Archive for Listopad, 2016
20 listopadu, 2016 | 
Author: Aktuální zprávy, 28.1.2017: předpokládám, že všichni jsou přihlášeni, viz formulář zde :
http://doodle.com/poll/88u6k595inzbf5zg
Počítáme s účastí cca 20 běžkařů.
Sněhové podmínky jsou zatím příznivé, takže to vypadá na poměrně tradiční Přechod, ve směru od severu.
Aktuální scénář výletu je následující :
V pátek ráno se dopravíme kamsi do severního okolí Železné Rudy (busem, odjezd z ČB v 7 ráno), odtud poběžkujeme a napojíme se na klasickou cestu s cílem v Prášilech. Ubytko v Prášilech máme na Kovárně, to bude nářez. Cena je cca 450 Kč/osoba se snídaní. Kdo se nenahlásil včas, viz formulář výše nebo mailem, tak riskuje, že si nocleh hledá sám.
Možnosti cesty do Prášil jsou různé, pokud bychom vyrazili z Onoho Světa (pro autobus lepší), pak nejkratší a nejrychlejší trasa má 21 km, 600 m k nastoupání, pohoda. Jedna z nejdelších tras má 42 km, 1100 výškových. Lze ty trasy různě kombinovat, zkratky (i prodlužovačky) tam jsou, lze i vycházet z jiného bodu.
V sobotu bychom vyrazili směr Polka, a to poměrně klasicky, přes Poledník, Modravu (pivko, oběd?), Bučinu (pivko, oběd?) a Knížecí Pláně (44 km, 1000 vm), s přespáním v Penzionu Polka . Cena bude 650-690Kč/osobu včetně večeře a vydatnější snídaně. Budete vyzváni k úhradě zálohy. V neděli pak přes Strážný a dále podle sil a chuti na vlak (Nové Údolí, Stožec, Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví). Poslední vlak vyjíždí z Nového Údolí 17:19, z Nové Pece 17:52 a z Černé v 18:09.
Celkově by to mohlo hodit i něco přes 130 km, což je slušná porcička v rámci zimní přípravy
stopy jsou zatím luxusní, modlete se, ať to vydrží. SKOL!
Tentokrát bych chtěl report pojmout malinko jinak. Akce byla opět vydařená a to nejdůležitější (krom společného setkání, samozřejmě) byla prezentace statistik. Tentokrát v novém hávu z dílny samotného předsedy spolku. Zájemci si je můžou online prohlédnout za rok 2016 ZDE: vyjizdky_2016 a historické tabulky ZDE: kolo-vyhodnoceni-2001-2016. K tomu všemu jsme si promítali fotky z našich společných akcí, popíjeli, hodovali (letošní super novinka se jmenovala “Hovězí žebra pana Špejlíka”) a také schůzovali, přičemž vrcholem schůze byla kouzelně podaná “Zpráva o hospodaření klubu” z úst místopředsedy: “Nic moc jsme neměli, nic moc nemáme furt, protočili jsme nějaké peníze na dresech, dokumentovat se to dá na výpisu z účtu, ale těch čísel co na něm jsou, těch si nevšímejte, ty neplatí. Jo a předseda si koupil nové kolo” :-))
Chci se se ale věnovat více rekapitulaci celého roku – toho, co ve mě zůstalo nejvíce a co snad je pro většinu z nás hezká vzpomínka, důkaz, že to má smysl a vábnička na roky příští! Všechny body, některé jen v náznacích, může pochopit jen ten, kdo jezdí 🙂
– DRESY: Ano, máme nový outfit, jsme krásní, konečně i s reklamou jako praví cyklisté. Jupí, je tak hezké být uniformován.
– mnoho jednotlivostí (které nespadnou z nebe a neudělaj se samy) prostě potvrdilo, jak rádi máme společnou věc. Za všechny jen: Vítkovo překvapení v Doudlebském vodopádu a jedna z nejoriginálnějších narozeninových oslaviček/šampíčka, klobásy a punč přímo na závěrečné vyjíždce/nová nepřenosná cena pro pilníka (broušený půllitr) jen a jen zvyšující jeho prestiž/celožlutý pilníkovský Eriho obleček co budeme mít na očích celý rok/dort pro naše hrdiny z Loudání/vracení se pro Víťu a Eriho když chtěli do terénu ale pumpičku neměli.. a mnoho jiných!
– stále je co objevovat a ježdění nových tras je tak vzrušující. Doufám, že nikdy neskončí a stále tu bude někdo, kdo si dá práci s objevováním, nebo si aspoň vezme tu sílu poslat to do houští a neznáma. Za tento rok např. nový (drobet) chodící trail podél pravého břehu Vltavy mezi Pozděrazí a ústím Rančáku – vyrazíme na jaře s motorovkama na úpravu?, novinky kolem Malše při cestě do Bujanova aj.
– stále se nám vyvíjí obraz vyjížďěk. Postačí heslovitě: FULL GAS!!!, Tempo přeje fyzicky připraveným, pravidlo čekáníe na patnáct lidí. Jo jo, je to boj, samci a bejci snad nad méně zdatnýma ještě nějakej čas hůl nezlomí
– místa co zaskočí, až se dech tají: Můj letošní highlight byl při zabloudění při sjíždění z Polušky k Bujanovu, který nás zavedl na statek Krakovice.
– tolik nevole a výčitek kvůli heslu “V nějtěžších dobách, v Žižkových stopách” – padesát kilometrů v dešti, no kdo to kdy viděl… Schytal jsem to, aby v následujících vyjížďkách následovalo 50 kiláků do Bujanova za ještě větší chcanice, 54 kilometrů při honění péra třikrát na Kluka (2.8.2016) zase za vytrvalého deště. Tedy shrnuto: Měříme vždy a všem stejně? 🙂
– za sekci padáků mi utkvěl nejvíce Vítkovo brave heart nad Starejma časama do kamenů v potoce, mezi do země zabité traverzy a 9 pádů při mord procházce na Hosínské zanádražce, chi chi.
– výživná debata v hospodě Vrábče-zastávka na potřebou (?) anonymizace Nezmarů v reportu. Od příštího roku?
– nové stroje kam se podíváš a žádný levnoty 😉 Dvacetšestka sebou hází ve smrtélné agónii, ale nejsem poslední, kdo nepřesedlal na velké obruče
– dvě překrásná výjezdní zasedání, nezapomenutelné Marikovské traildorádo a Brněnské vychytávky.
– Aleš konečně ví, že požadavku: “Do Adamova” je průvodčí schopen vyhovět.
Tak zas příští rok?
O.
NZO: Tímto bych chtěl oficiálně zakončit i letošní projekt Nezmarské Zušlechťovací Okénko. Snad nás projekt duševně povznesl. Pokud by se někomu stýskalo, může napsat do comentu, abych čas od času zase nějakou poezii zařadil. A k dnešnímu okénku: Nic trefnějšího na konec sezóny snad už ani nejde!
Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost
Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali
možná že nepřijdem že přijde jiný host
Bylo to překrásné, žel všecko má svůj konec
Mlč umíráčku mlč ten smutek já už znám
Polibek, kapesník, siréna a lodní zvonec
tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám
Že se dějí špatné věci víme všichni, bohužel i na kole a okolo kol. Pokud nejde o zdraví, tak to není nic zásadního, ale zamrzí to. V červenci mi nějaký šikula ukradl kola ze sklepa – nové RB a zánovní CUBE (a další dvě sousedům). Šikula to byl. Kola byla ve společné kolárně s ocelovými dveřmi a bezpečnostním zámkem. Dovnitř vlezl okýnkem z uzavřeného dvora velkým 44×44 cm, uhlopříčka 63 cm. Pro představu, když dáte vedle sebe 2 listy papíru A4, tak to je dohromady 42 cm. Z rámů sundal kola, která nám zůstala protože se oknem neprotáhla. Aby prošly rámy, tak musel sundat řídítka, vidlice a kliky s převodníky. To vše na čtyřech kolech odmontovat, vyndat na dvůr, vynosit přes plot k sousedům a přes jejich dům na ulici. Kolo jsem oplakal a už jezdím na novém CANYON, Alici jsme pořídili SPEŠLA. Pro zajímavost, pojišťovna nám nedala nic. Kola byla ve společných prostorech a zloděj nepřekonal překážku (???). Lepší nechávat kolo za 30 tisích zamknuté na ulici, to by zaplatili.
Petr Šikl přišel o své RB cestou z dokolné na začátku listopadu. Stavil se ještě na jedno, kolo zamčené před hospodou. Seděl vedle něj za prosklenou stěnou, chvilka nepozornosti, přestřihlý zámek a kulo fuč. Objednal si nový rám (opět RB) a nakoupil na něj cajky.
RB není moc obvyklé kolo, vlastně jsem na něm neviděl nikoho jiného kromě mě a Petra. Následující řádky jsem psal ještě v šoku, pár minut potom, co jsem ve středu po obědě prožil podivuhodné dobrodružství:
“Startuju auto u hospody na Zahrádce, projede okolo mě kolo RB, bílé sedlo a bovdeny, to je snad Peti Šikla. Nevěřím vlastním očím. Krátké pronásledování kolem výstaviště, vyskakuju z auta u vjezdu do výstaviště, on ale přejede na druhou stranu a přes přechod na Dlouhý most (nevěděl o mě, neujížděl). Naštěstí se mi podařilo přejet přes semafory a most první a drapnul jsem ho na rohu za mostem. Krátká diskuze, že ho má od kámoše, s policií že to moc řešit nechce, že mi ho nechá, ať prověřím, jestli je to opravdu ono. Největší starost měl, že si tam dával svoje řídítka a pedály, že mi večer zavolá a že by si aspoň tyhle svoje věci vzal. Takže kolo mám v autě a na kluka telefon. Navíc ten kluk povídá, že už jedno RB měl, stejný jen s černýma nápisama (kurva snad dokonce moje!!!!), že ho zastavili policajti a sebrali mu ho, že je kradený. Byl moc smutnej že o něj přišel, protože se mu RB moc líbí, a moc dobře se mu na něm jezdilo, tak mu prej kamarád sehnal jiný. No a nakonec řek, jestli nepojedu kolem pošty, že tam jel a teď se mu nechce pěšky!!!! No a volal jsem na policii a řekli mi, že moje kolo opravdu mají, že se mi ozvou. Nevím jestli se mi to všechno jenom nezdá …”.
Takže ano, zázraky se dějí. Peťa na svém RB už zase skáče přes kaluže – musel jsem se mu omluvit, že bude dál jezdit na tý vodjebaný plečce místo na novém. Ale takhle dobře vycvičený kolo se nemění. Kupoval ho od původního majite, kterému ho kdysi taky ukradli a vrátilo se k němu, stejně jako teď k Peťovi. Ke mě se snad milované kolečko taky vrátí, a doufejme i s osazením co tam bylo. Nedej bože aby PČR vypátrala i CUBE, to bysme se do kolárny už nevešli.
Později jsem se dozvěděl, že Stenly (nová tvář z night ride) viděl Peťovo kolo ve středu ráno, poznal ho podle popisu, ale nestihnul nic udělat. Nakonec ty čorkaři nejsou tak mazaný (nebo sou líný a maj to u pr….), čekal jsem, že na kole všechno vymění a prodají ho v jiném městě. A vono ne. Kolo nechají jak je a klidně si na něm jezdí po Budějkách. Nebo, pokud mu budeme věřit, si týpek kupuje kola, o kterých ví, že jsou kradený a nebojí se na nich jezdit. Můžeme jen doufat, nebo spíš snít o tom, že mu někdo promluví do duše (u soudu), on se napraví (v lochu, i když na to toho asi provedl málo, co?) a zapojí se do společnosti vytvářet hodnoty. My zatím buďme ve střehu!
Zdar V.
Trasa: 25 km, nádražní lávka, okolo baseballového hřiště, odkaliště, přes Hodějovický potok, Na Škardu, motačka kolem Švajců, V Lesích nad Dobrovodským potokem, výjezd sjezdařskou dráhou, obecním lesem nad Dobrou Vodou, na Dibičák, okolo hřbitova ke Zvonárně a Sucháčem na nádraží až do Čéčovky.
Výškové metry: 543 m
Účast: Jan Mareš, Vítek Sirotek, Tomáš Staněk – Stanly, Petr Šikl, Pavel Samec
Pád: Pavel Samec, Vítek Sirotek
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Úterý odpoledne, pípne mi zpráva na Viberu a už to zase jede:
15:32 Kosa – Těšil jsem se na mrazivější ježdění, ale dneska to bohužel nestihnu. Užijte si jízdu.
16:47 Tuča – Já taky nejedu, sedím na plovárně…
17:08 Lojza – Nemám kolo. Příští týden.
17:10 Banán – Klucí, špatné počasí, náhradní plán je sauna v Kecenicích a pak pifo Na Zahrádce. Jinak píšu v cyklo hadrech ku…!
17:12 Pavel Tíkal – Koukal jsem na radar a taky jsem vyměkl. Snad příště.
17:12 Hony – Pánové, to je pěknej bordel.
17:15 Banán – Mám kolo čisté, naleštěné a potřebuju vyměnit olej ve vidlici a olej v brzdách, tak to nechci zase zasrat.
17:22 Hony – No to je ale velice chabý důvod.
Jedinou skutečně dobrou výmluvu má Eri – ručičce se ještě nechce, naražená a sešitá ručička musí odpočívat.
Začíná pršet a tak místo na Kleť vyrážíme na Dubičák s nadějí, že pojezdíme alespoň na zbytcích sněhu. Jediný sníh který cestou potkáváme, je v lese kolem Švajců, a to jen jeho zbytky. Sněhu je sice málo, ale za to namrzlých kořenů je opravdu dostatek, jízda vyžaduje maximální soustředěnost. Nahoře na Dubičáku není po sněhu ani památky. Pršet nepřestává, a tak míříme do hospůdky. Dnes s námi vyrazil i Samík, proto použiju jeho hlášku k zhodnocení této vyjížďky: “Kurz aber intensiv!” Pět bikerů, pět rozdílných názorů na volbu destinace restauračního zařízení. Rezervaci stolu Na Zahrádce jsem zrušil hned na startu, v In Locu kam chtěl jet Peťan je uzavřená párty, jedeme proto do Čéčovky a doufáme, že bude volno. Vše klaplo a dokonce přestalo i pršet.
Hledal jsem nějaký záznam včerejšího počasí v ČB, našel jsem jen Třeboň, ale to je za humny a docela to odpovídá včerejšímu průběhu v Budějkách. Kluci zakroužkoval jsem ten déšť. Přesně od 17:30 do 22:00, to je jak naschvál.
Hony
Trasa: 38 km, Švábák, Šindlák, panelka na Klaiště, modrá na Lipí, kolem hřbitova, kolem Dechtářského potoka na Hradce, zelená na Slavče, pravá, výjezd Průsekem, bobová dráha, výjezd kolem obory na červenou, sjezd dolů nad Bohouškovice, nahoru do sedla Kluka, sjezd na zelenou do Slavče, Hradce, Kaliště, Třebín, U Hada, Čtyrákem do hospody Na Zahrádce.
Výškové metry: 797 m
Účast: Jan Mareš, Václav Krutina, Vítek Sirotek, Lojza Orgoň, Jiří Tuček, Radek Anderle – Banán, Tomáš Staněk – Stanly, Pavel Tíkal
Pád: nikdo
Defekt: Pavel Tíkal
Trackmaker: Václav Krutina
Komentář: První slova dnes patří Tobě Koso. Za všechny srdečně gratuluji k druhorozenému synu Tomáškovi a přeji mu hodně štěstí a zdraví v budoucím životě. Tomášku, při prvních bikerských krůčcích by se tohle přání mohlo hodit.
Jak jsem již naznačil, Kosa si doma v teplíčku užívá nového přírůstku do rodiny a my ostatní se vydáváme křižovat chladné nočního úbočí Kluka. Vyjížďku si bere Venca z jehož hlasu a jiskřičky v oku tuším nadcházející dobrodružství. Tuča nestíhá, bude nás sjíždět, Siklín taktéž, někde na Kluku se máme potkat s Vláďou? Ze začátku se trochu pereme s tempem, je to už klasika, někomu chytají saze a jiným dochází síly. Téměř na každé křižovatce polemizujeme nad otázkami: “Čekat či nečekat, volat či nevolat?” Abych ušetřil čas, volám už i za jízdy, píšu na Viberu.
Za Slavčí zahýbáme netradičně doprava a dáváme si výjezd prudkým prďákem zvaným Průsek, jenž zkušeně pokoří jen Vítek. Před bobovou dráhou bloudíme, les je v místech kde se na dráhu najíždí vytěžen, vše vypadá za svitu měsíce úplně jinak. Víťovy zprvu nevěříme, ale už po několikáté všem neomylně předvádí svou brilantní orientaci v terénu. Pod koly křupe zmrzlé bahno, sjíždíme bobovku dolů, abychom mohly znovu vystoupat na červenou kolem lesních obor. Nahoře je naplánované setkání s Tučou, Šiklín nestíhá a vyráží tentokráte na sólo vyjížďku. Na Viberu v sekci Night Ride má přiřazeno staré číslo, o našich plánech setkání tedy nic neví, celou dobu mu píšu zbytečně. Ztracený Stanly se setkává s Tučou, aby se posléze znovu rozdělili a každý jel svou cestou. Moji trudomyslnost způsobenou multimediální smrští během vyjížďky vyléčil Tuča v sedle Kluku, kam směřovalo naše společné třetí stoupání. Lahodný zlatavý mok rozjasnil oči všech a vyhnal z mé hlavy všechny chmury.
Cesta domů je onou klasikou po zelené, kterou jsem zprvu plánovali dobít Kluka. Je pěkně blátivá a v lese před Kalištěm trhá Pavel Tíkal patku. Debata o přestavbě na singlespeeda nikam nevede a tak necháváme Páju na pospas v lese. Volá SOS manželce, netušíc, že její mírné zpoždění dovede jeho kroky až do Třebína. Cíl naší vyjížďky byl domluven předem, máme se všichni setkat v Čéčovce. Vypadá to, že ani tohle neklapne, Čéčovka je plná, Šiklín volí vedlejší Juvel, Vláďa jede Na Zahrádku, mi do KMP, zde je však plno. Opravdu netuším, kde se stal chyba, svolávám všechny do Restaurace Na Zahrádce, kde si posléze domlouváme novou noční základnu. Zvoní mi znovu telefon, volá Pája, že ho manželka vysadila u Čéčovky, už se ničemu nediví a dává si sprint, aby stihl pár pivek před zavíračkou.
Venco, vím, že ne všichni pěli na zvolenou trasu a tempo chválu, ale já Ti musím vyseknout poklonu. Poskládal jsi to moc pěkně a vyzkoušel jsi si trasování v noci, kdy ve dne jasné věci vypadají úplně jinak. Za mne ideální trasa, kterou zaboduješ v letní sezóně. Potvrzuje se, že s množstvím trasérů roste i různorodost tras.
Hony
Trasa: 34 km, stezka kolem Vltavy, Meťák, Mezi Tratě, okolo skokanské dráhy, pod viadukt, nahoru k vodárně, nahoru na Včelnou k vysílači, kus po žluté, lesem na Plav, na Heřmaň, kolem Zborovského potoka, Borovnice, po hrázi Šandleráku, Nová Ves, Nedabyle, Doubravice, hodějovickým lesem, ke Špačkům, kolem Malše, po Jiráskově nábřeží do Čéčovky.
Výškové metry: 450 m
Účast: Petr Šikl, Jan Mareš, Pavel Kosař, Václav Krutina, Vítek Sirotek, Lojza Orgoň, Martin Ehrenberger, Jiří Tuček, Radek Anderle, Tomáš Staněk
Pád: Martin Ehrenberger
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: První noční vyjížďka je tady, na startu již za tmy se schází členové Eskalátor gangu. Po pravdě, na tohle jsem se už těšil, po 31 týdnech vyrážíme znovu do tmy rozjasněné světly našich lamp a podle odezvy ostatních nejsem sám. Vstříc nočním dobrodružstvím vyráží i zbrusu nová krev Tomáš Staněk alias Stanly, vyzbrojen jen chabým světýlkem a plátěnými kalhoty. Helmu nemá, čehož jsem si všiml až na fotkách a patří mu za to výrazné pokárání.
Statistika praví o pádech následovně:
2013-14 … 13 pádů (1 pád na hlavu)
2014-15 … 25 pádů (1.6 pádu na hlavu) – velkou měrou šesti zářezů přispěl Samouš
2015-16 … 16 pádů (1,3 pádu na hlavu)
Mimochodem, Samouš tuto kategorii naprosto ovládl, zvítězil v ní ve všech ročnících. Naštěstí bez větší úhony.
Nejsou to však jen pády, čemu helma čelí, v noci jsou to často i neviditelné větve, které se vynoří ze tmy na poslední chvíli. Má helma by o tom mohla vyprávět. Tedy, příště na startu pouze s helmou a adekvátním světlem, které je další neméně důležitou výbavou pro nočního bikera. Podotýkám, že i záložní světlo bývá v hloubi temného lesa k nezaplacení. O tom již mnozí z nás také leccos ví.
Konečně startujeme, je sucho a 10°C dovoluje použití podzimních dresů v kombinaci s holými lýtky. Noříme se do tmy a záhy čekáme na hrázi rybníka u Lesní kolonie na Včelné. Stanly nikde, čekáme a po značné době vyrážíme, Banána pozdrží čůrání a ztrácí se i on, aby se se Stenlym znovu připojili na žluté mezi Včlnou a Pavem. Banán a já jsme dovybavili Stenlyho záložními světly, protože jak jsem již naznačil na začátku, kdo nevidí, nejede. Rozvážným tempem, které uvítali všichni co ne zrovna pravidelně jezdili v letní sezóně, jsme dorazili nad Zborovský potok, kde nám Eri předvedl ukázkový nedotočený front flip přes řídítka, které při tom ohnul. Rychlé technické okénko Peťi Šikla a jede se dál, již bez zaváhání až do Čéčovky.
Hony
Jenda nám napsal hezký mail a tak se s vámi o něj podělíme :
Ahoj,
jeste jednou diky za super akci u vas v Budejkach. Obcas ty diashow jsou ryzi prace, u vas to ale byla i super zabava spojena s prijemnou navstevou vas, jiznich kamaradu. A dekujeme za zazemi a pohostinost. Pokud byste potrebovali jeste knihu jako darek pro nekoho, dejte vedet.
Jeste jsem po diashow zapomnel nabidnout pripadnym zajemcum nadhernou 2-tydenni arctickou cestu za polarnim kruhem v Laponsku nebo jen tak zablbnuti na snehu na tlustych kolech tady v Jizerkach na prodlouzeny vikend nebo zazavodeni si na sneznych kolech proti psim sprezenim.
SNOW-BIKING PROGRAM 2017
Presentace Laponsko – http://www.jankopka.cz/wp-content/uploads/2013/11/PrezentaceLAPONSKO.pdf
Kratký film z laponského putování – http://www.vimeo.com/25396162
Informace k expedicim – http://www.jankopka.cz/category/akce-pro-zajemnce/expedice-laponsko
Závody proti psím spřežením Orlické hory – http://www.jankopka.cz/category/akce-pro-zajemnce/zavody-proti-psum
Snow-bikové campy Jizerské hory – http://www.jankopka.cz/category/akce-pro-zajemnce/snow-bike-campy
Zapůjčení fatbiků je v ceně
Akce otevřeny i pro vlastní kola
Mejte se tam dole krasne a tesim se zas na nekdy.
Jena aliaz aljassky vlk.
PS: Jo a 11.11.2016 v 21:30 budu u Karla Sipa ve Vsechnoparty, tak jestli me nemate po nasi navsteve dost, tak koukejte.