdálky probleskovaly nadějně otevřené slunečníky, na druhou stranu nás až do konce v napětí nechával ten bagr u nich zaparkovaný :-) Přesto otevřeno bylo, napojili a nasytili nás. Vlak jel přesně podle plánu, tj. pozdě a zadarmo a hlavně nás vzal – v tomto smyslu je tady ten svět ještě v pořádku. Tady jsem správně. Zde jsem člověkem, zde jezdím vlakem. A s vámi, kluci, jezdím rád kdekoliv a čímkoliv. Pro vás cokoliv.

P.S. Nezmaři tímto zdraví (něčí) kamarádku Terku, která měla přesně před dvěma lety 8.8.2015 na Pořešíně svatbu

P.

NOC:  „Konec dobrý, všechno dobré“

 

Trasa: 57 km, Čína, kolem Škodovky, Rudolfov, k Mrhalu, Koníř, žlutá do Štěpánovic, Dunajovická hora, baden&schwimmen, Dunajice, Slověnice, červená do Lišova, Locus perenis, Jivno, stezička na Hlincovce, Eriho stezička, kolem Škodovky domů

Výškové metry: 474 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Eri, Kory, Víťa, Sochy, Vláďa, Zdenál, Kocour, Víčko

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: nebude :-(

Komentář: 37 stupňů ve stínu rozjelo již dopoledne Viber předdebatu kam pojedeme a na Start už dorazili všichni celkem srovnaní s tím, že Kleť po červený z Chvalšin asi vážně nebude to pravé. Vymanil jsem si ještě od vícero lidí slib, že se opravdu budeme koupat, aby Dunajovice dávaly smysl komplexně. A OPRAVDU!!! Skupinu jsem dovedl na skálu, kde je daleko ke všem lidem, kterých tam v parném dni bylo ještě celkem dost a všichni, až na Eriho s dojíždějící nemocí (koupat ne, jet na kole 3 hoďky ano…), vytasili párek a naskákali do vody. A ve vodě se plavalo, blbnulo, fotilo bez spěchu, až dokud se naše přehřátá těla nepřiblížila normálu. Zastávku ve Slověnické hospodě už sice všichni nechtěli, ale aspoň se ukázal dramatický rozdíl v nerudnosti těch, co nechtějí stavět a chtějí jet při situacích 1) pivo v sedě u stolu s nasazenou helmou 2) pivo v sedě u stolu se sundanou helmou. Tedy přátelé: psychickou újmu nezpůsobuje koupené pivo, ale sundání helmy! :-)

O.

P.s. Za celou vyjížďku jsem nabyl dojmu, že není nikdo, kdo by koncept „jízdy k vodě když je 40 ve stínu“ neocenil. Snad se na to příští rok rozvzpomenem.

NOC: Připojené přísloví jsem letos mohl jako memento zařadit už několikrát, ale i k této vyjížďce se hodí výborně:

 

„Když práci střídá siesta, muž žije do sta.“ Španělské přísloví